|
|
Osobnostní zralost učitele MŠ
OVČIČKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce je zaměřena na osobnostní zralost pedagogů mateřských škol, jejich osobní a profesní vývoj, schopnost sebereflexe a jakým způsobem o sebe pečují a pracují na svém seberozvoji. Teoretická část práce uvádí požadavky na osobnost učitele a dále se zaměřuje na teorie osobností C. G. Junga, C. R. Rogerse, Z. Heluse a jejich postoje k výchově a vzdělávání. Praktická část je věnována kvalitativnímu výzkumnému šetření, které bylo realizováno formou polostrukturovaných rozhovorů s pěti předškolními pedagogy. Při rozhovorech se respondenti zaměřovali především na profesní stránku svého rozvoje, nicméně z výzkumu vyplynulo, že všichni prošli určitým osobnostním vývojem, který se odráží i v jejich přístupu k dětem a to snahou o respektující a efektivní komunikaci. K určitému způsobu sebereflexe u nich dochází pravidelně, ať už v jejich myšlenkách, nebo písemnou formou. Rozvíjejí se například skrze semináře, podcasty a studiem vysoké školy. Ve svém životě uplatňují různé metody psychohygieny.
|
|
| |
|
|
Právní aspekty kvalifikovanosti pedagogických pracovníků v kontextu řízení škol
Koudelková, Dana ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Závěrečná bakalářská práce se zabývá problematikou kvalifikovanosti a vzdělávání pedagogických pracovníků mateřských škol. Dále se zabývá prací ředitelů mateřských škol v oblasti řízení (vytváření podmínek pro studium a organizace provozu mateřských škol v době studia učitelů). Je také zaměřena na hledání souvislostí mezi zájmem o vzdělávání a chystaným kariérním řádem. Vychází ze studia příslušných právních předpisů, odborné literatury, která se věnuje možnostem vzdělávání, kompetencím pedagogických pracovníků a jejich získávání, ze studia elektronických dokumentů, příspěvků a článků věnovaných problematice vzdělávání a ze studia příspěvků k problematice připravovaného kariérního řádu pro pedagogické pracovníky. Práce se opírá o analýzu výsledků dotazníkového šetření, které bylo směrováno k ředitelům a učitelům mateřských škol v okrese Pelhřimov. Práce přináší poznatky o vzdělanosti učitelů mateřských škol v okrese Pelhřimov, o znalosti možností vzdělávání a o jejich zájmu o další vzdělávání i v souvislosti s připravovaným kariérním řádem. Dále přináší poznatky o vytváření podmínek pro vzdělávání učitelů řediteli mateřských škol v okrese Pelhřimov a o organizaci provozu školy v době vzdělávání učitelů.
|
|
|
Proces začleňování sociálně znevýhodněných dětí do prostředí mateřské školy
Severová, Veronika ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomovou práci tvořím kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumu, který zkoumá proces začleňování dětí do prostředí mateřských škol. V této práci uceleně zjišťuji, jak se podílí kolektiv mateřské školy na procesu začleňování sociálně znevýhodněných dětí. V teoretické části charakterizuji sociální pedagogiku a skupiny sociálně znevýhodněných dětí včetně legislativního vymezení. Zmiňuji dokumenty, týkající se předškolního vzdělávání a uvádím poradenské služby, které slouží učitelům, rodičům a dětem v oblasti sociálního znevýhodnění. Praktickou část člením do dvou fází výzkumu. K první fázi empirické části volím kvantitativní výzkum, kde metodou dotazníkového šetření zjišťuji obecnou informovanost učitelů v dané problematice, základní orientaci ve školských dokumentech a odlišné metody práce. V druhé fázi praktické části používám formu kvalitativního výzkumu, a to polostrukturované rozhovory, jimiž doplňuji získané informace z dotazníkového šetření a získávám ucelená data o procesu začleňování sociálně znevýhodněných dětí do mateřské školy. Vytyčením hlavních cílů diplomové práce zjišťuji informovanost učitelů o problematice sociálního znevýhodnění a jejich způsoby práce se sociálně znevýhodněnými dětmi. Sjednocuji poznatky o procesu přijímání sociálně znevýhodněných dětí do mateřské školy a...
|
|
|
Profesní psychohygiena učitele v mateřské škole - případová studie
Benešová, Anna ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Mojžíšová, Jarmila (oponent)
Teoretická část se zaměřuje na definování psychohygieny. Uvedeny jsou principy psychohygieny, jako je efektivní využívání času, zdravá strava, dostatek pohybu atd. Dále je zde definován pojem stres a podrobněji osvětleny stresory, které mohou zatěžovat učitele v mateřské škole. Je zde osvícena pozice učitele v mateřské škole, jeho osobnost a kompetence. Praktická část je zaměřena kvalitativně. Pomocí případové studie, která je zde definována, je detailně prozkoumáno pracoviště jedné soukromé mateřské školy za pomoci metody pozorování. Další metodou ve výzkumu je dotazník pro pedagogické pracovníky ve dvou pobočkách mateřských škol a jeslí. Na základě poznatků je vyvozen závěr ohledně psychohygieny učitelů. Cílem práce je odhalit pozitiva/negativa, která ovlivňují pedagogy v této mateřské škole a zjistit, jaké mají povědomí o psychohygieně. Z výzkumu vyplývá, že mateřská škola podporuje zaměstnance ve zdravém stravování, pohybu, v efektně plánované pracovní době a v neustále umožňované komunikaci s rodiči. Jedním z největších stresorů vyplývající z dotazníku je především nadměrný hluk a hlasová zátěž a také komunikace s rodiči. Největším stresorem na tomto pracovišti je především špatná mezilidská komunikace přinášející nejrůznější stresové situace. Z výsledků výzkumu také vyplývá, že všechny...
|
|
|
Profesní rozvoj učitele v mateřské škole
Schulmeisterová, Kateřina ; Duschinská, Karolina (vedoucí práce) ; Kropáčková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá profesním rozvojem učitelů v mateřských školách. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku systému dalšího vzdělávání učitelů v mateřských školách a jeho zasazení do kontextu celoživotního učení. Dále specifikuje parametry profesního rozvoje učitele v MŠ. České vzdělávání učitelů v MŠ je porovnáváno s vybranými zeměmi. Poslední kapitolou v teoretické časti je analýza vzdělávacích programů NUV, NIVD a pedagogické fakulty UK. Hlavním cílem výzkumné části je zjistit, jaká je informovanost vyučujících v mateřských školách o nabídce dalšího vzdělávání učitelů, kdo a jakým způsobem vybírá vzdělávací aktivity a jak rozumějí dalšímu vzdělávání pro svoji praxi. Výzkumné šetření je realizováno formou polostrukturovaných rozhovorů se sedmi učitelkami mateřských škol. Z toho dvě vedoucí učitelky a pět klasických učitelek. Dále byla realizovaná analýza vzdělávacích programů, které jsou zajišťovány na národní úrovni. Z analýzy vzdělávací nabídky a z rozhovorů s učitelkami vyplynulo, že nabídka vzdělávacích programů částečně souhlasí s potřebami jednotlivých učitelek. Zároveň ale byly zjištěny nedostatky v oblasti profesní podpory, kdy NUV a NIDV nenabízí dostatečnou podporu prevence syndromu vyhoření. Rozhovory s učitelkami ukázaly, že profesní rozvoj považují za důležitý, ale...
|
|
|
Naplňování individuálních potřeb dětí v prostředí mateřské školy.
Helemiková, Klára ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou uspokojování individuálních potřeb dětí předškolního věku v prostředí mateřské školy. V teoretické části je pozornost věnována definování pojmu potřeby a popisu, analýze a porovnání různých teorií zabývajících se naplňováním potřeb dětí. Dále je část zaměřena na analýzu vývoje dítěte předškolního věku a jeho potřebám, jakožto předpokladu nejen pro zdravý tělesný a psychický vývoj dítěte, ale také jeho úspěšné vzdělávání. Následně jsou popsány možnosti naplňování individuálních potřeb dětí v rodině a v mateřské škole. Posledním tématem v teoretické části jsou rizika vyplývající z neuspokojení potřeb dětí. Empirická část je založena na kvalitativním výzkumu, realizována šetřením, které směřuje ke zjištění, zda vnitřní podmínky mateřské školy jsou v souladu s RVP PV. Součástí empirické části je sledování několika dětí, které nastoupily nově do mateřské školy, u kterých je prováděno vyhodnocení a následně plánování činností k naplnění jejich potřeb a k usnadnění adaptace. KLÍČOVÁ SLOVA dítě předškolního věku, individuální potřeby dětí, rodina, mateřská škola, předškolní vzdělávání, učitel mateřské školy, adaptace dítěte předškolního věku na počátku docházky v mateřské škole
|
|
|
Diagnostické využití kresby v mateřské škole u dětí ve věku 5-6 let (porovnání kresby z hlediska pravorukosti a levorukosti)
Suchá, Tereza ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá diagnostickým využití kresby v mateřské škole u dětí ve věku 5-6 let, porovnává kresebné projevy z hlediska pravorukosti a levorukosti. Popisuje charakteristiku dítěte předškolního věku a shrnuje vývoj jeho osobnosti v tělesné, psychické i sociální oblasti. V části teoretické práce obecně seznamuje se vzděláváním dítěte v mateřské škole. Podrobněji jsou rozpracována specifika předškolního vzdělávání a školní zralost a připravenost. Stěžejní část popisuje charakteristické znaky zobrazování kresby v předškolním věku a vymezuje jednotlivá stádia vývoje kresby. Výzkumná část práce se zaměřuje na kresebné projevy dětí v mateřské škole. Konkrétně na analýzu dětských kreseb, která umožňuje bližší náhled k pochopení výtvarného projevu dítěte před vstupem do základní školy. Práce obrací pozornost i na odklady levorukých dětí a jejich počet v mateřské škole. Cílem práce je sledovat a následně vyhodnotit kresebné projevy z hlediska pravorukosti a levorukosti dětí před zahájením povinné školní docházky. Výzkumného šetření se zúčastnilo 49 dětí. KLÍČOVÁ SLOVA Dítě předškolního věku, předškolní vzdělávání, lateralita, pravorukost a levorukost, pedagogická diagnostika, analýza dětské kresby, učitel mateřské školy, školní připravenost, školní zralost, mateřská škola, spolupráce mateřské...
|
|
| |
|
|
Profesní a osobní život učitelky MŠ
BABIRÁDOVÁ, Nela
Bakalářská práce se zabývá vlivem profese pedagoga mateřské školy na jeho osobní život. Hlavním cílem práce je zmapovat, jaké vlivy na pedagoga působí a přiblížit konkrétní vlivy, které na něj působí. Teoretickou část tvoří kapitoly o profesi pedagoga a osobnosti pedagoga. Metodologie popisuje použité výzkumné metody při výzkumném šetření. Praktická část je zaměřena na seznámení s výsledky výzkumného šetření, pomocí polostrukturovaných hloubkových rozhovorů.
|
host ::
RSS.