|
|
Překvalifikovanost: skutečný nebo umělý problém?
Koutná, Martina ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Kohoutek, Jan (oponent)
Nerovnováha na trhu práce mezi nabídkou dovedností a poptávkou po dovednostech je rozšířený fenomén, který může přispívat k nezaměstnanosti a snižovat produktivitu a konkurenceschopnost. Cílem této diplomové práce je prozkoumat a pochopit komplexní fenomén nesouladu dovedností na trhu práce. Nesoulad dovedností se projevuje v nejrůznějších formách, existují i rozdílné, i když vzájemné, koncepty vzdělanostního či kvalifikačního nesouladu a nesouladu dovedností. První část je proto věnovaná rozlišení jednotlivých konceptů nesouladu, jejich vzájemné vazbě a zasazení debaty o užití každého z nich. Další část práce se zabývá rovněž potenciálními příčinami nesouladu na trhu práce, jakož i jeho důsledky, a to pro jednotlivce, firmu i společnost jako celek. Další část práce nabízí informace o možných přístupech k měření vzdělanostního nesouladu a nesouladu dovedností a tyto přístupy jsou opět porovnávány. Je zaveden nový přístup k měření nesouladu dovedností, jehož metodika je detailně popsána. Díky datům z výzkumu PIAAC, který obsahuje jednak měření dovedností a zároveň i informace o vzdělání a kvalifikacích, je možné zjistit rozsah vzdělanostního, jakož i dovednostního nesouladu v České republice, a zároveň i porovnat několik způsobů měření. Zvláštní pozornost je věnována rozložení nesouladu mezi různými...
|
|
|
Tuition fees in Chinese public higher education and their implications for equity of access
Zou, Daiwei ; Kohoutek, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent)
Od znovuzavedení systému příjímacích zkoušek v roce 1977 bylo vyšší vzdělání bezplatné po dobu dvaceti let. Nicméně v roce 1997 Čína změnila svou dosavadní politiku a univerzitní vzdělání opět zpoplatnila, což postupem času vedlo k výraznému nárůstu jeho ceny. V roce 2013 tak bakalářský titul stál až 27 krát více než v roce 1997, a to začalo vyvolávat mezi veřejností obavy, že se vzdělání stává nedosažitelným pro lidi z chudých provincií a s nízkými příjmy. Tato práce zkoumá nerovnosti ve vzdělání způsobené právě nárůstem poplatků za studium a jeho dopad na sociální a ekonomický rozvoj Číny. Autorka využívá množství případových studií a široké škály materiálů z volně dostupných databází včetně výhledů počtu příjímaných studentů, studií o dostupnosti vysokoškolského vzdělání pro studenty z venkovských a městských oblastí a studií systému finanční podpory a vládních výdajů na vysoké školství v období 2011-2015. Autorka shledává, že nesoulad v plánech předpokládaného počtu příjímaných studentů mezi jednotlivými oblastmi a zvýšené školné se stává velkým problémem a ekonomickou zátěží pro nízkopříjmové domácnosti což vede k nespravedlnosti v přístupu ke vzdělání. Klíčová slova: Čínské vysoké školství, školné a poplatky, spravedlivost ve vzdělávání
|
|
|
Prodlužování studia na vysokých školách v ČR a vliv poplatků za prodlužování studia
Fliegl, Tomáš ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Vlk, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá prodlužováním studia na vysokých školách v České republice a vlivem poplatků za prodlužování studia ("za delší studium") na délku studií. Je zaměřena na pregraduální studia na veřejných vysokých školách, na kterých jsou poplatky vyměřovány. Byla použita data matriky studentů a údaje o výši poplatků z většiny vysokých škol, která posloužila pro sestavení regresního modelu. Informovanost studentů o poplatkové politice byla zjišťována dotazníkem pro účastníky Národních srovnávacích zkoušek Scio. Prodlužováno je průměrně 41 % úspěšných studií, nejčastěji v humanitních vědách, zhruba 10 % studentů překračuje standardní dobu studia o více než jeden rok. Poplatky platí až pětina studentů, polovina z nich proto, že jim bylo započteno neúspěšné studium. Výsledky ukazují, že prodlužování studií jen neznatelně souvisí s výší poplatku, pouze v případě studentů jedné veřejné vysoké školy je souvislost mírná a 1000 Kč poplatků by mělo studium zkracovat o 6 dní. Vliv na délku neúspěšných studií je zřetelnější a představuje 10 až 90 dnů za každých 1000 Kč. Nízký vliv poplatků je připisován špatné informovanosti: pouze necelá třetina zájemců o studium totiž znala principy vyměřování poplatků, ani u zájemců se zkušeností z vysoké školy nebyla informovanost vyšší než 50 %. Práce dokládá nízkou...
|
|
|
Státní maturity: deklarované záměry z pohledu aktérů
Biolek, Jiří ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Šojdrová, Michaela (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je zasazena do kontextu vzdělávací politiky jako jedné ze subdisciplín politiky veřejné. Rozkrývá problematiku maturitní zkoušky a zejména představí některé z aktuálních myšlenkových proudů v oblasti maturitní zkoušky, a sice z pohledu aktérů vzdělávací politiky. Perspektivou teorie advokačních koalic si klade ambice na odhalení ideových konsenzů v maturitním diskursu napříč segmentem zvolených odborných účastníků. Za tímto účelem je při výzkumu aplikovaná Q metoda, která je ve své podstatě schopna tyto myšlenkové shody rozkrýt a identifikovat tak hledané koalice. Významnou částí práce se následně stává kapitola s výstupy z Q faktorové analýzy, která jednoznačně odhaluje dva nezávislé myšlenkové proudy. Součástí provedeného terénního výzkumu byly i explorační rozhovory, jejichž výstup významně napomohl k popisu zjištěných faktorů respektive advokačních koalic.
|
|
|
Překážky zlepšování přípravy učitelů: Kvalitativní případová studie Pedagogické fakulty
Lukáš, Richard ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Institut sociologických studií, katedra sociologie Bc. Richard Lukáš Překážky zlepšování přípravy učitelů: kvalitativní případová studie pedagogické fakulty (diplomová práce) Vedoucí práce: doc. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D. Praha 2016 Abstrakt Institucionální a organizační kontext přípravy učitelů na pedagogických fakultách je sociologicky zatím nepříliš probádané téma, přestože se jedná o společensky důležitou otázku. Cílem této práce je zjistit, jaké jsou překážky toho, aby se zkvalitňovala příprava učitelů na pedagogických fakultách v ČR. Na tuto otázku odpovídám skrze případovou studii vybrané české pedagogické fakulty. Díky rozhovorům s vedoucími pracovníky fakulty; analýzu rámců, které tito pracovníci používají pro rámování svých zkušeností s překážkami; a analýzu institucionálního kontextu přípravy učitelů na této fakultě (intervenční heuristické vyšetřování) jsem odhalil řadu překážek, které zlepšení učitelské přípravy brání. Z institucionálního hlediska jde především o několik zásadních a pro fakultu externích faktorů (např. financování státem, roli Akreditační komise ad.); dále specifickou historii učitelské přípravy v ČR; strukturu zkoumané fakulty a organizaci učitelského studia na ní a stav didaktik jednotlivých vyučovaných oborů. Z analýzy rámců...
|
|
|
Možnosti veřejné politiky ve zvyšování politické informovanosti dospělých občanů v České republice
Černá, Lucie ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Mička, Pavel (oponent)
Tato práce představuje problematiku nízké politické informovanosti dospělých občanů v České republice z pohledu veřejné politiky. Nízkou míru politické informovanosti přitom pojímá jako zásadní příčinu toho, že voliči nejsou schopni volit podle svých reálných zájmů. Soustředí se na to, zda tento problém představuje téma, kterým by se veřejná politika měla zabývat, a zda je možné najít určité veřejně politické nástroje k jeho řešení. Vychází především z trojdimenzionálního modelu politické informovanosti, z pojetí nástrojů veřejné politiky Everta Vedunga, konceptu správného hlasování a z idejí participativní demokracie. I přesto, že daná problematika nese znaky ideálního problému pro veřejnou politiku a lze najít určité nástroje, které by současnou situaci mohly zlepšit, jsou zde širší faktory, které jejich fungování brání. Jedná se například o vliv minulého nedemokratického režimu či o chování politiků. Tyto zábrany úzce souvisí se způsobem přemýšlení lidí a lze je tedy odstraňovat jen stěží.
|
|
|
Konstrukce prostorů participace: Zapojování občanů do procesu tvorby rozvojových plánů měst z pohledu jejich tvůrců
Beránková, Petra Alexandra ; Mička, Pavel (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent)
Práce se zabývá konstrukcí prostorů participace v rámci strategického plánování rozvoje měst. Na zapojování veřejnosti do procesu plánování je pohlíženo z pozice tvůrců plánů a autorka si klade za cíl porozumět této perspektivě. Zvolená interpretativní optika je ukotvena v konstruktivistické epistemologii. Hlavní otázky práce tedy zní: Jak reflektují tvůrci strategických plánů rozvoje zapojování veřejnosti? Autorka nejprve dokládá důležitost tohoto tématu, a to jak v kontextu širších společenských změn souvisejících s krizí legitimity zastupitelské demokracie a vytváření subpolitiky, tak v kontextu sílících požadavků na tvorbu participačních příležitostí. Participace je pojímána ve smyslu podněcovaného zapojování a vytváření prostorů participace. Autorka vychází epistemologických pozic sociálního konstruktivismu a klade si otázku: Jak je konstruována role veřejnosti v procesu strategického plánování rozvoje měst? Na základě analytické indukce jedenácti polostrukturovaných rozhovorů s tvůrci strategických plánů rozvoje měst (s úředníky, volenými zástupci a konzultanty) autorka vytváří vlastní typologii ideálně typických přístupů k vytváření participačních příležitostí. Identifikované typy vychází z rozlišení přístupů podle šíře a zacílení prostorů participace. Zapojování veřejnosti do tvorby...
|
|
|
Akontabilita ve veřejné správě: případová studie Operačního programu Zaměstnanost
Pavlovská, Veronika ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce "Akontabilita ve veřejné správě: případová studie Operačního programu Zaměstnanost" vychází z pojetí akontability jako sociálního vztahu mezi dvěma aktéry, z nichž jeden má povinnost vysvětlovat své jednání druhému. Práce zkoumá režim a vztahy akontability v české veřejné správě na příkladě nastavení implementace Operačního programu Zaměstnanost. Cílem práce je popsat, jak vypadá režim akontability v Operačním programu Zaměstnanost, jaké vztahy v rámci akontability existují a jaké jsou jejich vlastnosti. Výchozím bodem pro analýzu je perspektiva řídicího orgánu OP Zaměstnanost. Na základě kvantitativní obsahové analýzy dokumentů nastavujících pravidla přípravy a implementace OP bylo zachyceno 8 vztahů, které byly dále rozšířeny pomocí poznatků z expertních rozhovorů. Vlastnosti identifikovaných vztahů se liší dle úrovně, ze které jsou nastavovány. Na úrovni EU převažují jako obsah akontability výstupy a akontabilita je využívána především k plnění cílů. Na úrovni ČR je pak největší důraz kladen na procesy a akontabilita je využívána převážně k dodržování pravidel. Práce dochází k závěru, že řídicí orgán je nucen skládat účty mnoha různým fórům, která mají různorodé požadavky a nejenom, že kladou důraz na vícero oblastí, ale v rámci jedné oblasti existuje více fór, která si...
|
|
|
Volba školy v primárním vzdělávání jako důležitý mechanizmus ovlivňující spravedlivý přístup ke vzdělávání
Simonová, Jaroslava ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent) ; Šeďová, Klára (oponent)
Volba školy v primárním vzdělávání jako důležitý mechanizmus ovlivňující spravedlivý přístup ke vzdělávání Jaroslava Simonová Abstrakt Disertační práce popisuje proces výběru školy v primárním vzdělávání a faktory, které jej ovlivňují. S využitím kvalitativního designu zakotvené teorie staví na datech ze 41 polostrukturovaných rozhovorů a dvou ohniskových skupin. Rozhodování rodičů o výběru školy je formováno především organizačními potřebami rodičů a jejich niternou potřebou být "dobrým rodičem". Při dotazování rodiče uvádějí řadu kritérií, která jsou podle nich důležitá, pro mnohé z nich ale nedokáží získat relevantní a důvěryhodné informace. Proto se v konečném důsledku mohou rozhodovat na základě jiných kritérií než těch, která uvádějí jako důležitá, této změny jsou si ovšem málokdy vědomi. Při vlastním rozhodování jsou neopominutelná tři kritéria: dostupnost, renomé a emoce, které rodiče v navštívené škole zažívali. Důležitou intervenující podmínkou jsou potřeby dítěte. Ty hrají důležitou úlohu především v případě, že rodiče vnímají, že jejich dítě má nějaké specifické potřeby. Roli hrají zkušenosti rodičů se vzdělávacím systémem a jejich osobnostní charakteristiky. Významnými omezujícími faktory jsou ekonomické podmínky a charakter lokality. Proces volby školy v mnoha ohledech neodpovídá teorii...
|
|
|
Vzdělávací programy Evropské unie uplatněné středními školami v Plzeňském kraji
Hraničková, Lucie ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Práce se věnuje vzdělávacím programům Evropské unie, kterých využívají střední školy v Plzeňském kraji, věnuje se především školnímu roku 2013/2014. Zjišťuje, jakým aktivitám se střední školy věnují, popisuje důvody účasti/neúčasti škol v mezinárodních aktivitách podporovaných Evropskou unií, zájem žáků o mezinárodní aktivity školy, konkrétní průběh organizování a koordinování projektů na straně školy a zpětnou vazbu zúčastněných. Autorka nejdříve vymezuje základní pojmy a zasazuje tematiku do teoretického rámce a východisek mezinárodní spolupráce. Věnuje se popisu kompetencí Evropské unie v otázce vzdělávání a vzdělávacích politik členských států, Evropská unie zde zaujímá pouze podpůrnou a doporučující funkci, vzdělávací politika není zahrnuta do společných politik. Podněty ze strany Evropské unie nejsou pro státy závazné. Praktická část práce je založena na kombinaci kvantitativního a kvalitativního výzkumu, skládá se z panelové analýzy a online dotazníkového šetření a polostrukturovaných osobních rozhovorech s řediteli a zástupci ředitelů středních škol a jejich pohledu na problematiku. Výzkum je obohacen o dva rozhovory se studenty, kteří se účastnili mezinárodních aktivit svých škol. Výsledky ukazují variabilitu v míře účasti škol i v zájmu studentů. Školy se neúčastní především kvůli nízkému zájmu...
|
host ::
RSS.