|
|
Vývoj jakosti povrchových vod ve vybraných venkovských oblastech povodí Labe
Mrkva, Luboš ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Pechar, Libor (oponent) ; Kodeš, Vít (oponent)
Kvalita vody je stálým problémem vodního hospodářství a má celosvětový význam. Tato práce se zabývá kvalitou povrchových vod v povodí řeky Labe, se zaměřením na povodí toků v zemědělských a venkovských oblastech, kde je kvalita povrchových vod významným ekologickým problémem. V rámci této práce byla zvolena dvě povodí se značným zastoupením zemědělsky využívaných ploch - povodí Mastníku, který ústí do Vltavy, a povodí Šlapanky ústící do Sázavy. V případě toku Mastník se práce zabývá, jak samotným povodím, tak také změnami kvality vody v zátoce Mastník, která je součástí vodní nádrže Slapy na řece Vltavě. Kvalita vody byla analyzována dlouhodobým terénním výzkumem, sledováním koncentrace vybraných parametrů doplněnými daty od Státního podniku povodí Vltavy. Bylo prokázáno, že výstavba nových čistíren odpadních vod (ČOV) vede k postupnému zlepšování celkové kvality vody, přestože problematické zůstávají parametry chlorofylu - α a nedostatek rozpuštěného kyslíku. Na výzkum na toku Mastníku navazuje další část práce, která se zabývá změnami kvality vody v zátoce Mastníku v období 2016- 2018. Snížená kvalita vody na menších tocích v převážně venkovských oblastech byla zapříčiněna nedostatkem srážek v letních měsících, následkem čehož se potok Mastník podílel na abnormální eutrofizaci zátoky Mastníku. Nízké...
|
|
|
Analýza jakosti povrchových vod v povodí Mastníku
Mrkva, Luboš ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Chalupová, Dagmar (oponent)
Kvalita povrchových vod se v Česku v posledních dvou desetiletích výrazně změnila, došlo k zásadnímu omezení znečišťování významných toků. Problematické ale zůstávají drobné toky v zemědělské krajině. O těchto tocích je dlouhodobý nedostatek informací ohledně čistoty vody. Jedním z těchto toků je i Mastník, který protéká zemědělskou krajinou Středočeské pahorkatiny a jako pravostranný přítok ústí do řeky Vltavy. Na základě dat o koncentraci zvolených ukazatelů pocházejících ze tří monitorovacích profilů státního podniku Povodí Vltavy byly analyzovány jakostní poměry v povodí. Pomocí ČSN 75 7221 byl posouzen současný stav jakosti povrchových vod. Dále byl sledován vývoj kvality od roku 1995 a byla zhodnocena závislost koncentrace na průtoku a roční době. Všechny údaje, které takto o antropogenním a přírodním znečištění toku získáme, jsou velice důležité pro opatření vedoucí ke zlepšování jakosti vod toků. Bylo zjištěno, že opatření, která jsou v povodí prováděna, vedou ke zlepšení jakosti vody v Mastníku. Pokud se má současný trend udržet, musí se zlepšit sanace komunálních vod i u drobných sídel a omezit splachy ze zemědělských půd.
|
|
|
Fenomén bahenních povodní
Beranová, Lucie ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mrkva, Luboš (oponent)
Název práce: Fenomén bahenních povodní Autor: Lucie Netrefová Katedra: Katedra fyzické geografie a geoekologie Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Zdeněk Kliment, CSc. Abstrakt: Bahenní povodně představují transport akumulovaného materiálu ze zemědělských oblastí při výskytu povodní z přívalových srážek s intenzitou zpravidla vyšší než 30 mm/h. Oblasti výskytu bahenních povodní jsou charakteristické větším sklonem, přítomností spraší, obděláváním po údolnici a pěstováním erozně nebezpečných plodin. Nejintenzivnější bahenní povodně vznikají hlavně ve střední Belgii, Francii, Nizozemsku a na Slovensku. Příčinami vzniku je i rostoucí suburbanizace, zvětšování rozlohy obdělávané půdy, udusání hospodářskou mechanizací či přeměny zatravněných oblastí na ornou půdu. Velkou pozornost je třeba věnovat protierozním opatřením, protože výskyt vodní eroze spolu s přívalovými srážkami zvyšuje množství akumulovaného materiálu a tím i zesiluje negativní následky bahenních povodní. Nejvhodnější by byla kombinace agrotechnických, technických a opatření organizačního charakteru. Mezi negativní následky bahenních povodní patří např. snížení kvality půd, vyplavení živin, odnos ornice a transport akumulovaného materiálu i do intravilánu, kde může způsobit velké ekonomické i emocionální škody. Do budoucna je nutností počítat s...
|
|
|
Kvalita vod v povodí Mastníku a jeho vliv na Slapskou nádrž
Mrkva, Luboš ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Kvalita vod v povodí Mastníku a jeho vliv na Slapskou nádrž Abstrakt I přes výrazné investice do sanace komunálních odpadních vod a sníženým množstvím používaných hnojiv, je kvalita povrchové vody na drobných tocích v zemědělských a venkovských oblastech ČR stále nízká. Mezi takto problematické toky patří i Mastník. Tento tok protéká zemědělskou krajinou Středočeské pahorkatiny a jako pravostranný přítok ústí do řeky Vltavy, přesněji do Slapské nádrže. Na základě dat o koncentraci zvolených ukazatelů pocházejících z monitorovací sítě státního podniku Povodí Vltavy, které byly vhodně doplněny vlastní monitorovací sítí, byly analyzovány jakostní poměry v povodí. Dále byl zhodnocen vliv Mastníku na kvalitu vody ve Slapské nádrži. Bylo zjištěno, že opatření, která jsou v povodí prováděna - především výstavba čistíren odpadních vod, vede k postupnému zlepšování kvality povrchových vod. V posledních letech je ale výsledná jakost vod ovlivněna rostoucí koncentrací chlorofylu. Tento růst je způsoben vyšší teplotou vod a tím způsobenou vyšší eutrofizací toků v povodí. Nejvíce se eutrofizace projevuje v zátoce Mastníku, která je již ovlivněna vzdutím Slapské přehrady. Teplota vody v této zátoce je ve vegetačním období v průměru o 6řC vyšší než na Slapské nádrži. Avšak žádný výrazný vliv Mastníku vzhledem k objemu...
|
|
|
Analýza jakosti povrchových vod v povodí Mastníku
Mrkva, Luboš ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Chalupová, Dagmar (oponent)
Kvalita povrchových vod se v Česku v posledních dvou desetiletích výrazně změnila, došlo k zásadnímu omezení znečišťování významných toků. Problematické ale zůstávají drobné toky v zemědělské krajině. O těchto tocích je dlouhodobý nedostatek informací ohledně čistoty vody. Jedním z těchto toků je i Mastník, který protéká zemědělskou krajinou Středočeské pahorkatiny a jako pravostranný přítok ústí do řeky Vltavy. Na základě dat o koncentraci zvolených ukazatelů pocházejících ze tří monitorovacích profilů státního podniku Povodí Vltavy byly analyzovány jakostní poměry v povodí. Pomocí ČSN 75 7221 byl posouzen současný stav jakosti povrchových vod. Dále byl sledován vývoj kvality od roku 1995 a byla zhodnocena závislost koncentrace na průtoku a roční době. Všechny údaje, které takto o antropogenním a přírodním znečištění toku získáme, jsou velice důležité pro opatření vedoucí ke zlepšování jakosti vod toků. Bylo zjištěno, že opatření, která jsou v povodí prováděna, vedou ke zlepšení jakosti vody v Mastníku. Pokud se má současný trend udržet, musí se zlepšit sanace komunálních vod i u drobných sídel a omezit splachy ze zemědělských půd.
|
host ::
RSS.