|
|
Mužský sexuální pracovník a jeho potřeby v kontextu zdravotně-sociální služby
Hykyšova, Michaela ; Hradcová, Dana (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
Mužská sexuální práce v České republice představuje nedostatečně prozkoumanou oblast. Nezisková organizace Rozkoš bez rizika, z.s. (dále R-R) seod roku 2020 systematicky zabývá touto skupinou na základě výzvy ministerstva zdravotnictví ČR. R-R již od svého vzniku v roce 1992 poskytuje zdravotní a sociální služby ženám v sexbyznysu azačlenění mužských sexuálních pracovníků představuje specifickou výzvu. Diverzifikovaná skupina mužských sexuálních pracovníků přistupují ke službám jinak než ženy a nedostatečná znalost této nové cílové skupiny vede k malému zájmu mužů. Služba se potýká s pomalým nárůstem nových uživatelů a objevují se zde nové výzvy související s absencí metodiky práce, ale i samotné propagace zdravotních a sociálních služeb. Aktuální výzkumná činnost související s mužskou sexuální prací se spíše soustředí na hodnocení rizik spjatých s prací v sexbyznysu, což může mít za následek zařazení mužů do kategorie patologické a nežádoucí. Diplomová práce reaguje na tento přístup a přináší nový pohled založený na konceptu sexuálního pozitivismu. Tento myšlenkový směr kriticky nahlíží na současnou definici mužské sexuální práce a usiluje o odklon od zaměření na patologii k holistickému vnímání sexuálního prožitku, a to i v rámci komerčního sexu. Optika sexuálního pozitivismu hledá potenciál pro...
|
|
|
Krizový management během pandemie Covid - 19 se zaměřením na multidisciplinární spolupráci
Beneš, David ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Hradcová, Dana (oponent)
Název práce: Krizové řízení během pandemie covid-19 se zaměřením na multidisciplinární spolupráci. Cílem této práce bude skrze případovou studii popsat nejzávažnější problémy při implementaci změny v krizovém řízení během pandemie covid-19, se zaměřením na multidisciplinární tým u velké, fakultní organizace, poskytující zdravotnickou péči. V návaznosti na tuto (deskriptivní) část cíle je mou další ambicí formulovat faktory, které by v dalším období (vlně) usnadnily realizaci podobných krizových, opatření ve vztahu k zaměstnanci v multidisciplinárním týmu. Jako zkoumaný vzorek pro moji empirickou část práce, byli vybráni členi multidisciplinárního týmu fakultního, zdravotnického zařízení České republiky. Problémem k řešení, na který jsem se zaměřil, je reakce jedinců v multidisciplinárním týmu na změnu, resp. způsoby a případná úskalí vyrovnávání se s krizovou situací, náhle vzniklým epidemiologickým problémem. V této práci budu dále vycházet ze svých vlastních zkušeností, zkušeností zaměstnance ve zkoumané organizaci. Pro účely stanovení sledovaných oblastí změn využiji svých "terénních" poznámek z období svého aktivního působení jako člena COVID týmu a analýzy dat získaných z polo-strukturovaných rozhovorů s informanty multidisciplinárního týmu. Cílem práce je přispět k rozvoji již fungující...
|
|
|
Neformální péče z pohledu pečujících
Krejčová, Veronika ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Hradcová, Dana (oponent)
Neformální péče je jedním z významných zdrojů pomoci poskytované v domácím prostředí. Výrazně snižuje tlak na organizace nabízející pobytové služby a přispívá k procesu deinstitucionalizace, jejíž snahou je co nejdelší setrvání seniora v místě jemu blízkém. Diplomová práce je zaměřena právě na neformální péči a na osobu člověka, který tuto péči poskytuje. Teoretická část se věnuje fenoménu stáří a omezením, která stáří provázejí a prohlubují tak závislost na druhé osobě. Jsou zde uvedeny možnosti podpory, kterou mohou senioři využívat, ať se jedná o podporu ze stran organizací či o podporu rodinnou. Zvláštní pozornost je věnována neformální péči a osobě pečujícího, jakožto i formám pomoci, které mohou být těmto pečujícím poskytovány. V empirické části je za pomoci kvalitativního šetření zkoumáno vnímání péče neformálními pečovateli. Výzkum je provedený formou polostrukturovaných rozhovorů se šesti respondenty. Vnímání péče je závislé nejen na motivaci, se kterou se respondenti rozhodli pro péči v domácím prostředí, ale i na množství informací, náročnosti péče možnosti sdílení péče a využívání volného času. Ukončení neformální péče a přechod na péči institucionální se pak odvíjí jak od zdravotního stavu pečujícího a opečovávaného, tak od zmíněné možnosti sdílení péče. Klíčová slova: stáří,...
|
|
|
Péče o manažery v neziskové pomáhající organizaci
Tichá, Tereza ; Hradcová, Dana (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifickou podmnožinou péče o zaměstnance - péčí o manažery v neziskové organizaci poskytující (zejména) sociální služby. Výzkumy ukazují přímou souvislost mezi chováním nadřízeného pracovníka a kvalitou i výkonem organizace, práce se proto zaměřuje na způsob, jakým jsou nebo mohou být vytvářeny v organizacích tohoto typu podmínky pro kvalitní práci liniových manažerů. V teoretické rovině práce vychází z etiky péče, z velké části z práce Joan Tronto (2010, 2013), a nabízí propojení jejích tezí s odbornou literaturou zaměřenou na management obecně i specificky v sociálních službách. Druhou částí práce je popis participativního akčního výzkumu, který byl zaměřen na praxi péče o manažery v konkrétní organizaci. Společně s liniovými manažery byla praxe péče o manažery popsána a byla definována témata pro rozvoj v této oblasti na základě získaných znalostí a teoretických východisek celé diplomové práce, která tak na tomto konkrétním příkladu nabízí možnost, jak aplikovat principy demokratické pečující praxe na řízení neziskové organizace - zejména poskytovatele sociálních služeb. Klíčová slova: péče o zaměstnance, liniový management, etika péče, řízení organizací, poskytovatel sociálních a zdravotních služeb, demokratická péče, nezisková organizace, kvalita
|
|
|
Vliv příspěvku na péči na autonomii dospělých osob s tělesným postižením v péči rodiče
Prager, Michal ; Hradcová, Dana (vedoucí práce) ; Synek, Michal (oponent)
Svou prací nabízím pohled na život lidí s tělesným postižením, kteří jsou odkázáni na pomoc druhé osoby. Zamýšlím se nad jejich možnostmi žít autonomně a jakou roli hraje v tom hraje příspěvek na péči. Česká republika ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, která mimo jiné zahrnuje i právo na nezávislý život. Prostřednictvím příběhů tří lidí s tělesným postižením ukazuji, jak je možné toto právo naplňovat s aktuálním systémovým nastavením příspěvku na péči. Jakou mají tito lidé možnost osamostatnit se od svých rodičů. Jaké další vlivy a aktéři sítí utvářejí jejich realitu a do jaké míry je v této realitě jejich život autonomní. Příspěvek na péči je součástí zákona o sociálních službách, který sám o sobě velice akcentuje individuální přístup. Příspěvek na péči však individuální potřeby lidí odkázaných na pomoc druhé osoby příliš nereflektuje. Kromě tohoto příspěvku nahlížím i na další aktéry sítí - vztahy v rodině, technologie či přístupnost prostředí. Zjišťuji, jak na sebe vzájemně působí a jak silnou úlohu v této propojené síti příspěvek na péči zaujímá. Ovlivňuje- li současná podoba příspěvku vztahy v rodině. Prostřednictvím kritické sociální práce se snažím nastínit potřebné změny, aby lidé závislí na péči mohli naplňovat práva, která se ČR zavázala dodržovat. Snažím se...
|
|
|
Navazování vztahů klientek Domova Pramen obecně a specificky prostřednictvím dobrovolnického projektu "Otevřené dveře"
Machová, Veronika ; Hradcová, Dana (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem zdravotního postižení a dobrovolnictví. Předmětem jejího zkoumání je identifikovat potíže v navazování vztahů lidí s diagnózou mentálního a kombinovaného postižení, kteří dlouhodobě žijí v ústavním prostředí. Vzhledem k tomu, že v Domově Pramen byl zahájen dobrovolnický projekt "Otevřené dveře", jehož cílem je pomoci klientkám služby se získáváním sociálních kontaktů, budu potíže hledat ve dvou rovinách. První je rovina obecná, kdy se zaměřím na život klientek v této pobytové službě. Druhá rovina je specifická, kdy se budu snažit odhalit možnosti a potíže v rámci dobrovolnického projektu "Otevřené dveře". Klíčová slova: zdravotní postižení, jinakost, disability studies, domov pro osoby se zdravotním postižením, dobrovolnictví
|
|
|
Sociální a psychologické poradenství poskytované lidem užívajícím návykové látky a pobývajícím ve věznicích prostřednictvím videohovorů
Meňhert, Mária ; Hradcová, Dana (vedoucí práce) ; Šoltésová, Denisa (oponent)
1 Abstrakt Pandemická situace, která nastala v České republice na jaře 2020, přinesla (nejenom) sociálním službám spoustu výzev a nových možností. To se týká i služeb, které pracují s klienty ve věznicích. Zákaz vstupu externích subjektů do prostor věznic znamenal zamezení možnosti osobních konzultací s klienty. Pracovníci těchto služeb proto využili moderní technologie a spojili se se svými klienty na dálku prostřednictvím videohovorů. Vznikl tak nový nástroj poskytování sociálního a psychologického poradenství - videokonzultace. Cílem diplomové práce je tuto zkušenost zachytit a zhodnotit vhodnost poskytování videokonzultací i po skončení protipandemických opatření - zhodnotit možnost zavést videokonzultace jako standardní nabídku sociálních služeb a získat tak nový nástroj pro práci s klienty ve věznicích. Výzkumné otázky se zaměřují na možnost vytvoření kvalitního vztahu důvěry mezi pracovníkem a klientem služby při videokonzultacích. Dílčí otázky se zaměřují na tři objekty, které přímo ovlivňují průběh videokonzultací - sociální služby nestátních neziskových organizací, Vězeňskou službu České republiky a odsouzenou osobu - klienta sociální služby, který je příjemcem sociálního a psychologického poradenství. Výzkum probíhal formou analýzy záznamů autorky z videokonzultací s klienty sociální služby, ve...
|
|
|
Proveditelnost dříve vyslovených přání v praxi zdravotnické záchranné služby
Fajferová, Kristýna ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Hradcová, Dana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proveditelností dříve vyslovených přání (DVP) v praxi zdravotnické záchranné služby. Zkoumá, jak na vzrůstající zájem o téma reagují dvě organizace - Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje a Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina. Jejím cílem je zjistit, za jakých podmínek se mohou ZZS stát funkčními aktéry v praxi při rozhodování na konci života pacientů a při situacích obsahujících DVP. Klade si za cíl také vytvořit soubor doporučení pro organizace, které by mohly pomoct při práci s dříve vyslovenými přáními v přednemocniční neodkladné péči (PNP). Empirická část této práce je tvořena formou případové studie, analyzuje organizační prostředky, dokumentaci a vnitřní předpisy. Dále je tvořena polostrukturovanými rozhovory s pracovníky organizace. Tyto informace jsou poté zařazeny do kategorií podstatných pro tento výzkum. Přínosem práce je analýza připravenosti organizací na práci s pacienty s DVP a definování oblastí střetu názorů - touchpoints. Významnými faktory, které byly identifikovány na základě zjištěných informací, které ovlivňují proveditelnost DVP v praxi zdravotnických záchranných služeb, jsou znalosti zdravotníků, jejich důvěra a vztah k organizaci, nástroje pro práci s DVP a zkušenosti. Na základě zjištěných informací byla popsána...
|
|
| |
|
|
Management kvality v adiktologických službách
Lutseva, Gaziza ; Hradcová, Dana (vedoucí práce) ; Vrzáček, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá řízením kvality v sociální službě, poskytující adiktologickou péči. Jejím cílem je zjistit a popsat, jak přistupuje ke kvalitě vybrané kontaktní centrum a jaké metody a nástroje jsou ve službě využívány pro rozvoj kvality. Dílčím cílem je návrh doporučení, jak podporovat další rozvoj kvality ve zkoumané službě. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se kvality v sociálních službách poskytujících adiktologickou péči. Pro kvalitativní výzkum byla zvolena metoda případové studie. Data byla získána pomoci polostrukturovaných interview s pracovníky zkoumané služby a prostřednictvím analýzy dokumentů. Zpracování dat probíhalo formou otevřeného kódování. Hlavním zjištěním je, že pro řízení kvality kontaktní centrum nepoužívá model kvality typu excellence. Kvalita a její rozvoj jsou důležitou součástí celkového řízení a fungování kontaktního centra. Služba nemá speciálně definovaná kritéria kvality a vědomě nestanovuje indikátory pro její sledování. Pro rozvoj kvality kontaktní centrum využívá hlavně nástroje, jež jsou k dispozici v rámci běžného fungování služby. Jedná se o operační manuál, porady (provozní, hodnoticí, klientské, s klienty, metodické), supervize, vzdělávání, teambuilding, dotazníky spokojenosti klientů a etický kodex. Klíčová slova:...
|
host ::
RSS.