|
|
Livonský stát a Moskevská Rus na přelomu 15. a 16. století
Smrž, Pavel ; Stellner, František (oponent) ; Picková, Dana (vedoucí práce)
Na počátku 13. století se v severovýchodním Pobaltí začal rodit stát, který do dějin vstoupil pod názvem Livonsko. Díky systematickému dobývání, christianizaci a osídlování země se v průběhu několika desítek let vytvořil svébytný státní útvar, jenž se skládal z držav řádových rytířů, duchovenstva a bohatých hanzovních měst. Od prvních let se západní křesťané střetávali při podmaňování Pobaltí s rusky mluvícím pravoslavným obyvatelstvem a Livonsko se na dlouhou dobu stalo nejvýchodněji položenou výspou latinského Západu, která bezprostředně sousedila s ruskými zeměmi. Po dobu několika století, od zrodu livonského státu až do jeho zániku na počátku livonské války, udržovalo Livonsko čilé kontakty s ruskými zeměmi, které reprezentovala města Veliký Novgorod a Pskov. V mírových dobách byla tato města jeho hlavními diplomatickými a obchodními partnery a ve válečných konfliktech se stávala cílem útoků řádového vojska. Tématem diplomové práce Livonský stát a Moskevská Rus na přelomu 15. a 16. století j sou diplomatické vztahy mezi Livonskem a ruskými zeměmi v letech 1471 až 1505. Jejím cílem je zachytit zásadní kvalitativní změnu rusko-livonských vztahů, ke které došlo vobdobí dokončování procesu nazývaného ruskou historiografií "sobiranije russkich zemel". Na vrcholu tohoto procesu stál moskevský veliký kníže...
|
|
|
Werner Schwabs adaptation of Arthur Schnitzler's "Reigen"
Nekut, Štěpán ; Tvrdík, Milan (oponent) ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomova proce se zabyYo srovnonfm dvou dialogovych cyklu: Reigen Arthura Schnitzlera a DER REIZENDE REIGEN nach dem Reigen des REIZENDEN HERRN ARTHUR SeHN/TZLER Wernera Schwaba. Jak je patrne jiz z titulu, jedno se v pffpade Schwaba o adaptaci Schnitzlerovy predlohy, ktero, stejne jako vetSina jeho deI, vyvolala u rakouske verejnosti konce minuleho stoletf sveho easu vlnu nadsenf i nevole. Prinejmensfm stejny rozruch vyvolal 0 temer sto let pozdeji raketovy nostup Wernera Schwaba na nemeckou a pozdeji i mezinorodnf divadelnf scenu. Proce je rozdelena do dvou hlavnfch celku. PNnf z nich se venuje Arthurovi Schnitzlerovi a jeho Reigen. Abychom lepe pochopili autorovu tvorbu i samotne dOo, venuje se uvodnf kapitola teto eosti autorovu zivotu. Vylfeenf historickeho pozadf a atmosfery poslednfch desetiletf 19. stoletf se vsemi politickymL duchovnfmi a sociolnfmi specifiky, ktero na Schnitzlera pusobila, nom umoznuje sledovat vyYoj jeho osobnosti od raneho detstvf. T ato kapitola mapuje jeho cestu zivotem od utleho mlodf pres gymnozium a studium medicfny az k zojmu 0 psychologii a psychoanalyzu, jez se pozdeji staly neodmyslitelnou soueostf vykreslenf hrdinu jeho her. Autoruv zivot i dOo nejvfce ovlivnili osobnost otce a prostredf celkove liberal ne a kulturne zalozene rodiny, dobove pffznaeno nerozhodnost...
|
|
| |
|
|
Aplikace jazykového práva a jazykové politiky při ochraně menšin v SRN. Na příkladu sporu lužickosrbských obcí Crostwitz a Radibor se státem Sasko v letech 2001-2006
Hartmanová, Lenka ; Kunštát, Miroslav (oponent) ; Dovalil, Vít (vedoucí práce)
Cílem této práce je popsat jazykovou politiku Spolkové republiky Německo vůči menšinovým a regionálním jazykům, vyskytujícím se na jejím území. Důraz bude kladen na stav ochrany menšinových a regionálních jazyků, především na soulad německého zákonodárství s moderními standardy ochrany menšin, formulovanými v mezinárodních úmluvách a soft law. Práce se zaměří rovněž na výslednou implementaci politik, týkajících se menšinových a regionálních jazyků a v závěrečné případové studii ji vyhodnotí. Problematika menšinových jazyků bude vždy posuzována v širším mezinárodním kontextu. Je proto nezbytné zasadit jazykovou politiku a situaci konkrétních menšinových jazyků do souvislosti s jazykovou politikou Evropské unie (EU) a dalších mezinárodních organizací. Jazyková politika patří do kompetencí jednotlivých členských států a Evropská unie jim poskytuje především podporu a to pomocí programů a doporučení. Existují určité náznaky samostatné jazykové politiky a speciálně politiky vůči menšinovým jazykům, ale jsou velmi omezené, jelikož se ani v rámci Evropské unie nedaří nalézt soulad mezi jednotlivými státy v tak ožehavém tématu, jako je ochrana menšin a menšinových jazyků. Přesto patří péče o evropské jazyky a zachování jazykové diverzity k základním principům EU a je zakotvena v článku II - 82 Charty základních...
|
|
|
Thomas Brussig and the literature of the time of change ("Wendezeit")
Jahodová, Miroslava ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce bylo charakterizovat dílo spisovatele Thomase Brussiga. Analyzovala jsem autorovu prózu vzniklou v rozmezí let 1989-1995, a to nejen v souvislosti s jeho životem, ale také v kontextu doby, v níž díla vznikla. Historické pozadí se jeví pro Brussigovu tvorbu jako zásadní a pochopení některých dobových souvislostí je základním předpokladem pro pochopení celého autorova díla. Doba je totiž nejen pozadím popisovaných příběhů - její kritika, ba dokonce pouhá charakteristika se stávají tématem Brussigových knih. Pro literární vědu je zajímavým příkladem zúčtování s kontroverzní spisovatelkou Christou Wolfovou, jejíž povídka Was bleibt1 vyvolala bouřlivé reakce osobností německé kulturní sféry. V románu Helden wie l-Fir 2 Brussig tuto autorku podrobuje zdrcující kritice, a to kritice sice ne vždy zcela přímé, ale přesto naprosto jednoznačné. Ve snaze o zachycení důvodů a okolností, které s touto kritikou souvisejí, jsem do své práce zařadila stručnou charakteristiku literárních a historických diskuzí, jež jsou důkazem neklidné atmosféry postsocialistického Německa, stejně jako Německa znovusjednoceného. Důležitou součástí teoretické části práce je přehled některých děl, která vznikla po roce 1989 a která dokumentují vývoj prózy, poezie a dramatu v době politických změn. Pokouším se...
|
|
|
Women on the American Frontier
Capová, Jana ; Robinson, J. Kelly (oponent) ; Procházka, Martin (vedoucí práce)
Kolonizacia americkeho zapadu je relatfvny pojem. Od doby, kedy sa objavili prvf bieli obyvatelia, vsetko smerom do vmitra kontinentu bol zapad, takzvany "Frontier". Hranica osfdlenia sa stala hranicou medzi civilizaciou a divocinou. Tato praca sa sustred'uje na obdobie devatmisteho storocia, kedy sa kolonizacia na zapade americkeho kontinentu stala masovou zalezitost'ou. Vtedy vznikol znamy image americkeho muza, bojucuceho s divocinou, a tym utvrdzujuceho svoju silu a dominantne postavenie v prfrode. Krajina americkeho zapadu sa tak stala domovom klanu silnych horalov, lovcov a neskor farmarov a cowboyov, teda muzov. V skutocnosti vsak zeny, na ktore sa casta v tychto suvislostiach zabuda, zohrali vefmi dolezitu ulohu pri expanzii Ameriky na zapad. Neboli zd'aleka iba pasfvnym doplnkom muzov, sediacim doma a starajucim sa 0 domacnost' a 0 rodinu. Zeny nasli na zapade mnoho prflezitostf, ekonomickych a inych, vd'aka ktorym rozvinuli svoje schopnosti a nasli nove ulohy v spolocnosti, okrem tradicnych uloh manzelky a matky.
|
|
|
Linguistic and encyclopedic information in terminological translation dictionary
Piskáčková, Vendula ; Čonosová, Edita (oponent) ; Vachková, Marie (vedoucí práce)
Öm hloubeji pronikame do taju sveta okolo nas a tyto nove poznatky konfrontujeme s temi stavajfcfmi, tfm vfce ovlivnuje odborna slovnf zasoba nas vsednf zivot. Odborny jazyk je varietou standardnfho jazyka a slouzf v prve rade k vymene informacf mezi odbornfky. Jeho zvlastnost spoCfva mimo jine v jeho lexikalnfch jednotkach, v tzv. odborne slovnf zasobe. Ta je castecne prevzata z obecneho jazyka, na druhe strane vsak obsahuje vyjimecne, pro odborny jazyk specificke lexemy, ktere oznacujeme jako termfny. Termfny jsou definovany v ramci urciteho vedn~ho oboru a dohromady tvorf je ho terminologicky system, v jehoz hierarchii pak majf pevne stanovene mfsto. Termfny majf v danem oboru presne vymezeny vyznam, jejich denotatem byva zpravidla konkretnf mimojazykovy jev. Jsou jednoznacne a exaktnf. 5 termfny se setkavame predevsfm v tzv. vedeckem stylu, ktery ma pevne danou strukturu a je striktne objektivnf, a v jeho "lehCf" forme, v tzv. popularne-vednem stylu, jehoz prostrednictvfm se autori pokousejf oslovit sirokou verejnost a zprostredkovat jf vedecke vYsledky. Oba styly vykazujf vysoky vyskyt prejfmek z latiny a anglictiny. Slovnfky jsou zdrojem informaef, zdrojem vedenf. Vedenf ma dichotomickou strukturu, muzeme ho rozclenit na tzv. jazykove vedenf a vedenf encyklopedicke. Jazykove vedenf se tyka jazykovych...
|
|
|
Hrólf kraki ve staroseverské tradici
Vachunová, Tereza ; Březinová, Helena (oponent) ; Kadečková, Helena (vedoucí práce)
Na třicet děl z Anglie, Dánska, Norska a Islandu zaznamenává dlouhá staletí tradování pověstí o králi Hrólfu krakim z bájného dánského rodu Skj5ldungů. Z tradičních příběhů o Hrólfovi vycházejí staroanglické básně, staroseverské hrdinské písně, skaldská poezie, středověké dějepisectví, ságy o dávnověku a islandské romance. Skromné ukazatele naznačují, že v jádru pověsti stojí historické události v době stěhování národů. Z Dánska pověst doputovala do Anglie a nejspíše byla známá i najiných germánských územích. V Anglii tato tradice vytrvala do konce anglosaského období. Od anglosaské odnože se výrazně lišila společná tradice severských zemí v době vikinské, u středověkých dějepisců již lze rozlišit verzi západoseverskou a východoseverskou. Zatímco v Dánsku byla tradice po době vikinské nejspíše oslabená, na Islandu přežívala takřka nepřetržitě do 15. století. Do ústního předávání patrně více zasahují kulturní proměny nežli geografická a časová vzdálenost.
|
|
|
Christa Wolf's novel "Kindheitsmuster"
Flíčková, Veronika ; Tvrdík, Milan (oponent) ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce)
Pfedlozemi diplomova praee se zabYva strategii vypraveni v knize Vzory derstvi (v originale Kindheitsmuster) od Christy Wolfove. Toto dilo do velke miry obsahuje autobiografieke prvky, autorka v nem ctenäfi zpfistupnuje nejen fadu udalosti ze sveho zivota, ale i samotny proees vzpominani si na vypravene a jeho pisemne ztvamovani. Autorka tak netradicnim zpusobem zasahuje do literamiho dila, eoz se zda bYt v rozporu s nekterymi modemimi literamevednymi teoriemi zabyvajicimi se funkci autora. DalSi casti teto diplomove praee tedy je jiste zmapovani teorii tykajicieh se prave vztahu auto ra a literamiho dila. Aby mohla bYt rozhodnuta otazka vyznamu prvku ze zivota Christy Wolfove pro samotne Vzory detstvi, neehybi teto diplomove praei ani strucny zivotopis autorky, zahmujici predevsim jeji literami tvorbu a markantni vlivy na ni. Prvni ze tri hlavnieh casti teto diplomove praee se zabYva teoretiekymi statemi tykajicimi se pojmu a poziee autora (potazmo i vypravece) v naratologii: je mozne, aby literami dilo bylo vnimano bez znalosti dat 0 jeho autorovi, ktere nejsou obsazeny v sarnotnem textu dila, je instituee autora nepostradatelna? Aekoliv teoretiei odpoved' na tuto otazku hledaji jiz od dob antiky, vznikly vyznamnejsi a rozsahlejsi teoretieke praee k tomuto tematu teprve ve dvaeätem stoleti. Rusky...
|
|
|
Finská příjmení zakončená na -heimo, jejich vznik a rozšíření
Burdová, Kateřina ; Fárová, Lenka (oponent) ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce)
Záměrem této práce je představit finskojazyčná příjmení končící na -heimo. Heimo znamená česky kmen, skupinu lidí stejného původu, -heimo příjmení tak mají v sobě jistý symbol národní hrdosti, vyjadřují vztah ke skupině a silnou identitu. Jejich vznik a popularita jsou úzce spojeny s důležitými vlasteneckými projevy ve Finsku, jakými bylo například národní obrození či sté výročí vydání národního eposu Kalevala. Jejich význam a možný motiv výběru zkoumám v hlavní analýze (kapitola 3.2), v níž porovnávám jednotlivé páry starých a nových příjmení. Konkrétními motivy změny jména se však v této práci zabývat nebudu.
|
host ::
RSS.