|
|
Proměny gymnaziální výuky dějepisu na Klatovsku v letech 1971-1995
POTUŽÁK, Jaromír
Poslední čtvrtina dvacátého století byla velmi dynamickým obdobím plným změn, a to nejen ve společnosti, ale i v oblasti vyučování. Stejně bouřlivým vývojem prošel i dějepis, a to nejen jako školní předmět. Cílem této práce je na příkladu dvou gymnázií v klatovském okresu (Sušice a Klatovy) zmapovat vývoj výuky na tomto typu středních škol v Československu s důrazem na vyučování dějepisu v letech 1971-1995. Na základě archivních materiálů, vzpomínek pamětníků a dobových odborných časopiseckých diskusí budou porovnány teoretické koncepce a míra jejich naplnění v každodenní praxi. Součástí výzkumu proto bude i analýza maturitních zkoušek z dějepisu s důrazem na jejich obsahovou proměnu v tomto období. Kromě archivního materiálu bude využito i metody oral history, která přinese porovnání teorie s praxí v tehdejší výuce, přičemž narátory se stanou nejenom studenti, ale rovněž vyučující. Součástí textu bude rovněž didaktická část, v níž se zaměřím na analýzu výukových metod a učebních pomůcek (především učebnic).
|
|
| |
|
|
Proměny a styl výuky dějepisu na sušické střední škole a gymnáziu v letech 1953-1971
POTUŽÁK, Jaromír
V souvislosti se společenskými a politickými změnami, které přineslo převzetí moci komunistickou stranou v roce 1948, se v následujících letech velmi dynamicky proměňovaly názory na úlohu středního školství a způsob výuky humanitních oborů. Cílem předkládané práce je na příkladu Jedenáctileté střední školy Sušice, Střední všeobecně vzdělávací školy Sušice a Gymnázia Sušice dokumentovat, jak se zde v letech 1953 až 1971 proměňovala výuka dějepisu. Použitím především metody orální historie, s jejíž pomocí bylo získáno autentické vyprávění absolventů či vzpomínky učitelů, byly sestaveny jakési dějiny výuky dějepisu s přihlédnutím na obecný vývoj v celé republice, případně na vývoj na jiné škole tohoto typu nacházející se v regionu za použití komparativní metody. Vzhledem k využití vyprávění pamětníků bylo možné do práce zakomponovat v omezené míře i dějiny každodennosti ve škole. Práce je doplněna i stručnou historií školy a dějinami výuky dějepisu na všeobecně vzdělávacích středních školách v Československu.
|
|
|
Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka aneb vývoj rybničních ekosystémů od Šusty k hypertrofii
Vrba, Jaroslav ; Benedová, Z. ; Jezberová, Jitka ; Matoušů, Anna ; Musil, M. ; Nedoma, Jiří ; Pechar, L. ; Potužák, J. ; Řeháková, Klára ; Šimek, Karel ; Šorf, M. ; Zemanová, J.
Shallow manmade fishponds in south Bohemia were used for fish production for centuries, however, their ecosystems have changed dramatically due to excessive nutrient loading and fish stocking. Preliminary results of ten sampled fishponds suggested their hypertrophic status at present, while their plankton structure and dynamics reflected the actual size/age class of fish stock consisting predominantly of common carp. Planktivorous fish (both young carp and whitefish) remarkably reduced abundance, size, and species diversity of crustacean zooplankton, in particular large daphnids, whereas larger carp itself did not cause such a strong top-down effect. All other plankton components, i.e. phytoplankton, bacteria, protists, and rotifers showed rather high abundance and diversity, and suggested a reasonable impact of various microbial processes and interactions in the recent hypertrophic ecosystems.
|
|
|
Metabolismus uhlíku a bilance živin v hypertrofním produkčním rybníku
Hejzlar, Josef ; Potužák, J. ; Drozd, B. ; Rutegwa, M.
Produkce ryb v polointenzivním rybničním chovu by měla být založena na přirozené potravě v podobě zooplanktonu anebo zoobentosu a doplňkovém krmení a hnojení aplikovaných v rámci vyrovnané živinové bilance. Měření metabolismu (tj. primární produkce a respirace metodou analýzy kontinuálního měření rozpuštěného kyslíku ve vodním sloupci) a bilance vstup – výstup pro C, N a P pro polointenzivně obhospodařovaný rybník Dehtář v růstové sezóně 2015 nicméně prokázaly, že aplikace krmiv a hnoje byly z hlediska využitelné potravy ryb nejméně v 3–4násobném přebytku, efektivita přenosu živin potravními řetězci do ryb byla nízká a většina primární produkce zůstala pro produkci ryb nevyužita, což vedlo následně k eutrofizačním problémům s akumulací sestonické biomasy ve vodě, vysokou respirací fytoplanktonu a mikrobiálních řetězců, stavům hypoxie a intenzivním koloběhům N a P.
|
|
|
Tříleté dobrodružství výzkumu rybníka Dehtář aneb s rybníkem mezi jezerní badatele projektu NETLAKE
Potužák, Jan ; Šumberová, Kateřina ; Fránková, Markéta ; Fabšičová, Martina ; Ducháček, M. ; Císař, K. ; Duras, J.
V letech 2014–2016 jsme pomocí systému senzorů sledovali základní parametry prostředí v rybníce Dehtář na Českobudějovicku, z dalších parametrů jsme studovali např. chemismus vody a biomasu a druhové složení společenstev fytoplanktonu a zooplanktonu. Díky této metodě se podařilo zachytit velmi výrazné fluktuace v některých parametrech prostředí, zejména v koncentracích kyslíku. Propojením vysokofrekvenčního monitoringu pomocí systému senzorů s tradičními metodami výzkumu jsme byli schopni objasnit, proč k velmi výrazným změnám postihujícím celý ekosystém došlo. Na několikadenním kyslíkovém deficitu se podílelo několik faktorů: teplé a bezvětrné počasí s náhlým přechodem studené fronty, doprovázeným mícháním vodního sloupce a zataženou oblohou, hospodaření (vysoký obsah živin souvisejícíc s hnojením) a změny v biomase fytoplanktonu (náhlý rozklad velké biomasy sinic). Naše výsledky umožňují předcházet podobným situacím v budoucnu, např. snížením vstupu živin.
|
|
|
Sledování jakosti vody v povodí Stropnice
Petrlíková, Kateřina ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Potužák, Jan (oponent)
Pro sledování jakosti vody v povodí řeky Stropnice bylo vybráno pět ukazatelů, konkrétně biochemická spotřeba kyslíku po pěti dnech, chemická spotřeba kyslíku stanovovaná dichromanovou metodou, dusičnanový dusík, amoniakální dusík a celkový fosfor. Na čtyřech zvolených místech po toku Stropnice (Údolí, Štiptoň, Radostice a Pašinovice) byly prováděny odběry jednou měsíčně po dobu celého roku 2013. Dvakrát do roka se také odebíraly vzorky na odtocích čistíren odpadních vod. Výsledky ukazují, že přestože v průběhu roku dochází k určitým změnám hodnot jednotlivých parametrů, především byl pozorován nárůst hodnot spotřeb kyslíku a celkového fosforu v letních měsících, nedošlo na žádném odběrovém profilu ani u jednoho ukazatele k výraznějším fluktuacím. Jednotlivé ukazatele řadí vodu do II. - IV. jakostní třídy. V rámci dlouhodobějšího sledování od roku 2008 byly vyhodnoceny průměrné roční hodnoty a charakteristické hodnoty, tj. hodnoty parametru s pravděpodobností nepřekročení 90%, v jednotlivých letech. Ukázalo se, že ani v tomto případě nedochází k výrazným změnám v jakosti vody vzhledem k měřeným ukazatelům.
|
|
|
Růst vodní vegetace v rekreačně využívaných rybnících Bolevecké soustavy v Plzni
Pták, Martin ; Duras, Jindřich (vedoucí práce) ; Potužák, Jan (oponent)
Cílem práce bylo vysvětlit rozdíly růstu vodní vegetace mezi třemi rybníky (Velký Bolevecký, Třemošenský, Šídlovský). Všechny tři slouží k rekreačním účelům. Velký Bolevecký rybník je místem, kde od roku 2006 probíhá komplexní projekt za zlepšení kvality vody prostřednictvím řady opatření (používání Fe a Al koagulantů, regulace rybí obsádky, mechanická regulace porostů makrofyt), zatímco na ostatních dvou rybnících byla pouze snížena rybí obsádka. Zásadní rozdíl mezi lokalitami je v tom, že ve Velkém Boleveckém rybníce došlo k jen velmi pozvolnému růstu submerzních druhů makrofyt, zatímco v Třemošenském a Šídlovském rybníce došlo k jejich expanzi (hlavně stolístku klasnatého). Voda všech tří nádrží vykazuje téměř shodné vlastnosti, ale rozdíly byly nalezeny ve složení sedimentu. Frakcionační analýza potvrdila, že všechny lokality jsou chudé fosforem (P). Rozdíl je však v obsahu Fe a P vázaného na Fe (především v redox labilní BD frakci), který je pro organismy dostupný. Výsledky frakcionační analýzy tak naznačily, že P je pro kořeny makrofyt v Třemošenském a Šídlovském rybníce potenciálně mnohem dostupnější než v rybníce Boleveckém. To potvrdila i analýza pórové (intersticiální) vody v sedimentu, kterou byl zjištěn v sedimentu Boleveckého rybníka velmi nízký obsah dostupného P, zatímco v obou ostatních...
|
|
| |
|
|
Rybníky a jakost vody
Duras, J. ; Potužák, Jan ; Marcel, M.
Většina našich rybníků spadá do kategorie silně eutrofních až hypertrofních. Tento stav je způsoben vstupy živin z povodí, ale i hnojením v rámci rybničního hospodaření. Dlouhodobý monitoring kvality vody je komplikován velkou prostorovou i časovou variabilitou měřených parametrů prostředí.
|
host ::
RSS.