|
|
Monitoring Loučenského a Radčického potoka.
Grajzová, Denisa ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Práce se věnuje monitoringu drobných vodních toků Loučenského a Radčického potoka. Oba toky se nacházejí v silně antropogenně ovlivněné krajině Podkrušnohoří.
Negativní vliv lidské činnosti se projevuje jak v nešetrných úpravách toků, tak v kvalitě vody v nich. V rámci sledování bylo posuzováno znečištění vody v částech toků, přímo ovlivněných vypouštěním důlních vod, a to na základě vybraných parametrů. Posuzovány byly fyzikálně-chemické parametry vody. V určených částech toků byl sledován výskyt bentických organismů. Na základě zjištěných výsledků byl určen saprobní index a index diverzity. Oba toky svým charakterem odpovídají pstruhovému až lipanovému pásmu, ale současná kvalita vody brání výskytu ryb typických pro tato pásma.
|
|
|
Monitoring Oseckého a Loučenského potoka
Dvořáková, Jana ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
V roce 2015 a 2016 byl proveden monitoring Podkrušnohorských toků Oseckého a Loučenského potoka. Byly shromažďovány data o stavu vodního prostředí těchto toků v určených odběrných profilech zahrnující stanovení fyzikálně-chemických parametrů vody (pH, teplota vody, vodivost, koncentrace rozpuštěného kyslíku, množství rozpuštěných pevných látek) a současně také odběry vzorků a stanovení druhového složení makrozoobentosu.
Na základě výsledků u sledovaných toků byla zjištěna kvalita vody odpovídající beta - mezosaprobitě až mírné alfa - mezosaprobitě. Dle předpokladu měl Osecký potok nižší druhovou diverzitu, a to díky stavebním úpravám toku, které nepodporují zvýšení druhové diverzity. Vliv má také znečištění v toku a nízká hladina vody. Zvýšené hodnoty indexu saprobity a naopak nízké hodnoty indexu diverzity potvrdily, že na kvalitu vody má také vliv organické znečištění ze zahrádkářských kolonií.
Výsledky této studie budou sloužit jako podklad MÚ Duchcov a ČRS pro opatření, které by vedlo ke zlepšení kvality vody a optimalizaci využití těchto vod pro rybářské hospodaření.
|
|
|
Vliv opatření a programů podpory hospodaření na biodiverzitu v oblasti Krkonoš.
Hniličková, Dana ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Louky jsou výrazná složka krkonošské přírody. Na podporu hospodaření na loukách v Krkonoších, z nichž u mnohých došlo po létech absence pravidelné péče k degradaci, jsou v současné době dostupné různé finanční pobídky.
V práci porovnávám na základě dostupných zdrojů různé způsoby hospodaření na loukách a opatření a programy, z kterých mohou hospodáři v Krkonoších v současné době čerpat finanční prostředky. Pomocí rozhovorů se zemědělci jsem se snažila získat odpovědi na otázky ohledně managementu na konkrétních plochách, kde zemědělci hospodaří, jejich vnímání biodiverzity a vlivu hospodaření, spokojenosti s dotacemi či kompenzacemi a případných návrhů do budoucna.
Samotní hospodáři většinou vnímají hospodaření na vlastních a pronajatých plochách jako svoji vizitku a nemají problém dodržovat podmínky pro poskytování dotací. Problematická je pro většinu z nich administrativa v souvislosti s čerpáním dotací. Pozitivně přijímají snahy Správy KRNAP o zlepšení podmínek pro hospodaření.
Protože zemědělská činnost je pro zachování horských luk jako významného krajinotvorného prvku Krkonoš nezbytná a její mimoprodukční funkce je vyšší než funkce produkční, je nezbytné zemědělské aktivity v regionu všestranně podporovat.
|
|
|
Vyhodnocení bezbariérové průchodnosti naučných stezek na území hlavního města Prahy
Maršáleková, Hana ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Naučné stezky dnes patří mezi standardní infrastrukturu provázející cennými přírodními lokalitami. V hlavním městě Praze se v současné době nachází na pět desítek takových to tras. Tato práce se zabývá doposud méně akcentovanou problematikou bezbariérové průchodnosti naučných stezek nacházejících se na území Prahy. Výstupem práce je předkládané vyhodnocení na základě vlastního terénního šetření, které zohlednilo technické nároky pro osoby s omezenou mobilitou. Součástí výsledků jsou také doporučení pro zlepšení aktuálního stavu hodnocených tras
a diskuze o jejich inkluzivním a integračním potenciálu v rámci environmentální výchovy a osvěty.
|
|
|
Vývoj krajiny bývalého vojenského prostoru Milovice - Mladá
Pavelka, Libor ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Barbara, Barbara (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem krajiny bývalého katastrálního území Mladá, do kterého zasahoval i bývalý vojenský prostor Milovice - Mladá. Zájmové území o rozloze 1460 ha se nachází ve Středočeském kraji přibližně 40 km severovýchodně od Prahy mezi městy Benátky nad Jizerou a Nymburk.
Cílem této práce je porovnat land use/land cover v jednotlivých časových obdobích, které dokumentují nejvýznamnější historické události a současný stav. Ke zpracování studie byly použity mapy Stabilního katastru z roku 1842 a letecké snímky z let 1954, 1999 a 2015. Následně byla data zpracována s využitím geografického systému. Součástí práce je i provedený terénní průzkum v roce 2015 s vlastním hodnocením.
Provedenou analýzou bylo zjištěno, že rozhodující vliv ve využití území způsobila přítomnost armády a vytvořené nezalesněné plochy - cvičiště. Postupně došlo k razantnímu úbytku zemědělské půdy, zejména orné, a také k vykácení porostů dřevin. Právě bývalá vojenská činnost a absence zemědělství vytvořily v této oblasti jedinečný biotop mimořádné přírodovědné hodnoty.
Na základě terénního průzkumu lze konstatovat, že především lokality Pozorovatelna a přírodní rezervace Pod Benáteckým vrchem poskytují ideální prostor pro vzácné druhy rostlin a útočiště pro mnoho živočichů.
Plánovaná výstavba polygonu pro testovací jízdy vozů Škoda Auto, která měla proběhnout v roce 2002 v lokalitě Pozorovatelna, by pravděpodobně vedla k devastaci oblasti, což by způsobilo nenahraditelné poškození tohoto území.
|
|
|
Monitoring výskytu vodních květů a kvality vody na nádržích Modlany a Kateřina (Teplice)
Nevečeřalová, Iva ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Vodní nádrže Modlany a Kateřina jsou poklesové kotliny, které zde vznikly na konci 70. let zatopením prostorů nepoužívaných důlních šachet. Původně se v této oblasti nacházelo několik historických rybníků. V současné době se obě nádrže využívají ke sportovnímu rybolovu a v případě nádrže Kateřina i k rekreačnímu koupání. Od roku 2013 je zde prováděn pravidelný monitoring kvality vody. Posuzují se fyzikálně-chemické parametry a zvláštní zřetel se klade na měření obsahu nutrientů (fosfor a dusík) ve vodě. Pozornost byla věnována složení fytoplanktonu a zooplanktonu. Z rozboru fytoplanktonu vyplývá, že v nádržích se vyskytuje řada druhů sinic. Zooplankton je hodně omezován planktonofágními druhy ryb. Hodnoty parametrů zjištěných pravidelnými odběry odpovídají eutrofizovaným vodám. Výsledky umožňují posoudit stav kvality vody a pomohou navrhnout opatření pro zlepšení kvality vody v obou nádržích.
|
|
|
Rozvoj biodiverzity tůní a pískoven ve středním Polabí.
Mňuk, Aleš ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Hlavním cílem práce se jménem Rozvoj biodiverzity tůní a pískoven ve středním Polabí je na vybrané skupině mrtvých ramen (tůní) Labe v oblasti tzv. Hrbáčkových tůní a nově vzniklých vodních nádrží (zatopené pískovny, revitalizované plochy) posoudit biodiverzitu zooplanktonu ve vztahu k základním ekomorfologickým charakteristikám jednotlivých vod. V průběhu sezóny 2015 byly pravidelně odebírány vzorky zooplanktonu a následně provedena determinace. Dále byl posouzen vztah biodiverzity zooplanktonu a vybraných ekomorfologických faktorů. Práce se také soustředí na morfologii vodních těles, stáří a management.
|
|
|
Ekologický stav vodního toku Svatava
Laslop, Antonín ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Bakalářská práce Ekologický stav řeky Svatavy podrobně mapuje stav vodního toku, který pramení v Krušných horách, jižně od německého Schönecku v nadmořské výšce 710 m. n. m. Mapování bylo provedeno v úseku toku řeky od obce Hraničná až po město Sokolov, a to ve třech úsecích. První úsek tvoří část vodního toku od Hraničné, kde řeka Svatava tvoří státní hranici, až k pěší lávce přes řeku, nacházející se před pilou v Oloví. Druhý úsek tvoří část vodního toku od Oloví k přítoku v Luhu nad Svatavou. Třetí úsek pak od tohoto přítoku v Luhu nad městysem Svatava až k samotnému soutoku řeky Svatavy a Ohře v Sokolově. Bylo provedeno podrobné měření na šestnácti odběrných místech přístrojem Professional Plus. Data sesbíraná v jednotlivých měřeních, k jednotlivým odběrným místům, se zaměřovala na vyhodnocení fyzikálně-chemických parametrů vodního toku. Na základě těchto parametrů pak byl vyhodnocen aktuální stav antropogenního znečištění vodního toku Svatavy.
|
|
|
Hydrobiologický monitoring vybraných rybníků Duchcovska.
Typoltová, Tereza ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Od roku 2013 probíhá hydrobiologický monitoring vybraných rybníků v Duchcově. Jedná se o Rybochovný č. 1, Rybochovný č. 2, Rybochovný č. 3, Kravský, Růžový, Dubský a Barboru, kdy na všech rybnících byly po určitou dobu sledovány základní hydrochemické parametry: teplota, alkalita, vodivost, oxidační redukční potenciál, koncentrace kyslíku rozpuštěného ve vodě, průhlednost a turbidita. Zjišťovala jsem sezónní změnu ve složení fytoplanktonu a zooplanktonu. Výsledky jsem porovnala s daty z předchozích let. Na těchto rybnících vzniká riziko eutrofizace vod, jejichž důsledkem je výskyt vodního květu. Několik situací s výskytem vodního květu bylo během monitoringu zaznamenáno. To by byl problém jak pro ekologický stav rybničních nádrží, tak i pro rybí obsádky z důvodu odčerpání kyslíku. Během sledování pH nebyly zjištěny extrémní výkyvy, ale i tak je nutné sledovat přísun živin a při nesrovnalostech navrhovat různá opatření.
|
|
|
Monitoring vybraných rybníků Duchcovska břehové porosty
Kotlanová, Jaroslava ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Cílem této práce bylo provedení inventarizačního průzkumu litorálních porostů na dané lokalitě a navržení managementových opatření k ochraně makrofytní vegetace. Z tohoto důvodu byl vypracován seznam nalezených druhů břehových porostů. Podle zpracovaných fytocenologických snímků makrofytních druhů byla určena společenstva vyskytující se v zájmové oblasti. Nalezená společenstva byla zakreslena do mapových podkladů. Sledován byl také výskyt ohrožených a nepůvodních druhů.
Monitoring byl prováděn na území deseti rybníků ve správě místní organizace Českého rybářského svazu Duchcov. Tato lokalita se nachází v oblasti Podkrušnohorské pánve, která se potýká s ekologickým zatížením vzniklým těžbou hnědého uhlí. Zjištěné výsledky byly porovnány s obdobnými pracemi z jiných lokalit. Důvodem bylo posouzení druhové rozmanitosti v zájmovém území. Vzniklé mapy litorálních společenstev byly konfrontovány s mapovými podklady biotopů zpracovanými Agenturou ochrany přírody a krajiny.
Výsledky této práce mohou referovat o stavu litorální vegetace v zájmové lokalitě a být podkladem pro monitoring v následujících letech, umožňujícím hodnocení dlouhodobých změn ekologické stability krajiny v daném území. Výsledky mohou sloužit také jako podklad při plánování managementových opatření.
|
host ::
RSS.