Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Izraelská národní identita v písních No'omi Šemer
Kuželová, Mariana ; Sládek, Pavel (vedoucí práce) ; Menachem Zoufalá, Marcela (oponent)
Tato práce si klade za cíl zachytit motivy izraelské národní identity v písňových textech izraelské textařky a skladatelky Noʿomi Šemer (1930-2004) z jejího tvůrčího období do roku 1967. První kapitola pojednává o dějinách hebrejské ideologické písně od konce 19. století do 60. let 20. století. Druhá kapitola se zabývá těmi biografickými prvky a politickými názory Noʿomi Šemer, které jsou relevantní pro pochopení její tvorby. Dále jsou představeny metody a výsledky analýzy autorčiných textů, kterou provedl Michael Gadish, a z níž tato práce do jisté míry čerpá. V této kapitole je rovněž popsán vztah mezi tvorbou Noʿomi Šemer a izraelskou národní identitou její doby. Poslední kapitola se zaměřuje na nejvýraznější motivy autorčiny tvorby, kterými jsou biblické motivy, motiv vojáka a motiv budování. Každému z těchto motivů je věnována samostatná podkapitola, ve které je na ukázkách písňových textů předvedeno, jakým způsobem autorka s danými motivy nakládá. Práce je doplněna o obrazové přílohy, které dokazují přítomnost zmíněných motivů i v tehdejší izraelské vizuální kultuře. V závěru se práce snaží navrhnout možné příčiny relevance těchto motivů v kultuře a identitě tehdejší izraelské společnosti.
Není přítel jako přítel. Židé v národním státě Čechů a Slováků, 1945-1948.
Sedlická, Magdalena ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Menachem Zoufalá, Marcela (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na tematiku začleňování židovských obyvatel do většinové společnosti v letech 1945-1948. Primárně se zabývá třemi skupinami židovských občanů českých zemí, jejichž integrace byla značně problematická. Jednalo se o "německé Židy", osoby deklarující židovskou národnost a židovské optanty z bývalého území Podkarpatské Rusi, kteří se po druhé světové válce rozhodli usadit v Československu. Jejich právní postavení bylo zvláště v bezprostředně poválečné době značně nejasné. Stěžejním bylo získání československého státního občanství, jež ovlivňovalo možnost stát se plnoprávnými občany, což zcela zásadně formovalo budoucnost těchto jednotlivců. Z toho důvodu se předložená práce věnuje státní a úřední praxi, která ovlivňovala každodenní život židovských občanů. Především na nižších úrovních státní správy panovala mezi mnohými úředníky nejistota, jak postupovat u žádostí těchto osob. Stěžejním kritériem se staly údaje ze sčítání lidu z roku 1930, především pak informace o národnosti či mateřském jazyku daného žadatele, které mnohdy rozhodly o výsledku žádosti. Text se dále zaměřuje na problémy, jež židovským obyvatelům hrozily v případě nezískání státního občanství. U "německých Židů" se jednalo například o zařazení do nuceného transferu, u židovských optantů pak nucený návrat na...
Izraelská národní identita v písních No'omi Šemer
Kuželová, Mariana ; Sládek, Pavel (vedoucí práce) ; Menachem Zoufalá, Marcela (oponent)
Tato práce si klade za cíl zachytit motivy izraelské národní identity v písňových textech izraelské textařky a skladatelky Noʿomi Šemer (1930-2004) z jejího tvůrčího období do roku 1967. První kapitola pojednává o dějinách hebrejské ideologické písně od konce 19. století do 60. let 20. století. Druhá kapitola se zabývá těmi biografickými prvky a politickými názory Noʿomi Šemer, které jsou relevantní pro pochopení její tvorby. Dále jsou představeny metody a výsledky analýzy autorčiných textů, kterou provedl Michael Gadish, a z níž tato práce do jisté míry čerpá. V této kapitole je rovněž popsán vztah mezi tvorbou Noʿomi Šemer a izraelskou národní identitou její doby. Poslední kapitola se zaměřuje na nejvýraznější motivy autorčiny tvorby, kterými jsou biblické motivy, motiv vojáka a motiv budování. Každému z těchto motivů je věnována samostatná podkapitola, ve které je na ukázkách písňových textů předvedeno, jakým způsobem autorka s danými motivy nakládá. Práce je doplněna o obrazové přílohy, které dokazují přítomnost zmíněných motivů i v tehdejší izraelské vizuální kultuře. V závěru se práce snaží navrhnout možné příčiny relevance těchto motivů v kultuře a identitě tehdejší izraelské společnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.