|
|
Části těla ve finských frazeologických výrazech
Janoušková, Kateřina ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá vybranými finskými frazeologickými výrazy, jejichž součástí jsou názvy částí těla käsi ‚hlava', pää ‚hlava' a silmä ‚oko'. Zkoumané frazeologické výrazy byly sebrány ze dvou frazeologických slovníků a dizertační práce o idiomech a v této bakalářské práci jsou klasifikovány jako idiomy. Práce popisuje, v jakých strukturách se finské idiomy vyskytují, a jaké významy se těmto idiomům přiřazují. V teoretické části práce nejdříve reflektuje vývoj výzkumu frazeologie a idiomatiky ve Finsku, dále představuje finskou frazeologickou terminologii a popisuje dělení idiomů M. Nenonen, podle nějž jsou v praktické části idiomy analyzovány. Praktická část se skládá z morfo-syntaktické analýzy idiomů, v níž jsou idiomy rozděleny na slovesné, neslovesné a ostatní, a popisu jejich sémanticko-lexikálních rysů.
|
|
|
The forms of original contemporary Finnish drama in the period of years 1995-2007
Salmela, Alexandra ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce) ; Velkoborsky, Jan Petr (oponent)
Moja diplomová práca si kladie za cieľ oboznámiť česko- a slovenskojazyčnú verejnosť so záujmom o Fínsko a jeho kultúru so súčasnou fínskou dramatikou. Keďže "súčasná fínska dráma" je pomerne široký pojem, zásadným pri písaní tejto diplomovej práce bolo ohraničenie skúmaného korpusu, pri ktorom som brala do úvahy aspekt doby vzniku, jazyka, žánru a povodnosti drám. Rok 1995, ktorý som si zvolila za spodnú časovú hranicu, považujem za výrazný spoločenský zlom v živote Fínska, ktoré sa po rokoch ťaživej ekonomickej krízy stalo členským štátom EU a vyhralo majstrovstvá sveta v hokeji, zároveň sa však začal rozpadávať koncept tzv. sociálneho štátu (hyvinvointivaltio). Tieto udalosti vniesli do fínskej dramatiky nové, spoločensky aktuálne témy z fínskeho prostredia, zatiaľ čo po formálnej stránke sa novovznikajúce hry paradoxne vracajú ku konzervatívnejším výrazovým prostriedkom. Z hľadiska jazyka som zo skúmaného korpusu vylúčila drámy, ktoré vznikli v inom ako fínskom jazyku, okrem iného sa teda nezaoberám mnohými významnými švédskojazyčnými autormi, napríklad i u nás známym Bengtom Ahlforsom. Na základe žánru a povodnosti sa ďalej nezaoberám inými textami ako povodnými dramatickými textami, adaptácie próz, poetické pásma a montáže, benefície, spevohry, muzikály, atď. som teda zo skúmaného korpusu vylúčila....
|
|
|
Slovesa vyhledávající záporný kontext
Vítovec, Přemysl ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce) ; Fárová, Lenka (oponent)
Slovesa upřednostňující záporný kontext, jak jsou představena v gramatikách finského jazyka, vykazují značnou rozmanitost po stránce sémantické i syntaktické. Jako předmět předložené práce byla z těchto sloves vybrána pouze ta slovesa, do jejichž sémantickopragmatické struktury patří příznak modálního zabarvení. Z provedené analýzy vyplývá, že záporná sémantická preference těchto sloves není vůbec jednoznačná: uvažovaná kategorie sloves zahrnuje (i) slovesa vyskytující se výhradně v záporném kontextu, (ii) slovesa vyskytující se převážně v záporném kontextu, (iii) slovesa vyskytující se poměrně často v záporném kontextu, (iv) slovesa, jejichž vazba na záporný kontext je sporná. Modální cL" , zabarvení však nacházíme u všech probraných sloves v:/~rovnatelné míře. Problematiku sloves vyhledávajících záporný kontext, která vykazují modální zabarvení, tímto můžeme převést na problematiku modálně zabarvených sloves, jež vyhledávají záporný kontext.
|
|
|
Problematika střídání kmenových souhlásek ve finštině jako druhém jazyce
Kahounová, Petra ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
Jméno autora: Petra Kahounová Instituce: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav lingvistiky a ugrofinistiky Náměstí Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 Obor: Finština Název práce: Problematika střídání kmenových souhlásek ve finštině jako druhém jazyce Vedoucí práce: Mgr. Lenka Fárová, Ph.D. Počet stran: 65 + 11 stran příloh Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: střídání kmenových souhlásek ve finštině, korpus, analýza chyb, přímé střídání, obrácené střídání, jazyk studenta Cílem práce je popsat chyby ve střídání kmenových souhlásek v přechodném jazyce studentů finštiny. Finština má složitý systém ohýbání slov ve srovnání s indoevropskými jazyky, proto je potřeba pravidel pro vytvoření správného tvaru. Tato práce má osvětlit, jak se studentům daří aplikovat tato pravidla. Chyby jsem hledala v textech českých a polských studentů a určila jsem, ve kterých typech střídání se jich objevuje nejvíce. Jednotlivé chyby byly rozděleny do skupin podle typu souhláskového spojení. Pokusila jsem se porovnat, jakých chyb se dopouštějí čeští a polští studenti, které z nich jsou nejfrekventovanější a zda mezi nimi existuje jistá podobnost. Důraz je také kladen na vysvětlení chybných tvarů slov.
|
|
|
Kontrastivní studie substantiv vyjadřujících čas ve finštině a češtině
Souček, Milan ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce) ; Fárová, Lenka (oponent)
Lingvistika počátku 21. století má nové a rychle se rozvíjející možnosti a výzkumné nástroje, které jí dávají dříve nedosažitelné a téměř nepředstavitelné možnosti. Při zkoumání a popisu jazyka a následné přípravě jazykových příruček, učebnic a slovníků může využívat moderní technologie a jejich prostřednictvím zkoumat jazyk nejen jako systém dorozumívání, ale také jako výsledek komunikace, a na základě těchto zkoumání realizovaných jazykových projevů vytvářet teorie podložené konkrétními a přirozenými příklady. Již téměř samozřejmostí se stává, že moderní slovníky jsou připravovány na základě zkoumání obsáhlých jazykových materiálů nashromážděných v jazykových korpusech a zpracovávaných korpusovými programy, které umožňují zkoumání pestré škály jazykových jevů. Také při přípravě jazykových učebnic se jazykové korpusy využívají stále častěji a jazykové učebnice tak podávají studentům adekvátní a relevantní informace o jazyce, stále více nezávislé na subjektivním výběru jejich tvůrců. Velké moderní slovníky a jazykové učebnice založené na korpusových zkoumáních vznikaly nejprve především v anglofonním prostředí (např. Collins Cobuild), v posledním desetiletí se ale korpusová lingvistika rozvíjí velkou rychlostí i v dalších zemích. Například Český národní korpus založený v roce 1994 může svým rozsahem a...
|
|
|
Inessiv a adessiv v metonymických výrazech stavu činnosti na pomezí spatiality a stavu
Jenerálová, Klára ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce) ; Fárová, Lenka (oponent)
V této práci jsem zkoumala sémantickou motivaci inessivu a adessivu v metonymických výrazech stavu činnosti v IN/AD na pomezí spatiality a stavu. Zkoumala jsem, které metonymické výrazy stavu činnosti se vyskytují ve finském lokálním pádu inessivu a které v adessivu, případně v obou pádech, a proč. Metonymické výrazy stavu činnosti v IN/AD jsem definovala jako výrazy v IN/AD vyskytující se v konstrukci [téma + olla/käydä + výraz v IN/AD], v níž získávají interpretaci stavu činnosti. Tato práce poskytuje obraz metonymických výrazů stavu činnosti v IN/AD v korpusu finského jazyka Kielipankki o velikosti 100 590 023 slovních výskytů. Metonymické výrazy stavu činnosti v IN/AD jsem zkoumala na základě analýzy výrazů stavu v lokálních pádech T. OnikkiRantajääskö (2001) a analýzy spatiálních významů inessivu a adessivu P. Leina (1989, 1993, 2002), jež vycházejí z kognitivní gramatiky R. W. Langackera (1987, 1991, 2002) a kognitivně-lingvistického přístupu obecně. Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že pádové koncovky inessivu a adessivu jsou polysémické, vyjadřují mnoho významů a významové rozdíly ve spatiální oblasti a v metonymických výrazech stavu činnosti působí nerodilým mluvčím finštiny problémy. Problémy způsobuje polysémie pádů, ale i skutečnost, že jazyky se liší v konstruování sémantické struktury a...
|
|
|
Finnish spoken language and its use in the lyrics of modern songs
Rýdza, Eva ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
Fínsky hovorový jazyk a jeho použitie v textoch moderných piesní Abstrakt Bakalárska práca sa zaoberá komparáciou fínskeho hovorového a sčasti spisovného jazyka v textoch piesní rockovej skupiny Haloo Helsinki! a repového speváka Cheeka. Fínsky hovorový jazyk sa od spisovného jazyka výrazne odlišuje a to tým, že nemá štandardizovanú podobu a používa sa hlavne v ústnej komunikácii. Okrem toho sa fínsky hovorový jazyk môže uplatňovať aj v textoch piesní. Prvá teoretická časť práce poskytuje úvod do fínskych jazykových variet, hovorového a spisovného jazyka a pojmu text piesne. Druhá praktická časť práce je zameraná na analýzu vybraných textových piesní po syntaktickej, morfologickej a lexikálnej stránke. Hovorový jazyk je analyzovaný vo všetkých troch jazykových rovinách, spisovný jazyk len v rovine syntaktickej.
|
|
|
Finská dramatika na českých jevištích
Špronglová, Barbora ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce) ; Velkoborský, Jan Petr (oponent)
Diplomová práce Finská dramatika na ceských jevištích sleduje inscenování fínských divadelních her v ceštine na území dnešní Ceské republiky, a to od prvního uvedení finského dramatu v ceském prostredí roku 1938 do roku 2009. Venuje se celkem osmi divadelním hrám, které byly jednou ci opakovane uvedeny, a konkrétním podobám jejich jevištního provedeni. Hledá souvislosti zarazení finských her do repertoáru s dobovou dramaturgii a vývojem ceského divadelnictví vubec, vždy s ohledem na politické a spolecenské pomery. Snaží se zodpovedet otázky, do jaké míry je výber uvedených dramat reprezentativní pro finskou dramatiku obecne a existuje-Ii nejaký jednotný styl jejich jevištního provedení na ceských scénách.
|
|
|
The forms of original contemporary Finnish drama in the period of years 1995-2007
Salmela, Alexandra ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce) ; Velkoborský, Jan Petr (oponent)
Moja diplomová práca si kladie za cieľ oboznámiť česko- a slovenskojazyčnú verejnosť so záujmom o Fínsko a jeho kultúru so súčasnou fínskou dramatikou. Keďže "súčasná fínska dráma" je pomerne široký pojem, zásadným pri písaní tejto diplomovej práce bolo ohraničenie skúmaného korpusu, pri ktorom som brala do úvahy aspekt doby vzniku, jazyka, žánru a povodnosti drám. Rok 1995, ktorý som si zvolila za spodnú časovú hranicu, považujem za výrazný spoločenský zlom v živote Fínska, ktoré sa po rokoch ťaživej ekonomickej krízy stalo členským štátom EU a vyhralo majstrovstvá sveta v hokeji, zároveň sa však začal rozpadávať koncept tzv. sociálneho štátu (hyvinvointivaltio). Tieto udalosti vniesli do fínskej dramatiky nové, spoločensky aktuálne témy z fínskeho prostredia, zatiaľ čo po formálnej stránke sa novovznikajúce hry paradoxne vracajú ku konzervatívnejším výrazovým prostriedkom. Z hľadiska jazyka som zo skúmaného korpusu vylúčila drámy, ktoré vznikli v inom ako fínskom jazyku, okrem iného sa teda nezaoberám mnohými významnými švédskojazyčnými autormi, napríklad i u nás známym Bengtom Ahlforsom. Na základe žánru a povodnosti sa ďalej nezaoberám inými textami ako povodnými dramatickými textami, adaptácie próz, poetické pásma a montáže, benefície, spevohry, muzikály, atď. som teda zo skúmaného korpusu vylúčila....
|
|
|
Finská a česká deminutiva v kontrastivním pohledu
Střížková, Dominika ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na deminutiva, zvláštní druh slov, která mohou vyjadřovat menší rozměr (tj. kvantitativní modifikace) nebo citový postoj mluvčího (obvykle kladný) vůči popisované věci či osobě (tj. kvalitativní modifikace). Ve flektivních a aglutinačních jazycích se deminutiva obvykle tvoří připojením deminutivní přípony ke kmeni základového slova. Cílem této práce je odpovědět na otázku, zda jsou česká deminutiva do finštiny také překládána deminutivními tvary, a pokud ne, jaké ekvivalenty překladatelé používají místo toho. V teoretické části podávám stručný popis českých a finských deminutivních sufixů. Většina z těchto sufixů může mít i jiné funkce než jen zdrobňovací. Dalším problémem je proces lexikalizace, kdy deminutivum získává nový význam a stává se samostatnou lexikální jednotkou v daném jazyce. To znamená, že je potřeba provést výběr a vyloučit slova, která sice mají deminutivní formu, avšak nikoli význam. Praktická část je založena na analýze dat z paralelního korpusu, který obsahuje patnáct knih české literatury a jejich překlady do finštiny. Vybrala jsem patnáct frekventovaných českých deminutiv a pokusila se zjistit, jak jsou překládána do finštiny. Zdá se, že finští překladatelé používají místo deminutiv častěji jejich základová slova nebo tvoří deminutiva opisem...
|
host ::
RSS.