|
|
Svoboda myšlení v 21. století
Kluvancová, Anna ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Řepa, Karel (oponent)
Svoboda myšlení ve 21. století Abstrakt Předmětem této diplomové práce je problematika svobody myšlení v kontextu 21. století. Obecně tato práce vychází z dlouhodobě přijímané premisy o faktické neomezitelnosti myšlení a jeho svobody, na kterou reaguje. Dává si za cíl upozornit na jejich zranitelnost mapováním jevů, jež mají potenciál tezi o nedotknutelnosti myšlení vyvrátit. Je reakcí na technologický vývoj posledních desetiletí a jeho možný negativní vliv, jenž s sebou přináší. Diplomová práce je členěna do dvou hlavních částí, které reflektují dva základní tematické bloky. První z nich se zabývá teoretickým představením myšlení a jeho svobody, po němž následuje úsek věnující pozornost různým formám působení na myšlení. První část je teoretickým úvodem do problematiky myšlení a svobody myšlení. V první řadě je vymezen interdisciplinární pojem myšlení. Tento úsek je doplněn i o současné vnímání svobody myšlení veřejností. Je představena základní právní úprava práva na svobodu myšlení, a to nejen v rámci českého právního řádu, nýbrž i na mezinárodní úrovni prostřednictvím lidskoprávních dokumentů, jež jsou pro Českou republiku relevantní. Těžištěm práce je část druhá. Ta nabízí nejrůznější formy působení na myšlení a jeho svobodu ve 21. století. Tato část práce zahrnuje i letmý exkurz do historie vnímání...
|
|
|
Přerušení výkonu trestu či poskytnutí eskorty pro naléhavé rodinné důvody jako součást práva na respektování soukromého a rodinného života osob omezených na svobodě
Drahorád, Jakub ; Řepa, Karel (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Přerušení výkonu trestu či poskytnutí eskorty pro naléhavé rodinné důvody jako součást práva na respektování soukromého a rodinného života osob omezených na svobodě Práce se věnuje problematice uplatňování práva na respektování soukromého a rodinného života osobami omezenými na osobní svobodě z důvodu výkonu vazby či výkonu trestu odnětí svobody ve formě možnosti dočasně opustit, za doprovodu eskorty či samostatně, prostor věznice pro naléhavé rodinné důvody. Těmi je v práci míněna zejména účast na pohřbu blízkého příbuzného či možnost jej navštívit v nemocnici v případě, že se nachází v ohrožení života. Zatímco v případě vazebně stíhaných osob není tato problematika na zákonné ani podzákonné úrovni nijak upravena, u osob ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznicích se zvýšenou ostrahou či na doživotí je zčásti výslovně zakázána. V praxi je tedy těmto osobám uplatňování jejich práva dle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále také jen "Úmluva") v těchto případech plošně znemožněno. V případě osob v "běžném režimu" výkonu trestu odnětí svobody je pak toto právo závislé na libovůli ředitele věznice, který nemusí své nepřezkoumatelné a neformální rozhodnutí o přerušení výkonu tresu žádným způsobem odůvodňovat. Evropský soud pro lidská práva přitom již 20 let ustálenou...
|
|
|
Autonomie církví v České republice jako výraz svobody náboženského vyznání a její zákonné limity
Suchomel, Petr ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Řepa, Karel (oponent)
Název rigorózní práce Autonomie církví v ČR jako výraz svobody náboženského vyznání a její zákonné limity ABSTRAKT Rigorózní práce se zabývá ústavně zaručenou autonomií církví a náboženských společností jako jedním z podstatných prvků svobody náboženského vyznání. Zkoumá, co vše je jejím nezbytným obsahem a hledá nejvýše přípustné limity při jejím zákonném omezování v demokratickém právním státě (obecně) a v České republice (konkrétně). Autonomii církví a náboženských společností představuje jako neoddělitelnou součást svobody náboženského vyznání, která patří k nezadatelným lidským právům a svobodám. Obecná část práce rozebírá zejména obsah svobody vyznání a obsah církevní autonomie, přičemž se snaží vymezit její nejvýše přípustné limity zejména skrze vývoj ústavněprávní úpravy v jednotlivých evropských státech (porovnává texty jejich ústav) a skrze hojnou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Zvláštní část práce se věnuje vývoji svobody vyznání a církevní autonomie na území dnešní České republiky od recepce rakouského práva za první republiky, přes "období temna" za komunistické totality po dnešek. Obsáhlá část je věnována novodobé judikatuře Ústavního soudu k otázce svobody náboženského vyznání i k jednotlivým prvkům církevní autonomie. Zvláštní důraz je kladen na hospodářskou samostatnost církví...
|
|
|
Právo na spravedlivý proces v judikatuře Ústavního soudu
Vančura, Jan ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Řepa, Karel (oponent)
Resumé - právo na spravedlivý proces v judikatuře ústavního soudu. Právo na spravedlivý proces - základní parametr práva procesního - představuje nepostradatelný soubor právních principů, sloužících k uvádění hmotného práva v život pomocí (zejm.) soudních řízení. Protože vytyčuje základní parametry systému pro jednu ze složek moci veřejné, moc soudní, je zároveň nutnou podmínkou pro fungování moderního, demokratického právního státu. Práce se skládá ze čtyřech částí. Po úvodu do problematiky, v níž jsou zároveň nastoleny teze, na které práce hodlá odpovědět, je rozebírána historie práva na spravedlivý proces i základní teoretickoprávní postuláty, které jsou s principy spravedlivého procesu nerozlučně spjaty. Práce se zabývá též zásadami pro sféru trestní, větvi civilní a zásadám sdíleným oběma větvemi je ovšem věnována pozornost větší. Další část se zabývá tzv. vnějšími zárukami. Principy spravedlivého procesu se pochopitelně aplikují prostřednictvím specializovaných institucí - soudů - které se tak stávají garanty spravedlivého procesu, a právě jim je tato část práce věnována. Stranou nezůstává ani povinnost držet se zásad spravedlivého procesu orgány nesoudními, problematika četnosti nápadu stížností pro porušení spravedlivého procesu na Ústavní soud, i role soudů nižších. Samotná stať předkládané práce...
|
|
|
Právo na inkluzivní vzdělávání
Podhorský, Václav ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Řepa, Karel (oponent)
Právo na inkluzivní vzdělávání Abstrakt Práce se zabývá problematikou inkluze ve vzdělávání, a to zejména jejím právním zakotvením a posouzením, nakolik je právo na inkluzivní vzdělávání možné charakterizovat jako základní lidské právo. Po úvodu, vymezení subjektu a předmětu práva na inkluzivní vzdělávání (vč. mezinárodního kontextu), popisu jeho zákonného zakotvení a přiblížení některých okolností ve vztahu k jeho zavádění v ČR je vyhodnoceno právo na inkluzivní vzdělávání vzhledem k ústavnímu pořádku ČR. A to bez zahrnutí mezinárodních lidskoprávních smluv, které jsou studovány v následujících dvou kapitolách. Zvláštní pozornost je v této souvislosti věnována problematice tzv. konkursního nálezu Ústavního soudu a málo řešené otázce jeho časové působnosti. Kromě pozitivního práva jsou v práci zohledněna i některá rozhodnutí Ústavního soudu a českých obecných soudů. Ve vztahu k mezinárodním smlouvám o lidských právech je věnována významná pozornost i rozhodnutím relevantních mezinárodních orgánů, zejména pak Evropského soudu pro lidská práva. Rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva totiž nejenže poskytuje mnohé argumenty ve vztahu k posouzení existence základního lidského práva na inkluzivní vzdělávání, ale indikuje i možný vývoj ve vztahu k problematice hospodářských, sociálních a kulturních...
|
|
|
Zákaz diskriminace, ústavně právní rovina ochrany práv etnických menšin před diskriminací
Solilová, Barbora ; Preuss, Ondřej (vedoucí práce) ; Řepa, Karel (oponent)
Zákaz diskriminace, ústavně právní rovina ochrany práv etnických menšin před diskriminací Abstrakt Diplomová práce se zabývá pojmem diskriminace z teoretického i praktického hlediska a úzce se přitom zaměřuje na problematiku etnických menšin a rasismu. Pro objasnění celé problematiky je práce uvedena teoretickým zařazením antidiskriminačního práva do právního rámce lidskoprávních úprav jak České republiky tak světového rámce v podobě mezinárodních smluv. Zabývá se ideovými zdroji včetně historického původu práva souvisejícího s diskriminací. Dále obsahuje vymezení základních pojmů nezbytných pro objasnění tohoto komplexního fenoménu. Tematicky vymezuje jak právní úpravu individuální ochrany jednotlivce, tak kolektivní pojetí ochrany před diskriminací a práv etnických menšin jako celku. Stěžejní část této práce se zabývá judikaturou v oblasti diskriminace z důvodu etnické příslušnosti či národnosti a všemi ostatními formami ochrany před nezákonným vyčleňováním či segregací. Zdůrazňuje zde v právu vyjímečný nástroj obráceného důkazního břemene, kterým se ulehčuje dokazovaní potenciálně diskriminované straně sporu. Diplomová práce přináší ucelený pohled na etnické menšiny u nás i možné diskriminační důvody, specificky se však zaměřuje na diskriminaci Romů z důvodu etnicity. Touto otázkou se zabývá do hloubky a...
|
|
|
Náboženská svoboda v demokratickém právním státě
Řepa, Karel ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Molek, Pavel (oponent) ; Wintr, Jan (oponent)
Název disertační práce, abstrakt a 3 klíčová slova v českém jazyce Název: Náboženská svoboda v demokratickém právním státě Abstrakt: Disertační práce se věnuje tématu náboženské svobody v demokratickém právním státě, a to konkrétně z pohledu ústavní teorie, lidskoprávní teorie a dále pak reflektuje vybrané aktuální problémy ochrany náboženské svobody v kontextu západních společností. Představuje tak příspěvek do domácí diskuse v právním diskursu, který se na otázky náboženské svobody tradičně soustředí spíše okrajově. V oblasti ústavní teorie si klade otázku, jaká je obecná vazba mezi konceptem moderního státu a náboženstvím, resp. mezi konceptem demokratického právního státu a náboženstvím. Na uvedený problém hledá odpověď prostřednictvím systémové teorie, která pojímá stát i náboženství jako sociální systémy, jejichž základní diferenciace spočívá v odlišení sakrálního a profánního. Jejich mezní konflikt je pojímán jako spor o suverenitu, který je však v prostředí demokratického právního státu vyrovnáván především prostřednictvím institutu náboženské svobody. Na pozadí uvedeného práce mapuje rozvoj moderního konstitucionalismu a jeho vztah k náboženství, jakož i formuluje základní pozici náboženství v soustavě demokratického právního státu. Lidskoprávní část práce přibližuje problém náboženství ve smyslu...
|
|
|
Sekularismus v kontextu liberárně demokratického státu
Řepa, Karel ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Diplomová práce se zabývá z pohledu státovědného a ústavněprávně komparatistického významným ústavněprávním institutem sekulárního státu, který se v určitých specifických podobách nachází ve většině evropských ústavních systémů. Zaměření úvah na evropský prostor vedlo k tomu, že institut sekulárního státu je výhradně konstruován a posuzován v rámci struktury normativních náležitostí liberálně demokratického státu. Cílem práce je odhalit vůdčí princip determinující obsah samotného pojmu sekulární stát a promyslet jeho aplikaci v šíři, která obsáhne interakci mezi státem a náboženstvím v nejširším možném rozsahu. Výsledkem je státovědný "model klasického sekulárního státu", který je užit jako nástroj pro hodnocení tematicky relevantních jevů na úrovni vybraných ústavních systémů. První kapitola práce objevuje princip neutrality státu ve vztahu k náboženství jako esenciální obsahový princip státovědného pojmu sekulární stát. Aplikace tohoto principu na hluboce komplexní vztah státu a náboženství v reálném světě vede k teoretickému vymezení všech relevantních důsledků principu neutrality, které konstituují ve svém souhrnu normativní náležitosti tzv. klasického modelu sekulárního státu. Jejich modifikace zachovávající dominantní uplatnění principu neutrality vedou k analytickému rozlišení náboženské...
|
|
|
Aktivizmus LGBT komunity a jeho vliv na politickou scénu a společnost v ČR
Řepa, Karel ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Hlavním tématem této práce je aktivismus LGBT komunity v České republice po roce 1989. Prvním cílem práce je analýza podmínek pro život a prosazování práv homosexuálů v České republice; a forem aktivismu, díky kterým se daného stavu podařilo dosáhnout. Druhým cílem je analýza konkrétní formy politického aktivismu LGBT komunity, a sice pouličních průvodů, veřejných shromáždění a manifestací. V první kapitole se zabývám politickým aktivismem v České republice všeobecně a dále se zaměřuji na mód aktivismu, který je typický pro lidsko-právní organizace. V druhé kapitole analyzuji podmínky pro život a prosazování práv sexuálních menšin z hlediska institucionálního, legislativního a osobnostního a dále analyzuji veřejné míněné ohledně práv sexuálních menšin. V třetí kapitole se zabývám specificky pouličními průvody, a konkrétně se zaměřuji na průvod, který se konal v roce 2008 v Brně -- Queer Parade, a můžeme ho považovat za první průvod svého druhu v České republice. V poslední praktické části práce představím výsledky kvalitativní a kvantitativní analýzy reprezentací v českých tištěných médiích, která psala o Queer Parade 2008 v Brně.
|
|
| |
host ::
RSS.