|
|
The contexts of the "aesthetic mentality" of the early avant-garde
Beracková, Dáša ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Papoušek, Vladimír (oponent) ; Zajac, Peter (oponent)
Práca Kontexty "estetickej mentality" ranej avantgardy ozrejmuje súvislosti, ktoré v umení začiatku 20. storočia charakterizujú zmenu paradigmy, označovanú ako nástup historickej avantgardy. V konfrontácii s nejasne definovaným pojmom expresionizmu, tradične používaným pri interpretácii niektorých prejavov avantgardnej poetiky v českej literatúre, nadväzuje práca na diskusiu v aktuálnom výskume avantgardy, upozorňujúcu na diskurz odkrývania "skutočnej skutočnosti", v ktorom sa pretínajú najvýraznejšie dobové reflexie krízy moderny. Predkladaná práca upozorňuje na filozofické a estetické kontexty, ktoré formujú projekt avantgardného umenia, vychádzajúci z naliehavosti korigovať isté aspekty myslenia moderny, predovšetkým pretrvávajúcu tradíciu karteziánskeho myslenia. Pozornosť výkladu sa upriamuje na charakteristický jav "estetickej mentality" avantgardy začiatku 20. storočia, nápadný dotyk diskurzu filozofie a estetiky. Práca sleduje reflexiu týchto kontextov v dobovom prostredí českej kultúry a poukazuje na typologickú spätosť koncepcie modernosti J. Čapka s koncepciou umeleckého tvorenia W. Worringera, na polemiku K. Čapka s noetikou bergsonovskej koncepcie života a na jeho sympatiu voči filozofii "perspektívneho relativizmu", reprezentovanej náhľadmi G. Simmela. Reflexiu uvedených myšlienkových...
|
|
|
Časově-symbolické horizonty postav v několika typech současného českého románu
Kudlová, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Trávníček, Jiří (oponent) ; Papoušek, Vladimír (oponent)
Mgr. Klára Kudlová Anotace dizertační práce (Časově-symbolické horizonty postav v několika typech současného českého románu): Anotace: Teoretická část této práce uvádí a představuje nejprve skupinu naratologických konceptů navržených prostředí literárně-vědného kognitivismu a vztažených k problematice postav (v pracích Uriho Margolina) a jejich konfigurací (v práci Catherine Emmott(ové)) a k modelování příběhového světa (u Davida Hermana). Tyto koncepty jsou pak propojeny s tezemi, které Ricoeurův Temps et recit předkládá ve vztahu k románu a jemu vepsaným "spojnicím" historického času. Na pozadí takto založené syntézy je pak vypracován samostatný koncept románového žánru a dále model časově-symbolických horizontů postav. Jednotlivé časově-symbolické horizonty jsou chápané jako obligátně přítomné v "půdorysu" románu a spojené s plány přítomnosti, minulosti a budoucnost, jsou zde označeny jako horizont autorit, horizont současníků a horizont dědiců; horizont věčnosti je pak založen na propojení s oblastí apriorního smyslu a je chápán jako horizont fakultativní. V interpretační části práce byl pak uvedený model časově-symbolických horizontů a konfigurací postav v nich využit pro interpretaci a typologické usouvztažnění několika podob soudobého českého románu. Těmito podobami byly jednak ženský a "autentický"...
|
|
|
Fenomén smrti v české literatuře 20. století
Záborcová, Milada ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Papoušek, Vladimír (oponent) ; Med, Jaroslav (oponent)
Disertační práce se zabývá analýzou sémantických rovin tematizace motivu smrti v literárním spektru české poezie a prózy 20. století. V úvodních dvou kapitolách je zvolen přístup zaměřený na širší interpretaci vývoje pojetí smrti se zřetelem k filozofickým, psychologickým, lékařským, etickým a duchovním přístupům. Vzhledem k obsažnosti materiálu jsou rámcově nastíněny jednotlivé modifikace postojů k otázkám umírání v rámci evropského středověkého kontextu s odkazy na dochovaná díla českého písemnictví. Filozofické roviny problematiky se dotýká rozbor prací vybraných autorů, jejichž koncepty měly vliv na českou literární tvorbu v průběhu 20. století, nebo byly prostřednictvím této tvorby přímo či latentně reflektovány. Literární obraz smrti v české literatuře 20. století je v disertační práci interpretován v členění, které reflektuje výrazné literárně-historické mezníky souvisejících s proměnami vnímání smrti i s proměnami jejího obrazu. Klasifikace je v souvislosti s jednotlivými sémantickými aspekty tohoto vývoje provedena do pěti základních oblastí, v nichž se tematizace smrti projevuje v literárních dílech jakožto dominantní prvek architektoniky jednotlivých textů. První skupinu děl vyznačujících se ve vztahu ke ztvárnění toposu smrti jistými specifiky tvoří katolicky zaměřená poezie a próza, jejíž...
|
|
|
Časově-symbolické horizonty postav v několika typech současného českého románu
Kudlová, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Trávníček, Jiří (oponent) ; Papoušek, Vladimír (oponent)
Mgr. Klára Kudlová Anotace dizertační práce (Časově-symbolické horizonty postav v několika typech současného českého románu): Anotace: Teoretická část této práce uvádí a představuje nejprve skupinu naratologických konceptů navržených prostředí literárně-vědného kognitivismu a vztažených k problematice postav (v pracích Uriho Margolina) a jejich konfigurací (v práci Catherine Emmott(ové)) a k modelování příběhového světa (u Davida Hermana). Tyto koncepty jsou pak propojeny s tezemi, které Ricoeurův Temps et recit předkládá ve vztahu k románu a jemu vepsaným "spojnicím" historického času. Na pozadí takto založené syntézy je pak vypracován samostatný koncept románového žánru a dále model časově-symbolických horizontů postav. Jednotlivé časově-symbolické horizonty jsou chápané jako obligátně přítomné v "půdorysu" románu a spojené s plány přítomnosti, minulosti a budoucnost, jsou zde označeny jako horizont autorit, horizont současníků a horizont dědiců; horizont věčnosti je pak založen na propojení s oblastí apriorního smyslu a je chápán jako horizont fakultativní. V interpretační části práce byl pak uvedený model časově-symbolických horizontů a konfigurací postav v nich využit pro interpretaci a typologické usouvztažnění několika podob soudobého českého románu. Těmito podobami byly jednak ženský a "autentický"...
|
|
|
Fenomén smrti v české literatuře 20. století
Záborcová, Milada ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Papoušek, Vladimír (oponent) ; Med, Jaroslav (oponent)
Disertační práce se zabývá analýzou sémantických rovin tematizace motivu smrti v literárním spektru české poezie a prózy 20. století. V úvodních dvou kapitolách je zvolen přístup zaměřený na širší interpretaci vývoje pojetí smrti se zřetelem k filozofickým, psychologickým, lékařským, etickým a duchovním přístupům. Vzhledem k obsažnosti materiálu jsou rámcově nastíněny jednotlivé modifikace postojů k otázkám umírání v rámci evropského středověkého kontextu s odkazy na dochovaná díla českého písemnictví. Filozofické roviny problematiky se dotýká rozbor prací vybraných autorů, jejichž koncepty měly vliv na českou literární tvorbu v průběhu 20. století, nebo byly prostřednictvím této tvorby přímo či latentně reflektovány. Literární obraz smrti v české literatuře 20. století je v disertační práci interpretován v členění, které reflektuje výrazné literárně-historické mezníky souvisejících s proměnami vnímání smrti i s proměnami jejího obrazu. Klasifikace je v souvislosti s jednotlivými sémantickými aspekty tohoto vývoje provedena do pěti základních oblastí, v nichž se tematizace smrti projevuje v literárních dílech jakožto dominantní prvek architektoniky jednotlivých textů. První skupinu děl vyznačujících se ve vztahu ke ztvárnění toposu smrti jistými specifiky tvoří katolicky zaměřená poezie a próza, jejíž...
|
|
|
Fenomén smrti v české literatuře 20. století
Záborcová, Milada ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Papoušek, Vladimír (oponent) ; Med, Jaroslav (oponent)
Disertační práce se zabývá analýzou sémantických rovin tematizace motivu smrti v literárním spektru české poezie a prózy 20. století. V úvodních dvou kapitolách je zvolen přístup zaměřený na širší interpretaci vývoje pojetí smrti se zřetelem k filozofickým, psychologickým, lékařským, etickým a duchovním přístupům. Vzhledem k obsažnosti materiálu jsou rámcově nastíněny jednotlivé modifikace postojů k otázkám umírání v rámci evropského středověkého kontextu s odkazy na dochovaná díla českého písemnictví. Filozofické roviny problematiky se dotýká rozbor prací vybraných autorů, jejichž koncepty měly vliv na českou literární tvorbu v průběhu 20. století, nebo byly prostřednictvím této tvorby přímo či latentně reflektovány. Literární obraz smrti v české literatuře 20. století je v disertační práci interpretován v členění, které reflektuje výrazné literárně-historické mezníky souvisejících s proměnami vnímání smrti i s proměnami jejího obrazu. Klasifikace je v souvislosti s jednotlivými sémantickými aspekty tohoto vývoje provedena do pěti základních oblastí, v nichž se tematizace smrti projevuje v literárních dílech jakožto dominantní prvek architektoniky jednotlivých textů. První skupinu děl vyznačujících se ve vztahu ke ztvárnění toposu smrti jistými specifiky tvoří katolicky zaměřená poezie a próza, jejíž...
|
|
|
Paměť v exilu
Hadžagič, Sandra ; Papoušek, Vladimír (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent) ; Brabec, Jiří (oponent)
Předkládaná práce představuje monografickou studii o díle Milady Součkové. Zahrnuje jednak metodologické otázky, jednak podrobnou interpretaci její tvorby. Ta se jeví jako specifický literární celek procházející řadou proměn, ale neustále si uchovávající strukturní identitu, kdy v jednotlivosti, v jednotlivých textech, je již jakoby obsažen celek. Integrujícím principem výkladu je motiv paměti, který pro1íná veškerým zkoumaným materiálem. Výklad není veden žádnou předem danou interpretační metodou, utvářel se postupně a v závislosti na prostudovaném materiálu. Studie sleduje umělecký postup a projev autorky, přičemž se snaží vyjasnit vnitřní souvislosti v její tvorbě a zdůraznit významové osy, na jejichž základě se jednotlivá díla sdružují, a to zejména v souvislosti se změnou kulturního a existenciálního statusu autorky, tj. jejím exilem v USA. Pokouší se ozřejmit konkrétní poetické struktury v díle Milady Součkové, a na základě toho vyvodit závěr ohledně samotné poetiky i faktorů mimo text. Už od její prvotiny má její poetika výraz autobiografického diskursu, kdy se prostřednictvím vyprávění stává subjektem vlastního porozumění, přičemž v určitém smyslu odhaluje, a zároveň skrývá vlastní intimní bytí. Podstatný moment pro nalezení pevného bodu v proměnlivosti reality a bytí je vztah k minulosti...
|
|
|
The contexts of the "aesthetic mentality" of the early avant-garde
Beracková, Dáša ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Papoušek, Vladimír (oponent) ; Zajac, Peter (oponent)
Práca Kontexty "estetickej mentality" ranej avantgardy ozrejmuje súvislosti, ktoré v umení začiatku 20. storočia charakterizujú zmenu paradigmy, označovanú ako nástup historickej avantgardy. V konfrontácii s nejasne definovaným pojmom expresionizmu, tradične používaným pri interpretácii niektorých prejavov avantgardnej poetiky v českej literatúre, nadväzuje práca na diskusiu v aktuálnom výskume avantgardy, upozorňujúcu na diskurz odkrývania "skutočnej skutočnosti", v ktorom sa pretínajú najvýraznejšie dobové reflexie krízy moderny. Predkladaná práca upozorňuje na filozofické a estetické kontexty, ktoré formujú projekt avantgardného umenia, vychádzajúci z naliehavosti korigovať isté aspekty myslenia moderny, predovšetkým pretrvávajúcu tradíciu karteziánskeho myslenia. Pozornosť výkladu sa upriamuje na charakteristický jav "estetickej mentality" avantgardy začiatku 20. storočia, nápadný dotyk diskurzu filozofie a estetiky. Práca sleduje reflexiu týchto kontextov v dobovom prostredí českej kultúry a poukazuje na typologickú spätosť koncepcie modernosti J. Čapka s koncepciou umeleckého tvorenia W. Worringera, na polemiku K. Čapka s noetikou bergsonovskej koncepcie života a na jeho sympatiu voči filozofii "perspektívneho relativizmu", reprezentovanej náhľadmi G. Simmela. Reflexiu uvedených myšlienkových...
|
host ::
RSS.