|
| |
|
|
Spolupráce nestátních neziskových organizací a Oddělení sociálně právní ochrany dětí v Ústí nad Labem a okolí
Murgová, Markéta ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Deverová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zjistit, jak probíhá spolupráce mezi Oddělením sociálně právní ochrany dětí a nestátními neziskovými organizacemi působícími ve stejné oblasti v Ústí nad Labem a přilehlém okolí. Jedná se o případovou studii, která se snaží hlouběji zmapovat přístupy a postoje angažovaných pracovníků obou institucí, jejich vzájemnou propojenost, identifikovat nedostatky a navrhnout oblasti skrývající potenciál pro zlepšení této spolupráce. V teoretické části představuji různé typologie zabývající se vztahem státu a organizací občanské společnosti a zasazuji je do kontextu vybraného města, které je specifické výskytem mnoha sociálně vyloučených lokalit spojených s dalšími negativními jevy, jež rozdělují společnost. A právě do této napjaté atmosféry vstupují obě instituce jako zástupci státu a občanské společnosti.
|
|
|
Severočeská panelová výstavba: Komparace sídlišť Severní Terasa, Ruprechtice a Březenecká
Vondrák, Jaroslav ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Panelová výstavba byla ve druhé polovině 20. století významným a hojně užívaným řešením bytové poptávky. Tématem této bakalářské práce je komparace tří vybraných severočeských sídlišť: Březenecká v Chomutově, Severní Terasa v Ústí nad Labem a Ruprechtice v Liberci. Tato sídliště budou porovnávána v rámci tří kategorií: 1) stavba a použitá technologie, 2) architektura a estetika sídliště, 3) demografická struktura sídliště. Sídliště byla vybrána dle zásad komparability. Ve všech třech případech jde o panelová sídliště vyprojektovaná v šedesátých letech 20. století, jejichž výstavba začala nejpozději v roce 1970. Všechna sídliště byla vybudována na území Severočeského kraje. Mimo komparaci sídlišť obsahuje tato práce také teoretický vhled do historie panelové výstavby v Československu.
|
|
|
Mezi tradicí a modernitou: město v průmyslovém věku. Severočeská architektura v první polovině 20. století
Zeman, Jaroslav ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Severočeská průmyslová oblast, osídlená především německým obyvatelstvem, prošla od poloviny 19. století nebývalým urbanistickým a demografickým růstem. Zásadní zlom znamenal především nástup průmyslové revoluce, neboť nejvýrazněji se na její podobě podepsala následující období. Charakteristickým znakem zdejších měst je překotný urbanistický rozvoj, který šel ruku v ruce se stavebním kvasem. Tím vznikla působivá skrumáž vzájemně koexistujících průmyslových areálů, honosných vil, pompézních veřejných budov, velkorysých zahradních čtvrtí a maloměstské zástavby, vytvářející zdejšího svérázného genia loci. Pohraniční oblasti byly již odedávna rušnou křižovatku kultur, dějin a ideologií, v níž se mísili a vzájemně ovlivňovali Češi, Němci a Židé a odráží tak složité etnické vztahy na území dnešní České republiky. Práce se zaměřuje na architekturu českých Němců, která tvořila přirozený protipól architektuře české majority. Jejím cílem je tento "druhý proud" kultury zasadit do širšího středoevropského kontextu, najít a definovat specifika stavební produkce českých Němců. Za tímto účelem byla zvolena trojice průmyslových aglomerací, Ústí nad Labem, Liberec a Jablonec nad Nisou, které jsou zároveň srovnány s obdobnými lokalitami v českém (Plzeň) i německém (Saská Kamenice) prostředí.
|
|
|
Rozhraní města a krajiny
Zejbrdlichová, Jitka
Předmětem diplomové práce Rozhraní města a krajiny je návrh území Mariánské skály v Ústí nad Labem v rozsahu urbanisticko-architektonické studie. Území bylo pečlivě vybráno na základě provedených analýz města s využitím a zapojením veřejnosti metodou mentálního mapování. Tento prostor, rekreačně minimálně využívaný, ale s vysokým potenciálem a četnými přírodními hodnotami je v rámci návrhu začleněno do funkčního systému města a stává se z něj klíčové místo propojující centrum města s okolní krajinou. Jsou řešeny problémy týkající se rozpínavosti města a možného rizika omezení prostupnosti území. V rámci textové části jsou prostudovány historické aspekty vymezení města a krajiny definující soudobé principy, ze kterých práce vychází. Navržená náplň, jejímž předmětem je převážně návrh parkového lesa a sportovně rekreační areál, prostor zobytňuje a oživuje, zároveň ale chrání a vyzdvihuje jeho přírodní hodnoty. Řešení jednotlivých částí území svým charakterem podporuje vnímání Mariánské skály jakožto významného orientačního bodu, vertikální dominanty, v celkové městské struktuře.
|
|
|
Charakter původní dramatiky ústeckého Činoherního studia do konce 90. let
Majorová, Nikola ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Smrčka, Jiří (oponent)
Činoherní studio v Ústí nad Labem je scéna, která vznikla v 70. letech 20. století a od počátku svého fungování se vyznačovala specifickou dramaturgií. V roce 1993 se stal uměleckým vedoucím souboru český dramatik a režisér Jiří Pokorný, jehož uměleckým záměrem bylo uvádět texty současné, neprověřené a především české. Tomuto rozhodnutí podřizuje v 90. letech dramaturgický plán. Uvádí také vlastní hry, které jsou vnímány jako první česká cool dramata, a podílí se tak na vniknutí této specifické poetiky na česká jeviště. Práce charakterizuje i interpretuje dramata uváděná do konce 90. let a reflektuje tak svébytné dramaturgické směřování, které svého času nemělo v Čechách obdoby.
|
|
|
Institucionální péče o seniory v okrese Ústí nad Labem v kontextu současného a budoucího populačního vývoje
Votrubec, Matěj ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Rybová, Kristýna (oponent)
Institucionální péče o seniory v okrese Ústí nad Labem v kontextu současného a budoucího populačního vývoje Abstrakt Cílem této práce bylo popsat situaci institucionální péče v okrese Ústí nad Labem. Text se skládá z několika dílčích částí. První část se zabývá analýzou vybraných složek populačního vývoje mezi roky 1991 a 2013. V druhé části je zpracována prognóza obyvatelstva ve věku 65 a více let sloužící k odhadu potřebné kapacity zařízení s péčí o seniory v okrese. V další části je uvedena legislativní rovina vycházejícího ze zákona o sociálních službách z roku 2006. V práci je uveden přehled plánů a cílů Ústeckého kraje a města Ústí nad Labem zabývající se sociálními službami. V poslední části je na základě předchozích zjištění zhodnocena kapacita zařízení s péčí o seniory. Klíčová slova: institucionální péče, kapacity, senioři, populační vývoj, Ústí nad Labem
|
|
|
"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
|
|
|
Artistic creation of the German artist Fritz Gärtner and his influence on the Northern Bohemian region
Sofková, Klára ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
(česky) Diplomová práce pojednává o situaci ve výtvarném umění v severočeském regionu na přelomu 19. a 20. století. Toto období je charakteristické romantickou a realistickou krajinomalbou, které se věnoval také Fritz Gärtner. Dále je v práci popisován spolkový život německých umělců před a po první světové válce. Největší pozornost je v práci věnována spolku s názvem Metznerbund, který byl nejrozsáhlejší iniciativou své doby pro německé umělce žijící na severu Čech. Práce se zabývá i situací ve výtvarném umění v severočeském regionu po skončení druhé světové války. V praktické části práce je kladen důraz na ranou tvorbu sudetoněmeckého malíře Fritze Gärtnera v jeho rodném městě Ústí nad Labem, na jeho studium na Mnichovské akademii výtvarných umění a na jeho první velké výstavě s názvem Arbeit (Práce). Bádání o Gärtnerově životě v Ústí nad Labem přineslo nové skutečnosti, která doplňují mou bakalářskou práci. Bakalářská práce byla věnována interpretaci motivů vybraných Gärtnerových děl. Po studiu zdrojů o Gärtnerově životě a tvorbě vznikla ucelená monografie o tomto sudetoněmeckém malíři. Práce byla vypracována na základě zkoumání sekundární literatury o výtvarném umění v severočeském regionu. Průzkum této umělecké oblasti otvírá mnohá nová fakta o malířství severočeského regionu a o spolkovém...
|
|
|
Německá sociálně demokratická architektura komunálního bydlení v Ústí nad Labem v letech 1918-1938.
Prouza, Pavel ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Pavlíček, Tomáš (oponent) ; Biegel, Richard (oponent)
4 Německá sociálně demokratická architektura komunálního bydlení v Ústí nad Labem v letech 1918-1938 Ing. arch. Pavel Prouza Školitel: Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc. Abstrakt Disertační práce se zabývá tématem architektury komunální bytové výstavby, která byla budována v meziválečném období v Ústí nad Labem. Severočeská průmyslová aglomerace, osídlená především Němci, prošla od poloviny 19. století nebývalým urbanistickým a demografickým růstem. V letech 1919-1938 byl proto městskou správou vybudován ucelený soubor přibližně jednoho sta budov. Práce hledá vztahy a vyvážené proporce mezi formální analýzou jednotlivých etap výstavby a studiem jejich širších historických souvislostí. Je uplatněna uměnovědná analýza, která spočívá v chronologickém zařazení děl a v rozboru a zhodnocení jejich urbanistických, typologických a stylových aspektů. Věnuje se také identitě tvůrce, jímž byl architekt německé národnosti Franz J. Arnold. Architektura ústeckého komunálního bytového souboru vznikala jako realizace sociálně demokratického politického programu a státní bytové politiky, má tedy i politický obsahový význam. Analýza byla provedena především na základě archivní badatelské činnosti a terénního průzkumu. Jednotlivá díla byla posuzována v kontextu meziválečného vývoje bydlení ve středoevropském prostoru s...
|
host ::
RSS.