|
|
Nedostatek vody v Česku a implementace do výuky na gymnáziích
Kalinová, Petra ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Nedostatek vody patří mezi aktuální témata nejen v Česku. Vzhledem ke změně klimatu a faktu, že sucho zasáhlo území Česka v poslední době hned několikrát, je potřeba, aby se naše země dokázala připravit na opakující se suché epizody. Možnosti řešení sucha v Česku včetně příkladů konkrétních opatření, stejně jako další základní informace o suchu v Česku, předkládá tato bakalářská práce. Hlavní cílem této bakalářské práce je však vytvoření projektového dne na téma Nedostatek vody v Česku. Tvorba projektového dne je součástí projektu PERUN, který je zaměřen na změnu klimatu a sucho a jeho důsledky na území Česka. Projektový den byl formou pretestu-posttestu ověřen v praxi a byla tak potvrzena jeho účinnost a otestována kvalita materiálů. V naprosté většině případů se u žáků projevil pozitivní trend nárůstu správných odpovědí, a tím si přítomní žáci prohloubili své vědomosti týkající se této problematiky. Klíčová slova: nedostatek vody, Česko, sucho, střední školy, výuka
|
|
|
Vývoj jakosti povrchových vod ve vybraných venkovských oblastech povodí Labe
Mrkva, Luboš ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Pechar, Libor (oponent) ; Kodeš, Vít (oponent)
Kvalita vody je stálým problémem vodního hospodářství a má celosvětový význam. Tato práce se zabývá kvalitou povrchových vod v povodí řeky Labe, se zaměřením na povodí toků v zemědělských a venkovských oblastech, kde je kvalita povrchových vod významným ekologickým problémem. V rámci této práce byla zvolena dvě povodí se značným zastoupením zemědělsky využívaných ploch - povodí Mastníku, který ústí do Vltavy, a povodí Šlapanky ústící do Sázavy. V případě toku Mastník se práce zabývá, jak samotným povodím, tak také změnami kvality vody v zátoce Mastník, která je součástí vodní nádrže Slapy na řece Vltavě. Kvalita vody byla analyzována dlouhodobým terénním výzkumem, sledováním koncentrace vybraných parametrů doplněnými daty od Státního podniku povodí Vltavy. Bylo prokázáno, že výstavba nových čistíren odpadních vod (ČOV) vede k postupnému zlepšování celkové kvality vody, přestože problematické zůstávají parametry chlorofylu - α a nedostatek rozpuštěného kyslíku. Na výzkum na toku Mastníku navazuje další část práce, která se zabývá změnami kvality vody v zátoce Mastníku v období 2016- 2018. Snížená kvalita vody na menších tocích v převážně venkovských oblastech byla zapříčiněna nedostatkem srážek v letních měsících, následkem čehož se potok Mastník podílel na abnormální eutrofizaci zátoky Mastníku. Nízké...
|
|
|
Risk analysis methods of natural catastrophic processes in high mountain areas
Falátková, Kristýna ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Glaciální rizika jako jsou laviny, kamenné a suťové proudy, výron vody z ledovce nebo povodeň z průvalového jezera ohrožují životy lidí i jejich obživu a majetek. Mohou se vyvinout do neočekávaných rozměrů a zasáhnout i vzdálená rozsáhlá území. Pro tyto regiony je nutné vypracovat rizikové analýzy, aby se zabránilo ztrátě života a škodě na majetku. Existují různé metody získávání informací o stabilitě svahu, vnitřním složení morénové hráze nebo dostupnosti uvolněné sutě. Lze je rozdělit na ty používané během terénního průzkumu a metody dálkového snímání. Na základě zpracovaných dat je vytvořena riziková analýza, z které případně vyplývá nutnost provést zmírňující opatření.
|
|
|
Retence vody v povodí Úhlavky
Lukášová, Karolína ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Retence vody v krajině je v dnešní době velmi aktuálním tématem. Díky oteplujícímu se klimatu se musíme potýkat s hydrologickými extrémy, erozí nebo zrychleným odtokem vody z území. Pokud se rozhodneme zlepšit retenční schopnost krajiny, můžeme tím pomoci s transformací povodňových vln, zpomalením odtoku a zmírněním odnosu půdy vodní erozí. V zemědělské krajině řešíme zmíněné problémy kombinací přírodě blízkých opatření a technických opatření. Tato diplomová práce se zaměřuje na retenci vody v povodí Úhlavky, které se nachází v západních Čechách a tvoří přítok řeky Mže. V teoretické části jsou charakterizovány fyzickogeografické vlastnosti zájmového území a srážko-odtokové poměry. Provedena je také literární rešerše týkající se retence, jejích složek a faktorů, které ji ovlivňují. Dále jsou také uvedené jednotlivé typy a druhy opatření, jimiž lze stav retence v krajině zlepšit. Praktická část nabízí postup při výběru konkrétního území pro návrhy v povodí Úhlavky. Vybráno bylo povodí Olešné, kde většinu krajinného pokryvu tvoří zemědělské pozemky a také se díky svým geomorfologickým vlastnostem zařadilo na seznam kritických ploch. Navržené zde byly tři pásy zatravnění, zasakovací průleh a obsevový pás. Klíčová slova: povodí Úhlavky, retence vody, krajina, využití ploch, retenční opatření
|
|
|
Nedostatek vody ve světě a v Česku
Krištof, Petr ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Teoretická část práce je rešeršního a kompilačního charakteru s použitím řady zahraničních zdrojů. Problematika nedostatku vody je v době změny klimatu velmi aktuálním tématem. Přesto mu z mého pohledu není ve veřejném prostoru přisuzována adekvátní pozornost. Práce sumarizuje příčiny a důsledky nedostatku vody, poukazuje na způsoby neefektivního zacházení s vodními zdroji, včetně možných způsobů řešení. Cílem je popularizovat téma sucha a nedostatku vody a prostřednictvím pracovního listu přispět k implementaci těchto atraktivních témat do výuky na školách. Kapitola o nedostatku vody v Česku je zaměřena především na sucho a opatření na jeho eliminaci. Poukazuje na skutečnost, že vodní blahobyt, v němž žijeme není samozřejmostí. Častější výskyt epizod sucha se v současnosti týká i střední Evropy. Součástí práce je návrh jednodenní výuky na téma "Nedostatek vody a hydrometeorologické extrémy" pro žáky 8. až 9. třídy základní školy. Klíčová slova: změna klimatu, nedostatek vody ve světě, spotřeba vody, důsledky nedostatku vody, nedostatek vody v Česku, sucho, opatření
|
|
|
Hydrologická studie potenciální obnovy zaniklé malé vodní nádrže v povodí Ploučnice v rámci eliminace dopadů hydrologického sucha
Kočíb, Jiří ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na studii potencionální obnovy malých vodních nádrží v rámci eliminace dopadů hydrologického sucha. V teoretické části práce shrnuje dosavadní poznatky o malých vodních nádržích a probíhající změně klimatu. Zaměřuje se také na možnosti jejich revitalizace v rámci přínosu této obnovy krajině. Současně také práce přináší pohled do detailní fyzicko-geografické charakteristiky a zaměřuje se především na hydrologický a klimatologický pohled na problematiku revitalizací. Tyto úvodní poznatky jsou přeneseny do praktické části práce, ve které se autor zabývá případovou studií, která by měla vést ke konkrétním krokům ke zdárnému dokončení záměru práce. Ve výsledkové pasáži je uveřejněno také porovnání metod měření obsahů a břehových linií jednotlivých nádrží. Výsledky práce doporučují obnovu všech nádrží na vybraných lokalitách a naznačují možné další kroky, jak s tímto výsledkem naložit. Klíčová slova: klimatická změna, retence vody, malá vodní nádrž, hydrologické sucho, Ploučnice
|
|
|
Lima - problémy růstu metropole
Rataj, Martin ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Ouředníček, Martin (oponent) ; Kouba, Karel (oponent)
Dizertace se věnuje situaci periferních sídel (barriad či pueblos jóvenes) v peruánské Limě na pozadí problémů růstu metropole, doprovázeného řadou chronických problémů od vysoké míry kriminality přes nevyhovující životní prostředí po slabou moc veřejné správy. Prostřednictvím sociologického průzkumu hledá odpovědi na otázky po jednotlivých aspektech života v barriadách, aby je posléze interpretovala s přihlédnutím k vývoji posledních desetiletí a existující literatuře. Snaží se přitom hledat průsečíky mezi jednotlivými jevy a nalézat jejich společný kontext překlenováním dílčích pohledů sociologie, urbanismu, historie či ekologie. Zároveň se zamýšlí - mj. s přihlédnutím ke zkušenostem dalších měst regionu - nad perspektivami do budoucna.
|
|
|
Odtokový režim se zaměřením na hydrologické sucho v povodí řeky Liboc
Juha, Ondřej ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Burian, Alois (oponent)
Sucho je již několik let velmi aktuálním tématem. Hydrologické sucho vzniká především po předchozím nedostatku srážek. Povodí Liboce trpí výrazným suchem, hlavně díky jeho poloze ve srážkovém stínu Krušných hor. První část bakalářské práce se zabývá rešerší literatury, která shrnuje fyzickogeografické charakteristiky zájmového území. Následuje komplexní rešerše současných poznatků o suchu a jeho druzích, příčinách a dopadech. Dále je popsán srážkoodtokový proces zaměřený na místní klimatické poměry. Praktickou část tvoří vlastní analýza ze získaných dat za použití průměrných denních průtoků. Zde byla uplatněna metoda suchých dnů a metoda nedostatkových objemů. K podrobné analýze bylo vybráno období 2018-2020, kdy se sucho projevilo nejvýrazněji. Klíčová slova: odtokový režim; hydrologické sucho; indikátory sucha; deficitní objemy; metoda prahové hodnoty; dopady hydrologického sucha; řeka Liboc
|
|
| |
|
|
Hydrologický režim vybraných jezer Vysokých Tater
Sankotová, Tereza ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Diplomová práce se zabývá morfometrickou analýzou a hydrologickým režimem Skalnatého plesa a Hincových Ok, se zaměřením na roční kolísání jezerní hladiny ve sledovaném období 2011 - 2014. Dílčím cílem práce bylo batymetrické zmapování lokalit. U lokality Hincové Oká se jedná o první zmapování batymetrie vůbec. Sledované lokality z pohledu hydrologického režimu a kolísání jezerní hladiny vykazují zajímavé odlišnosti od většiny tatranských jezer, jejichž hydrologický režim je řízen srážkovými úhrny. Roční kulminace hladiny největšího jezera Hincových Ok je posunuta do jarních měsíců, příčinou kulminace hladiny v tomto období je tající sněhová pokrývka. V případě, že se více následujících dní po sobě nevyskytovaly srážky, Skalnaté pleso často vysychá, a to i během letních měsíců, kdy hladiny většiny tatranských jezer dosahují svých maximálních hodnot. Letní vysychání je však jen krátkodobé. Kolísání hladiny Skalnatého plesa je velmi dynamické. Po výrazné srážkové události hladina velmi strmě stoupá, v extrémních případech rychlostí až 0,14 m/hod. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.