|
|
Synestézie grafémy-barvy a slova-barvy z kvalitativní perspektivy
Cutychová, Eliška ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Práce má za cíl obohatit dosavadní výzkum synestézie, který je téměř výhradně založen experimentálně, a poskytnout podrobná kvalitativní data, na základě kterých bude možné formulovat nové hypotézy pro další zkoumání v této oblasti. Práce bude složena ze dvou vzájemně propojených částí. V první části bude shrnuta dosavadní literatura o synestézii grafémy-barvy a slova-barvy. Poznatky zjištěné v této části budou kontrastovány se zjištěními z druhé, výzkumné části. Data pro tuto část budou získávána formou polostrukturovaných rozhovorů s cca 15 českými synestetiky. Touto metodou budou získány detailní informace o povaze synestetických prožitků u jednotlivých mluvčích, které následně budou kontrastovány s poznatky založenými na dosavadní literatuře.
|
|
|
Současné tendence obouvidových sloves v češtině
Hladíková, Barbora ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Tato práce se zabývá českými obouvidovými slovesy, a to slovesy původně českými, nikoliv častěji diskutovanými slovesy cizího původu. Cílem textu je zhodnotit, nakolik jsou slovesa vnímána českými mluvčími jako obouvidová, a také prověřit fungování testů obouvidovosti. Analýza sloves je realizována prostřednictvím dvou testů hodnocení přijatelnosti. V prvním experimentu jsou slovesa posuzována v kontextech vyžadujících perfektivní či imperfektivní interpretaci slovesa. Ve druhém experimentu je prostřednictvím modifikace některých pozic v testovacích větách sledován vliv kontextu a jsou rozšiřovány poznatky o vnímání sémantiky jednotlivých sloves. Na základě výsledků experimentů přijatelnosti jsou formulována některá omezení testů obouvidovosti, je zpochybněno, zda některá tradičně uváděná obouvidová slovesa skutečně fungují jako obouvidová, a slovesa jsou rozdělena do skupin dle toho, jak fungují. Výsledky experimentů také umožnily popsat několik sémantických rysů, které přispívají k obouvidovosti slovesa.
|
|
|
Zpracování vět s věrohodnými a nevěrohodnými aktanty v češtině
Bažantová, Olga ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Láznička, Michal (oponent)
Tato diplomová práce je součástí výzkumu tzv. dostatečně dobrého zpracování věty. V teoretické části je popsán vznik tohoto přístupu a hlavní oblasti, na které se v rámci něj výzkum soustředí, tj. věty se slepou kolejí a nekanonické věty. V praktické části jsou prezentovány tři vlastní experimenty, které jsou částečnou replikací experimentů F. Ferreirové (2003), dále jejich výsledky, interpretace výsledků a jejich porovnání s výsledky získanými na angličtině. Výsledky experimentů v češtině ukazují, že mluvčí češtiny mají na rozdíl od mluvčích angličtiny tendenci využívat při zpracování věty pouze heuristiku věrohodnosti, nikoli také heuristiku slovoslednou.
|
|
|
Jazykový posun u českého společenství v Srbsku
Štochlová, Tereza ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Práce se zabývá současnou jazykovou situací české menšiny žijící v srbské části Banátu se zaměřením na jazykový posun jakožto důležitý sociolingvistický fenomén, který odkazuje k mezigenerační jazykové ztrátě. První část má v širší perspektivě představit základní teoretické principy a nastínit aktuální představy o průběhu jazykového posunu, vycházející z výzkumů nejrůznějších bilingvních společenství. Druhá část práce se soustředí na analýzu dat sesbíraných v průběhu několika výjezdů do oblasti Vojvodina na severu Srbska (Vršac, Bela Crkva, Češko Selo). Na základě formulovaných hypotéz je zjišťováno, jaký postoj k menšinovému jazyku mluvčí napříč generačním spektrem zaujímají, jak se jednotlivé sociolingvistické faktory odráží na jejich jazykové kompetenci a jakým způsobem probíhá mezigenerační komunikace v konkrétních interakcích, přičemž bude brán zřetel zejména na jazykovou volbu respondentů, která podmiňuje střídání jazykových kódů. Cílem výzkumu je podat o průběhu jazykového posunu v srbské části Banátu částečný obraz, který je sestavován na základě přímého pozorování uvnitř konkrétní rodiny, i analýzy interakcí jejích jednotlivých členů. Klíčová slova: sociolingvistika, jazykový kontakt, bilingvismus, menšinový jazyk, jazykový posun, mezigenerační komunikace, střídání jazykových kódů
|
|
|
Příklonné -s v mluvené češtině
Preininger, Mikuláš ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cı́lem této práce je prozkoumat variaci tvarů jsi a -s ve funkci auxiliáru préterita. Teoretická část shrnuje zásadnı́ poznatky o tématu. Ani jedna z variant jakožto klitikon nenese vlastnı́ přı́zvuk, a ve výpovědi tak vyhledává prozodického hostitele. Tı́m je v češtině zpravidla prvnı́ fráze klauze. Varianty se od sebe též lišı́, a to např. foneticky či nářečně. Praktická část obsahuje vlastnı́ výzkum. Ten stavı́ na principech variačnı́ sociolingvistiky aplikovaných na data z korpusu ORAL2013. Výsledky potvrzujı́ dominanci tendence klást auxiliár do postiniciálnı́ pozice. Odlišné, řádově méně frekventované způsoby užitı́ lze vysvětlit působenı́m jazykové ekonomie, aktuálnı́ho členěnı́ či tendence klást auxiliár vedle jeho l- ového přı́čestı́. Jako frekventovanějšı́ se vsoučasné mluvené češtině ukazuje téměř na celém územı́ CNR varianta redukovaná. Jejı́ frekvence přitom roste, jedná-li se o repliku mluvčı́ho z Moravy, nachází-li se v téže klauzi tvar reflexiva si či se a vyskytuje-li se auxiliár po slově zakončeném explozı́vou, sonorou či vokálem. Klíčová slova klitika, mluvená čeština, jazyková variace, slovosled
|
|
|
Obraz otce v současné reklamě a jeho reflexe muži
Flídrová, Eva ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obrazem otce v současné reklamě a jeho percepcí muži. V teoretické části jsou vysvětlovány základní pojmy ze studia médií, lingvistiky, kognitivní lingvistiky a sociologie. Praktická část se zabývá metodikou výzkumu, formulaci hypotézy a analytických otázek. Závěr práce patří popisu pěti vybraných reklam na nápoje a potraviny, které se objevily na českých obrazovkách v letech 2016 a 2017. Použití metody nestrukturovaného rozhovoru ukázalo, že vybraní muži se neztotožňují s rolí otce vyobrazenou v reklamě. Klíčová slova: reklama, média, gender, jazykový obraz světa, jazykový obraz otce
|
|
|
Zděděný jazyk a základní slovní zásoba češtiny
Panochová, Anna ; Nekula, Marek (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá základní slovní zásobou standardní češtiny ve vztahu mluvčím češtiny jako zd d ného jazyka. Jedná se o druhou generaci mluvčích češtiny, kte í vyr stali v N mecku, konkrétn v ezn a okolí. Cílem práce je identifikovat oblasti základní slovní zásob češtiny, které si uvedení mluvčí neosvojili p i ne ízené akvizici Teoretická část práce v první ad vysv tluje pojmy zd d ný jazyk, mluvčí migračním pozadím, nedokonalé osvojení jazyka a základní slovní zásoba s ohledem na né mluvčí. Dále na základ zahraniční odborné literatury popisuje problematiku vymezení základní slovní zásoby a tyto poznatky aplikuje na češtinu. T žišt m teoretické části práce je vymezení aktivní a pasivní slovní zásoby češtiny a její rozsah a základní slovní zásobu češtiny je nahlíženo jak z frekvenčního, tak z komunikačn pragmatického pohledu. Pro účel tohoto výzkum k výb ru základní slovní zásoby následn zvolen frekvenční p ístup s využitím Českého národního korpusu. Empirická část práce popisuje experimentální výzkum, ve kterém byla zkoumána aktivní i pasivní slovní zásoba a schopnost mluvčích češtiny jako zd d ného jazyka používat synonyma. Z výzkumu vychází, že tito mluvčí mají osvojené p ibližn čty i p tiny základní slovní zásoby standardní češtiny. Mezi nejobtížn jší slova pro tyto mluvčí pat í tzv. "faux amis"...
|
|
|
Využití jazykových her ve výuce češtiny jako cizího jazyka pro děti
Kaprasová, Karolína ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze repertoáru jazykových her nalezených v učebnicích cizích jazyků - češtiny, angličtiny a němčiny - pro děti mladšího školního věku, a zkoumání využití jazykových her v jejich výuce, jež je provedeno dotazníkovým šetřením. V první části je na základě odborné literatury popsána problematika hry jako takové, její význam pro ontogenetický a osobnostní vývoj každého jedince. Pozornost je zde také zaměřena na existující typologie hry a určení vhodné klasifikace, podle níž budou herní aktivity nalezené ve vybraných učebnicích tříděny. Herní aktivity jsou ve druhé části rozřazovány podle příslušnosti k jednotlivým typům vybrané klasifikace a doplněny o detailnější popsání z hlediska jazykových rovin (fonetická, lexikální a gramatická) a lingvistických prvků, jež je možno těmito aktivitami procvičovat. Dotazníkové šetření, analyzované ve třetí části práce, sleduje, zda a v jaké míře učitelé cizích jazyků herní aktivity s ohledem na jejich užitečnost a efektivnost využívají ve své výuce. Klíčová slova: didaktická hra, jazyková hra, učebnice cizích jazyků, fonetická rovina, lexikální rovina, gramatická rovina
|
|
|
Karel Hynek Mácha na střední škole
Chromý, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Králíková, Andrea (oponent)
Karel Hynek Mácha patří mezi klasiky české literatury. S tím se pojí i to, že je jeho dílu a osobě věnována značná pozornost při výuce literatury na středních školách. Tato práce analyzuje její významnou část. Nahlížíme zde na Máchu z perspektivy, kterou poskytují oficiální učební materiály. Jejich synchronní srovnání ukazuje, že je v jednotlivých textech narativizován nápadně obdobným způsobem. Do textů jsou vybírány ty samé události Máchova života. Ve všech je hodnocen téměř stejným způsobem. Texty tak vytváří Máchův obraz, obraz autora, který jako významný paratext silně ovlivňuje tvorbu dalších učebnicových textů a samotnou výuku literatury. Tato práce je tedy případovou studií, která přináší důkladnou analýzu současného Máchova obrazu, ale nabízí i náhled do jeho diachronie. Klíčovým teoretickým konceptem je v této práci obraz autora, který zatím není pevnou součástí pojmosloví literární teorie, proto je jeho popisu věnována bohatě pojatá úvodní teoretická pasáž. Klíčová slova autor, obraz autora, Karel Hynek Mácha, učebnice literatury
|
|
|
Analýza hlavních rysů pražské mluvené češtiny
Synková, Kateřina ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cílem této práce je předložení analýzy hlavních rysů pražské mluvené češtiny. Jako východisko posloužila prozatím publikovaná literatura o běžné mluvě a mluvě v Praze. Na základě této literatury byly založeny hypotézy, které jsme ověřili pomocí nahrávek pražských rodilých mluvčích. Získaná data se zpracovávala pomocí metod kvantitativní sociolingvistiky. Zkoumalo se užití variant bych, bychom vs. bysem, bysme, třetí osoby množného čísla vzorů prosí, trpí, sází, dělá, diftongizace -ý v -ej, instrumentální zakončení množného čísla substantiv a adjektiv -ami, -ama, -y, -emi/-ema, -ími/-íma, -mi/-ma, užití zakončení -m vs. -me u slovesných tvarů první osoby množného čísla oznamovacího způsobu a úžení é v í. Výsledky ukazují, že převažují nespisovné varianty s občasným vlivem pohlaví a věku. Klíčová slova: běžná mluva v Praze, variační sociolingvistika, variace, proměnná
|
host ::
RSS.