|
|
Profesní kompetence ve vztahu ke vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami z pohledu učitelů mateřských a základních škol hlavního vzdělávacího proudu
SASKOVÁ, Sabina
Bakalářská práce se zabývá profesními kompetencemi z pohledu učitelů základních a mateřských škol směrem ke vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. V úvodní kapitole jsou vymezeny pojmy inkluzivní vzdělávání, rozdělení inkluzivního vzdělávání na předškolní a základní a podpůrná opatření. Pojmy žák se speciálními vzdělávacími potřebami, druhy vzdělávání těchto žáků a poradenský systém v České republice jsou vymezeny ve druhé kapitole teoretické části. Poslední kapitola teoretické části se věnuje pedagogovi, jeho osobnosti a kompetencím ve vztahu ke vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Praktická část se snaží naplnit výzkumný cíl, kterým je zjistit a popsat pohledem učitelů mateřských a základních škol své profesní kompetence směrem ke vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Aby bylo dosaženo výzkumného cíle byl zvolen smíšený typ výzkumu. Kvantitativní výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo celkem 112 pedagogů základních a mateřských škol. Získaná data z dotazníkového šetření byla analyzována a tříděna postupy první úrovně a následně jsou prezentována v grafech. Pro zvýšení výpovědní hodnoty kvality výzkumu byl proveden jeden polostrukturovaný rozhovor s paní učitelkou na základní škole, která má zkušenost se vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Z výsledku výzkumu můžeme usuzovat, že pedagogové přistupují ke vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami převážně kladně. Avšak jsou zjištěny nedostatky v rámci vzdělávání a přípravy pedagogů na přijetí těchto dětí do jejich třídy. Velká většina pedagogů využívá samostudium, aby se cítili dostatečně kompetentní. Přesně 77,5 % pedagogů, kteří se zúčastnili výzkumu však svoji práci hodnotí velice kladně a byli se svými pedagogickými dovednostmi v rámci vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami spokojeni. Tato bakalářská práce může být též využitelná pro optimalizaci vzdělávacích programů pro učitele základních a mateřských škol v rámci pregraduální přípravy vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
|
|
|
Znalosti první pomoci u učitelů základních i středních škol v Libereckém a Ústeckém kraji
Pekárková, Hana ; Prokešová, Eva (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název: Znalosti první pomoci u učitelů základních i středních škol v Libereckém a Ústeckém kraji Cíle: Hlavním cílem této práce je zjistit úroveň znalostí v oblasti první pomoci u učitelů základních i středních škol v Libereckém a Ústeckém kraji. Dílčí úkoly práce jsou zjistit, zda a jakou formou jsou respondenti nejčastěji školeni a která poranění či úrazy jsou na základních a středních školách nejčastější. Metody: Pro sběr dat bylo použito dotazníkové šetření, které mělo dohromady 30 otázek. Nestandardizovaný dotazník byl inspirovaný dotazníkem Tylové z roku 2022. Dotazníkové šetření bylo distribuováno pomocí emailu. Zkoumaný soubor byl tvořen učiteli ze základních i středních škol bez ohledu na vyučovaný předmět. Dohromady se zúčastnilo 378 učitelů, z toho bylo 302 žen a 76 mužů. Učitelů z Libereckého kraje bylo 213 a z Ústeckého 165. Odpověď odeslalo 247 učitelů vyučujících na základní škole a 131 ze škol středních. Data byla převedena do programu Microsoft Excel a zpracována grafickou metodou. Výsledky: Výsledky ukázaly, že znalosti první pomoci u dotazovaných učitelů nejsou ideální, protože průměrná úspěšnost odpovědí je 73,9%. Největší nedostatky ve znalostech první pomoci vyšly v případech požití modré skalice, kdy byla úspěšnost odpovědí pouze 34,9 %. Při úrazu elektrickým proudem by...
|
|
|
Well-being vysokoškolských učitelů v pracovním prostředí z hlediska sociálních vztahů a komunikace
Hnízdilová, Kristýna ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce na téma Well-being vysokoškolských pedagogů v pracovním prostředí z hlediska sociálních vztahů a komunikace se zabývá pracovním well-beingem v oblasti sociálních vztahů a komunikace. Teoretická část práce představuje pojem well-being, vysvětluje jeho vliv na zdraví, souvislosti se sociálními vztahy a komunikací a přibližuje specifika pracovního well-beingu ve vysokoškolském prostředí. Praktická část se věnuje vlastnímu výzkumu, který byl zaměřen na vysokoškolské pedagogy Katedry multimédií na Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho cílem bylo zjistit, jaký je pracovní well-being těchto pedagogů z hlediska sociálních vztahů a komunikace na pracovišti. Jedná se totiž o specifičtější katedru, kde se kloubí pedagogická a komerční činnost, tudíž bylo očekáváno, že se tento jev projeví i na vztazích na pracovišti a v přístupu k nim a současně na pracovním well-beingu. Výzkum byl realizován formou dotazníku, který vyplňovali pedagogové katedry, a byl doplněn rozhovorem s vedoucím katedry. Výsledky byly vesměs pozitivní a ukázaly, že naprostá většina pedagogů zmíněné katedry má dobrý pracovní well-being z hlediska vztahů a komunikace. Tato práce tak ukazuje na souvislost vztahů a komunikace na pracovišti s pracovním a potažmo celkovým well-beingem a zároveň...
|
|
| |
|
|
Syndrom vyhoření u pedagogů v předškolním vzdělávání
Lazorová, Tereza ; Švamberk Šauerová, Markéta (vedoucí práce) ; Koťátková, Soňa (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na téma syndromu vyhoření učitelek v mateřských školách. Práce obsahuje teoretickou i praktickou část. Praktická část se zabývá vymezením základních pojmů a definic. Vytyčuje, jak a za jakých podmínek může syndrom vyhoření vzniknout, jak s ním lze pracovat, jaké má důsledky a jaké jsou možnosti prevence. Praktická část sleduje, jak vyhoření zasáhlo do života učitelek a rozebírá, jak často se s problémem setkaly i u svých kolegyň. Věnuje se konkrétním případům vyhoření, zjišťuje, proč v určitých případech nastalo, a jak se s ním dotazované učitelky vypořádaly. Výzkum probíhal pomocí dotazníků určeným učitelkám mateřských škol.
|
|
| |
|
|
Vliv pandemie Covid 19 na techniky a strategie vyučování
Pleskačová, Jana ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce zkoumá vliv pandemie Covid-19 na techniky a strategie vyučování. Cílem práce je zjistit dopad Covid-19 na změny technik a strategií učení. Cílem je zjistit, o jaké změny se jedná. Zjistit, zda učitelé mají zájem upravit své strategie i techniky učení, a identifikovat případné překážky. Teoretická část obsahuje rešerše dostupné literatury a dalších zdrojů na toto téma. Především výstupy z materiálů z České školní inspekce, ale závěry a doporučení Ministerstva školství a tělovýchovy České republiky. Praktická část se zaměřuje na výsledky dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření bylo provedeno mezi učiteli (konktrétně 101 respondentů) a je kvantitativní povahy. Výstupem jsou doporučení, jak zapojit změny do výuky, např. prostřednictvím dotací a doporučení, jak využít různé aplikace do výuky, které nevyžadují finanční dotaci. KLÍČOVÁ SLOVA Vzdělávání, online vzdělávání, výuka, učitel, pedagog, žáci, studenti, distanční vzdělávání, pandemie Covid-19, strategie, techniky vzdělávání
|
|
| |
|
|
Voda ve fyzice a fyzika ve vodě
BREBURDOVÁ, Hana
Breburdová, H. (2022): Voda ve fyzice a fyzika ve vodě. Diplomová práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta. Diplomová práce se zabývá badatelskou výukou a tvorbou fyzikálních experimentů vhodných pro výuku předmětu fyziky na 2. stupni základní školy. Základním cílem této práce je navržení některých fyzikálních experimentů, ve kterých lze použít vodu, a zároveň na těchto pokusech vysvětlit základní poznatky fyziky tekutin. Dále sestavit pracovní list pro výuku realizovanou badatelskou metodou. Výstupem této práce jsou vybrané experimenty s vodou a pracovní list badatelské výuky.
|
|
|
Pokusné školy v 20. letech 20. století v Československu
VOPELKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá školstvím na počátku 20. století. Následně reformní pedagogikou a pokusnými školami ve 20. letech 20. století, ze kterých je rozebrána Pokusná pracovní škola v Holešovicích a Dětská farma Eduarda Štorcha. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum a věnuje se dvěma výzkumným otázkám, na kterou v rámci výzkumného šetření hledá odpovědi.
|
host ::
RSS.