|
|
Večerníček jako didaktický nástroj pro výuku žáků s OMJ
Štochlová, Tereza ; Šormová, Kateřina (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Večerníčky se jeví jako vhodný didaktický nástroj pro výuku češtiny jako druhého jazyka s potenciálem rozvíjet u žáků vedle jazykové kompetence i znalosti českých reálií a kultury. Tato diplomová práce si klade za cíl na vzorku několika různých epizod mluvených českých Večerníčků tento potenciál zhodnotit a navrhnout možnosti jejich využití ve výuce dětí mladšího školního věku s odlišným mateřským jazykem, jejichž znalost češtiny nepřesahuje úrovně A1/A2. V teoretické části jsou nejprve prezentovány aktuální poznatky týkající se zapojování autentických materiálů do výuky cizích jazyků. S ohledem na cílovou skupinu práce dále podává obecnou charakteristiku jazykových úrovní A1 a A2 a zabývá se kognitivními specifiky dětí mladšího školního věku. V závěru teoretické části vymezuje Večerníček jako svébytný formát krátké televizní pohádky pro děti. V praktické části je podle předem stanovených kritérií vybráno devět tematicky odlišných večerníčkových epizod, které jsou následně přepsány a podrobeny lexikální analýze posuzující jejich vhodnost z hlediska jazykové úrovně. Na základě výsledků je vybráno pět večerníčkových pohádek, které obsahují jednoduché a frekventované lexikum a mají adekvátní tempo, a ty jsou dále zkoumány s ohledem na gramatickou obtížnost i přístup k prezentaci českých reálií a...
|
|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
|
|
Srovnání reprodukčních parametrů středoevropských populací kriticky ohroženého druhu motýla - okáče skalního (Chazara briseis)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Kadlec, Tomáš (oponent)
Okáč skalní (Chazara briseis) je motýl z čeledi babočkovitých (Nymphalidae), obývající převážně krátkostébelné suché stepi. Ve střední Evropě je kriticky ohrožený. V současnosti je proto předmětem mnoha ochranářských aktivit, a to včetně reintrodukcí. Při takových translokacích jedinců je důležité, aby původní a zdrojová populace byly sobě ve všech ohledech co nejpříbuznější. V této práci proto byli chováni jedinci dvou forem tohoto druhu, Ch. briseis pannonica (rakouská populace) a Ch. briseis bataia (česká populace), a byly zaznamenávány jejich reprodukční charakteristiky a sledovány rozdíly mezi těmito dvěma formami. Během dvou sezón se podařilo úspěšně rozmnožit 5 rakouských a 8 českých samic. Rakouská a česká populace se mezi sebou lišily hlavně v načasování líhnutí dospělců a začátku kladení samic - rakouští jedinci jsou fenologicky posunutí o týden až 14 dní dříve. Jednotlivé populace stejného druhu se mezi sebou mohou lišit také přítomností wolbachie (Wolbachia pipientis). Tato bakterie může ovlivňovat poměr pohlaví v populaci a také reprodukční chování jedinců. U české populace existovalo podezření na její přítomnost. Část české populace v chovu proto byla léčena antibiotiky, a reprodukční parametry byly následně porovnávány mezi léčenou (n = 8) a neléčenou (n = 7) částí populace. Dospělci...
|
|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
|
|
Jazykový posun u českého společenství v Srbsku
Štochlová, Tereza ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Práce se zabývá současnou jazykovou situací české menšiny žijící v srbské části Banátu se zaměřením na jazykový posun jakožto důležitý sociolingvistický fenomén, který odkazuje k mezigenerační jazykové ztrátě. První část má v širší perspektivě představit základní teoretické principy a nastínit aktuální představy o průběhu jazykového posunu, vycházející z výzkumů nejrůznějších bilingvních společenství. Druhá část práce se soustředí na analýzu dat sesbíraných v průběhu několika výjezdů do oblasti Vojvodina na severu Srbska (Vršac, Bela Crkva, Češko Selo). Na základě formulovaných hypotéz je zjišťováno, jaký postoj k menšinovému jazyku mluvčí napříč generačním spektrem zaujímají, jak se jednotlivé sociolingvistické faktory odráží na jejich jazykové kompetenci a jakým způsobem probíhá mezigenerační komunikace v konkrétních interakcích, přičemž bude brán zřetel zejména na jazykovou volbu respondentů, která podmiňuje střídání jazykových kódů. Cílem výzkumu je podat o průběhu jazykového posunu v srbské části Banátu částečný obraz, který je sestavován na základě přímého pozorování uvnitř konkrétní rodiny, i analýzy interakcí jejích jednotlivých členů. Klíčová slova: sociolingvistika, jazykový kontakt, bilingvismus, menšinový jazyk, jazykový posun, mezigenerační komunikace, střídání jazykových kódů
|
host ::
RSS.