|
|
Československo
Hrončeková, Ivana ; Stejskalová, Tereza (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Videopoézia o súčasnom Československu. Diplomová práca kombinuje textové záznamy prirodzenej formy českoslovenčiny a teoretických téz s videoperformanciami alebo videozáznamami bežných situácií. Kolážovým spôsobom pracuje s dekonštrukciou a konštrukciou textu a obrazu do lyrického celku.
|
|
|
Prostor jako významotvorný činitel v literatuře pro děti a mládež
Stejskalová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Diplomová práce s názvem Prostor jako významotvorný činitel v literatuře pro děti a mládež se zabývá tvorbou a zobrazením literárního prostoru v intencionálních dílech literatury pro děti a mládež. Práce má charakter literárně analytický a literárně interpretační a opírá se o teoretická díla věnující se literárnímu prostoru. Je rozdělená do dvou částí, v první části je věnována pozornost teoretickému vymezení pojmu literární prostor, v druhé části jsou rozebírána literární díla nejprve zlatého kánonu světové literatury pro děti a mládež (Bratři Lví srdce Astrid Lindgrenové, Nekonečný příběh Michaela Endeho a Jako v zrcadle, jen v hádance Josteina Gaardera) a následně současné české literatury pro děti a mládež (Lenka a Nelka neboli AHA Daniely Fischerové, Spící město, Spící spravedlnost a Spící tajemství Martina Vopěnky a Soví zpěv Ivy Procházkové). V teoretické části je vymezen pojem literární prostor především z hlediska literární topologie. Při definování tohoto pojmu se autorka opírá o literární studie věnované literární topologii, a to především o statě Daniely Hodrové (Místa s Tajemstvím), Gastona Bachelarda (Poetika prostoru a Poetika snění), Zdeňka Hrbaty (Prostory, místa a jejich konfigurace v literárním díle in Na cestě ke smyslu) a publikaci Poetika míst: kapitoly z literární tematologie...
|
|
|
Připravenost dětí na vstup do školy v regionu Český Brod
Stejskalová, Tereza ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou připravenosti dětí na vstup do školy v regionu Český Brod. V současnosti přetrvává vysoký počet dětí s odkladem povinné školní docházky, což se vláda rozhodla řešit zavedením povinného předškolního ročníku. Se zavedením rámcových vzdělávacích programů si školy začaly tvořit vlastní školní vzdělávací programy. Základy, s nimiž vstupují děti do základní školy, se více rozrůznily. Cílem práce je stanovení oblastí, ve kterých mělo během zápisů do prvních tříd v regionu Český Brod nejvíce dětí problémy. Připravenost dětí na vstup do školy je zkoumána také z pohledu rodičů a pedagogů a pohledy jsou konfrontovány. Výzkum kombinuje tři metody - pozorování, dotazník a případovou studii. Pro šetření během zápisu byla zvolena metoda pozorování. Na základě teorie byly stanoveny pozorované oblasti, posuzované podle zvolených kritérií. Pohled rodičů a pedagogů byl zkoumán dotazníkovým šetřením. Oblasti, ve kterých mělo nejvíce dětí během zápisů do prvních tříd potíže, byly grafomotorika a vývoj řeči. Tento názor sdílí i rodiče a učitelé. Ti navíc zmiňují nedostatečnou délku udržení pozornosti dětí. Práce se tímto zamýšlí, v čem by mohly být výstupy předškolního a základního vzdělávání více provázané. KLÍČOVÁ SLOVA školní připravenost školní zralost předškolní výchova...
|
|
|
Problémy současné společnosti ve filmech Kurosawy Kijošiho
Stejskalová, Tereza ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na současnější tvorbu režiséra Kurosawy Kijošiho (nar. 1955), v níž se objevují témata týkající se společenských problémů, konkrétně ztráta identity, odcizení, neschopnost komunikace apod. Soustřeďuje se na rozbor pěti snímků (Kjua, Óinaru gen'ei, Karisuma, Kairo, Tókjó sonata), natočených v letech 1997 až 2008 a snaží se na základě rozboru vybraných snímků tyto problémy specifikovat. Dále pak popisuje Kurosawovu tvorbu z hlediska žánrů a hodnotí jeho filmařskou kariéru.
|
|
| |
|
|
FUCK HARDER
Svoboda, Jakub ; JANOŠČÍK, Václav (vedoucí práce) ; Stejskalová, Tereza (oponent)
Téma se odkazuje k současné světové tvorbě queer umělců. Cílem této práce je ilustrovat na příkladech osobní teorii o radikálnějším přístupu v queer kultuře, informovat o nových přístupech v queer umění a fluidně spojovat jisté sounáležitosti.
Obsah: teorie, zážitek, rozhovory, umělci, vývoj, budoucnost
Názvy hlavních kapitol: Spirit in the 21st century, Vulnerabilty & Balance, Criticism, Make Queers Great Again, People for people, New Normal
Hlavní umělci: Jana Kratochvílová, Arca x Jessie Kanda, Anne Imhof, Tino Seghal, Justyna Gorowská, YBDG, Anohni
Literatura: Phillip Vannini - Non-representational methodologies
úvod:
Téma práce vychází z osobní zkušenosti. V roce 2016 jsem intuitivně cítil, že umělci pracující s queer tématy začnou ve svém přístupu přitvrzovat a tvorba bude radikálnější. Napsal jsem proto v koupelně na zrcadlo statement FUCK HARDER IN 2K17. Ukázalo se, že jsem měl pravdu a opravdu rok 2017 byl ve znamení radikalismu na více směrů – od vizuálního umění, videoklipy, hudbu, pop kulturu až k módni fotografii. Ve své práci bych se tudíž rád zaměřil na toto téma a vybrané umělce z celého světa. Podložit své povšimnutí tohoto fenoménu skrze aktuální tvorbu vybraných umělců a na její bázi lehce naznačit další vývoj těchto radikálně tvořících umělců. Samotný výběr umělců bude klíčový pro celé téma práce a bude intuitivní, doplněný o rozhovory s umělci. Intuice v práci bude dalším klíčem na jehož základě budu spojovat vše co si dokážete představit.
|
|
|
"Písař Bartleby" v současné kultuře
Stejskalová, Tereza ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent) ; Arbeit, Marcel (oponent)
Tato dizertace zkoumá povídku Hermana Melvilla "Písař Bartleby" jako populární odkaz v současné kultuře. Nejen na poli literární kritiky, ale i v oblasti současné literatury a umění, politické teorie a filozofie se setkáváme s "Bartlebym" jako s příkladem autentického odporu vůči moci, politiky, jež poněkud nečekaně klade důraz na sílu netečnosti, pasivity a nesrozumitelnosti. Práce se zabývá důvody a motivy, jež vedou literární teoretiky, umělce a filozofy číst, interpretovat a používat tuto povídku právě tímto způsobem. Dizertace analyzuje povahu a opakující se vzorce, jež se objevují v "Bartlebyovském průmyslu," obrovském množství literárně-kritických textů rozebírajících tuto povídku. Všímá si, jakým způsobem se k povídce staví umělci, spisovatelé a filozofové. V první řadě ji využívají k řešení etických a politických problémů a její literární komplexnost pro ně není zas tak důležitá. Práce se zabývá popularitou "Bartlebyho" mezi postmarxistickými filozofy, jako jsou Slavoj Žižek, Giorgio Agamben a Gilles Deleuze. Četnost odkazů k tomuto literárnímu textu na poli filozofie souvisí s konkrétní funkcí, jíž literatura v této oblasti vykonává. Jde při tom o otázku legitimity filozofických čtení, jež odmítají přistupovat k literárnímu textu v jeho významové bohatosti a skrze své zjednodušující interpretace...
|
|
|
Téma jídla v tvorbě Kawakami Hiromi
Stejskalová, Tereza ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na téma jídla ve vybraných dílech spisovatelky Kawakami Hiromi (nar. 1958). Nejprve se snaží postihnout obecné charakteristické rysy moderní japonské kuchyně úzce související s formováním konceptu národní identity a poskytnout přehled děl moderní a současné japonské literatury, v nichž se objevuje tematika jídla. Poté přistupuje k samotné tvorbě autorky Kawakami Hiromi. Po představení jejích stěžejních děl a typických rysů pro její tvorbu přechází k samotné interpretaci zvolených textů, které autorka vydala v rozmezí let 1998 až 2010. Díla rozebírá především po obsahové stránce a snaží se v nich poukazovat na souvislosti, v jakých se téma či motivy jídla objevují. Dále pak řeší otázku, jakou roli v nich jídlo a jeho pojídání či vaření hraje. Na vybraných přeložených úryvcích se pokouší dokládat určité prvky přítomné v těchto textech, jakými jsou například: jídlo jako prostředek ke sblížení postav, motiv výborného kuchaře - muže, neschopnost vařit vedoucí ke konfliktu aj. Tato díla, v nichž často vystupují osamělé hrdinky toužící po lásce a střetává se v nich reálný svět s nadpřirozeným či tradiční prvky s moderními, následně porovnává. Za účelem poukázání na další možné souvislosti s tématem jídla v tvorbě Kawakami Hiromi práce zmiňuje další její díla. V nich jídlo hraje...
|
|
|
Prostor jako významotvorný činitel v literatuře pro děti a mládež
Stejskalová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Diplomová práce s názvem Prostor jako významotvorný činitel v literatuře pro děti a mládež se zabývá tvorbou a zobrazením literárního prostoru v intencionálních dílech literatury pro děti a mládež. Práce má charakter literárně analytický a literárně interpretační a opírá se o teoretická díla věnující se literárnímu prostoru. Je rozdělená do dvou částí, v první části je věnována pozornost teoretickému vymezení pojmu literární prostor, v druhé části jsou rozebírána literární díla nejprve zlatého kánonu světové literatury pro děti a mládež (Bratři Lví srdce Astrid Lindgrenové, Nekonečný příběh Michaela Endeho a Jako v zrcadle, jen v hádance Josteina Gaardera) a následně současné české literatury pro děti a mládež (Lenka a Nelka neboli AHA Daniely Fischerové, Spící město, Spící spravedlnost a Spící tajemství Martina Vopěnky a Soví zpěv Ivy Procházkové). V teoretické části je vymezen pojem literární prostor především z hlediska literární topologie. Při definování tohoto pojmu se autorka opírá o literární studie věnované literární topologii, a to především o statě Daniely Hodrové (Místa s Tajemstvím), Gastona Bachelarda (Poetika prostoru a Poetika snění), Zdeňka Hrbaty (Prostory, místa a jejich konfigurace v literárním díle in Na cestě ke smyslu) a publikaci Poetika míst: kapitoly z literární tematologie...
|
|
|
Problémy současné společnosti ve filmech Kurosawy Kijošiho
Stejskalová, Tereza ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na současnější tvorbu režiséra Kurosawy Kijošiho (nar. 1955), v níž se objevují témata týkající se společenských problémů, konkrétně ztráta identity, odcizení, neschopnost komunikace apod. Soustřeďuje se na rozbor pěti snímků (Kjua, Óinaru gen'ei, Karisuma, Kairo, Tókjó sonata), natočených v letech 1997 až 2008 a snaží se na základě rozboru vybraných snímků tyto problémy specifikovat. Dále pak popisuje Kurosawovu tvorbu z hlediska žánrů a hodnotí jeho filmařskou kariéru.
|
host ::
RSS.