|
|
Nová média a české umělecké intituce v 90. letech 20. století
Pogranová, Anna ; Šmejkalová, Jiřina (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem nových médií a jejich nástupem do českých uměleckých institucí v 90. letech 20. století. Práce se pokouší nastínit, jak bylo s tímto obtížně definovatelným pojmem operováno v této konkrétně historicky i geograficky situované oblasti řečových her. Nová média v té době souvisela s vizí vymanění se z ideologicky zatížené minulosti a tradičních médií a nastolení nové demokratické společnosti západního typu. Práce je postavená na třech případových studiích, ve kterých umění nových médií pronikalo nejprve do vzdělávací instituce, později skrze soukromou z ciziny podporovanou instituci do výstavních programů a tak i k širší veřejnosti, na konci 90. let se dostalo i do státní příspěvkové organizace. Jedná se o vznik ateliéru nových médií na Akademii výtvarných umění v Praze, výstavu Orbis Fictus organizovanou Sorosovým centrem současného umění a vznik oddělení intermédií a nových médií ve Veletržním paláci Národní galerie. Z těchto případových studií vyplynulo, že přesto, že nová média měla být spojena s obnovou země a společnosti v duchu západního modelu a její novou vizí, interaktivitou, využíváním nových technologií a opozicí k tradičním médiím měli představitelé tohoto proudu potřebu vyrovnat se zahraničí i tím, že odkazovali k mediální minulosti na území českých...
|
|
|
Proměny Revolver Revue (1990-2000) a její kritická analýza
Korábková, Kateřina ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cílem této práce nazvané Proměny Revolver Revue (1990-2000) a její kritická analýza je zmapování podoby a vývoje kulturního časopisu Revolver Revue včetně jeho Kritické Přílohy Revolver Revue v první porevoluční dekádě s přihlédnutím k podobě jeho literární kritiky, která se silně podílela na jeho vnímání. Časopis zásadním způsobem ovlivnila jeho undergroundová minulost a zkoumané období devadesátých let je časem výrazných společensko-politických a kulturních změn, proto je v práci připomínán dobový kulturní a mediální kontext. Pro získání představy o roli časopisu a jeho proměnách viděných zvenčí jsou v práci zahrnuty ohlasy z dobového tisku. Teoretická část se zabývá pojmem literární kritiky, která souvisí jednak s otázkami po hledání role kritiky v devadesátých letech, jednak nastiňuje mnohost různých pohledů, chápání a přístupů. Oddíl věnovaný Kritické Příloze pak zahrnuje analýzu několika vybraných kritických textů s cílem přiblížit, jaká byla podoba kritiky, kterou časopis publikoval. Součástí práce jsou také rozhovory se šéfredaktorkou časopisu Terezií Pokornou a jedním z jeho zakladatelů Jáchymem Topolem, které jsou nejen zdrojem informací, nýbrž i zajímavou sondou do samotné redakce časopisu. Zároveň také slouží ke konfrontaci mediálního obrazu časopisu.
|
|
|
Sondy do české poezie 90. let 20. století
Manová, Vilma ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zkoumáním poetiky básníků, kteří oficiálně vstoupili na českou literární scénu v 90. letech 20. století, tedy v době po listopadové revoluci, kdy se zcela změnil charakter českého literárního života. Mapuje tvorbu autorů narozených v 60. a na počátku 70. let minulého století, a to Petra Borkovce, Martina Langera, Pavla Kolmačky a Petra Hrušky. Soustředí se na analýzu jejich prvních dvou samostatných sbírek vydaných mezi lety 1990-1998. Důležitou roli hraje nezatíženost spisovatelů zkušeností s kulturní politikou uplatňovanou před listopadem 1989. Práce nejprve nastiňuje dění na české literární scéně po revolučním převratu. Následují sondy do tvorby jednotlivých básníků. Jejich součástí je představení dobové kritické reflexe, jádrem potom vlastní interpretace básnického díla. Prostřednictvím analytického čtení práce sleduje zásadní motivické konstanty a zohledňuje i další výrazné složky rané autorské poetiky. Cílem práce je poukázat na tendence v mladé české poezii v době náhlé mnohosti možností a doložit či vyvrátit přítomnost tradičních poetik. Klíčová slova: česká poezie, 90. léta 20. století, básnický debut, Petr Borkovec, Martin Langer, Pavel Kolmačka, Petr Hruška
|
|
|
Transformace československého regionálního denního tisku: na příkladu deníku Jihočeská pravda
Volfová, Eliška ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá transformačním procesem v Československé republice na začátku 90. let 20. století. Konkrétně autorka zkoumá proces proměny regionálního denního tisku. Tisk (stejně jako další média) prošel zásadní přeměnou v důsledku změny politického systému na sklonku roku 1989. Zatímco po většinu 2. poloviny 20. století byly regionální noviny institucemi vlastněnými a řízenými státem (resp. státními orgány), během 90. let přecházely do soukromého vlastnictví. Tento přechod se autorka snaží zachytit na konkrétním příkladu jihočeského krajského tisku - deníku Jihočeská pravda. Nejprve se věnuje podobě a charakteristice novin před rokem 1989 (resp. mezi lety 1985- 1989), včetně stručného nastínění fungování novin v době cenzurních opatření a dohledu vydavatele - Krajského výboru Komunistické strany Československa. Poté zachycuje zobrazení "sametové revoluce" na stránkách deníku Jihočeská pravda a první kroky novin směrem k odpoutání se od dosavadního vydavatele (listopad- prosinec 1989). V poslední části práce sleduje způsob přechodu deníku k soukromým vydavatelům, včetně zachycení fenoménu zahraničních vlastníků českého regionálního tisku. Bakalářská práce končí částečným dovršením tohoto procesu v roce 1993, kdy deník vychází jako Českobudějovické listy.
|
|
| |
|
|
Americko - ruská spolupráce v severopacifické oblasti
Raková, Alena ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá americko-ruskou spoluprací v severopacifické oblasti po rozpadu Sovětského svazu. Tichomořské oblasti obou států, ruský Dálný východ a západní pobřeží Spojených států si jsou svojí geografickou polohou, vzdáleností od politického centra, historicky, kulturně, ale i hospodářsky velmi blízké. Ruský dálný východ disponuje zásobami nerostných surovin, Spojené státy potřebným kapitálem a technologiemi na jeho rozvoj. Na rozdíl od atlantického rozměru vzájemných vztahů, mají v asijsko-pacifickém regionu podobné zájmy v bezpečnostních otázkách. Jejich spolupráce v této oblasti tak skýtá ohromný potenciál i řadu nástrah. Tato bakalářská práce zkoumá možnosti, vývoj a směřování jejich spolupráce na pozadí americko-ruských vztahů v posledních dvaceti letech. Zaměřuje se na bezpečnostní, ekologické a ekonomické aspekty vzájemné spolupráce na vládní a regionální úrovni. Důraz je kladen především na roli Spojených států a jejich přístup k Ruské federaci v oblasti severního Tichomoří, proto se věnuje zejména americkým programům, institucím a firmám snažícím se o spolupráci s Ruskem v severopacifické oblasti. Práce dochází k závěru, že spolupráce v oblasti, především na regionální úrovni, existuje, avšak její potenciál je stále z velké míry nevyužit.
|
|
|
Česká postmoderní architektura bankovních domů a spořitelen po roce 1989 do konce 20. století
Pavlová, Jana ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Tato práce pojednává o architektuře bankovních domů a spořitelen v 90. letech 20. století na území ČR, jako jistém fenoménu spojeném s kulturně-společenskou změnou a situací v české architektonické scéně po roce 1989. Potřeba nových bankovních domů přinesla do našeho městského a maloměstského prostředí specifické architektonické formy ovlivněné doznívajícím postmodernismem. První část se snaží obecně charakterizovat podobu změny české architektonické scény v devadesátých letech a v rámci ní vymezit tyto dosud stylově neidentifikovatelné, často individuálně výtvarně pojaté stavby bankovních budov. Zároveň zohlední otázku, do jaké míry můžeme mluvit v českém prostředí o postmoderní architektuře a poukáže na etický problém, který se k tomuto architektonickému stylu váže. Druhá část se snaží obecně charakterizovat a typologicky rozlišit architekturu bankovních domů a spořitelen v přiloženém katalogu. Na závěr se práce pokusí vysvětlit, proč je fenomén architektury bankovních domů a spořitelen spojen s etickým problémem poukazující na tyto stavby jako představitele architektonického nevkusu.
|
|
|
Agentura Radost a časopis Post
Maršíček, Jan ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Bakalářská práce Agentura Radost a časopis Post se zabývá působením student- ské agentury Radost a obrazovým časopisem Post, který agentura vydávala. Bakalářská práce nastiňuje historické souvislosti přelomu 80. a 90. let a popisu- je, jak se politická a společenská změna projevovala i v působení agentury. Práce se věnuje vzniku agentury na půdě FAMU a jejímu přerodu v profesionální organizaci, zmiňuje oblasti působnosti agentury (fotografie, hudba a vydavatelství) a její dva nejvý- značnější výstavní počiny. Práce agenturu Radost vymezuje jako dobový fenomén re- flektující společenské změny a otevřenou platformu pro lidi přicházející s novým pří- stupem pro různé kulturní projekty. Následující kapitoly o časopisu Post se dělí podle jednotlivých etap a fází, kte- rými časopis v letech 1989-1992 procházel. Zachycují jeho přerod ze studentského ča- sopisu vydávaného na katedře fotografie až k periodiku distribuovanému veřejnosti. Práce se zabývá neobvyklým grafickým zpracováním časopisu a obsahem jednotlivých čísel, ve kterém se také projevovaly změny ve společnosti. Post se vyznačoval přede- vším svou velkorysostí k obrazovému materiálu a novým přístupem ke grafice. Analýza klade hlavní důraz na reportážní a dokumentární fotografii, zkoumá, jakým způsobem s ní časopis Post zacházel, jací autoři a...
|
|
|
Český současný tanec v devadesátých lete ch 20.století
Opavská, Andrea ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; STAVĚLOVÁ, Daniela (oponent)
Hlavním cílem této disertační práce je reflexe a analýza situace na české současné taneční scéně v devadesátých letech minulého století a její proměna, která je sledována na čtyřech případových studiích konkrétních uměleckých osobností a jejich děl, Evy Černé a Karla Vaňka (Malé modré nic), Jana Kodeta (Jade), Lenky Flory (.a kde je Marie?) a Petra Tyce (Pád domu Usherů). Důraz je kladen na zachycení různorodosti kvalit pohybového materiálu, hledání původu jeho inspiračních zdrojů na základě získaných domácích i zahraničních zkušeností tvůrců.
Pro pochopení hlubších souvislostí tohoto období bylo nutné stručně charakterizovat vývoj scénického tance před rokem 1989. Tato problematika je však zasazena do širšího kontextu proměny estetiky tělesnosti od šedesátých let 20. století a formování pojmu současný tanec s jeho obsahovým vymezením.
|
|
|
OBRAZ DISIDENTA V ČESKÉ DOKUMENTÁRNÍ TVORBĚ PO ROCE 1989
Kohout, Martin ; VACHEK, Karel (vedoucí práce) ; HENDRICH, Vladimír (oponent)
Práce se snaží popsat mentální obraz disidenta tak, jak byl předkládán v porevoluční době u nás nejčastěji - tedy ve filmech veřejnosti známých, nebo běžně se objevující na televizních obrazovkách. Pro tento účel bylo vybráno 53 filmů, které byly rozděleny podle jejich celkové interpretace a vyznění. Následně byly analyzovány střihové postupy a stavební prvky, které se používají v těchto společnosti nejčastěji předkládaných filmech. Interpretace a obsahy filmů byly srovnány s výsledky společensko-vědního bádání o povaze normalizace a disentu, a také byly srovnány s díly, stojícími mimo hlavní proud dokumentární tvorby o disidentech či o minulém režimu obecně.
Práce se tedy dotýká problémů interpretace minulého režimu, normalizace a role disentu v české společnosti.
|
host ::
RSS.