|
|
Women in Old Norse literature
Rudolf, Štěpán ; Kadečková, Helena (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
V teto pnici se zab9vame slozitou problematikou zenskych postav ve staroseverske literatufe. Ukolem je sledovni puvodu a utvareni zenskych postav a jejich funkci ve dvou islandskych sagach.! Sagy, ktere zde probirame, cerpaji ze starsi hrdinske literatury. Sledujeme tedy pfenaseni literarnich vlivu z hrdinskeho basnictvi do prozaickych sag. Tomu pfizpusobujeme postup prace. V uvodu se zab9vame historicky-m pozadim vzniku teto literatury, heslovite uvadlme jednotlive prameny, nastinujeme ------ komplikovane otazky autorstvi, neuplnosti a promenlivosti textu, jakoz i prostfedi, ve kterem tato literatura vznikla a pfezivala. Zatimco hrdinske basnictvi ztratilo naprosto sviij historicky obsah, svadi sagyo Island'anech dusledne realisticky-m licenim k domnence, ze se jedna o vicemene pfesne zachyceni skutecnych udlosti. Tato zdnliva historicnost byla postupne zpochybnena a castecne vyvracena literarnimi vedci a historiky. To nam poskytuje zaklad rozboru. Pfi blizsim pohledu na zenske postavy sag, ktere cerpaji ze starsi literatury, sledujeme, jaky-m zpusobem autofi sag pracuji. Jedna se pochopitelne o pohled znacne neuplny, nebot' hrdinske basnictvi je pouze jednim z mnoha pramenu, jez pfispeIy ke zformovani sag.
|
|
|
Hrólf kraki ve staroseverské tradici
Vachunová, Tereza ; Kadečková, Helena (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Na třicet děl z Anglie, Dánska, Norska a Islandu zaznamenává dlouhá staletí tradování pověstí o králi Hrólfu krakim z bájného dánského rodu Skj5ldungů. Z tradičních příběhů o Hrólfovi vycházejí staroanglické básně, staroseverské hrdinské písně, skaldská poezie, středověké dějepisectví, ságy o dávnověku a islandské romance. Skromné ukazatele naznačují, že v jádru pověsti stojí historické události v době stěhování národů. Z Dánska pověst doputovala do Anglie a nejspíše byla známá i najiných germánských územích. V Anglii tato tradice vytrvala do konce anglosaského období. Od anglosaské odnože se výrazně lišila společná tradice severských zemí v době vikinské, u středověkých dějepisců již lze rozlišit verzi západoseverskou a východoseverskou. Zatímco v Dánsku byla tradice po době vikinské nejspíše oslabená, na Islandu přežívala takřka nepřetržitě do 15. století. Do ústního předávání patrně více zasahují kulturní proměny nežli geografická a časová vzdálenost.
|
|
| |
|
|
"Byl dobrý sedlák, zemřel v Řecku." Činnosti člověka doby vikinské a jejich hodnocení v runových nápisech a ságách
Podolská, Markéta ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Kadečková, Helena (oponent)
Práce analyzuje činnosti člověka doby vikinské na základě runových nápisů a vybraných rodových a královských ság. První kapitola vychází z kompletního korpusu runových nápisů a klasifikuje činnosti, které popisují, a hodnocení vlastností zemřelých. Druhá část se zaměřuje na četnost jednotlivých čin- ností v ságách. Na základě důrazu, který je kladen na určité činnosti, jsou ságy rozděleny do podskupin. Následným porovnáním výsledků obou analýz se zjišťují rozdíly v idealizovaném pohledu obou pramenů na činnosti doby vikinské. Zatímco runové nápisy akcentují loupeživé a obchodní výpravy a schopnost vést statek, zaměřují se ságy kromě vikinských výprav i na boje, soudní pře a pomstu. Přestože si oba prameny v mnohém odpovídají, kladou důraz na odlišné stránky reality a vzájemně se doplňují. Klíčová slova: staroseverská literatura, staroseverská společnost, runové nápisy, rodové ságy, královské ságy
|
|
|
Analýza času jako narativní kategorie ve staroseverských ságách
Králová, Kristýna ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Kadečková, Helena (oponent)
Cílem této práce je stanovit charakteristické rysy časové konstrukce staroseverské ságy a na jejich základě ukázat, jak staří Seveřané vnímali čas. Hlavní pozornost je přitom věnována zkoumání časové konstrukce ságy rodové. Nejprve je ukázáno, na jakém principu je založena datace událostí v sáze a jak se liší od způsobu datace v letopisu a kronice. Dále je pojednáno o nejčastěji používaných časových údajích v sáze a jejich funkci ve vyprávění. Těžištěm práce je srovnání času příběhu s časem diskurzu ságy. Za tímto účelem vycházím ze tří kategorií Gérarda Genetta, trvání, uspořádání a frekvence. V rámci kategorie trvání je zkoumáno, proč se ve vyprávění vyskytují velké skoky v čase, co je v čase diskurzu vynecháno, a čemu naopak věnuje vypravěč největší prostor. V kategorii uspořádání se zabývám otázkou, do jaké míry je v sáze narušena chronologická následnost událostí. V souvislosti s kategorií frekvence je porovnáván počet výskytů jedné události v čase příběhu a v čase diskurzu. V dalších kapitolách je pojednáno o časové konstrukci ságy královské a ságy o dávnověku a jsou stanoveny zásadní rozdíly mezi časovou konstrukcí těchto typů ság a konstrukcí ságy rodové. V závěrech jednotlivých kapitol je ukázáno, co zjištěné rysy časové konstrukce ságy vypovídají o vnímání času u starých Seveřanů.
|
|
|
Ásgarð, Miðgarð a Útgarð: Vzájemné vztahy a jejich interpretace
Michalíková, Jana ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Kadečková, Helena (oponent)
Práce usiluje o systematizaci staroseverských kosmografických představ. Zabývá se dvěma kosmologickými prostorovými koncepty - horizontálním a vertikálním. Nejprve zkoumá každý z těchto konceptů zvlášť, uvádí jejich strukturalistické interpretace i pozdější kritiky těchto interpretací. Dále zkoumá, zda jsou oba z prostorových modelů skutečně doložitelné v primární literatuře a zda jejich podoba skutečně odpovídá modelům, s kterými pracovali strukturalisté. Na základě kritického přístupu k pramenům vymezuje nový model vertikality. Těžištěm práce pak je zkoumání vzájemného vztahu obou prostorových konceptů, vymezení kontextů, na které se v primární literatuře každý z těchto konceptů váže, a analýza jejich funkce.
|
|
|
Women in Old Norse literature
Rudolf, Štěpán ; Březinová, Helena (oponent) ; Kadečková, Helena (vedoucí práce)
V teto pnici se zab9vame slozitou problematikou zenskych postav ve staroseverske literatufe. Ukolem je sledovni puvodu a utvareni zenskych postav a jejich funkci ve dvou islandskych sagach.! Sagy, ktere zde probirame, cerpaji ze starsi hrdinske literatury. Sledujeme tedy pfenaseni literarnich vlivu z hrdinskeho basnictvi do prozaickych sag. Tomu pfizpusobujeme postup prace. V uvodu se zab9vame historicky-m pozadim vzniku teto literatury, heslovite uvadlme jednotlive prameny, nastinujeme ------ komplikovane otazky autorstvi, neuplnosti a promenlivosti textu, jakoz i prostfedi, ve kterem tato literatura vznikla a pfezivala. Zatimco hrdinske basnictvi ztratilo naprosto sviij historicky obsah, svadi sagyo Island'anech dusledne realisticky-m licenim k domnence, ze se jedna o vicemene pfesne zachyceni skutecnych udlosti. Tato zdnliva historicnost byla postupne zpochybnena a castecne vyvracena literarnimi vedci a historiky. To nam poskytuje zaklad rozboru. Pfi blizsim pohledu na zenske postavy sag, ktere cerpaji ze starsi literatury, sledujeme, jaky-m zpusobem autofi sag pracuji. Jedna se pochopitelne o pohled znacne neuplny, nebot' hrdinske basnictvi je pouze jednim z mnoha pramenu, jez pfispeIy ke zformovani sag.
|
|
|
Hrólf kraki ve staroseverské tradici
Vachunová, Tereza ; Březinová, Helena (oponent) ; Kadečková, Helena (vedoucí práce)
Na třicet děl z Anglie, Dánska, Norska a Islandu zaznamenává dlouhá staletí tradování pověstí o králi Hrólfu krakim z bájného dánského rodu Skj5ldungů. Z tradičních příběhů o Hrólfovi vycházejí staroanglické básně, staroseverské hrdinské písně, skaldská poezie, středověké dějepisectví, ságy o dávnověku a islandské romance. Skromné ukazatele naznačují, že v jádru pověsti stojí historické události v době stěhování národů. Z Dánska pověst doputovala do Anglie a nejspíše byla známá i najiných germánských územích. V Anglii tato tradice vytrvala do konce anglosaského období. Od anglosaské odnože se výrazně lišila společná tradice severských zemí v době vikinské, u středověkých dějepisců již lze rozlišit verzi západoseverskou a východoseverskou. Zatímco v Dánsku byla tradice po době vikinské nejspíše oslabená, na Islandu přežívala takřka nepřetržitě do 15. století. Do ústního předávání patrně více zasahují kulturní proměny nežli geografická a časová vzdálenost.
|
host ::
RSS.