|
|
Časově-symbolické horizonty postav v několika typech současného českého románu
Kudlová, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Trávníček, Jiří (oponent) ; Papoušek, Vladimír (oponent)
Mgr. Klára Kudlová Anotace dizertační práce (Časově-symbolické horizonty postav v několika typech současného českého románu): Anotace: Teoretická část této práce uvádí a představuje nejprve skupinu naratologických konceptů navržených prostředí literárně-vědného kognitivismu a vztažených k problematice postav (v pracích Uriho Margolina) a jejich konfigurací (v práci Catherine Emmott(ové)) a k modelování příběhového světa (u Davida Hermana). Tyto koncepty jsou pak propojeny s tezemi, které Ricoeurův Temps et recit předkládá ve vztahu k románu a jemu vepsaným "spojnicím" historického času. Na pozadí takto založené syntézy je pak vypracován samostatný koncept románového žánru a dále model časově-symbolických horizontů postav. Jednotlivé časově-symbolické horizonty jsou chápané jako obligátně přítomné v "půdorysu" románu a spojené s plány přítomnosti, minulosti a budoucnost, jsou zde označeny jako horizont autorit, horizont současníků a horizont dědiců; horizont věčnosti je pak založen na propojení s oblastí apriorního smyslu a je chápán jako horizont fakultativní. V interpretační části práce byl pak uvedený model časově-symbolických horizontů a konfigurací postav v nich využit pro interpretaci a typologické usouvztažnění několika podob soudobého českého románu. Těmito podobami byly jednak ženský a "autentický"...
|
|
|
B. Němcová a její vnímání generací Z
Zraková, Aneta ; Trávníček, Jiří (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
v českém jazyce Práce se bude skládat ze tří částí. V první části autorka na základě průzkumu vybraných mediálních pramenů (film, televize, divadlo, rozhlas a CD, internet a sociální sítě) popíše, jak je v nich Božena Němcová prezentována. Poté na základě odborné literatury vypracuje profil generace Z. V druhé části provede mezi příslušníky generace Z dotazníkové šetření a strukturované rozhovory. V závěrečné fázi pak výsledky z obou částí analyzuje a interpretuje a pokusí se odpovědět na otázku "Jak generace Z vnímá Boženu Němcovou." Součástí práce je rozsáhlá příloha v elektronické podobě.
|
|
|
Čtenářské aspekty a motivy u Jana Mukařovského
Flanderka, Jakub ; Trávníček, Jiří (oponent) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato práce se snaží postihnout, jakým způsobem Jan Mukařovský ve svých úvahách o literatuře reflektoval čtenářské aspekty, a to jednak z hlediska čtenáře, jakožto jednoho z účastníků literární komunikace, a jednak z hlediska (případných) vlastních čtenářských zážitků Jana Mukařovského. První kapitola podává přehled hlavních tezí Ingardenova fenomenologického pojetí literárního díla, zejména v souvislosti s pojmem "konkretizace", z nějž v kontextu českého strukturalismu vycházel Felix Vodička, a také hlavních tezí Kostnické školy recepční estetiky, která představovala první literárněvědnou metodologii, jež si vytyčila čtenáře jako své ústřední téma, a jejíž zástupci vycházeli také z myšlenek Felixe Vodičky a Jana Mukařovského. Druhá až čtvrtá kapitola sledují vývoj Mukařovského myšlení ve třech fázích mezi lety 1923 - 1948. Každá kapitola má část přehledovou, která sleduje dané období z hlediska klíčových myšlenek a prací, objevujících se v tom kterém období, a část analytickou,která se podrobně zaměřuje na (vybrané) pasáže z Mukařovského studií, zachycujíc výskyt čtenářských aspektů (mimo jiné na základě lexika, které Mukařovský ve své argumentaci používá). Podrobné sledování jednotlivých fází ukazuje, že aspekt čtenáře nebyl zcela vyloučen ani v rané fázi strukturalismu a že v průběhu 30. a 40. let byl...
|
|
|
Self-publishing elektronické literatury
Porsche, Lukáš ; Ivánek, Jiří (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Jiřina (oponent) ; Trávníček, Jiří (oponent)
Dizertační práce se věnuje elektronickému self-publishingu beletristické literatury, tedy jejímu vydávání samotnými autory bez nakladatelů. Díky podpoře od velkých technologických společností v čele s Amazonem se rozvoj tohoto způsobu vydávání literatury ve 2. desetiletí 21. století velmi urychlil a elektronický self-publishing se stal v některých zemích jedním ze standardních způsobů literární produkce. Přes svůj růst je elektronický self- publishing poznamenán řadou problémů. Nejvážnějším z nich je nižší kvalita mnohých nezávisle vydaných e-knih, zapříčiněná omezenými znalostmi spisovatelů, kteří nejsou dostatečně seznámeni s nakladatelskou činností. Kroky, které by měl nezávislý spisovatel při vydávání e-knihy provést, odpovídají činnostem, které probíhají při vydávání v nakladatelství. Vzhledem ke složitosti některých z nich je mnozí nezávislí spisovatelé předávají odborníkům, případně je neprovádějí vůbec. V České republice je elektronický self-publishing relativně nerozvinutý. Na jedné straně u nás byly tímto způsobem vydány pravděpodobně stovky či tisíce děl, které celkem dosáhly pravděpodobně statisíců stažení, na straně druhé je majorita takto vydané literatury u nás nabízena zdarma nebo za velmi malé částky a nejčastěji mimo známá knihkupectví. Výzkumná část dizertační práce se zaměřuje...
|
|
|
Básnické prostory (v) paměti (u vybraných českých básníků druhé poloviny 20. století).
Flanderka, Jakub ; Trávníček, Jiří (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent) ; Málková, Iva (oponent)
Básnické prostory (v) paměti (u vybraných českých básníků druhé poloviny 20. století) Abstrakt Disertační práce Básnické prostory (v) paměti (u vybraných českých básníků druhé poloviny 20. století) předkládá interpretaci šesti českých básnických děl druhé poloviny 20. století, zaměřenou na perspektivu kulturní paměti. Vybraná básnická díla představují synekdochy básnického zobrazení (obecných) historických událostí a zkušeností, spjatých s obdobím druhé světové války (nacistickým režimem) a s komunistickým režimem po roce 1948 a určitým způsobem spojených s dimenzí prostoru - ať už se jedná o básnickou reflexi prostoru, který má svůj reálný "předobraz" v tzv. aktuálním světě, či o (zcela) imaginární zobrazení prostoru. Metodologicky práce vychází z koncepce kulturní paměti Aleidy Assmannové, zejména z její knihy Prostory vzpomínání. Podoby a proměny kulturní paměti. Jednotlivé interpretační kapitoly práce se zabývají následujícími básnickými díly: "Návrat" Vladimíra Holana je básnickým příběhem, který rozvíjí topos návratu - návratu do prostoru domova, kam lyrický vypravěč po dvaceti letech přichází, aby na místním hřbitově našel hrob své matky, což se mu však nepodaří. Sbírka Jana Zahradníčka Dům Strach představuje synekdochu básnické reflexe zkušenosti s vězněním v komunistických věznicích/pracovních...
|
|
|
Od metafikce k sebereflexivnímu vyprávění ( Teorie a praxe sebeodhalující fikce v české literatuře)
Trpka, Vladimír ; Trávníček, Jiří (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Od metafikce k sebereflexivnímu vyprávění Teorie a praxe sebeodhalující fikce v české literatuře Mgr. Vladimír Trpka Abstrakt Disertační práce se zabývá metafikcí jako klíčovým teoretickým konceptem ovlivňujícím jak teoretické uvažování o sebereflexivitě v narativní fikci, tak interpretaci a výklad vývoje sebereflexivních postupů v literatuře. Hlavním cílem je na základě analýzy nejvlivnějších teoretických přístupů k narativní sebereflexivitě navrhnout taková pojetí metafikce a sebereflexivního vyprávění, která by bylo možné uplatnit při analýze sebereflexivních postupů v české narativní fikci. Teoretická část se soustředí na prozkoumání vtahu mezi metafikcí a narativní sebereflexivitou. Metafikce je nahlížena jako pojem, který sice nahradil starší pojem sebereflexivního románu (self-conscious novel), ale zároveň ho přizpůsobil postmodernímu pojetí fikce. Pojetí fikčnosti v teoretickém konceptu metafikce má přímý vztah k postmodernímu diskurzu, ve kterém se tento pojem zrodil. V dosavadních přístupech k metafikci se proto nachází explicitně formulovaný nebo skrytý vztah ke konstruktivistické filozofii jazyka, performativitě a k tezi o jazykové povaze naší reality. Jestliže tedy současná naratologie do typologie sebereflexivity zavedla dichotomii metanarace a metafikce, je potřeba pojetí metafikce upravit...
|
|
|
Časově-symbolické horizonty postav v několika typech současného českého románu
Kudlová, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Trávníček, Jiří (oponent) ; Papoušek, Vladimír (oponent)
Mgr. Klára Kudlová Anotace dizertační práce (Časově-symbolické horizonty postav v několika typech současného českého románu): Anotace: Teoretická část této práce uvádí a představuje nejprve skupinu naratologických konceptů navržených prostředí literárně-vědného kognitivismu a vztažených k problematice postav (v pracích Uriho Margolina) a jejich konfigurací (v práci Catherine Emmott(ové)) a k modelování příběhového světa (u Davida Hermana). Tyto koncepty jsou pak propojeny s tezemi, které Ricoeurův Temps et recit předkládá ve vztahu k románu a jemu vepsaným "spojnicím" historického času. Na pozadí takto založené syntézy je pak vypracován samostatný koncept románového žánru a dále model časově-symbolických horizontů postav. Jednotlivé časově-symbolické horizonty jsou chápané jako obligátně přítomné v "půdorysu" románu a spojené s plány přítomnosti, minulosti a budoucnost, jsou zde označeny jako horizont autorit, horizont současníků a horizont dědiců; horizont věčnosti je pak založen na propojení s oblastí apriorního smyslu a je chápán jako horizont fakultativní. V interpretační části práce byl pak uvedený model časově-symbolických horizontů a konfigurací postav v nich využit pro interpretaci a typologické usouvztažnění několika podob soudobého českého románu. Těmito podobami byly jednak ženský a "autentický"...
|
|
|
Komparativní přístupy Karla Krejčího v jeho pojetí české a polské literatury
Matějková, Veronika ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Trávníček, Jiří (oponent)
Dizertační práce zachycuje a interpretuje střety mezi literárněvědnými dobovými diskurzy na jedné straně a jednotlivcem v postavě bohemisty, slavisty a komparatisty Karla Krejčího (1904- 1979) na straně druhé. Na základě autorových literárněhistorických a komparatistických studií i jeho účasti v soudobých metodologických diskusích dizertace analyzuje, jak se tyto střety promítaly do jeho pojetí literárněvědné metody i práce literárního historika a komparatisty obecně. Vychází přitom z rozporuplné recepce Krejčího vědecké tvorby: zatímco je uznáván jako veličina slavistických studií, tak v celkovém kontextu české literární vědy zaujímá marginální pozici "outsidera". Dizertace sleduje, jak autor stál se svými metodologickými stanovisky v opozici vůči převládajícímu trendu. Jako adept slavistiky kritizoval její tzv. vlivologii a pozitivistické metody; v meziválečném období se přiklonil k sociologii literatury, přestože si nezískala popularitu; přes zaujetí fenomenologií i formalismem hájil svou "historicko-sociologickou" pozici vůči prosazujícímu se strukturalismu; v padesátých letech napsal "marxistické dějiny polské literatury", nikdy se ovšem s marxistickou vědou zcela neztotožnil; tvořil komparatistické studie v době, kdy byla komparatistika ještě odsuzována jako "kosmopolitní vlivologie"....
|
|
|
Čtenář 16. století v českých zemích
Pišna, Jan ; Trávníček, Jiří (vedoucí práce) ; Voit, Petr (oponent)
Práce je příspěvkem k výzkumu dobového čtenáře v 16. století v českých zemích. Na základě dostupných materiálů, retrospektivní bibliografie a dosavadních výzkumů v komparaci se zahraničními výzkumy a teoretickými přístupy k problematice historického čtenáře se zaobírá knižní kulturou s přihlédnutím ke čtenáři (rozšíření knihtisku, cenzura, proměny jednotlivých částí knihy, získávání knih a jejich ukládání v knihovnách, pomůcky ke čtení), způsoby a charakterem čtení (výuka čtení, čtení potichu a nahlas, předčítání, repetitivní, selektivní a extenzivní čtení), rozborem dobové knižní produkce (náboženská literatura, kratochvilné čtení, školní literatura) a dobovým kánonem náboženských a školních textů. Na základě těchto poznatků se v závěru snažíme ukázat směry dalšího výzkumu pro poznání dobového čtenáře, zvláště upozorňujeme na absenci základního výzkumu knižní kultury. Klíčová slova čtenář, čtení, 16. století, knižní kultura
|
|
|
Diskurzní typologie postav a současný český román
Kudlová, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Trávníček, Jiří (oponent) ; Holý, Jiří (oponent)
Prvotním cílem předkládané práce bylo pokusit se navrhnout typologii románových postav, která by byla založena na povaze tohoto žánru jako takového. Za tímto účelem byla nejprve podniknuta hlubší analýza distinktivních rysů románového žánru; tato analýza se přitom soustředila zvláštním způsobem na románový diskurs. Takto se odhalila možnost rozvrhovat diskurs - v souladu s časovými a symbolickými principy - do konkrétního modelu, díky němuž dochází k rozlišení tří elementárních "horizontů" postav. Toto rozlišení je pak základem navrhované diskurzivní typologie. Ta umožňuje nahlížet postavy jako komplexní soubor, přičemž zároveň otevírá možnost popisuje jejich vztahů a interakce (nebo také jejich "konstelací"). Konečně pomáhá při určování funkce a postavení, které postavy naplňují v konkrétním světě románu. Druhotným cílem této disertace bylo prověření nosnosti navrhované typologie v jejím "aplikovaném užití". Toto prověření se uskutečnilo prostřednictvím interpretací čtyř skupin současných českých románů, spojených různými diskurzivními koncepty. Těmito koncepty konkrétně byly: teze "nového, blížícího se transcedentalismu" v pracích Zdeňka Mathausera, autonomní pojetí "ženského románu", představa "proudu existenciálních fenoménů" přítomných v české literatuře 20. století, obhajovaná Vladimírem Papouškem, a...
|
host ::
RSS.