|
|
Výuka teoretické informatiky pomocí metody CLIL
KŮRKA, Martin
Tato diplomová práce se zabývá návrhem, přípravou a testováním výuky teoretického tématu z informatiky metodou CLIL. Jako téma jsem si vybral kódování a přenos dat v rámci celku data, informace a modelování. Vytvořil jsem 7 výukových lekcí, které obsahují přes 30 aktivit a odpovídají očekávaným výstupům dle nového RVP ZV v oblasti informatika. Každá lekce má jiné obsahové zaměření. Vytvořené materiály tak pokrývají například téma kódování znaků a čísel, šifrování, využití dvojkové soustavy a její limity, bitmapové obrázky, jejich kódování a komprese dat. Ke všem lekcím jsou připraveny metodické listy v angličtině spolu s pracovními listy. Metodické listy obsahují očekávané výstupy a možné problémy, které mohou nastat. Samotné lekce a aktivity jsou pak detailně popsány v praktické části. Všechny navržené lekce a aktivity jsem následně testoval se žáky 6. ročníku. Vzhledem k tomu, že během mého testování v praxi byly naplněny všechny cíle a očekávané výstupy, jsem došel k závěru, že metoda CLIL je k výuce teoretického tématu z informatiky vhodná. K výuce byla ale potřeba jistá míra podpory v mateřském jazyce, která se snižovala se zvyšující se žákovskou sebedůvěrou. Dále bylo nutné žákům poskytnout podporu v podobě vizuálních pomůcek jako například pracovních listů. Nejdůležitější je pak fakt, že při výuce nebyl upozaděn informatický obsah na úkor rozvoje jazyka a naopak. V teoretické části této diplomové práce popisuji "novou" informatiku podle inovovaného rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, především oblast data, informace a modelování. Dále se v teoretické části zabývám principy, přínosy a metodami metody CLIL.
|
|
|
Zemědělská gramotnost (agricultural literacy) - sonda znalostí na prvním stupni základních škol
BOČKOVÁ, Natálie
Diplomová práce má za cíl zjistit úroveň zemědělské gramotnosti u žáků pátých ročníků základní školy docházejících do škol situovaných na vesnici. Téma zvolení diplomové práce bylo motivováno nedostatečnou pozorností této problematiky v českém, ale i světovém prostředí. I přesto, že některá témata související se zemědělskou gramotností jsou obsažena v rámcovém vzdělávacím programu (RVP ZV), samotný pojem zemědělské gramotnosti je v České republice relativně nový. Literární část je zaměřená na krajinu a její funkce v návaznosti na zemědělskou gramotnost, definici samotného pojmu "zemědělská gramotnost" a vývoj jejího zařazení do výuky. Diplomová práce zároveň analyzuje RVP ZV a v něm výskyt témat směřujících k posílení zemědělské gramotnosti u žáků. V neposlední řadě diplomová práce nabízí přehled výukových metod a forem, které by mohli přispět ve formování zemědělsky gramotné společnosti už od začátku školní docházky. Metodická část obsahuje základní informace o respondentech podílejících se na dotazníkovém šetření a informace o tvorbě dotazníku. Dále je v této části diplomové práce zapsán průběh měření. Výsledky a následné porovnání s výzkumem prováděným v jiném okruhu respondentů je zaznamenán v závěrečné části práce.
|
|
|
Spolupráce učitele a asistenta pedagoga na prvním stupni ZŠ
Sédlová, Markéta ; Kadrnožková, Monika (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
V diplomové práci je řešena problematika spolupráce mezi pedagogem a asistentem pedagoga na prvním stupni základní školy. Teoretická část vymezuje roli asistenta pedagoga, předpoklady nastavení dobré spolupráce pedagoga s asistentem pedagoga a osobnostní předpoklady asistenta pedagoga. Cílem práce je objasnit, jakým způsobem spolupráce mezi těmito dvěma pedagogickými pracovníky v současné době probíhá, včetně různorodých možností vzájemné kooperace, které následně mohou pozitivně ovlivnit efektivitu výuky. V empirické části byl využit kvalitativní přístup, design případové studie. Metodou sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Data byla získávána jak od pedagogů, tak i asistentů pedagogů na prvním stupni základní školy. Saturace dat byla podpořena obsahovou analýzou školních dokumentů. Analýza dat byla uskutečněna prostřednictvím otevřeného kódování a dalších metod vhodných pro analytické šetření. Výsledky šetření odhalily, jakým způsobem probíhá spolupráce mezi pedagogem a asistentem pedagoga na vybrané základní škole, silné nebo slabé stránky této spolupráce, zda jsou ve škole nastaveny dobré podmínky pro spolupráci mezi pedagogy a asistenty pedagoga, a jakým způsobem škola podporuje spolupráci mezi oběma pedagogickými pracovníky.
|
|
|
Spolupráce učitele a asistenta pedagoga na prvním stupni ZŠ
Sédlová, Markéta ; Kadrnožková, Monika (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
V diplomové práci je řešena problematika spolupráce mezi pedagogem a asistentem pedagoga na prvním stupni základní školy. Teoretická část vymezuje roli asistenta pedagoga, předpoklady nastavení dobré spolupráce pedagoga s asistentem pedagoga a osobnostní předpoklady asistenta pedagoga. Cílem práce je objasnit, jakým způsobem spolupráce mezi těmito dvěma pedagogickými pracovníky v současné době probíhá, včetně různorodých možností vzájemné kooperace, které následně mohou pozitivně ovlivnit efektivitu výuky. V empirické části byl využit kvalitativní přístup, design případové studie. Metodou sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Data byla získávána jak od pedagogů, tak i asistentů pedagogů na prvním stupni základní školy. Saturace dat byla podpořena obsahovou analýzou školních dokumentů. Analýza dat byla uskutečněna prostřednictvím otevřeného kódování a dalších metod vhodných pro analytické šetření. Výsledky šetření odhalily, jakým způsobem probíhá spolupráce mezi pedagogem a asistentem pedagoga na vybrané základní škole, silné nebo slabé stránky této spolupráce, zda jsou ve škole nastaveny dobré podmínky pro spolupráci mezi pedagogy a asistenty pedagoga, a jakým způsobem škola podporuje spolupráci mezi oběma pedagogickými pracovníky.
|
|
|
Komparace kazuistik užívaných metod pro žáky s LMP na základních školách a základních školách zřízených dle §16 odst. 9 školského zákona
Papežová, Jindřiška ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Kadrnožková, Monika (oponent)
DIPLOMOVÁ PRÁCE Komparace kazuistik užívaných metod pro žáky s LMP na základních školách a základních školách zřízených dle §16 odst. 9 školského zákona Jindřiška Papežová ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá komparací uplatnění možných podpůrných opatření pro žáky s lehkým mentálním postižením na základních školách a základních školách zřízených podle §16 odst. 9 školského zákona. Práce chce poukázat na dostupnou podporu a využívání podpůrných opatření v kontextu vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením na základních školách a základních školách zřízených podle §16 odst. 9 školského zákona. Tato problematika se prolíná s inkluzivním vzděláváním. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Cílem teoretické části je specifikovat pojem lehká mentální retardace a vymezit žáka s lehkým mentálním postižením v kontextu vzdělávání. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku osob s lehkým mentálním postižením, zařazení žáka do třídního kolektivu a následně jsou zde uvedena podpůrná opatření, která jsou rozšířena o využití digitálních vzdělávacích nástrojů v edukaci žáků s lehkým mentálním postižením. Praktická část se zaměřuje na názory učitelů a asistentů pedagoga, na vhodné a efektivní užití metod a podpůrných opatření na základních školách a základních školách dle §16 odst. 9 školského...
|
|
|
Školy v přírodě v základním vzdělávání v Karlovarském kraji
Zápotocká, Hana ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Bačáková, Radka (oponent)
Název: Školy v přírodě v základním vzdělávání v Karlovarském kraji Cíl: Zjistit obsahovou náplň škol v přírodě na 1. stupni základních škol v Karlovarském kraji. Metody: Bakalářská práce využívá kvantitativního přístupu k výzkumu. Potřebné informace byly získány metodou anketního šetření. Výzkumný soubor tvořilo 20 učitelů ze základních škol v Karlovarském kraji. Výsledky: Základní školy v Karlovarském kraji organizují školy v přírodě, jejichž hlavní cíle jsou utužení třídního kolektivu a větší poznání žáků ve vztahu učitel a žák. Hlavní náplní škol v přírodě jsou výlety, pěší turistika a hry v přírodě. Denní program se skládá z dopolední výuky, odpoledního pobytu v přírodě a různých her, večerní program zahrnuje společenské hry a promítání. Závěr: Školy v přírodě jsou dle zjištěných výsledků oblíbenou součástí vzdělávání žáků v Karlovarském kraji mimo tradiční školní prostředí. U žáků je důležitá emocionální stránka, tedy prožitek a nové zkušenosti. Učitelé se zaměřují na sociální interakci mezi žáky a jejich učiteli. Škola v přírodě tedy představuje efektivní formu vzdělávání, která nabízí žákům možnost rozvoje jejich potenciálu a propojení s přírodou. Klíčová slova: výchova v přírodě, aktivity v přírodě, základní škola, 1. stupeň
|
|
|
Možnosti rozvíjení digitálních kompetencí v rámci výuky výtvarné výchovy na základní škole
Tihon, Štěpán ; Kitzbergerová, Leonora (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Diplomová práce se věnuje digitálním kompetencím a možnostem jejich rozvíjení v rámci výuky výtvarné výchovy na základní škole. V teoretické části se soustředí na vymezení terminologie vztahující se k digitálním formám umění, pojmenovává základní principy nových médií a zaměřuje se na nové technologie či fenomény digitálního světa, jež mají značný vliv na současné požadavky směřující k osvojení těchto specifických kompetencí. Při definování oblastí digitálních kompetencí se text opírá o koncepční modely, které se snaží vymezit ucelený jazyk sjednocující termíny, jež se k rozmanitým digitálním dovednostem vztahují. V závěru teoretické části pak práce mapuje strategii vzdělávací politiky České republiky ve vztahu k implementaci těchto modelů do kurikulárních dokumentů. Výsledným vyústěním je pak konfrontace sledovaných témat s oborem výtvarné výchovy a jeho teoretickými východisky. Praktická část práce představuje konceptové analýzy navržených hodin výtvarné výchovy směřujících k systematickému rozvíjení digitálních kompetencí žáků a je podpořena prezentací vlastních tvůrčích činností, které sloužily jako reflektivní nástroj využitý během navrhování předložených zadání. KLÍČOVÁ SLOVA Digitální kompetence, digitální gramotnost, základní vzdělávání, výtvarná výchova, digitální technologie, nová média,...
|
|
|
Analýza vztahu mezi veřejným financováním a vzděláváním: komparace Filipín, Malajsie a Thajska
Štursová, Kateřina
Jedním z hlavních cílů celosvětového rozvoje 21. století je zřízení kvalitního vzdělávání pro všechny, neboť vzdělávání je spojováno s rostoucí životní úrovní a rozvojem společnosti. V této práci je zkoumáno základní a vysokoškolské vzdělávání. Problematika vzdělávání v 21. století byla v této práci zaměřena na roky 2010–2019, ve kterých probíhaly dva mezinárodní programy Organizace spojených národů, a to Vzdělávání pro všechny (EFA) a Cíle udržitelného rozvoje (SDGs). Zkoumání bylo zaměřeno na tři konkrétní země jihovýchodní Asie: Malajsie, Thajsko a Filipíny. Do vzdělávání je v těchto zemích v pozorovaném období investováno mezi 2 až 6 % HDP země, přesto je jejich vzdělávání v mezinárodním hodnocení na nízké úrovni. Vztah vládního financování školství se zápisem ke studiu byl hlavním předmětem analýzy této práce. Zjištěn byl slabý vztah mezi financováním a zápisem do vzdělávání v Thajsku a silný vztah se naopak vyskytoval u vysokých škol na Filipínách. Přesto pouze u vysokých škol v Thajsku v letech 2010–2014 byla objevena přímá závislost, která představuje vztah, u kterého se stoupajícím vládním financováním stoupá i počet zapsaných studentů ke studiu.
|
|
|
Výhody a nevýhody vzdělávání žáků s mentálním postižením v samostatně zřizovaných třídách při ZŠ
Nováková, Petra ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Diplomová práce Výhody a nevýhody vzdělávání žáků s mentálním postižením v samostatně zřizovaných třídách při ZŠ se zabývá problematikou tříd zřizovaných podle § 16 odst. 9 školského zákona při základní škole, konkrétně jejich výhodami a nevýhodami z hlediska speciální pedagogiky. Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to na teoretickou část a část vlastního výzkumného šetření. Teoretická část je věnována člověku s mentálním postižením, vzdělávání žáků s mentálním postižením a spolupráci školy a rodiny žáka s mentálním postižením. Vlastní výzkum byl proveden formou kvalitativního šetření v podobě semistrukturovaných rozhovorů s dvanácti respondentkami. Část vlastního výzkumného šetření je věnována metodologii, prezentaci dat výzkumu, hlavnímu zjištění, diskuzi a doporučení do praxe. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit a následně porovnat výhody a nevýhody vzdělávání žáků s mentálním postižením ve třídách zřizovaných podle § 16 odst. 9 školského zákona při základní škole Kamýk nad Vltavou. Dílčím cílem diplomové práce je zjistit hlavní důvody, proč se rodiče žáků s mentálním postižením rozhodli pro vzdělávání jejich dítěte ve třídě zřizované podle § 16 odst. 9 školského zákona při základní škole. Druhým dílčím cílem diplomové práce je zjistit, co by se podle respondentek dalo ve...
|
|
| |
host ::
RSS.