|
|
Psychosociální podpora zdravotníků a její rozvoj
FRANCŮ, Alena
Cílem bakalářské práce bylo popsat problematiku psychosociální zátěže z pohledu zdravotnického personálu a zjistit, jaké možnosti psychosociální podpory využívají, nebo by potenciálně využili. Cílem bylo také zmapovat a zhodnotit možnosti psychosociální podpory v Jihočeském kraji a zjistit, jak se vyvíjela psychosociální podpora v posledních letech. Teoretická část se věnuje vymezení a popsání možné psychosociální zátěže, se kterou se setkávají zdravotníci během své praxe. Následně se zaměřuje na duševní hygienu zdravotníků a jednotlivé možnosti psychosociální podpory využívané v České republice. Dále zaznamenává rozvoj v této oblasti v posledních letech. Empirická část práce je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu a ke sběru dat byly použity polostrukturované rozhovory. Podkladem pro rozhovory bylo 23 otázek, které byly předem připraveny. První část otázek se zaměřovala na identifikační údaje informantů, dále na psychosociální zátěž zdravotnického povolání a následně na psychosociální podporu zdravotníků a její rozvoj. V případě potřeby byly položeny doplňující otázky pro lepší porozumění odpovědí informantů. Výzkumný soubor se skládal z devíti zdravotníků, z nichž dva byli zdravotničtí záchranáři, dvě pediatrické sestry, tři všeobecné sestry a dvě praktické sestry. Rozhovory byly následně analyzovány pomocí techniky "tužka-papír" metodou barvení textu. Výsledky výzkumu byly rozděleny na kategorie a podkategorie. Bylo potvrzeno, že téměř všichni dotazovaní se setkávají s nadměrnou zátěží při výkonu zdravotnického povolání. Popisovali své zkušenosti se syndromem vyhoření, se šikanou na pracovišti, s nadměrným stresem a v neposlední řadě s konflikty v kolektivu. Dále se výsledky výzkumu zaměřily na zvládání zátěže jak pomocí duševní hygieny, tak pomocí psychosociální podpory. Zjistilo se, že každý zdravotník upřednostňuje odlišné možnosti podpory. Navíc zdravotníci popsali dostupnost psychosociální podpory jak na jejich pracovišti, tak mimo něj, přičemž byla zaznamenána nízká úroveň informovanosti o těchto možnostech. Poslední část výzkumu se zabývala povědomím zdravotníků o rozvoji psychosociální podpory, kde byly odpovědi rozmanité. Někteří odpovídající zaznamenali rozvoj při vzniku Systému psychosociální intervenční služby, jiní nikoliv. Všichni informanti se však při konci výzkumu shodli na tom, že se jedná o zajímavé a důležité téma, na které by měl být kladen větší důraz. Výsledky práce budou sloužit ke zvýšení povědomí o možnostech využití psychosociální podpory ve zdravotnictví.
|
|
|
Duševní zdraví vychovatelek ve školní družině
SICHINGEROVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou duševního zdraví vychovatelek působících ve školních družinách. Cílem této práce je zjistit, jak o své duševní zdraví vychovatelky pečují, co jim pomáhá, jak se vypořádávají se stresem a zda mají osobní zkušenost se syndromem vyhořením. Práce je strukturována do teoretické a praktické části. V teoretické části se zaměřuji na základní charakteristiku školní družiny a povolání vychovatelky. Podrobněji pak zkoumám oblast duševního zdraví a duševní hygieny. Dále se věnuji stresu a syndromu vyhoření. Praktická část práce přináší výsledky kvalitativního výzkumu, který byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Pro analýzu dat byla použita metoda zakotvené teorie. V závěru práce jsou prezentovány a shrnuty hlavní výsledky získané z kvalitativního šetření.
|
|
|
Management osobního rozvoje
Černá, Zdena ; Salajka, Jaroslav (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práce „Management osobního rozvoje“ je zaměřena na analýzu v oblasti managementu osobního rozvoje u nejmenované moravské výrobní a obchodní společnosti se zaměřením na kreativitu. Teoretická část je věnována vymezení základních pojmů v této oblasti, životnímu stylu, řízení kariéry, duševní hygieně, zásadám úspěšného manažera, time managementu, sebepoznávání a řešení konfliktů. V oblasti kreativity přibližuje tuto vlastnost samu o sobě, její rozvoj, kreativní schopnosti a postoje a nastiňuje také souvislost mezi kreativitou a osobním rozvojem. Součástí jsou i vybrané alternativní přístupy k osobnímu rozvoji. Pozornost praktické části se zaměřuje na současný stav managementu osobního rozvoje a kreativitu ve firmě a na vliv, jaký tyto faktory mají na fungování. Součástí je také návrh konkrétních řešení, která poukazují na možný směr dalšího rozvoje společnosti.
|
|
|
Duševní hygiena manažera ve stavebnictví
Kuncová, Kateřina ; Dofek, Josef (oponent) ; Linkeschová, Dana (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o problematice duševní hygieny manažera ve stavebnictví z různých úhlů pohledu. Teoretická část práce definuje a popisuje jednotlivé charakteristiky managementu a psychohygieny. V praktické části jsou potom vysloveny hypotézy související s duševní hygienou, na základě kterých byl sestaven a vyhodnocen dotazník. Ten byl hlavním podkladem pro vyhodnocení stanovených hypotéz. Výsledkem je souhrn poznatků o duševní hygieně manažerů ve stavebnictví.
|
|
| |
|
|
Psychohygiena jako prevence syndromu vyhoření u poradenských pracovníků
Šípová, Zuzana ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou psychohygieny jako prevence syndromu vyhoření u poradenských pracovníků pracujících v poradnách pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Cílí na psychology a sociální pracovníky. V první části je zpracována problematika týkající se poradenství a požadavků kladených na poradenské pracovníky, dále specifika a rizika související s touto profesí, a klientela, která do poraden přichází. Dále je řešena problematika syndromu vyhoření a psychohygieny vztažená k profesi poradenských pracovníků. Druhá část diplomové práce je zpracována v podobě výzkumného empirického šetření, jehož cílem bylo zmapovat problematiku psychohygieny jako prevence před syndromem vyhoření u poradenských pracovníků, konkrétně u psychologů a sociálních pracovníků, pracujících v poradnách pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. V rámci tohoto šetření bylo zjištěno, že poradenští pracovníci vnímají jako nejvíce zatěžující na své práci její administrativní a organizační prvky, a nemotivované či obtížné klienty. Naopak je nejvíce obohacuje rozmanitost, různorodost a pestrost klientských příběhů, setkávání s klienty a pocit smysluplnosti. Pokud jde o psychohygienické strategie a techniky, které poradenští pracovníci nejvíce využívají, v popředí figurují relaxace, meditace a napojení na...
|
|
|
Well-being u učitelů středních škol v Praze
Klimša, Petr ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá subjektivním vnímáním well-beingu u středoškolských učitelů v Praze. V teoretické části jsou zprvu vymezeny základní pojmy týkající se dané problematiky, konkrétně tedy definice samotného pojmu well-being, na který je pohlíženo z mnoha zdrojů, jelikož jde o velmi rozsáhlý termín. Zároveň je popsána historie tohoto pojmu, zařazení do andragogické reality a aktuálnost tématu. Následně jsou popsány všechny oblasti spadající pod tento termín, způsoby, jakým se dá well-being měřit, ale jsou popsány i možné překážky well- beingu. Dále se pak teoretická část práce věnuje učitelské profesi a problematickým oblastem, které do této profese spadají - náročnost, plat, prestiž a další. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum, při kterém jsou pomocí polostrukturovaných rozhovorů zjišťovány údaje a názory jednotlivých učitelů na jejich subjektivní vnímání well-beingu, na jejich momentální stav, na možné překážky, které vnímají a také na to, co vnímají jako klíčové pro jejich vlastní well-being; zároveň jsou zodpovězeny některé doplňkové otázky, které odhalí vztahy mezi různými oblastmi a samotným well-beingem. Následuje zhodnocení výzkumu a diskuse, ve které jsou výsledky porovnány se zahraničními autory, kteří se také věnují well-beingu, je zde diskutován přínos pro...
|
|
|
Paliativní ošetřovatelská péče u pacienta s karcinomem pankreatu
ŠAŠKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce, která je nazvána Paliativní ošetřovatelská péče u pacienta s karcinomem pankreatu, je rozdělena na dvě části - na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám definicí "paliativní ošetřovatelská péče", dále je popsána její historie, rozdíl mezi obecnou a specializovanou paliativní ošetřovatelskou péčí, jsou popsány cíle paliativní péče, je popsána role sestry a jsou rozebrána specifika paliativní ošetřovatelské péče. Druhá část teoretické části se zaměřuje na definici karcinomu pankreatu, etiologii, rizikové faktory, klinický obraz, diagnostiku a TNM klasifikaci . V praktické části bakalářské práce jsou vyobrazeny výsledky kvalitativního výzkumu, kde zjišťuji odpovědi na výzkumné otázky, které jsou důležité pro cíle výzkumu. Cílem této práce je zjistit, jaká jsou specifika ošetřování v terminálním stádiu, zda sestry dělají rozdíly v ošetřování v určitých fázích nemoci, jakým způsobem si udržují duševní zdraví a zda mají možnosti naplnit spirituální přání pacienta. Výzkum je realizován polostrukturovaným rozhovorem, který je veden se sestrami interního a onkologického oddělení. Z výzkumu vyplývá, že specifika paliativní ošetřovatelské péče se odvíjejí od emocí sester, ošetřovatelská péče v určitých fázích nemoci je podmíněna spoluprací pacienta, dále pak, že duševní hygiena je velmi důležitá pro sestry a její naplňování je pomocí fyzických aktivit. V poslední řadě je zjištěno, že naplnění spirituálních potřeb pacienta závisí na dostupnosti dané potřeby. Tato práce poskytuje čtenářům informace týkající se paliativní ošetřovatelské péče u pacientů s karcinomem pankreatu v praxi. Pomáhá pochopit zátěž, kterou sestry zažívají jak z psychického, tak z fyzického hlediska při péči o pacienty v paliaci. Kromě toho mohou tyto informace nabídnout sestrám nápady a rady ohledně udržení duševního zdraví a možných změn v přístupu k péči o pacienty v paliativním stadiu.
|
|
|
Finanční ohodnocení sociálních pracovníků a jeho vliv na možnosti důstojného života a sebepéči
STRÁSKÝ, Marek
Tato práce se zaměřuje na finanční příjem sociálních pracovníků a možnosti sebepéče sociálních pracovníků v závislosti na jejich příjmu. První část této práce obsahuje teoretické vymezení pojmu sebepéče. Nejprve tato práce popisuje provázanost sebepéče s duševní hygienou, dále se zabývá možnými riziky nedostatečné sebepéče, a nakonec uvádí překážky, kterým musí sociální pracovníci čelit při snaze o sebepéči. V druhé části se tato práce zaměřuje na finanční příjem sociálních pracovníků, a to jak v nestátních, tak státních organizacích. Třetí část této práce vyčísluje minimální finanční náklady, které jsou potřebné k základní úrovni sebepéče. Toto vyčíslení je založeno na konceptu Minimální důstojné mzdy. Na základě tohoto vyčíslení jsou v této práci poté navrženy dvě možné úpravy finančního ohodnocení sociálních pracovníků. Závěrečná část práce se zabývá etickou stránkou problematiky, která je posuzována především na základě deontologie a utilitarismu.
|
|
|
Osobnost asistenta pedagoga na základní škole pro žáky s tělesným postižením
Vintr Bolardtová, Markéta ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na osobnost asistenta pedagoga na základní škole pro žáky s tělesným postižením. V teoretické části je uvedena historie profese, osobnostní a kvalifikační předpoklady asistenta pedagoga, jeho pracovní náplň. Dále se teoretická část věnuje psychohygieně, syndromu vyhoření a v poslední části je zaměřena na typologie osobnosti. V praktické části autorka zjišťuje pomocí smíšeného výzkumu, s jakými osobnostmi se setkáváme na pozici asistenta pedagoga na základní škole pro žáky s tělesným postižením, jak tato profese ovlivňuje jejich osobní život a jak pečují o své zdraví vzhledem k náročnosti povolání. Výzkum probíhal na Základní škole Jedličkova ústavu v Praze.
|
host ::
RSS.