|
|
Tvorba a implementace kompetenčního modelu v organizaci
Záhorová, Markéta ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vaněček, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá tvorbou kompetenčních modelů a jejich následným ukotvením v kontextu personálních činnostech hodnocení a rozvoje zaměstnanců. V teoretické části jsou nejprve diskutovány základní pojmy, kterými jsou kompetence, jejich odlišení od často zaměňovaných pojmů (jakož jsou potenciál a schopnost) a jejich možné dělení. Následně je definován kompetenční model, postup tvorby takového modelu a jeho možné podoby a struktury. Dále jsou vysvětleny principy využívání kompetenčního modelu v jednotlivých činnostech v řízení lidských zdrojů, kdy je kladen důraz zejména na procesy hodnocení a rozvíjení pracovníků díky kompetenčnímu modelu, které jsou stěžejní pro tuto diplomovou práci. Navazující praktická část začíná představením Společnosti XY a respondenta, kterým je personalista na pozici HR Generalist. Kvůli anonymitě nejsou společnost i respondent v práci přímo jmenováni. Praktická část pokračuje výzkumným šetřením, které proběhlo za pomocí kvalitativní metody rozhovoru se zmíněným respondentem a také díky analýze potřebných dokumentů Organizace XY. Na základě zjištěných dat o tvorbě a implementaci kompetenčních modelů v Organizaci XY jsou navrženy případné změny v obsahu konkrétních kompetenčních modelů pro vybrané dvě pozice Vedoucího a Asistenta pobočky a také jejich využívání v...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Analýza a optimalizace vzdělávacího systému z hlediska zajištění efektivního firemního vzdělávání v konkrétní organizaci.
Bukovská, Simona ; Kursch, Martin (vedoucí práce) ; Vaněček, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou a optimalizací firemního systému vzdělávání v konkrétní organizaci. Teoretická část práce vymezuje pomocí odborné literatury základní pojmy spojené se vzděláváním a rozvojem zaměstnanců, zaměřuje se na problematiku firemního vzdělávání a provázanost se strategií organizace a mimo jiného také na základní procesy a metody systémového vzdělávání. Dále s využitím dostupných interních dat a informací popisuje organizační strukturu a současný stav firemního vzdělávání zaměřeného na řadové zaměstnance a vedoucí pracovníky vybrané části organizace. V práci je představena metodologie kvalitativního výzkumu doplněna o kvantitativní metodu v podobě dotazníku, který byl využit v první fázi výzkumného šetření pro získání širokého a rozmanitého portfolia dat od co největšího počtu zúčastněných respondentů. Tato fáze má status předvýzkumu, neboť utváří podklad pro realizaci a konkretizaci výzkumných rozhovorů. Následně v dalších fázích výzkumu bylo přistoupeno k metodám kvalitativního výzkumu za využití polostrukturovaných rozhovorů s náhodně vybranými řadovými a vedoucími pracovníky s cílem vypozorovat a určit vliv, efektivitu a dopad doposud využívaných vzdělávacích aktivit vybrané skupiny pracovníků. Součástí výzkumu je také ucelená analýza dostupných interních...
|
|
|
Respektování didaktických zásad během kurzů dalšího vzdělávání
Englová, Kristýna ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Vaněček, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá ověřením, zda lektoři dalšího vzdělávání respektují během svých kurzů didaktické zásady. Teoretická část práce obsahuje vymezení příslušných pojmů souvisejících se vzdělávacím procesem dospělých včetně zasazení dalšího vzdělávání do kontextu celoživotního učení. Osobnosti lektora je věnovaná samostatná kapitola, kde jsou popsány nezbytné kompetence pro výkon tohoto povolání a jeho deskripce na základě dat vycházejících z Národní soustavy kvalifikací a Národní soustavy povolání. Nastíněna je zde i jejich typologie. Kromě lektora se práce zabývá i osobností vzdělávaného, jeho motivací k učení a možnostem jeho přístupu k účasti na vzdělávací akci. Zbytek teoretické části obsahuje výčet jednotlivých androdidaktických zásad společně s jejich vysvětlením, metod a také trendů ve vzdělávání dospělých v kontextu ICT. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkumné šetření zaměřené na zjištění a popis androdidaktických principů aplikovaných během kurzů dalšího vzdělávání ze strany lektorů. Výzkumný problém je řešen prostřednictvím případové studie v konkrétní vzdělávací organizaci, která je pro účely této práce anonymizována, data jsou získána s využitím metod hloubkových rozhovorů s lektory doplněných o následná strukturovaná pozorování průběhu kurzů. Výsledky tohoto šetření jsou dále...
|
|
| |
|
| |
|
|
Kompetence ideálního jazykového lektora na základě subjektivních názorů lektorů a účastníků jazykového vzdělávání
Jandová, Daniela ; Kříž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vaněček, David (oponent)
Předložená práce se zabývá aktuální problematikou posilování a vytváření kompetenčního modelu soukromých jazykových lektorů. V současné době se jedná o velmi často probírané téma v lektorské komunitě, i vzhledem k tomu, že nároky na toto povolání nejsou nijak konkrétně stanoveny. Lektoři cizích jazyků si tedy mnohdy představu o svých potřebných kvalifikacích dělají sami. Cílem této diplomové práce je sestavit kompetenční model ideálního jazykového lektora na základě subjektivních názorů samotných lektorů a účastníků jazykového vzdělávání a zvýšit povědomí o náročnosti této profese. Teoretická část nejprve popisuje pozici jazykového vzdělávání v kontextu celoživotního vzdělávání, poté se věnuje problematice kompetencí se zaměřením na jazykového lektora a v neposlední řadě se zabývá osobou účastníka jazykového vzdělávání. Část je také věnována momentálnímu stavu poznání a dosavadním výsledkům výzkumných šetření týkajících se kompetencí jazykových lektorů v českém i zahraničním kontextu. Empirická část je založena na polostrukturovaných rozhovorech se soukromými jazykovými lektory a s účastníky soukromého jazykového vzdělávání ze čtyř různých věkových kategorií. Cílem je popsat, jak studenti a lektoři samotní vnímají ideálního jazykového lektora a porovnat, v čem a jak se představy o ideálním...
|
|
|
Identifikace a evaluace vzdělávacích potřeb učitelů odborných předmětů na středních zemědělských školách
Pudilová, Jana ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vaněček, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzdělávacími potřebami učitelů odborných předmětů na středních zemědělských školách v oblasti dalšího profesního vzdělávání. Hlavním cílem práce je identifikovat, charakterizovat a evaluovat tyto vzdělávací potřeby. Teoretická část závěrečné práce se věnuje učitelům ve světě vzdělávání, seznamuje s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků, popisuje specifika vzdělávání dospělých. Je zde rozvedena profese učitele, úskalí, klady a zápory učitelské profese. Práce neopomíjí pohled na vzdělávání v různých resortech vlády a popisuje zejména konkrétní činnosti realizované v resortu Ministerstva zemědělství ve vztahu k učitelům odborných předmětů na středních zemědělských školách. Výzkumná část je založena na metodě dotazníkového šetření, jehož respondenty jsou učitelé odborných předmětů na středních zemědělských školách. Výzkumná část je doplněna rozhovory se zástupci resortních zemědělských organizací. Získané výsledky výzkumného šetření poukazují na velkou šíři témat, ve kterých učitelé odborných předmětů na středních zemědělských školách cítí potřebu se profesně vzdělávat. Z výsledků je zřejmé, že jsou učitelé nakloněni různým formám vzdělávání. Mezi hlavní překážky ovlivňující jejich účast na vzdělávání patří nedostatek času, nevyhovující čas nebo nevyhovující téma...
|
host ::
RSS.