|
|
UAV remote sensing of hydrological processes and fluvial dynamics
Lendzioch, Theodora ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Cramer, Michael (oponent) ; Hais, Martin (oponent)
DÁLKOVÝ PRŮZKUM HYDROLOGICKÝCH PROCESŮ A ŘÍČNÍ DYNAMIKY POMOCÍ UAV THEODORA LENDZIOCH Abstrakt Bezpilotní systémy (UAV, drony) a algoritmy strojového nebo hlubokého učení (ML nebo DL) přinášejí do oblasti věd o Zemi kvalitativně nové možnosti pro monitorování životního prostředí a dynamických procesů v krajině. Jedná se zejména o schopnost rychlého a neinvazivního sběru dat s vysokým prostorovým rozlišením, kvalitativně širokou škálou senzorů, získávání dat v reálném čase, budování časových řad přesného monitoringu a pokrytí rozsáhlých a vzdálených oblastí. Tato disertační práce se zaměřuje na vybrané aspekty hydrologických procesů, kde je možné uplatnit potenciál UAV pro získávání kvalitativně nových informací o hydrologických procesech, ale i aspektech prostředí, ovlivňujících dynamiku odtoku a stav říčních ekosystémů v podmínkách změny klimatu a měnícího se prostředí. Jde konkrétně o monitoring sněhové pokrývky ve vazbě na charakteristiky disturbance lesa, dynamiku fluviálně-morfologických změn toků a jejich antropogenních změn nebo o dynamiku hydropedologických charakteristik rašelinišť, kde snímkování pomocí dronů přináší kvalitativně nové informace, zásadní pro pochopení dynamiky procesů a jejich změn v kontextu prostředí a ekosystémů. Konkrétně stanovení výšky sněhu ve vazbě na charakteristiky...
|
|
|
Možnosti využití DPZ při monitoringu luční vegetace a managementových zásahů v Krkonoších
Pomahačová, Michaela ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Hais, Martin (oponent)
Možnosti využití DPZ při monitoringu luční vegetace a managementových zásahů v Krkonoších Abstrakt Cílem diplomové práce bylo zhodnotit možnosti využití družicových dat WorldView-2 pro klasifikaci základních lučních společenstev na modelovém území v Krkonoších. Klasifikace byla založena jednak na legendě sestavené botanikem, jednak na legendě sestavené z biotopů Natura 2000. Z důvodu odstranění vlivu ostatních druhů povrchů na přesnost klasifikace, byla vytvořena maska lučních porostů. S využitím diskriminační analýzy byl zhodnocen význam spektrálních pásem WorldView-2, vybraných vegetačních indexů a komponent analýzy hlavních komponent (PCA) pro rozlišení tříd luční vegetace. Na základě výsledků diskriminační analýzy byly provedeny v softwaru ENVI verzi 4.7 klasifikace metodou neuronových sítí a metodou maximální věrohodnosti. Výsledky obou metod byly porovnány. Klíčová slova: dálkový průzkum Země, luční společenstva, klasifikace, Krkonoše, WorldView 2
|
|
|
Identifikace potenciálně vhodných habitatů pro výskyt sysla obecného (Spermophilus citellus) s využitím dálkového průzkumu Země
Kadeřábková, Tereza ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Hais, Martin (oponent)
Cílem práce bylo testovat možnosti dat DPZ s různým prostorovým rozlišením (data z UAV s rozlišením 5 cm, data družice RapidEye s rozlišením 5 m a data družice Sentinel-2A s rozlišením 10 m) a různých metod DPZ (neřízená klasifikace, řízená klasifikace, vegetační indexy NDVI a TVI) pro identifikaci potenciálně vhodných habitatů výskytu sysla obecného. Analýza byla prováděna v užším zájmovém území Velkých Pavlovic a následně v širším zájmovém území 5 krajů Moravy a Slovenska a využívala data terénního mapování biotopů a nor sysla, které prováděli biologové v rámci projektu "Sysli pro krajinu, krajina pro sysly". Metody DPZ byly nejprve testovány v užším území na datech RapidEye. Metoda vykazující nejpřesnější výsledek z hlediska detekce nor byla poté aplikována v širším zájmovém území, kde byla využita data Sentinel-2A. Přesnost výsledků byla vyjádřena jako podíl detekovaných nor ve výsledné vrstvě získané z dat DPZ ku celkovému počtu zmapovaných nor v terénu. Nejlepšího výsledku dosáhla metoda definice intervalu vycházející z výpočtu průměru a směrodatné odchylky hodnot TVI v místě výskytu nor (přesnost 68,91 % pro zájmové území Velkých Pavlovic a data RapidEye při pokrytí 51,69 % užšího území; přesnost 49,89 % pro území pěti krajů a data Sentinel-2A při pokrytí 11,66 % širšího území). Výstupy byly...
|
|
| |
|
|
Identifikace potenciálně vhodných habitatů pro výskyt sysla obecného (Spermophilus citellus) s využitím dálkového průzkumu Země
Kadeřábková, Tereza ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Hais, Martin (oponent)
Cílem práce bylo testovat možnosti dat DPZ s různým prostorovým rozlišením (data z UAV s rozlišením 5 cm, data družice RapidEye s rozlišením 5 m a data družice Sentinel-2A s rozlišením 10 m) a různých metod DPZ (neřízená klasifikace, řízená klasifikace, vegetační indexy NDVI a TVI) pro identifikaci potenciálně vhodných habitatů výskytu sysla obecného. Analýza byla prováděna v užším zájmovém území Velkých Pavlovic a následně v širším zájmovém území 5 krajů Moravy a Slovenska a využívala data terénního mapování biotopů a nor sysla, které prováděli biologové v rámci projektu "Sysli pro krajinu, krajina pro sysly". Metody DPZ byly nejprve testovány v užším území na datech RapidEye. Metoda vykazující nejpřesnější výsledek z hlediska detekce nor byla poté aplikována v širším zájmovém území, kde byla využita data Sentinel-2A. Přesnost výsledků byla vyjádřena jako podíl detekovaných nor ve výsledné vrstvě získané z dat DPZ ku celkovému počtu zmapovaných nor v terénu. Nejlepšího výsledku dosáhla metoda definice intervalu vycházející z výpočtu průměru a směrodatné odchylky hodnot TVI v místě výskytu nor (přesnost 68,91 % pro zájmové území Velkých Pavlovic a data RapidEye při pokrytí 51,69 % užšího území; přesnost 49,89 % pro území pěti krajů a data Sentinel-2A při pokrytí 11,66 % širšího území). Výstupy byly...
|
|
| |
|
|
Hodnocení časových řad družicových snímků k pozorování disturbancí v oblasti Nízkých Tater
Laštovička, Josef ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Hais, Martin (oponent)
Práce je zaměřena na nalezení vhodné metody pro pozorování změn stavu lesní vegetace v letech 1992-2015 a její vyhodnocení. Na základě Time Series technologií (časových řad) jsou vyhodnoceny družicové snímky z oblasti Nízkých Tater. Konkrétně se jedná o snímky Landsat 4, 5, 7 a 8, pro něž je nutné k pozorování jednotlivých vegetačních indexů provést kalibrace a úpravu hodnot vstupních dat vzhledem k tomu, že se jedná o snímky pořízené odlišnými senzory s různou radiometrickou rozlišovací schopností. Z tohoto hlediska se práce zabývá možnostmi normalizovaných relativních radiometrických korekcí a vyhledání konkrétního vhodného typu korekce pro snímky Landsat CDR. U vytvořené kalibrované datové sady jsou vyhodnoceny řady jednotlivých vegetačních indexů. Výsledné hodnoty jsou vyhodnoceny ve vztahu s výskytem lesních disturbancí, jako např. větrné bouře či orkány, biologičtí škůdci a další. V závěru práce diskutuje dosažené výsledky, hodnotí zkoumané metody kalibrace a vhodnost vegetačních indexů pro pozorování kalamitních stavů. Pro efektivní tvorby časových řad je vyvinuta aplikace pro vytvoření časových řad ze snímků Landsat CDR a také aplikace pro přípravu dat relativní radiometrické normalizace. Klíčová slova: Time series, radiometrické korekce, atmosférické korekce, Landsat CDR, vegetační indexy,...
|
|
|
Hydromorfologické hodnocení vodních toků na základě distančních podkladů
Králová, Magdalena ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Hais, Martin (oponent) ; Lehotský, Milan (oponent)
Disertační práce je zaměřena na problematiku hydromorfologického hodnocení vodních toků s využitím distančních podkladů. V textu je formulovaná metoda distančního hodnocení vodních toků QuaWaDis a jsou vyhodnoceny možnosti využití výsledků zpracování obrazových podkladů v hydromorfologickém hodnocení. Cílem distančního hodnocení je klasifikace hydromorfrologického stavu vodních útvarů v souladu s požadavky Rámcové směrnice o vodní politice 2000/60/EC. Distanční hodnocení je založeno na vizuální interpretaci volně přístupných datových podkladů. V případě možnosti využití leteckých nebo satelitních snímků jsou do hodnocení začleněny parametry, které využívají výsledků zpracování obrazu. Na mozaice leteckých snímků byly testovány nástroje objektové klasifikace. Satelitní snímky byly zpracovány pomocí nástrojů neřízené klasifikace a reklasifikace obrazu. Správnost kalibrace distanční metody QuaWaDis a výpovědní hodnota distančních podkladů je testována na základě porovnání výsledků s výsledky terénního mapovaní metodou EcoRivHab (Matoušková, 2008). Zpracování leteckých snímků objektovou klasifikací bylo zaměřeno na sledování přesnosti výsledků, byl definován index efektivity hodnocení a hodnocena přesnost pomocí konceptu fuzzy logiky. Z posouzení efektivity klasifikace vyplývá, že v případě malého území je...
|
|
|
Možnosti využití DPZ při monitoringu luční vegetace a managementových zásahů v Krkonoších
Pomahačová, Michaela ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Hais, Martin (oponent)
Možnosti využití DPZ při monitoringu luční vegetace a managementových zásahů v Krkonoších Abstrakt Cílem diplomové práce bylo zhodnotit možnosti využití družicových dat WorldView-2 pro klasifikaci základních lučních společenstev na modelovém území v Krkonoších. Klasifikace byla založena jednak na legendě sestavené botanikem, jednak na legendě sestavené z biotopů Natura 2000. Z důvodu odstranění vlivu ostatních druhů povrchů na přesnost klasifikace, byla vytvořena maska lučních porostů. S využitím diskriminační analýzy byl zhodnocen význam spektrálních pásem WorldView-2, vybraných vegetačních indexů a komponent analýzy hlavních komponent (PCA) pro rozlišení tříd luční vegetace. Na základě výsledků diskriminační analýzy byly provedeny v softwaru ENVI verzi 4.7 klasifikace metodou neuronových sítí a metodou maximální věrohodnosti. Výsledky obou metod byly porovnány. Klíčová slova: dálkový průzkum Země, luční společenstva, klasifikace, Krkonoše, WorldView 2
|
|
|
Posouzení míry antropogenního narušení vodního režimu lesních ekosystémů a jeho důsledků na změnu funkčních schopností lesů‚ návrh revitalizačního managementu (řešení pro modelové povodí): Řešení pro modelová subpovodí Bonarova a Ferdinandova potoka v roce 2005
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie, České Budějovice ; ENKI, o.p.s., Třeboň ; Vácha, Aleš ; Brom, Jakub ; Procházka, Jan ; Hais, Martin
Cílem výzkumu je vyhodnocení vlivu antropického narušení vodního režimu na funkční schopnosti lesních ekosystémů, kvantifikace funkčních schopností a účinků lesních porostů a determinace jejich změn. Cílem této práce je identifikovat případné změny teplotně-vlhkostních parametrů krajinného krytu v důsledku antropogenního zásahu do vodního režimu na vybraných lokalitách Šumavy prostřednictvím srovnávacích analýz multispektrálních družicových dat a dat z automatických záznamníků teplot. Cíl práce vychází z několika základních domněnek a hypotéz. Faktická hypotéza je založena na předpokladu, že zásah do vodního režimu lesních porostů spojený se snížením jejich retenční schopnosti způsobí jejich fyziologické změny, které lze identifikovat relativním zvýšením teplot a snížením vlhkostí. K ověření této hypotézy byla využita analýza dat z automatických záznamníků teplot a teplotních dat družice Landsat.
|
host ::
RSS.