|
|
Sociogeografická regionalizace okresu Benešov v letech 2001-2011 a vliv pracovní atraktivity Prahy na její změny
Pešek, Ondřej
Dojížďka se stala nedílnou součástí každodennosti života v naší společnosti a analýza dojížďkových proudů má zásadní význam pro zachycení sociogeografické organizace společnosti. Předkládaná diplomová práce má za hlavní cíl identifikovat změny v geografických aspektech dojížďky za prací a do škol v okrese Benešov během intercenzálního období 2001-2011. Druhým cílem je vyhodnotit vliv makroregionálního centra Prahy na dojížďku za prací v okrese Benešov. Tento okres je vzhledem ke své blízkosti a dobré dopravní dostupnosti Prahy vhodným modelovým příkladem pro posouzení vlivu makroregionálního centra na sousední mikroregiony. Tento vliv makroregionálního centra je sledován pomocí analýzy pracovních dojížďkových proudů a také pomocí dotazníkového šetření. Záměrem dotazníkového šetření je zachytit zejména to, jak lidé vnímají dojížďku za prací a pracovní příležitosti v Praze. Klíčová slova: dojížďka, sociogeografická regionalizace, makroregion, mikroregion, funkční region, Benešov, Praha, Vlašim, Votice.
|
|
|
Benešov a proměny jeho společnosti v letech 1918-1921
Jiráň, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Cílem mojí bakalářské práce je analyzovat, jestli (resp. jak moc) se proměnila společnost v Benešově po první světové válce. Inspiroval jsem se metodami mikrohistorie, komparace a sondy, mapuji dané období a snažím se vykreslit, jak se společnost v Benešově vyvíjela. Mým hlavní záměrem je ukázat, že vývoj společnosti v Benešově byl po první světové válce většinou diskontinuitní, ale nalezneme i několik případů kontinuity. Konkrétně se věnuji otázkám obecní politiky, školství, církví, armády, kultury nebo spolkového života. Jsou otázky, na které nelze jednoznačně odpovědět, a například jednou z nich je kauza kolem Konopiště. Popisované události jsou zasazeny do celorepublikového kontextu. Základním zdrojem pro moji práci byly především prameny regionálního původu. Další informace k mému tématu jsem získával z dobového tisku.
|
|
| |
|
|
Kostel svatého Mikuláše v Benešově
Véghová, Jana ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Štěrbová, Daniela (oponent)
Diplomová práce se zabývá kostelem svatého Mikuláše v Benešově. Práce pojednává o kostele monograficky, zaměřuje se na dobu jeho vzniku, na stavbu samotnou a na uměleckou hodnotu kostela a jeho vybavení. Práce zpracovává architekturu kostela, nejen její popis, ale hledá také možné vzory a analogie. Vzhledem k tomu, že předchůdce kostela na tomto místě můžeme datovat už do 11. století je velice zajímavé pozorovat jakým způsobem vznikl kostel v souvislosti se založením města. Vybavení kostela je na první pohled spíše barokní, přesto se v něm najdou takové památky jako je cenné dílo z hlavního oltáře, obraz Assumpty z 15.století. Mezi důležité barokní památky patří obrazový cyklus ze života svatého Klimenta od Ignáce Viktorína Raaba i sochy svatého Vojtěcha a Prokopa náležící následovníkům Matyáše Bernarda Brauna. Kostel je zajímavým výsledkem sjednocení různých slohových proměn.
|
|
|
Kostel svatého Mikuláše v Benešově s důrazem na kult svatého Klimenta.
Véghová, Jana ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Cílem mé práce je kostel svatého Mikuláše v Benešově z hlediska jedné z památek, kterou je cyklus svatého Klimenta od barokního malíře Ignáce Raaba. Na začátku se krátce zaměřím na dobu vzniku a historii kostela. Kostel na tomto místě můžeme datovat už do 11. století. Je velice zajímavé pozorovat jakým způsobem vznikl kostel v souvislosti se založením města. V další části práce budu studovat kult svatého Klimenta a jeho spojitost s českým prostředím. V následující kapitole budu řešit autora cyklu Ignáce Raaba. Zajímat mě bude v jakém tvůrčím období vznikl cyklus svatého Klimenta, které vlivy české i zahraniční na něj působily a jak se tato inspirace projevila v jeho tvorbě. Poslední část práce bude patřit jednotlivým obrazům cyklu, které rozeberu ikonograficky a metodou komparace.
|
|
|
Sociogeografická regionalizace okresu Benešov v letech 2001-2011 a vliv pracovní atraktivity Prahy na její změny
Pešek, Ondřej ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kraft, Stanislav (oponent)
Dojížďka se stala nedílnou součástí každodennosti života v naší společnosti a analýza dojížďkových proudů má zásadní význam pro zachycení sociogeografické organizace společnosti. Předkládaná diplomová práce má za hlavní cíl identifikovat změny v geografických aspektech dojížďky za prací a do škol v okrese Benešov během intercenzálního období 2001-2011. Druhým cílem je vyhodnotit vliv makroregionálního centra Prahy na dojížďku za prací v okrese Benešov. Tento okres je vzhledem ke své blízkosti a dobré dopravní dostupnosti Prahy vhodným modelovým příkladem pro posouzení vlivu makroregionálního centra na sousední mikroregiony. Tento vliv makroregionálního centra je sledován pomocí analýzy pracovních dojížďkových proudů a také pomocí dotazníkového šetření. Záměrem dotazníkového šetření je zachytit zejména to, jak lidé vnímají dojížďku za prací a pracovní příležitosti v Praze. Klíčová slova: dojížďka, sociogeografická regionalizace, makroregion, mikroregion, funkční region, Benešov, Praha, Vlašim, Votice.
|
|
| |
|
|
Formování orgánů místní samosprávy ve městě Benešov
Slavata, Lukáš ; Kubálek, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku lokální politiky ve městě Benešov. Práce je rozdělena na teoretickou část a analytickou část.
Teoretická část se zaměřuje na vymezení pojmů souvisejících s problematikou komunální politiky. Druhá část práce je zaměřena na město Benešova a zabývá se demografickou a socioekonomickou charakteristikou města, analýzou volebních výsledků komunálních voleb v letech 2006, 2010 a 2014. Součástí práce je také zhodnocení aktuální politické situace v obci.
|
|
|
Transfer českého obyvatelstva z vojenského cvičiště SS Benešov a jeho sociální dopady (1942-1945)
Zouzal, Tomáš ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Lacina, Vlastislav (oponent)
Tématem práce je transfer obyvatel způsobený zřízením výcvikového prostoru Waffen SS mezi Benešovem a Sedlčany (SS-Truppenübungsplatz "Böhmen"). Stěžejní část textu tvoří komplexní pojetí transferu, důraz je kladen na vnímání událostí z různých úhlů pohledu. Dokumenty protektorátní správy jsou konfrontovány s memoáry místních elit, kronikami a vzpomínkami obyvatel. Zachycen je postup vysídlení, činnost Přesídlovací kanceláře, hledání nové existence, vyvlastnění majetku, odchod obyvatel a jejich další osudy. Text doplňují dobové fotografie, dokumenty vztahující se k vysídlení, mapa zabraného území a grafy přibližující profesní skladbu obyvatelstva, zajištění nové existence a rozptyl do protektorátních okresů. Okrajově jsou nastíněny také změny společenského paradigmatu během války a po válce a vliv těchto změn na poválečné historiografické konstrukce.
|
|
|
Změny ve vývoji prostorové struktury vybraných měst po roce 1990
Kopecká, Zuzana ; Ilík, Jan (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Práce se věnuje proměnám prostorové struktury měst v kontextu postsocialistické transformace. Na základě studia odborné literatury byly určeny nejvýznamnější jevy ovlivňující charakter postsocialistických měst v posledních dvaceti letech. Vývoj těchto jevů byl následně sledován na příkladě pěti českých měst. Konkrétně se jedná o města Benešov, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Písek a Tábor. Výzkum změn prostorové zaměřen na následující oblasti: na novou rezidenční výstavbu, na stav sídlišť a jejich regeneraci, na změny území související s proměnou průmyslové produkce a revitalizací nevyužitých ploch, dále na změny v rozmístění maloobchodu a proměny funkční náplně v centrálních částech měst. Záměrem práce je posouzení vlivu procesů šířících se z hlavního města na vývoj zmíněných jevů. Výsledky provedeného výzkumu naznačily jisté vývojové trendy sledovaných jevů. Intenzita probíhajících změn však byla poměrně nízká, nebylo tedy možné stanovit jednoznačné závěry.
|
host ::
RSS.