|
|
Úloha a přínos vězeňských kaplanů v procesu rozvoje a reintegrace odsouzených
Galíková, Gabriela ; Kříž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kursch, Martin (oponent)
Diplomová práce analyzuje působení a přínos duchovních ve Vězeňské službě České republiky. V teoretické části práce představuje roli duchovních kaplanů v prostředí vězení, zabývá se také jejím historickým vývojem a klíčovými momenty v dějinách, majícími vliv na současnou podobu duchovní péče odsouzených. Teoretická část dále předkládá výčet možností a specifik rozvoje a vzdělávání odsouzených v systému vězeňské péče a systém fungování vzdělávacího a rozvojového systému, který je odsouzeným po dobu výkonu trestu dostupný. Do tohoto spektra aktivit a činností je dále v teoretické části zasazena právě role duchovní péče. Dále je v teorii formulován vliv duchovní péče na život odsouzených a prožívání trestu. Závěr teoretické části je věnován srovnání českého a mezinárodního kontextu kaplanské a duchovenské činnosti a také tématu postpenitenciární péče, v rámci které práce předkládá specifika a způsoby duchovenské práce při reintegraci odsouzených zpět do společnosti. Teoretická část práce tvoří základ pro empirickou část, která tento výčet a popis zasazuje a ověřuje v praxi. Praktickou část tvoří analýza celkem 4 polostrukturovaných rozhovorů s vězeňskými kaplany a 1 rozhovor s kaplankou, která detailně zachycuje popis vlastního vnímání kaplanské role, specifik této práce, výčet možností práce s...
|
|
|
Možnosti vzdělávání osob ve výkonu trestu
Kamenčáková, Barbora ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Hanková, Zdeňka (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na možnosti vzdělávání osob odsouzených k trestu odnětí svobody v České republice. Práce je strukturována do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část práce stručně představuje systém trestů v ČR a historii vězeňství na našem území. Dále se zabývá organizační strukturou vězeňské služby, typy věznic v ČR a programy zacházení s odsouzenými. Poslední kapitola teoretické části vysvětluje význam vzdělávání pro odsouzené a různé formy vzdělávání v českých věznicích, včetně podrobnějšího popisu formálního a neformálního vzdělávání. Praktická část práce zahrnuje metodologii a analýzu výzkumného šetření. Pro výzkum byl zvolen kvalitativní přístup, konkrétně metodou polostrukturovaných rozhovorů. Cílem práce je zmapovat a popsat vzdělávací proces a možnosti vzdělávání poskytované ve vězeňském prostředí v porovnání s běžnými civilními školami. Dále pomocí rozhovorů se zaměstnanci věznice Všehrdy zjistit prostřednictvím odpovědí na čtyři předem stanovené výzkumné otázky veškeré vzdělávací možnosti, které tato věznice nabízí a charakterizovat žáky místního školského vzdělávacího střediska. Jednou ze zkoumaných oblastí je motivace osob ve výkonu trestu odnětí svobody k účasti na výuce. V neposlední řadě je zde zjišťován i skutečný vliv vzdělávacích aktivit na život...
|
|
|
Aktuální činnosti a problémy sociální práce v českém vězeňství
DUŠKOVÁ, Soňa
Cílem této bakalářské práce je podrobně zmapovat aktuální činnosti a problémy sociální práce v českém vězeňství, které se při výkonu této profese vyskytují. A současně uvést, jaká řešení dotazovaní sociální pracovníci k dané problematice navrhují. Na základě studia teoretických podkladů byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jaké jsou činnosti a pracovní náplň sociálního pracovníka při prvním kontaktu s odsouzeným, v průběhu výkonu trestu a před či po propuštění odsouzeného z VTOS? S jakými problémy se potýkají sociální pracovníci při výkonu sociální práce ve vězeňství a jaká navrhují řešení?". Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou, přičemž část teoretická zahrnuje deskripci českého vězeňství jednadvacátého století, popis sociální práce a zároveň jsou zde uvedeny specifika sociální práce ve vězeňství. Praktická část je vytvořena na základě kvalitativního výzkumu a pro zpracování byla zvolena metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Celkem bylo provedeno osm polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky pracujícími ve vězeňství, kteří byli vybráni jako výzkumný soubor metodou záměrného výběru. Získaná data byla zpracována technikou otevřeného kódování. Provedené rozhovory byly analyzovány a interpretací získaných dat bylo zjištěno, jaké činnosti sociální pracovníci v rámci pobytu odsouzeného ve výkonu trestu odnětí svobody vykonávají a s jakými problémy se během výkonu své profese potýkají. Přínosem této práce je hlubší vhled do problematiky sociální práce ve vězeňství. Práce současně představuje aktuální činnosti sociálních pracovníků a problémy, se kterými se sociální pracovníci momentálně potýkají.
|
|
|
Nové možnosti v oblasti resocializace a edukace odsouzených
Bareš, Jindřich ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá novými možnostmi a přístupy v oblasti edukace a resocializace jedinců ve výkonu trestu odnětí svobody. Proces zacházení s vězni je ve vězeňském systému prováděn systematickými a odbornými metodami zacházení. V současné době je dle aktuálního strategického dokumentu Koncepce vězeňství do roku 2025 kladen důraz především na vzdělávání a zaměstnanost osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Problematika resocializace a dalšího vzdělávání odsouzených je rozpracována v rámci sociální andragogiky. V teoretické části budou analyzovány možnosti využití andragogického, sociálního a sociálně andragogického poradenství ve výkonu trestu odnětí svobody. Dílčím cílem práce je charakterizovat jednotlivé etapy poradenského procesu a definovat jeho přínos pro reintegraci odsouzených. V rámci výzkumu budou sledovány nové metody a jejich využití v rámci dalšího vzdělávání a resocializace odsouzených. Jedná se zejména o koncept otevřené věznice, který je zcela unikátní v ČR a je realizován v rámci věznice Jiřice. Staví na důvěře mezi odsouzenými a pracovníky Vězeňské služby ČR. V současnosti je považován za efektivní model penitenciární péče, která v sobě zahrnuje prvky resocializace, edukace, zaměstnávání odsouzených a smysluplné trávení jejich volného času. Tento model zacházení je aktuálně...
|
|
|
Nové možnosti v oblasti resocializace a edukace odsouzených
Bareš, Jindřich ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá novými možnostmi a přístupy v oblasti edukace a resocializace jedinců ve výkonu trestu odnětí svobody. Proces zacházení s vězni je ve vězeňském systému prováděn systematickými a odbornými metodami zacházení. V současné době je dle aktuálního strategického dokumentu Koncepce vězeňství do roku 2025 kladen důraz především na vzdělávání a zaměstnanost osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Problematika resocializace a dalšího vzdělávání odsouzených je rozpracována v rámci sociální andragogiky. V teoretické části budou analyzovány možnosti využití andragogického, sociálního a sociálně andragogického poradenství ve výkonu trestu odnětí svobody. Dílčím cílem práce je charakterizovat jednotlivé etapy poradenského procesu a definovat jeho přínos pro reintegraci odsouzených. V rámci výzkumu budou sledovány nové metody a jejich využití v rámci dalšího vzdělávání a resocializace odsouzených. Jedná se zejména o koncept otevřené věznice, který je zcela unikátní v ČR a je realizován v rámci věznice Jiřice. Staví na důvěře mezi odsouzenými a pracovníky Vězeňské služby ČR. V současnosti je považován za efektivní model penitenciární péče, která v sobě zahrnuje prvky resocializace, edukace, zaměstnávání odsouzených a smysluplné trávení jejich volného času. Tento model zacházení je aktuálně...
|
|
|
Přerušení výkonu trestu či poskytnutí eskorty pro naléhavé rodinné důvody jako součást práva na respektování soukromého a rodinného života osob omezených na svobodě
Drahorád, Jakub ; Řepa, Karel (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Přerušení výkonu trestu či poskytnutí eskorty pro naléhavé rodinné důvody jako součást práva na respektování soukromého a rodinného života osob omezených na svobodě Práce se věnuje problematice uplatňování práva na respektování soukromého a rodinného života osobami omezenými na osobní svobodě z důvodu výkonu vazby či výkonu trestu odnětí svobody ve formě možnosti dočasně opustit, za doprovodu eskorty či samostatně, prostor věznice pro naléhavé rodinné důvody. Těmi je v práci míněna zejména účast na pohřbu blízkého příbuzného či možnost jej navštívit v nemocnici v případě, že se nachází v ohrožení života. Zatímco v případě vazebně stíhaných osob není tato problematika na zákonné ani podzákonné úrovni nijak upravena, u osob ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznicích se zvýšenou ostrahou či na doživotí je zčásti výslovně zakázána. V praxi je tedy těmto osobám uplatňování jejich práva dle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále také jen "Úmluva") v těchto případech plošně znemožněno. V případě osob v "běžném režimu" výkonu trestu odnětí svobody je pak toto právo závislé na libovůli ředitele věznice, který nemusí své nepřezkoumatelné a neformální rozhodnutí o přerušení výkonu tresu žádným způsobem odůvodňovat. Evropský soud pro lidská práva přitom již 20 let ustálenou...
|
|
|
Ukládání trestů v polské a české právní úpravě
Pustówka, Urszula ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Ukládání trestů v polské a české právní úpravě Komparace právních řádů jednotlivých států je důležitým zdrojem inspirace pro další vývoj právní úpravy. Ve své práci provádím komparaci právní úpravy trestů v České republice Polsku, a to těch, které jak česká, tak polská právní úprava jako tresty označují. Jedná se o český peněžitý trest, trest obecně prospěšných prací, trest odnětí svobody a výjimečný trest jejich polskými ekvivalenty. Cílem práce je prostřednictvím srovnání české a polské právní úpravy trestů, jakož i druhů trestů nejčastěji inspiraci a podněty k úvahám pro další vývoj české právní úpravy trestů. první části práce přibližuji systémy trestních sankcí v obou státech za účelem zařazení do kontextu následně analyzovaných trestů. Dále je každá část věnována jednomu České republice a v Polsku. Druhá část se zabývá českým peněžitým trestem a polským trestem grzywny, třetí část českým trestem obecně prospěšných prací a polským trestem omezení svobody, čtvrtá část je věnována právní úpravě trestu odnětí svobody a pátá část úpravě nejpřísnějších trestů v obou zemích. Každá z těchto částí je strukturována tak, že prvně uvádím výklad k české právní úpravě daného trestu, poté é právní úpravě, následně provádím komparaci obou právních úprav a na konci každé části uvádím inspirace a závěry, k nimž jsem...
|
|
|
Zpracování viny u osob ve výkonu trestu
Doskočilová, Veronika ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá etickým tématem viny a jejím zpracováním u osob ve výkonu trestu. Práce téma viny uchopuje v praktické a teoretické rovině. Teoretický rámec se věnuje pojmům souvisejícím s vinou (morálka, mrav, dobro, zlo, svědomí, hřích), následně představuje koncept viny a možnosti jejího zpracování. Na základě popisu teorie je formulován soubor otázek, které jsou využity v praktické části. Ta nabízí zpracování tří kazuistik vybraných osob ve výkonu trestu. Na základě položených otázek se výzkum věnuje jejich individuálnímu vnímání viny a následně způsobům vyrovnání se s ní. Zvláštní pozornost je věnována křesťanství a jeho vlivu na duchovní rovinu vnímání viny, neboť dva odsouzení jsou věřící. Výzkum ukazuje, že pro osoby v odnětí svobody představuje vina zásadní problematiku, ať už jde o její negativní či pozitivní projevy. Výzkum potvrzuje zásadní teoretické východisko, že od negativního působení viny vede linie k jejímu pozitivnímu přínosu, který je cestou k uvědomění, přijetí, a nakonec ke zcela klíčové nápravě, na čemž se shodli všichni tři odsouzení. Přestože existuje řada způsobů, jakými lze s vinou pracovat, stěžejní je ochota ji uchopit a nelehkému procesu se otevřít. Ačkoliv se v českém vězeňském systému a trestním právu vyskytuje řada nedostatků, které souvisí s tématem...
|
|
|
Sociální dilemata resocializace podmíněně propuštěných osob
LIDOVÁ, Štěpánka
Práce se zabývá dilematickými situacemi, které řeší podmíněně propuštění jedinci. Primárně je cílena na získávání a udržení zaměstnání a s tím vzniklé dilematické situace. První část se věnuje teoretickému popsání procesu znovuzačlenění vězňů, faktoru práce ve věznici a činností Probační a mediační služby během podmíněného propuštění. Další část práce se zaměřuje na zaměstnávání, nástroje znovuzačleňování a dilematické situace u podmíněně propuštěných vězňů. Za účelem popsání dilematických situací, které cílová skupina zažívá během získávání práce byly v rámci sondáže pomocí polostrukturovaných rozhovorů tyto provedeny u vzorku tří informantů. Díky tomu vzniklo několik hlavních dilematických situací. Citace z rozhovorů s informanty jsou v rámci práce reflektovány poznatky z odborné literatury zabývající se problematikou zaměstnávání lidí po výkonu trestu odnětí svobody. V minulosti již mnoho prací popsalo dilemata a dilematické situace, se kterými může přijít do styku probační úředník, či jiný pracovník, zabývající se podmíněným propuštěním. Tato práce má však za cíl poukázat zejména na dilemata, která řeší konkrétně podmíněně propuštění.
|
|
|
Vliv pohybové aktivity na kvalitu života osob ve výkonu trestu odnětí svobody
Smutná, Kateřina ; Kotlík, Kamil (vedoucí práce) ; Pavlová, Ilona (oponent)
Název: Vliv pohybové aktivity na kvalitu života osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Cíle: Hlavním cílem práce je zjistit, zda se úroveň zdravotně orientované zdatnosti a kvality života osob ve výkonu trestu odnětí svobody po aplikaci desetitýdenního cvičebního programu zvýší. Dalším cílem je zjistit, zda se výsledky sledovaných aspektů absolventů cvičebního programu budou výrazně lišit od výsledků odsouzených, jež cvičební intervenci nepodstoupili. Metody: Jedná se o empiricko-teoretickou práci. Kvantitativního výzkumu se zúčastnily čtyři výzkumné soubory. Výzkumné soubory I. (N=5) a II. (N=7) před a po absolvování organizovaného desetitýdenního pohybového programu vyplňovaly dotazník kvality života vlastní konstrukce a podstoupily testování zdravotně orientované zdatnosti pomocí testové baterie Fitnessgram. Dílčí motorické testy hodnotily vytrvalost, svalovou sílu a flexibilitu. Toto měření rovněž proběhlo před a po absolvování organizovaného desetitýdenního pohybového programu. Probandům výzkumného souboru III. (N=15) a IV. (N=15) byl k dispozici pouze dotazník kvality života, a to ve dvou termínech, shodných s měřením výzkumných souborů I. a II. Výsledky: Výsledky ukázaly pozitivní vliv pravidelné pohybové aktivity na fyzickou kondici zúčastněných, kteří vykazovali ve většině případů zlepšení...
|
host ::
RSS.