|
|
Topoi v kritické analýze diskurzu
Preininger, Mikuláš ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat, jak kritická analýza diskurzu, konkrétně diskurzivně- historický přístup (DHA), analyzuje argumentační strategie a jakým způsobem k tomu využívá koncept toposu. DHA se na základě analýzy argumentace snaží pochopit, jakým způsobem se šíří sociálně problematické jevy (např. diskriminace), a na základě těchto poznatků navrhnout postupy, jak takovým jevům čelit (např. vymezení správných a falešných argumentačních postupů). V DHA se tak propojuje aspekt deskriptivní a normativní. Jako klíčový analytický nástroj v popisu a kritice argumentace slouží DHA topos. DHA jej chápe jako schéma, které propojuje argumenty s tezemi (např. topos autority, fungující ve smyslu měli bychom udělat x, protože si to myslí y). Topos má tu výhodu, že má na rozdíl od argumentů obecnější povahu, zároveň má však konkrétnější vztah k obsahu argumentace než abstraktní logická pravidla. Je tak užitečným nástrojem, jehož pomocí lze zkoumat typizované způsoby zdůvodňování a přesvědčování. Způsob, jakým DHA analyzuje argumentační strategie a toposy, se nicméně setkal s kritikou. Zaprvé bývá DHA vyčítáno, že analýza často není dostatečně metodická a transparentní (Žagar 2010). Zadruhé čelí DHA námitkám, že při kritice argumentace nevychází z dostatečných a jasně zdůvodněných normativních kritérií...
|
|
|
Příklonné -s v mluvené češtině
Preininger, Mikuláš ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cı́lem této práce je prozkoumat variaci tvarů jsi a -s ve funkci auxiliáru préterita. Teoretická část shrnuje zásadnı́ poznatky o tématu. Ani jedna z variant jakožto klitikon nenese vlastnı́ přı́zvuk, a ve výpovědi tak vyhledává prozodického hostitele. Tı́m je v češtině zpravidla prvnı́ fráze klauze. Varianty se od sebe též lišı́, a to např. foneticky či nářečně. Praktická část obsahuje vlastnı́ výzkum. Ten stavı́ na principech variačnı́ sociolingvistiky aplikovaných na data z korpusu ORAL2013. Výsledky potvrzujı́ dominanci tendence klást auxiliár do postiniciálnı́ pozice. Odlišné, řádově méně frekventované způsoby užitı́ lze vysvětlit působenı́m jazykové ekonomie, aktuálnı́ho členěnı́ či tendence klást auxiliár vedle jeho l- ového přı́čestı́. Jako frekventovanějšı́ se vsoučasné mluvené češtině ukazuje téměř na celém územı́ CNR varianta redukovaná. Jejı́ frekvence přitom roste, jedná-li se o repliku mluvčı́ho z Moravy, nachází-li se v téže klauzi tvar reflexiva si či se a vyskytuje-li se auxiliár po slově zakončeném explozı́vou, sonorou či vokálem. Klíčová slova klitika, mluvená čeština, jazyková variace, slovosled
|
host ::
RSS.