|
|
Rozvoj jemné motoriky v mateřské škole u dětí s obtížemi v grafomotorice
Tůmová, Barbora ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Francová, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou dětí s grafomotorickými obtížemi v předškolním věku, především nevhodným úchopem grafického náčiní. Hlavním cílem bylo sestavit a zrealizovat intervenční program, který je zaměřený na rozvoj jemné motoriky. Na základě výkonů ve vybraných testových úlohách měřících úroveň grafomotorických dovedností dětí byly sestaveny tři výzkumné skupiny. První skupinu (kontrolní skupinu) tvořily děti bez výrazných obtíží v grafomotorických dovednostech, druhé dvě skupiny pak děti s grafomotorickými obtížemi (skupiny experimentální). Pro jednu z experimentálních skupin byl určen zmíněný tréninkový program na rozvoj jemné motoriky. Po jeho ukončení byly všechny výzkumné skupiny opět otestovány kriteriálními testy a byl diskutován vliv intervenčního programu realizovaného v podmínkách běžného provozu mateřské školy.
|
|
| |
|
|
Genderové role v pohádkových příbězích
Lechnýřová, Lucie ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Francová, Veronika (oponent)
Pohádky a pohádkové příběhy působí na děti výchovným a socializačním způsobem. V pohádkách děti nacházejí odpovědi na otázky, problémy a situace, které jim život přináší. V pohádkách se odráží život v surové podobě, lidé přicházejí na svět, marodí, umírají, chudnou, kradou, žárlí, milují a nenávidí až na smrt, pro pomoc druhému jsou ochotni položit vlastní život. Dítě cítí opravdovost příběhu, nachází něco, co zažilo na vlastní kůži. Děti se ztotožňují s pohádkovými hrdiny a jejich vlastnostmi, hrdinové příběhů jsou pro ně vzorem. Děti si tak nenásilně vytvářejí hierarchii hodnot, protože morální poselství pohádek bývá jednoznačné, a to je pro děti výhodou. Pohádkové příběhy zasahují do všech oblastí života a složek výchovy. Jednou z oblastí je i oblast genderová. Ve svém výzkumu jsem dětem předložila tradiční pohádku a pohádku méně tradiční. V méně tradiční pohádce jsou mužské a ženské role obráceny. Cílem výzkumu je zjistit, jak chlapci a děvčata vnímají rozdělení mužských a ženských rolí v pohádkách. S dětmi jsem vedla strukturované rozhovory a získaná data porovnávala s informacemi teoretickými, které jsem nasbírala.
|
|
|
Vrstevnické vztahy u dětí s poruchami chování v rané adolescenci
Bittnerová, Soňa ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Francová, Veronika (oponent)
NÁZEV: Vrstevnické vztahy u dětí s poruchami chování v rané adolescenci AUTOR: Soňa Bittnerová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra Psychologie VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Pavla Presslerová, Ph. D. ABSTRAKT: Bakalářská práce se věnuje problematice vrstevnických vztahů v období adolescence. Cílem této bakalářské práce je vytvořit sondu do vztahů mezi vrstevníky v rámci Dětského domova se školou Měcholupy, zmapovat kvalitu kolektivu jako takového a zjistit, jaký vliv má na vztahy pohlaví dětí, případně jejich rozmístění do tříd a rodinných skupin. Pro mapování vrstevnických vztahů jsem nejprve použila sociometrický dotazník B-3U, který jsem posléze doplnila dalším dotazníkem. Výsledky obou metod jsem vzájemně porovnala a vytvořila tak náhled na vztahy adolescentů v DDŠ Měcholupy. KLÍČOVÁ SLOVA: adolescence, interpersonální vztahy, poruchy chování, vrstevníci, ústavní výchova
|
|
|
Nadané dítě ve školní třídě
Marková, Adéla ; Mudrák, Jiří (vedoucí práce) ; Francová, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nadanými dětmi ve školní třídě. Hlavním obecným tématem mé práce je: Jaké to je být nadaným dítětem ve školní třídě? Výzkumná témata, na která jsem hledala odpověď, jsou následující: 1. Jak se lidé nejbližší nadanému dítěti podílí na rozvoji jeho nadání v kontextu školní třídy? 2. Jak jsou nadané děti vnímány svými vyučujícími, rodiči a jakým způsobem je tím ovlivňována jejich pozice ve školní třídě a průběh jejich vzdělávání? 3. Jaký vztah mají děti projevující výjimečné nadání se svými spolužáky a třídní učitelkou? V teoretické části předkládám základní přehled současného výzkumu nadání a jeho rozvoje. Velkou pozornost v práci věnuji sociálním faktorům ovlivňujícím rozvoj nadání, kam zahrnuji ve shodě s Mönksem (1993) rodinu, vrstevnickou skupinu a školu. Praktická část práce je koncipovaná formou kvalitativní více-případové studie se třemi nadanými dětmi, jejich matkami a třídními učitelkami. Sběr dat probíhal formou semi-strukturovaného rozhovoru. Získaná data byla následně analyzována prostřednictvím kategorizace a kódování. Hlavním zjištěním výzkumu je, že rodina hraje klíčovou roli při rozvoji nadání, zároveň se také podílí na pozici nadaného dítěte ve školní třídě a to především tím nakolik rodiče své dítě "nálepkují" jako nadané. Z výzkumu dále vyplynulo, že...
|
|
|
Identita muže-zdravotní sestry ve vztahu k pracovnímu kolektivu
Čermák, Zdeněk ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Francová, Veronika (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou mužů pracujících na pozicích zdravotních sester (všeobecných ošetřovatelů) ve vztahu k jejich pracovnímu kolektivu. V teoretické části této práce se snažím představit tři úhly pohledu, kterými lze na tuto problematiku nahlížet. První z nich je pohled ošetřovatelství (zákonné vymezení profese), druhý je pohled psychologický (oblast profesní identity a faktorů, které ji ovlivňují) a třetí pohled sociologický či sociálně psychologický (gender a jeho význam pro ošetřovatelskou profesi). V empirické části pak představuji dvě případové studie všeobecných ošetřovatelů, které se opírají především o semistrukturované rozhovory s všeobecnými ošetřovateli, jejich podřízenými, nadřízenými a sociometricky významnými osobnostmi. Data získaná z rozhovorů byla následně doplněna o poznámky ze sociometrie a pozorování. Klíčová slova: ošetřovatelství, identita, pracovní kolektiv, zdravotní sestra, gender
|
|
|
Vztah žáků k poznání a učení se zaměřením na sociálně vztahové a osobnostně rozvojové poznatky a dovednosti
Pospíchalová, Lucie ; Štech, Stanislav (vedoucí práce) ; Francová, Veronika (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vztahem žáků 8. ročníků základní školy k poznání a učení a dovednostmi, které si osvojili a naučili. Vztah k poznání a učení jsme s kolegou Danielem Kubínem zkoumali technikou "poznatkových bilancí". V této práci se zabýváme žáky tří pražských základních škol a právě použitím metody "poznatkové bilance" se snažíme zjistit, jaký mají vztah ke světu, k sobě, ke své rodině, ke škole atd. Z celého kontextu těchto písemných bilancí pak vyvozujeme, jaký je jejich vztah k poznání a učení. Bilance jsou reakcí na otázku: "Od narození až doteď jste se naučili mnoho věcí. Zamyslete se, které to jsou. Co byste se každý ještě chtěl naučit?" Technika byla vytvořena a použita poprvé u nás v roce 1992 Pražskou skupinou školní etnografie (PSŠE) při výzkumném šetření na několika základních školách v Praze 3. První výzkum pomocí kvantitativní analýzy poznatkových bilancí byl proveden již ve výše zmíněném roce 1992 (Štech in PSŠE, 1992, 2001). Druhý byl proveden Jitkou Pýchovou a Kateřinou Hipmannovou v rámci diplomových prací v roce 2002. Třetí výzkum vztahů žáků k poznání jsme uskutečnili pomocí poznatkových bilancí v roce 2011 a je tedy replikací těchto předešlých výzkumných šetření. Tato práce je především zaměřena na porovnání poznatkových bilancí z roku 2011 se dvěma předešlými...
|
|
|
Vztah žáků k učení a poznání - váha a struktura intelektuálních a školních poznatků
Kubín, Daniel ; Štech, Stanislav (vedoucí práce) ; Francová, Veronika (oponent)
Anotace: Od narození do teď jste se naučili mnoho věcí. Zamyslete se, které to jsou. Co byste se každý ještě chtěl? Tyto otázky zabývající se vztahem k poznání byly již po třetí, od roku 1992, kladeny žákům osmých tříd vybraných tří pražských škol. Tito žáci na základě námi položené otázky písemně zpracovali odpovědi libovolnou literární formou. Zpracovaný výsledek pro výzkum pak nazýváme poznatkové bilance. První, kdo tuto techniku použil, byl v roce 1992 Bernard Charlot. Ten touto technikou zkoumal vztah k poznání u žáků z odlišných sociálních vrstev. V České republice kvantitativní výzkum prostřednictvím poznatkových bilancí jako první provedla Pražská skupina školní etnografie v roce 1992. Identifikovala základní strukturu vztahu žáků k poznání a váhu učení, včetně školního v něm. Po deseti letech byl v roce 2002 výzkum replikován na stejných školách. Jeho výsledky, byly srovnány s deset let starými daty Předkládaná práce replikuje původní výzkum podruhé. Analyzovány byly poznatkové bilance 117 žáků ze tří základních škol v Praze 3. Využity byly metoda obsahové analýzy bilancí a statistické techniky zjišťování významnosti rozdílů mezi očekávanými a empirickými četnostmi výskytu položek v jednotlivých oblastech a kategoriích tvořících strukturu bilancí. Data umožňují zjistit vývoj struktury vztahu žáků k...
|
|
|
Vztah žáků k poznání a učení se zaměřením na sociálně vztahové a osobnostně rozvojové poznatky a dovednosti
Pospíchalová, Lucie ; Štech, Stanislav (vedoucí práce) ; Francová, Veronika (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vztahem žáků 8. ročníků základní školy k poznání a učení a dovednostmi, které si osvojili a naučili. Vztah k poznání a učení jsme s kolegou Danielem Kubínem zkoumali technikou "poznatkových bilancí". V této práci se zabýváme žáky tří pražských základních škol a právě použitím metody "poznatkové bilance" se snažíme zjistit, jaký mají vztah ke světu, k sobě, ke své rodině, ke škole atd. Z celého kontextu těchto písemných bilancí pak vyvozujeme, jaký je jejich vztah k poznání a učení. Bilance jsou reakcí na otázku: "Od narození až doteď jste se naučili mnoho věcí. Zamyslete se, které to jsou. Co byste se každý ještě chtěl naučit?" Technika byla vytvořena a použita poprvé u nás v roce 1992 Pražskou skupinou školní etnografie (PSŠE) při výzkumném šetření na několika základních školách v Praze 3. První výzkum pomocí kvantitativní analýzy poznatkových bilancí byl proveden již ve výše zmíněném roce 1992 (Štech in PSŠE, 1992, 2001). Druhý byl proveden Jitkou Pýchovou a Kateřinou Hipmannovou v rámci diplomových prací v roce 2002. Třetí výzkum vztahů žáků k poznání jsme uskutečnili pomocí poznatkových bilancí v roce 2011 a je tedy replikací těchto předešlých výzkumných šetření. Tato práce je především zaměřena na porovnání poznatkových bilancí z roku 2011 se dvěma předešlými...
|
|
|
Konstrukce autority učitele v komunikaci se žáky
Francová, Veronika ; Rendl, Miroslav (vedoucí práce) ; Pavelková, Isabella (oponent)
The goal of the thesis is to clarify a problem of what we call Teachers' authority. In Czech language the term "Authority" is usually used in the meaning of power or respect the teacher has among pupils. In general we can say that the meaning of the term is rather indefinite. This thesis mainly focuses on the form of communication between teacher and class. Therefore the authority is regarded as the result of organization of competencies, bounds and relations in the area of teacher-pupils contact. The teacher-pupil interaction is considered as a system in all the meanings of this term. Through the teacher-pupils' interaction the communication circle is formed. Every single connection of the class with a teacher creates a unique and compact communication circle where the communication rules are discussed. In this thesis, authority is rather regarded as the mutual negotiation resulting in the final (but still changing) organization of rules and relations within the communication circle. The thesis consists of presentation of the basic theoretical sources, the analysis of the field survey data and discussion about the conclusions. It explores the communication between teacher and class in the eighth class of elementary school. I visited one class - collaborating with three teachers - within one school-year....
|
host ::
RSS.