|
|
Modernity and the Changing American South: Alienation in a Selection of Fiction by Flannery O'Connor and Eudora Welty
Halášková, Lucie ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato práce zkoumá téma odcizení ve vybrané beletrii Eudory Welty a Flannery O'Connor s ohledem na geografické a ideologické pozice, z nichž autorky vycházejí. Práce zkoumá jejich texty v kontextu amerického Jihu a způsobu, kterým autorky zobrazují a kriticky nahlíží na tuto oblast. Izolovaná povaha Jihu je nejprve zkoumaná v souvislosti s etnickým a rasovým vyčleňováním. Praktiky společenského vyčleňování v jižanských komunitách autorky satirizují a převrací; xenofobní a rasistické tendence svých provinčních postav kontrastují se společenským pokrokem. Propastný rozdíl mezi jižanskou ideologií a její soudobou realitou může být částečně odůvodněný vzestupem spotřebitelské kultury, která je zkoumána ve vztahu s mezirasovými vztahy, sociální mobilitou a náboženstvím. Následující kapitola "Spotřebitelská kultura a amerikanizace Jihu" zkoumá sjednocování náboženských a konzumních ideologií a proklamované dodržování ideálů protestantismu se současným vzestupem spotřebitelského chování jako náhradou duchovnosti. Dopad rituálního dodržování kapitalistických principů je zkoumán na fenoménech podpory individualistické kultury, narcisismu a odcizení, s přihlédnutím k dílu Baudrillarda The Consumer Society. Závěrečná kapitola se zabývá užíváním negace, ničení a násilí v dílech Welty a O'Connor jako nástrojů...
|
|
|
Problémy současné společnosti ve filmech Kurosawy Kijošiho
Stejskalová, Tereza ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na současnější tvorbu režiséra Kurosawy Kijošiho (nar. 1955), v níž se objevují témata týkající se společenských problémů, konkrétně ztráta identity, odcizení, neschopnost komunikace apod. Soustřeďuje se na rozbor pěti snímků (Kjua, Óinaru gen'ei, Karisuma, Kairo, Tókjó sonata), natočených v letech 1997 až 2008 a snaží se na základě rozboru vybraných snímků tyto problémy specifikovat. Dále pak popisuje Kurosawovu tvorbu z hlediska žánrů a hodnotí jeho filmařskou kariéru.
|
|
| |
|
|
Emo Počasí
Drštičková, Hana ; Šlesingerová,, Eva (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Práce vznikla provázáním dvou tématických okruhů, duševního zdraví a atmosférických jevů, respektive počasí. Umělecky zkoumám především formy odcizení (alienace) a emocionální otupělosti, na něž myšlenkově navazuji tematizací izolace člověka od vnějšího prostředí a projevů lokálního počasí. Dotýkám se témat současných reprezentací počasí, například obrazů z meteorologických satelitů a v neposlední řadě se též zamýšlím nad faktem klimatické krize. Práce má formu videa dlouhého 100 minut, souboru 21 maleb anilinovými barvami na papíře, zvukové stopy pouštěné ve smyčce a doplňující literatury, textů a skic, dostupných k nahlédnutí.
|
|
|
Representative men: The antithesis and synthesis of Emersonian and Marxist understanding of history
Holíková, Patrícia ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá porozuměním historii ve filozofii Ralpha Waldo Emersona a Karla Marxe jako představitelů idealistického a materialistického způsobu tohoto porozumění. Ukáže, že oba přístupy mají v podstatě jako svůj základní princip Hegelovu dialektiku. Emerson, stejně jako Hegel, považoval za hybnou sílu historie světového ducha (světový rozum), který lidstvo vede a zajišťuje jeho rozvoj a kontinuitu historických období. Marx nabídl jinou, materialistickou, ale rovněž dialektickou interpretaci běhu historie, v níž vnímá společnost jako celek schopný samostatného rozvoje a vysvětluje změny ve společenských útvarech rozvinutím výrobních sil, které narušují rovnováhu mezi sebou samými a výrobními vztahy, z čehož vyplývá nutnost změnit tyto vztahy a za nimi stojící další "nadstavbové" vztahy, neboli celou společnost. V rámci výzkumu je rovněž posouzena jejich reprezentace podstaty života, bytí jednotlivce a společenské komunity a svobody. Především je rozebírán Emersonův koncept "spoléhání na sebe sama" a Marxův koncept odcizení. Jsou analyzovány rozpory a společné body těchto dvou filozofů. Práce rozebírá a analyzuje podobnosti a rozdíly v pohledech Emersona a Marxe na ideální společnost a způsoby, jak jí docílit. Klíčová slova Ralph Waldo Emerson, Karl Marx, americký romantismus, Hegelova...
|
|
|
Domov jako téma českých filosofických prací 20. a 21. století
PŘEVRÁTILOVÁ, Pavlína
Diplomová práce se zabývá domovem a jeho pojetím ve filosofických pracích. Cílem bylo uchopit a popsat domov jako kategorii filosofickou, a to za pomoci myšlenek a teorií, které jsme nalezli v českých filosofických textech, jež vyšly v průběhu 20. a 21. století, a které jsme doplnili o výchozí myšlenky důležitých světových autorů. Prostřednictvím těchto dostupných informací jsme se pokusili o sjednocení a vytvoření ucelenější, propojenější teorie, v rámci které jsme domov rozdělili do několika základních kapitol, jež jsou pro pojetí a pochopení domova, jak minulého, tak i současného, zcela rozhodující a určující.
|
|
| |
|
|
Obraz postapokalyptického světa v současné angloamerické próze
ANDĚL, Jiří
Práce se zabývá interpretací příčin vzniku apokalypsy a jejích důsledků pro civilizaci ve sci-fi a hororových románech od Richarda Mathesona, Johna Wyndhama, Simona Clarka, Davida Brina, Stephena Kinga a Cormaca McCarthyho. Úvodní kapitola vysvětluje pojem "apokalypsa" a stručně charakterizuje žánr apokalyptické a postapokalyptické literatury. Literární analýza se zaměřuje na jednotlivá díla, která rozvíjejí téma konce či začátku (nového) světa a postapokalyptické prvky (adaptabilita, epidemie, vznik totalitního režimu, násilí a smrt). Kromě literatury zabývající se postapokalyptickým tématem tato práce zmiňuje tématiku potenciální hrozby apokalypsy (pocit ohrožení) v dílech od Mary Shelleyové, Brama Stokera a Stephena Kinga.
|
|
|
The Catcher in the Rye and A Perfect Day for Bananafish - Motif analysis
Hancinová, Sabína ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Diplomová práca Kto chytá v žite a Deň ako stvorený pre banánové rybičky - analýza motívov sa zaoberá analýzou motívov v týchto dvoch dielach, ktorých autorom je J. D. Salinger. Analýza základných motívov týchto diel odhaľuje symboliku Salingerovho literárneho sveta, kde hlavnými témami sú detstvo, dospievanie či odcudzenie sa spoločnosti. Neodmysliteľnú úlohu pri predkladaní jednotlivých motívov majú hlavní hrdinovia, ktorí sú v týchto dvoch dielach veľmi výrazní a preto v tejto práci dostane ich analýza dosť priestoru. Teoreticky sa práca opiera o koncept motívu Borisa Tomaševského a naratologickú perspektívu Tomáša Kubíčka či Lubomíra Doležela. Okrem samotnej analýzy sa práca snaží zodpovedať otázky správnosti zaradenia románu Kto chytá v žite do žánru bildungsroman a zistiť, či Salinger vo svojich dielach skutočne idealizuje tému detstva.
|
|
|
Modernity and the Changing American South: Alienation in a Selection of Fiction by Flannery O'Connor and Eudora Welty
Halášková, Lucie ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato práce zkoumá téma odcizení ve vybrané beletrii Eudory Welty a Flannery O'Connor s ohledem na geografické a ideologické pozice, z nichž autorky vycházejí. Práce zkoumá jejich texty v kontextu amerického Jihu a způsobu, kterým autorky zobrazují a kriticky nahlíží na tuto oblast. Izolovaná povaha Jihu je nejprve zkoumaná v souvislosti s etnickým a rasovým vyčleňováním. Praktiky společenského vyčleňování v jižanských komunitách autorky satirizují a převrací; xenofobní a rasistické tendence svých provinčních postav kontrastují se společenským pokrokem. Propastný rozdíl mezi jižanskou ideologií a její soudobou realitou může být částečně odůvodněný vzestupem spotřebitelské kultury, která je zkoumána ve vztahu s mezirasovými vztahy, sociální mobilitou a náboženstvím. Následující kapitola "Spotřebitelská kultura a amerikanizace Jihu" zkoumá sjednocování náboženských a konzumních ideologií a proklamované dodržování ideálů protestantismu se současným vzestupem spotřebitelského chování jako náhradou duchovnosti. Dopad rituálního dodržování kapitalistických principů je zkoumán na fenoménech podpory individualistické kultury, narcisismu a odcizení, s přihlédnutím k dílu Baudrillarda The Consumer Society. Závěrečná kapitola se zabývá užíváním negace, ničení a násilí v dílech Welty a O'Connor jako nástrojů...
|
host ::
RSS.