|
|
Sókratés
KAVKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce je zaměřena na osobu proslulého řeckého filozofa Sókrata. V práci je nastíněn život Sókrata a dobový kontext. Následně je Sókrates představen prostřednictvím čtyřech významných autorů - Platóna, Xenofonta, Aristotela, Aristofana a jejich děl. V této bakalářské práci se snoubí portréty Sokrata vycházející z děl výše uvedených autorů, kteří se subjektivním stylem snaží vystihnout postavu Sókrata. V závěru práce je představen subjektivní profil Sókrata vytvořený autorkou, tento profil vychází z poznatků převážně primární a sekundární literatury.
|
|
|
Ontologický čtverec: Aristotelés & E. J. Lowe
PRIEHRADNÁ, Markéta
V práci jde o porovnání dvou ontologických koncepcí, Aristotelovy a Loweovy, konkrétně co do jejich pojetí obecnin. Prvně si vymezíme, čeho všeho se týká problematika zkoumající jsoucno, čemuž nám je nápomocná diachronní analýza sporu o univerzálie. Následující kapitoly jsou věnovány popsání a analýze ontologických systémů Aristotela a Lowea, s přihlédnutím k jejich nedostatkům. Závěr práce je srovnáním získaných poznatků a pojmenování rozdílů mezi Aristotelovou a ontologickou koncepcí, přičemž Aristotelés jako základní jsoucna patrně vidí ta, na něž se odkazuje deseti kategoriemi, kdežto pro Lowea jsou základními jsoucny právě čtyři kategorie z ontologického čtverce. Závěr je věnován i dalším rozdílům v pojetí obou autorů, konkrétně hylemorfismu a spojení obecnin s jednotlivinami.
|
|
| |
|
|
Oligarchy as a Political Regime in Aristotle and in Contemporary Politics
Novozhilov, Veniamin Igorevich ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Autor této práce bude analyzovat myšlenku oligarchie a to, jak se v průběhu let měnila, počínaje dobou Aristotela, jednoho z prvních politických filozofů, který věnoval svůj čas a výzkum tématu, až po současnou definici oligarchie, jak ji vidí moderní političtí myslitelé. Tato práce se bude také zabývat tím, zda by země Ruské federace spadala do kategorie oligarchie, což je relevantní, protože tato země byla označena termínem oligarchie více než ostatní v současné společnosti.
|
|
|
Polis mezi Platonovou a Aristotelovou filozofií
Nikl, Lukáš ; Milko, Pavel (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
V mé práci jsem se pokusil osvětlit důvody a způsoby toho, jak Platon a Aristoteles pojímají politickou filozofii. Oba žili v, pro Antické Řecko, těžké době, i když každý v trochu jiném druhu krize, což značně ovlivnilo jejich myšlení, životy, práci. I když se mezi jejich vystoupeními doba i s prostředky myšlení změnila, a samozřejmě, že můžeme najít mytické jádro v obou pracích, i když u obou odlišné. Odlišná je i jejich metafyzika a způsoby, jakým s myšlením pracují. Zatímco Platonovo myšlení je založeno na celostně myšleném, místy až kruhově se uzavírajícím myšlením, Aristoteles vychází ze svého, více konkrétního, pojetí universa. Nicméně je spojuje jejich snaha o změnu myšlení o společnosti, politice, či ontologii. Nicméně každý se snaží reformovat jinou obec. Platon myšlení v obci, která trpí eliticko oligarchickou krizí, a Aristoteles myšlení v obci v průběhu nástupu Makedonců. Samozřejmě, že se nelze slepě vztahovat k jejich filosofii ve smyslu její užitečnosti. Na druhé straně nám znalost jejich myšlení může poskytnout barvitou inspirací i v dnešní době a jejich krizích.
|
|
| |
|
|
Pravdivost vět o budoucnosti jako logicko-filosofický problém
Kolínská, Marie ; Svoboda, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Kamila (oponent)
Věty o nahodilých událostech v budoucnosti představují podle některých logiků a filosofů specifický problém. Mnozí z těch, kteří se jimi dnes i v průběhu minulých staletí zabývali a zabývají, odkazují k názorům Aristotela. Avšak nejednotně. Cílem práce je podat přehled tradičních i netradičních výkladů části Aristotelova textu, která se tomuto tématu věnuje. Na základě jejich srovnání pak nahlédnout, co rozmanitost výkladů způsobuje. Ukáže se pak, že by nám to mohlo pomoct zodpovědět otázku, zda skutečně věty o budoucnosti, oproti větám o minulosti nebo přítomnosti, představují nějaký specifický problém, a v čem přesně tento problém spočívá.
|
|
|
Sofisté z perspektivy Platóna, Aristotela a Hegelova uznání
Dovhoruk, Ivanna ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce představuje zkoumání původních stop negativní a pozitivní kritiky sofistů. Skrze interpretaci relevantních pasáží vybraných děl Platóna, Aristotela a Hegela se pokusíme o uchopení hlavních důvodů, jež tyto myslitele vedly k zavržení sofistiky, respektive k jejímu uznání. Nebudou zde tudíž zohledňováni sofisté jako filosofický jev, nýbrž to, co o nich říkají Platón, Aristotelés a Hegel. Zároveň se vzdáváme veškeré kritiky a hodnocení v tom smyslu, že nechceme hledat výhody a nevýhody těchto stanovisek; chceme jen vědět, jaká jsou. Obsahem první kapitoly jsou dílčí interpretace čtyř Platónových dialogů Prótagoras, Gorgias, Sofistés a Euthydémos. V kapitole druhé se pokusíme pomocí Aristotelova výkladu v prvních patnácti kapitolách jeho spisu O sofistických důkazech nahlédnout odůvodnění jeho nepříznivého posouzení sofistů. Třetí kapitola zkoumá Hegelovo uznání sofistiky, které vyplývá z jeho pojetí dějin filosofie jako nutného procesu vývoje v Dějinách filosofie. Závěr práce předloží výsledky zkoumání a její celkové shrnutí.
|
|
|
"Člověk" u Ibn Rušda a Maimonida
Kopecká, Pavlína ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce interpretuje pojetí člověka v díle ibn Rušda a Maimonida, dvou významných představitelů vrcholné arabské a židovské středověké filozofie. Ta v sobě slučuje filozofickou tradici antického Řecka, zejm. Aristotela, s náboženským viděním světa. Ibn Rušd i Maimonides se snažili tyto tradice harmonizovat, přičemž se museli vypořádat s mnohými protikladnými názory, které pramenily z rozdílu mezi náboženským a antickým světem. V tomto intelektuálním prostředí se tak vytvářejí originální teze a přístupy k uchopování skutečnosti, světa a člověka v něm. Problematika člověka je v práci zkoumána ve třech rovinách. První rovinu tvoří vztah člověka a stvoření, který se dotýká otázky původu světa, lidské duše a zmrtvýchvstání. Na druhé rovině, člověk a svět, se práce věnuje popisu světa, lidskému poznání a teorii proroctví. Etické a politické názory jsou analyzovány na třetí rovině, jež představuje pozici člověka ve vztahu k obci. Klíčová slova Ibn Rušd, Maimonides, Aristotelés, Platón, novoplatonismus, filozofie, náboženství, Korán, Tóra, člověk, svět, stvoření, věčnost, duše, zmrtvýchvstání, emanace, poznání, iluminace, aktivní intelekt, proroctví, politika, etika, ctnost, blaženost.
|
|
| |
host ::
RSS.