|
|
Vývoj jakosti povrchových vod ve vybraných venkovských oblastech povodí Labe
Mrkva, Luboš ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Pechar, Libor (oponent) ; Kodeš, Vít (oponent)
Kvalita vody je stálým problémem vodního hospodářství a má celosvětový význam. Tato práce se zabývá kvalitou povrchových vod v povodí řeky Labe, se zaměřením na povodí toků v zemědělských a venkovských oblastech, kde je kvalita povrchových vod významným ekologickým problémem. V rámci této práce byla zvolena dvě povodí se značným zastoupením zemědělsky využívaných ploch - povodí Mastníku, který ústí do Vltavy, a povodí Šlapanky ústící do Sázavy. V případě toku Mastník se práce zabývá, jak samotným povodím, tak také změnami kvality vody v zátoce Mastník, která je součástí vodní nádrže Slapy na řece Vltavě. Kvalita vody byla analyzována dlouhodobým terénním výzkumem, sledováním koncentrace vybraných parametrů doplněnými daty od Státního podniku povodí Vltavy. Bylo prokázáno, že výstavba nových čistíren odpadních vod (ČOV) vede k postupnému zlepšování celkové kvality vody, přestože problematické zůstávají parametry chlorofylu - α a nedostatek rozpuštěného kyslíku. Na výzkum na toku Mastníku navazuje další část práce, která se zabývá změnami kvality vody v zátoce Mastníku v období 2016- 2018. Snížená kvalita vody na menších tocích v převážně venkovských oblastech byla zapříčiněna nedostatkem srážek v letních měsících, následkem čehož se potok Mastník podílel na abnormální eutrofizaci zátoky Mastníku. Nízké...
|
|
|
Změna kvality vody v malých povodích po postavení čistírny odpadních vod
Rödlová, Sylva ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Kvítek, Tomáš (oponent) ; Pechar, Libor (oponent)
Změny kvality vody v malých tocích, vyvolané vybudováním čistírny odpadních vod, představují doposud málo studované a přitom velmi aktuální téma současné hydrologie. Tato studie se zabývá popsáním těchto změn a faktorů, které je ovlivňují. Pro účely výzkumu bylo vybráno pět malých, zemědělsky využívaných povodí prvního řádu (čtyři povodí průměrně 6 km2 , jedno 16 km2 ). V každém zájmovém území byla vždy jedna vesnice od 640 do 2 500 obyvatel. Během 7 - 16 let trvajícího měsíčního monitoringu základních indikátorů kvality vody (O2, BSK5, CHSKCr, TOC, konduktivita, N-NH4, N-NO2, N-NO3, PC, P-PO4) byla zachycena stavba čistíren v obcích. Spolu s daty o účinnosti čistíren byly vyhodnoceny změny kvality vody v toku. Identifikované typy změn ukazují na problematické aspekty vývoje kvality vody v malých povodích. Kromě očekávaného rychlého a razantního snížení hodnot zátěže po výstavbě čistírny odpadních vod se vyskytují i odlišné projevy změn - pouze mírné snížení zátěže, stagnace, dokonce i zvýšení koncentrací sledovaných indikátorů. Mezi další typické změny patří navýšení hodnot 1-2 roky před uvedením čistírny do provozu a opožděná nitrifikace v toku způsobená nevhodným provozem čistírny. Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující změny patří provoz čistírny, velikost průtoku recipientu, zemědělské...
|
|
|
Vývoj a evaluace počítačové aplikace na poznávání přírodnin
PECHAR, Luboš
V rámci práce byl proveden průzkum dostupných e-learningových aplikací pro výuku a testování znalostí přírodnin. Byly identifikovány problémy a limity současných výukových aplikací. Na základě tohoto průzkumu byl navržen unikátní nástroj pro vytváření testů vhodných k samostudiu i pro testování znalostí žáků a studentů v rámci výuky. Výstupem práce je nová aplikace Poznávačka. Nová aplikace umožňuje pedagogům vytvářet seznamy přírodnin, které zpřístupní studentům jako studijní materiál.
|
|
|
Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka aneb vývoj rybničních ekosystémů od Šusty k hypertrofii
Vrba, Jaroslav ; Benedová, Z. ; Jezberová, Jitka ; Matoušů, Anna ; Musil, M. ; Nedoma, Jiří ; Pechar, L. ; Potužák, J. ; Řeháková, Klára ; Šimek, Karel ; Šorf, M. ; Zemanová, J.
Shallow manmade fishponds in south Bohemia were used for fish production for centuries, however, their ecosystems have changed dramatically due to excessive nutrient loading and fish stocking. Preliminary results of ten sampled fishponds suggested their hypertrophic status at present, while their plankton structure and dynamics reflected the actual size/age class of fish stock consisting predominantly of common carp. Planktivorous fish (both young carp and whitefish) remarkably reduced abundance, size, and species diversity of crustacean zooplankton, in particular large daphnids, whereas larger carp itself did not cause such a strong top-down effect. All other plankton components, i.e. phytoplankton, bacteria, protists, and rotifers showed rather high abundance and diversity, and suggested a reasonable impact of various microbial processes and interactions in the recent hypertrophic ecosystems.
|
|
|
Fotosyntetické charakteristiky fytoplanktonu eutrofních vod
Tesařová, Blanka ; Pechar, Libor (vedoucí práce) ; Fott, Jan (oponent)
Fotosyntéza a primární produkce byly zjišťovány pro fytoplankton třeboňských rybníků během sezón 2008 - 2011. Fotosyntéza byla měřena jako produkce kyslíku pomocí počítačem řízeného systému simulace světelného režimu. Celkem bylo analyzováno 64 vzorků přirozeného fytoplanktonu a 11 vzorků kultur sinic. Sinice a chlorokokální řasy tvořily většinu biomasy fytoplanktonu. Podle charakteru P-I křivek lze usuzovat, že rybniční fytoplankton je adaptovaný na nízké intenzity světla při kterých má vysokou fotosyntetickou účinnost. Mezi P-I křivkami různého fytoplanktonu (s dominancí sinic nebo chlorokokálních řas) nebyly zjištěny žádné signifikantní rozdíly. Výsledky tak korespondují s vysoce turbidními podmínkami eutrofních až hypertrofních rybníků. Na druhou stranu fotosyntetická aktivita laboratorních kultur sinic se liší od přirozeného fytoplanktonu a proto nemohou být jejich parametry použity v modelu pro primární produkci. Primární produkce byla odhadnuta podle Tallingova modelu (1957). Data pro výpočet zahrnují denní měření radiace, extinkčního koeficientu vody a sezónním průběh koncentrace chlorofylu. Maximální fotosyntetická kapacita a počátek světelné saturace odvozené z P-I křivek byly použity jako fyziologické parametry Tallingova modelu. Primární produkce rybničního fytoplanktonu (rybníky Rod a Klec v...
|
|
|
Změna kvality vody v malých povodích po postavení čistírny odpadních vod
Rödlová, Sylva ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Kvítek, Tomáš (oponent) ; Pechar, Libor (oponent)
Změny kvality vody v malých tocích, vyvolané vybudováním čistírny odpadních vod, představují doposud málo studované a přitom velmi aktuální téma současné hydrologie. Tato studie se zabývá popsáním těchto změn a faktorů, které je ovlivňují. Pro účely výzkumu bylo vybráno pět malých, zemědělsky využívaných povodí prvního řádu (čtyři povodí průměrně 6 km2 , jedno 16 km2 ). V každém zájmovém území byla vždy jedna vesnice od 640 do 2 500 obyvatel. Během 7 - 16 let trvajícího měsíčního monitoringu základních indikátorů kvality vody (O2, BSK5, CHSKCr, TOC, konduktivita, N-NH4, N-NO2, N-NO3, PC, P-PO4) byla zachycena stavba čistíren v obcích. Spolu s daty o účinnosti čistíren byly vyhodnoceny změny kvality vody v toku. Identifikované typy změn ukazují na problematické aspekty vývoje kvality vody v malých povodích. Kromě očekávaného rychlého a razantního snížení hodnot zátěže po výstavbě čistírny odpadních vod se vyskytují i odlišné projevy změn - pouze mírné snížení zátěže, stagnace, dokonce i zvýšení koncentrací sledovaných indikátorů. Mezi další typické změny patří navýšení hodnot 1-2 roky před uvedením čistírny do provozu a opožděná nitrifikace v toku způsobená nevhodným provozem čistírny. Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující změny patří provoz čistírny, velikost průtoku recipientu, zemědělské...
|
|
|
Surface water temperature modelling to estimate Czech fishery productivity under climate change
Svobodová, Eva ; Trnka, Miroslav ; Kopp, R. ; Mareš, J. ; Spurný, P. ; Pechar, L. ; Beděrková, I. ; Dubrovský, M. ; Žalud, Zdeněk
Freshwater fish production is significantly correlated with water temperature, which is expected to increase under climate change and affect fish growth, productivity, and survival. This study deals with estimating the change in water temperature in productive ponds and its impact on fishery in the Czech Republic. The target fish species were common carp (Cyprinus carpio), maraena whitefish (Coregonus maraena), northern whitefish (Coregonus peled), and rainbow trout (Oncorhynchus mykiss). It was hypothesized that there would be an increasing risk of high water temperature stress for fish. Water temperature calculations based on 3-day means of air temperature were tested in several ponds in three major fish production areas. The verified model was applied to the climate change conditions determined by standardized scenarios derived from the five global circulation models MPEH5, CSMK3, IPCM4, GFCM21, and HADGEM. The results for changed climate indicated limitations for Czech fish farming in terms of prolonged periods with fish temperature stress as well as the increased number of stress periods and increased number of days within these periods. It is very likely that Czech fishery will have to change the fish species farmed in particular productive areas. In particular, higher altitudes are likely to become less suitable for the Salmonidae.
|
|
|
Meření a využití spektrální odrazivosti (reflektance) slunečního záření z hladiny povrchových vod
Vinciková, H. ; Pechar, L. ; Hanuš, Jan
Metodika popisuje možnosti měření (DPZ) spektrální odrazivosti (reflektance) z vodní hladiny a využití naměřené reflektance při hodnocení kvality vody, respektive k monitorování povrchových stojatých vod, především z hlediska rozsahu eutrofizace a rozvoje vodních květů. Cílem je poskytnout efektivní nástroj pro rychlý přehled o situaci v podmínkách České republiky, a to i pro poměrně velká území, a tedy pro více vodních těles najednou. Tato metoda využívající DPZ umožňuje rychlý screening stavu a kvality vody, bez nutnosti provádět časově náročnější a v celkově finančně nákladnější terénní odběry a laboratorní analýzy.
|
|
|
Sledování změn krajinného prostředí prostřednictvím analýz multispektrálních satelitních dat v okolí jaderné elektrárny Temelín
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, České Budějovice ; Vácha, Aleš ; Havelka, Ladislav ; Pechar, Libor ; Brom, Jakub ; Procházka, Jan ; Hais, Martin ; Pecharová, Emilie
Cílem studie je: 1. Terénní monitoring teplotně-vlhkostních parametrů krajinného krytu na lokalitách zemědělských kultur a lesních porostů sledovaných v předchozích letech; 2. Pořízení a zpracování dvou družicových scén družice Landsat TM 5 z hlediska teplotně-vlhkostních parametrů krajinného krytu; 3. Syntéza dlouhodobého sledování teplotně-vlhkostních parametrů krajinného krytu; 4. Hodnocení sledovaných ploch za využití termovizních metod: Pozemní průzkum bude doplněn o sledování pomocí termokamery ThermaCam 695, která poskytuje údaje o radiační teplotě povrchu (poslouží jako podklad pro hodnocení pomocí dálkového průzkumu Země). Všechny údaje doplní dlouhodobé řady monitoringu.
|
|
|
Aspekty dlouhodobé udržitelnosti při obnově podkrušnohorské krajiny
Šternberkovo muzeum, Praha ; ENKI o.p.s., Třeboň ; Trpáková T+T ; R-Princip Most s.r.o., Most ; LARECO, Říčany ; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie, České Budějovice ; Drábek, Karel ; Přikryl, Ivo ; Trpáková, Ivana ; Trpák, Pavel ; Svoboda, Ivan ; Pixová, Kateřina ; Sklenička, Petr ; Havelka, Ladislav ; Vácha, Aleš ; Sýkorová, Zuzana ; Procházka, Jan ; Šmahel, Lukáš ; Hais, Martin ; Wotavová, Kateřina ; Broumová, Hana ; Pechar, Libor ; Pecharová, Emilie
Pro potřeby studie byla vymezena následující kritéria hodnocení variant obnovy těžbou narušených segmentů krajiny: 1. stabilita toku energií, vody a látek v krajině s důrazem na malý oběh (odtoky, evaporace), 2. struktura krajiny, prostorové rozložení krajinných prvků (indikační hodnoty krajinného pokryvu), 3. biotická rozmanitost krajiny podmíněná různorodostí typů ekosystémů (heterogenita), 4. migrace organismů v návaznosti na okolní genofondové zdroje (migrace pozitivní, negativní, prostupnost krajiny), 5. stabilita krajiny (respektování paměti krajiny, schopnost zotavení, resistence a resilience po disturbanci, minimalizace vkládání dodatkové energie k zajištění stability, odnos částic, erozní zatížení) podmínky pro rozvoj diverzity krajiny včetně aspektů časových. Byla vytvořena první varianta srovnávací tabulky pro posouzení rozpracovaných jednotlivých kritérií (bez hodnocení kritérií ekonomických).
|
host ::
RSS.