|
|
Pracovní příležitosti pro zrakově postiženého osoby
Jelínková, Kateřina ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou "Pracovní příležitosti pro zrakově postižené osoby" jež je zkoumána teoreticky a pomocí empirického výzkumu. Hlavním cílem práce je zkoumat a analyzovat pracovní příležitosti a zkušenosti osob se zrakovým postižením na trhu práce a definovat faktory, které mohou mít vliv na získání pracovního uplatnění osobám se zrakovým postižením v České republice. Práce se opírá o teoretická východiska v sociální oblasti zaměstnávání zrakově postižených osob dle Bubeníčkové (2014) nebo dle O'Reillyho (2018), dále o sociálně zdravotnické oblasti zaměřené na popis problematiky zrakově postižených osob a nevidomých dle Ludíkové (2005) a Novosada (2011) a také z oblasti zdravotnictví, konkrétně oftalmologie. Dané téma vnímám jako důležité pro zlepšení začlenění postižených osob do pracovního procesu České republiky a zlepšení pracovních nabídek na pracovním trhu. Dílčím cílem práce je analyzování pracovních příležitostí pro zrakově postižené osoby, a podrobněji se podívat na to, zda je pracovních příležitostí dostatek a jsou rovnocenně k okolní společnosti a dostatečně ohodnoceny. Klíčová slova: zrak, disabilita, zaměstnání, trh práce
|
|
|
Péče o tým v projektech Housing First
Kubrichtová, Kateřina ; Krejčí, Jiří (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu péče o tým v projektech Housing First. Práce je členěna do tří oddílů, kdy první dva jsou teoretické a třetí empirický. První část diplomové práce se věnuje pojmu Housing First, jeho historii, vývoji ve světě, v Evropě a v České republice. V kapitole jsou popsány principy Housing First, které jsou klíčové pro porozumění konceptu jako takového i pro praxi. Dále se kapitola zabývá složením Housing Firstového týmu, kde je speciální pozornost věnována terénnímu týmu, vedoucímu a dalším členům týmu, jako jsou peer pracovníci, bytový specialista a jiní odborníci, kteří se mohou stát členy týmu. Zmíněny jsou dva přístupy vedení týmu a to tzv. ACT a CMT. Kapitola o Housing First přístupu také věnuje patřičnou pozornost vztahu pracovníka s klientem, jakožto základnímu pracovnímu nástroji. Druhá kapitola se věnuje pojmu péče o zaměstnance. Zahrnuje legislativní vymezení a dále pak vybrané kapitoly z péče o zaměstnance, jako jsou: pracovní podmínky, psychologická smlouva, kultura, finanční ohodnocení, benefity, vzdělávání, supervize, komunikace, well being a péče o sebe sama. Jednotlivé kapitoly se vždy maximálně snaží reflektovat segment sociální práce a tam, kde je to možné přihlížet i ke specifikům projektů Housing First. Poslední kapitolu diplomové práce tvoří kvalitativní...
|
|
|
Terénní péče ve Šluknovském výběžku
Havránková, Zuzana ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá terénní sociální péčí ve Šluknovském výběžku, pohraničním regionu Ústeckého kraje. Teoretická část práce mapuje pokrytí regionu poskytovateli služeb terénní péče a zjišťuje překážky rozvoje jejich kapacit. Jednou z možných bariér rozvoje kapacit poskytovatelů je nedostatečná poptávka po jejich službách z důvodu neznalosti nových konceptů terénní péče cílovou skupinou. Cílem empirické části diplomové práce je poznat postoj potencionálních klientů ke službám terénní péče a zjistit preference typu služby sociální péče. Data sbíraná technikou kvalitativního dotazování jsou analyzována trojitým kódováním a interpretováním vztahů výsledných kategorií. Výzkumná zjištění potvrzují nedůvěřivý postoj potencionálních klientů ke službám terénní péče a ukazují značnou míru neinformovanosti o těchto službách. Osoby řešící potřebu péče v regionu se přiklání spíše k zažitému způsobu řešení, tj. pečovat svými silami a poté využít nabídky pobytových služeb. Vnímání terénních služeb péče obyvateli ovlivňuje její využívání, a proto jsou závěrečná doporučení směřována na změny v práci s cílovou skupinou i s širší veřejností. Klíčová slova: terénní péče, pečovatelská služba, osobní asistence, plánování sociálních služeb, Ústecký kraj, Šluknovský výběžek
|
|
|
Mezioborová spolupráce při plánování péče o klienty s roztroušenou sklerózou v pobytové odlehčovací službě
Linhartová, Petra ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá efektivitou mezioborové spolupráce nastavením procesů zaměřených na oblast komunikace a sdílení informací v multidisciplinárním týmu (MDT). Opírá se o teoretická východiska především v souvislosti se systemickým přístupem ke klientovi. Uplatnil se zde princip case managementu, individuální spolupráce s klientem a poradenské paradigma sociální práce. Cílem práce je identifikace možné podoby efektivní mezioborové spolupráce ve vybraném zařízení, na jehož příkladě uvádí prvky ovlivňující kvalitu výstupů plánování péče o klienty s roztroušenou sklerózu v podmínkách konkrétní pobytové odlehčovací služby. V teoretické části práce je představena jedinečná organizace v České republice dlouhodobě se zabývající péčí o osoby zejména v pokročilé fázi nemoci, jejíž součástí je pobytová odlehčovací služba. Uvedená odlehčovací služba usiluje o zkvalitnění péče o klienty nastavením efektivní mezioborové spolupráce s využitím metody Human Centered Design (HCD). Prostřednictvím případové studie je popsán proces zavedení změny a nastavení procesů spolupráce v konkrétním multidisciplinárním týmu. Výzkumná část se zabývá procesní evaluací implementace tohoto programu. Procesní evaluace posuzuje kvalitu implementace navržených změn, poskytuje zpětnou vazbu a identifikuje faktory, které...
|
|
|
Složitý svět jedním číslem aneb Česko v indexech
Čermáková, Eva ; Grešlová, Petra ; Kochová, Tereza ; Mertl, Jan ; Pokorný, Jan ; Přech, Jiří ; Svirskyi, Volodymyr ; Vlčková, Václava ; Havránek, Miroslav ; Koblížková, Edita ; Hejná, Lenka
Publikace přináší přehled nejznámějších indexů, pomocí nichž hodnotí pokroky v nejrůznějších oblastech lidské činnosti ve světle dosahování udržitelnosti ve všech jejích pilířích – v environmentálním, sociálním i ekonomickém. Stav a vývoj v Česku je ukázán jednak pomocí skóre patnácti vybraných indexů a porovnáním s žádoucím stavem, tak i v rámci zemí Evropské unie a celého světa. Cílem knihy je najít odpovědi na otázky, jak Česko čelí komplexním výzvám nejen v oblasti životního prostředí, ale i v kontextu sociálně-ekonomickém. Jinými slovy, jaká je kvalita života či ekonomický vývoj, jelikož lidská společnost, její ekonomika a přírodní sféra fungují jako ucelený a propojený systém vzájemných interakcí. Jako nástroj pro mapování situace využívá hodnocení pomocí indexů, protože je u nich výrazná snaha o komplexní propojení nejrůznějších témat, která spolu zdánlivě nesouvisí, ve skutečnosti se však navzájem výrazně ovlivňují. Pořadí Česka se v mezinárodním srovnání u jednotlivých indexů liší v závislosti na zvoleném tématu, metodě výpočtu a vstupních datech. Jejich pochopení napomáhá uvedení silných a slabých stránek indexu a popisu, jak jsou jednotlivé indexy konstruovány – které indikátory a vstupní data do jejich výpočtu vstupují i popis metodiky výpočtu.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Hodnocení aktuální situace pěstounské péče na přechodnou dobu pohledem pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí Jihočeského kraje
Karasová, Vendula ; Mertl, Jiří (vedoucí práce) ; Kvašňáková, Lenka (oponent)
1 ABSTRAKT Tématem této diplomové práce je hodnocení aktuální situace pěstounské péče na přechodnou dobu pohledem pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí Jihočeského kraje. Diplomová práce je obsahově rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je primární pozornost věnována především problematice ohroženého dítěte, neboť právě ohroženým dětem je směřována sociálně-právní ochrana, které je pak věnována další teoretická část. Třetí část v rámci teoretické problematiky je zaměřena na náhradní rodinnou výchovu, kdy největší zájem je zúžen právě na pěstounskou péči na přechodnou dobu. Poslední kapitola teoretické části je směřována k aktuálním legislativním změnám, které celou problematiku podtrhují. V souvislosti s cílem práce a teoretickými poznatky byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jak hodnotí pracovníci OSPOD aktuální situaci pěstounské péče na přechodnou dobu? Dále byly stanoveny dílčí výzkumné otázky: Jak hodnotí pracovníci OSPOD aktuální spolupráci s pěstouny na přechodnou dobu? Jaká pozitiva vnímají pracovníci OSPOD v pěstounské péči na přechodnou dobu s ohledem na aktuální legislativní změnu? Jaká negativa předpokládají pracovníci OSPOD v pěstounské péči na přechodnou dobu s ohledem na aktuální legislativní změnu? Aby bylo možné naplnit výzkumný záměr, byla zvolena...
|
|
|
Leadership ve vedení organizací poskytujících sociální služby
Kučerová, Michaela ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce na téma Leadership ve vedení organizací poskytujících sociální služby se věnuje manažerům sociálních služeb a zabývá se tím, jakým způsobem posilují a rozvíjí dovednosti leadershipu. Leadership je důležitý v řízení sociálních služeb, protože umožňuje efektivní vedení týmu zaměřenému na dosažení společných cílů a zlepšení kvality služeb poskytovaných uživatelům. Při vedení týmu může být pozorována variabilita v používání přístupu k leadershipu. Zatímco někteří manažeři se mohou spoléhat především na své schopnosti a aplikace dovedností leadershipu může být spíše intuitivní, jiní mohou vědomě aplikovat specifické dovednosti leadershipu. V teoretické části práce jsou vyjasněny pojmy management a leadership a je popsán rozdíl mezi manažery a lídry. Tyto pojmy jsou dále vztahovány ke kontextu sociálních služeb a rozvíjí se téma dovedností leadershipu a toho, jakým způsobem lze tyto dovednosti aplikovat při řízení sociálních služeb. Empirická část práce se zaměřuje na zodpovězení otázky "Jakým způsobem manažer v praxi sociálních služeb posiluje a rozvíjí dovednosti leadershipu?". Pro výzkum je použit kvalitativní přístup a respondenty jsou linioví manažeři v sociálních službách, kteří byli podrobeni polostrukturovanému rozhovoru. Výzkum zjistil, že manažeři v sociálních službách využívají...
|
|
|
Péče o manažery v neziskové pomáhající organizaci
Tichá, Tereza ; Hradcová, Dana (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifickou podmnožinou péče o zaměstnance - péčí o manažery v neziskové organizaci poskytující (zejména) sociální služby. Výzkumy ukazují přímou souvislost mezi chováním nadřízeného pracovníka a kvalitou i výkonem organizace, práce se proto zaměřuje na způsob, jakým jsou nebo mohou být vytvářeny v organizacích tohoto typu podmínky pro kvalitní práci liniových manažerů. V teoretické rovině práce vychází z etiky péče, z velké části z práce Joan Tronto (2010, 2013), a nabízí propojení jejích tezí s odbornou literaturou zaměřenou na management obecně i specificky v sociálních službách. Druhou částí práce je popis participativního akčního výzkumu, který byl zaměřen na praxi péče o manažery v konkrétní organizaci. Společně s liniovými manažery byla praxe péče o manažery popsána a byla definována témata pro rozvoj v této oblasti na základě získaných znalostí a teoretických východisek celé diplomové práce, která tak na tomto konkrétním příkladu nabízí možnost, jak aplikovat principy demokratické pečující praxe na řízení neziskové organizace - zejména poskytovatele sociálních služeb. Klíčová slova: péče o zaměstnance, liniový management, etika péče, řízení organizací, poskytovatel sociálních a zdravotních služeb, demokratická péče, nezisková organizace, kvalita
|
|
|
Potřeby volajících na tísňovou linku 155 při akutním zhoršení stavu pacienta s pokročilým nevyléčitelným, život ohrožujícím, nebo život zkracujícím onemocněním
Brýdlová, Helena ; Bosá, Monika (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem na propojení částí zdravotnického a sociálního systému v oblastech, které spojuje péče o paliativního pacienta. Pacient v paliativní péči, a s ním i neformální pečující procházejí různými trajektoriemi zdravotnického a sociálního systému a hledají momenty, které jsou posilující, či naopak limitující pro poskytování dobré praxe paliativní péče. Teoretická část se zabývá jednotlivými oblastmi zdravotnického a sociálního systému, které by měly velmi úzce spolupracovat a být provázány. Ukazuje se však, že i samostatně stojící obory mají své nedostatky, a o to více je složitější tyto systémy propojovat. Cílem teoretické části je představení jednotlivých segmentů v oblasti sociální a zdravotní péče s provázáním na paliativní péči. Cílem empirické části bylo prostřednictvím kvalitativního výzkumu zkoumat důvody příbuzných či blízkých pacienta (tedy neformálních pečujících) zavolat zdravotnickou záchrannou službu pro své blízké, kteří byli nevyléčitelně nemocní, a zjistit tak jejich potřeby. Výsledná zjištění vedla ke dvěma výstupům, a to jednak z pohledu sociálního a jednak z pohledu zdravotnického. Z pohledu sociálního vyplývá důležitost zapojení vhodné komunikace a způsobu podání informací neformálním pečujícím a podpora při zvládání jejich úsilí při poskytování péče o...
|
host ::
RSS.