|
|
Hrólf kraki ve staroseverské tradici
Vachunová, Tereza ; Kadečková, Helena (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Na třicet děl z Anglie, Dánska, Norska a Islandu zaznamenává dlouhá staletí tradování pověstí o králi Hrólfu krakim z bájného dánského rodu Skj5ldungů. Z tradičních příběhů o Hrólfovi vycházejí staroanglické básně, staroseverské hrdinské písně, skaldská poezie, středověké dějepisectví, ságy o dávnověku a islandské romance. Skromné ukazatele naznačují, že v jádru pověsti stojí historické události v době stěhování národů. Z Dánska pověst doputovala do Anglie a nejspíše byla známá i najiných germánských územích. V Anglii tato tradice vytrvala do konce anglosaského období. Od anglosaské odnože se výrazně lišila společná tradice severských zemí v době vikinské, u středověkých dějepisců již lze rozlišit verzi západoseverskou a východoseverskou. Zatímco v Dánsku byla tradice po době vikinské nejspíše oslabená, na Islandu přežívala takřka nepřetržitě do 15. století. Do ústního předávání patrně více zasahují kulturní proměny nežli geografická a časová vzdálenost.
|
|
|
Hrólf kraki ve staroseverské tradici
Vachunová, Tereza ; Březinová, Helena (oponent) ; Kadečková, Helena (vedoucí práce)
Na třicet děl z Anglie, Dánska, Norska a Islandu zaznamenává dlouhá staletí tradování pověstí o králi Hrólfu krakim z bájného dánského rodu Skj5ldungů. Z tradičních příběhů o Hrólfovi vycházejí staroanglické básně, staroseverské hrdinské písně, skaldská poezie, středověké dějepisectví, ságy o dávnověku a islandské romance. Skromné ukazatele naznačují, že v jádru pověsti stojí historické události v době stěhování národů. Z Dánska pověst doputovala do Anglie a nejspíše byla známá i najiných germánských územích. V Anglii tato tradice vytrvala do konce anglosaského období. Od anglosaské odnože se výrazně lišila společná tradice severských zemí v době vikinské, u středověkých dějepisců již lze rozlišit verzi západoseverskou a východoseverskou. Zatímco v Dánsku byla tradice po době vikinské nejspíše oslabená, na Islandu přežívala takřka nepřetržitě do 15. století. Do ústního předávání patrně více zasahují kulturní proměny nežli geografická a časová vzdálenost.
|
host ::
RSS.