|
|
Studium dynamiky snovacího aparátu vybraných zástupců slíďáků (Araneae: Lycosidae) v průběhu jejich životního cyklu
Dolejš, Petr ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent) ; Hajer, Jaromír (oponent)
Současné znalosti o snovacím aparátu pavouků vycházejí zejména ze studia křižáků a příbuzných čeledí, zatímco snovací aparát slíďáků stál dosud v pozadí zájmu. Proto byl pro studium dynamiky snovacího aparátu v průběhu životního cyklu zvolen právě snovací aparát čtyř zástupců slíďáků. Životní cyklus každého z nich je stenochronní, s podobným počtem instarů (7-10), ale odlišnou délkou životních cyklů (1-3 roky). Všechny čtyři druhy se rozmnožují na jaře nebo v létě. Spermie se začínají tvořit ihned po adultní ekdyzi, přičemž u dvou druhů byl pozorován nezvyklý průběh diplotene. Epigamní chování odpovídá tomu, jaké prostředí ten který druh obývá, průběh kopulace je druhově specifický. Následně byla pozorována ontogeneze snovacího aparátu vyvíjejících se mláďat: Snovací aparát začíná být funkční v prvním instaru. Spigoty sekundárních ampulátních, piriformních a téměř všech aciniformních žláz se nesvlékají in situ, ale střídají s "tartipores", což jsou nefunkční útvary vzniklé po ekdyzi ze spigotu funkčního během předchozího instaru. Objevují se proto až od druhého instaru. Žlázy, jejichž spigoty se střídají s "tartipores", fungují během proekdyze a jejich evoluce souvisí s tím, jak se pavouci během svlékání zajišťují pavučinovými vlákny. Tímto zjištěním byla objasněna dosud sporná funkce aciniformních...
|
|
|
Studium fyziologických funkcí betain homocystein S-methyltransferasy a betain homosystein S-methyltransferasy 2
Mládková, Jana ; Jiráček, Jiří (vedoucí práce) ; Šulc, Miroslav (oponent) ; Kožich, Viktor (oponent)
Betain homocystein S-methyltransferasa (BHMT) a betain homocystein S-methyltransferasa 2 (BHMT-2) jsou dva savčí cytozolické metaloenzymy. Oba tyto enzymy se účastní metabolizmu homocysteinu (Hcy), konkrétně jeho remethylace, především v jaterních a také ledvinných buňkách. BHMT přenáší methylovou skupinu z betainu na L-Hcy za vzniku L-methioninu a dimethylglycinu (DMG). BHMT-2 přenáší methylovou skupinu z S-methylmethioninu (SMM) také na L-Hcy za vzniku dvou molekul L-methioninu. Poruchy v metabolizmu Hcy mohou vést k tzv. hyperhomocysteinemii nebo homocystinurii, které mohou mít souvislost s řadou patologických stavů. BHMT je již relativně dobře prozkoumaným enzymem. Je známa její krystalová struktura, reakční mechanizmus, připravena byla řada inhibitorů tohoto enzymu, které umožnily také in vivo studie, a nedávno se po dlouhé době podařilo vyvinout Bhmt-/- myší model. Výzkum BHMT-2 je oproti tomu teprve v začátcích a fyziologické funkce BHMT-2 zůstávají stále neznámé. Důvodem je velká nestabilita BHMT-2 a také absence selektivních inhibitorů. BHMT a BHMT-2 jsou velmi podobné enzymy, které mají 73% identitu v primární sekvenci. Výsledky této dizertační práce poskytují nové informace o vlastnostech a strukturních požadavcích aktivního centra BHMT. Tyto informace byly získány pomocí třiceti nově...
|
|
|
Paleoekologie vybraných lokalit brouskového horizontu
Libertín, Milan ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent) ; Cleal, Christopher J. (oponent)
Paleoekologie vybraných lokalit brouskového horizontu V rámci disertace byly tafonomicky a paleoekologicky zpracovány vybrané lokality brouskového horizontu. Rostlinné společenstvo zachované na lokalitě Štilec představuje fytocenózu pohřbenou in situ vulkanickým popelem při sopečném výbuchu (stř. Pennsylvanian, Bolsov). Fytocenóza se vyznačuje nízkou druhovou diversitou bylinných a subarborescentních rostlinných zástupců. Toto unikátní rostlinné společenstvo bylo interpretováno jako pionýrské společenstvo zarůstající vysychající jezero. Na lokalitě Ovčín bylo rašeliniště spodní radnické sloje (stř. Pennsylvanian, Bolsov) pohřbeno vulkanickým popelem při sopečném výbuchu. Dosud bylo odkryto v 5 výkopech na dvou asi 40 m od sebe vzdálených místech přes 150 m2 fosiliferní vrstvy. Na této ploše bylo identifikováno 27 morfotaxonů, které reprezentují 20 kompletních rostlin (whole-plants). Fosilní rostlinné zbytky reprezentují rostlinné společenstvo s dominancí plavuňovitých rostlin porůstající planární (rheotrofický) močál situovaný do úzkého paleoúdolí s aktivním říčním systémem. Druhá část disertační práce je zaměřena na autekologii a systematiku jednotlivých taxonů z lokalit brouskového horizontu. Z třídy Sphenopsida byl emendován monotypický rod Huttonia a druh Huttonia spicata. Dále byly popsány čtyři nové...
|
|
|
Analysis of factors affecting human preferences and thus effort given to the conservation of animal species
Lišková, Silvie ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
V posledních letech se ukazuje, že lidé na zvířata, která považují za atraktivní, pohlíží poněkud odlišně, než na zvířata "ošklivá". Ta krásná se těší větší pozornosti a vyšším počtem ochranářsky zaměřených projektů. Cílem této studie proto bylo prozkoumat fenomén zvířecí krásy do detailů, a to na příkladu populárního zvířecího taxonu - ptáků. Ve třech po sobě jdoucích studiích jsme změřili lidské preference vůči různým skupinám ptáků: prvně to byli všichni zástupci papoušků, dále náhodně vybraní reprezentanti ze všech nepěvčích čeledí, a nakonec pity, pestrobarevná skupina pěvců čeledi Pittidae. První studie ukázala, že papoušci, které lidé považují za krásné, jsou v zoologických zahradách chováni ve vyšších počtech, nezávisle na statutu jejich ohrožení (status IUCN). V článku diskutujeme možné následky této skutečnosti a také výhody, kterých je možno dosáhnout, pokud budou ochranáři brát v potaz důležitost krásy jakožto faktoru zasahujícího do problematiky ochrany zvířat. Dále jsme zjistili, že lidé preferují zejména dlouhoocasé papoušky, kteří jsou modře či žlutě zbarvení. Zelená barva naopak papouškům na kráse ubírala, což vysvětlujeme tím, že většina papoušků je zelená a tudíž může respondentům připadat nezajímavá. V následujících dvou studiích se ukázalo, že lidské preference ptáků jsou...
|
|
|
Molecular phylogeny and evolutionary trends in Hieracium (Asteraceae, Lactuceae)
Krak, Karol ; Fehrer, Judith (vedoucí práce) ; Zozomová, Judita (oponent) ; Nieto Feliner, Gonzalo (oponent)
Pravé jestřábníky (Hieracium podrod Hieracium s. str.) se vyznačuje extrémní morfologickou variabilitou a různorodostí ploidních úrovní, která je spojená s různýma způsoby reprodukce. Předpokládá se, že v minulosti probíhala v rámci podrodu rozsáhlá hybridizace. V současné době je však hybridizace velice vzácná. Taxonomie podrodu je dost dobře propracována a diverzita na úrovni druhů je podrobně popsaná. Na druhé straně evoluční vztahy mezi jednotlivými druhy zatím nebyli studovány. Tato studie představuje první a zatím jedinou práci zaměřenou na objasnění těchto vztahů pomocí molekulárně biologických metod. Do analýz byly zahrnuty výlučně základní druhy (diploidní i polyploidní), které jsou morfologicky dobře odlišitelné a jsou chápány jako základní evoluční linie v rámci podrodu. Byli analyzovány sekvence dvou úseků chloroplastové DNA (trnT-trnL and trnV-ndhC) a mezerníkového úseku ETS, jádrové ribosomální DNA (nrDNA). V rámci studie byli vyvinuty tři nové low-copy jaderné markery, vhodné pro fylogenetické analýzy u Hieracium s. str., a každý z nich vykazoval vyšší variabilitu než nrDNA ETS. Jeden z nich, konkrétně část genu kódujícího enzym Squalen syntetázu (sqs), byl využit v rámci studie jako další jaderný úsek. Na základě analýzy sekvencí nrDNA ETS byly v podrodu Hieracium s. str....
|
|
|
Vliv stavu a funkce imunitního systému na pohlavní výběr u ptáků
Vinkler, Michal ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Kleven, Oddmund (oponent) ; Grim, Tomáš (oponent)
Evoluce je jedním z nejzajímavějších dějů v živém světě. V principu sestává ze dvou hlavních procesů: přírodního a pohlavního výběru. Obě tyto kategorie jevů mohou přispívat k evolučním adaptacím v oblasti zdraví a nemoci. Ačkoliv je role pohlavního výběru v evoluci imunity méně zřejmá, přesto patří otázky týkající se vlivu imunity na proces pohlavního výběru a role pohlavního výběru v evoluci zvyšování rezistence proti parazitům mezi zásadní témata současného výzkumu v biologických vědách. Jejich zodpovězení vyžaduje multidisciplinární přístup kombinující nejrůznější poznatky do jednotného paradigmatu. S mými spolupracovníky jsme se pokusili zaplnit některé významné mezery v současném poznání v této oblasti. Navržením tzv. ‚Carotenoid maintenance handicap hypothesis' jsme se snažili přispět k pochopení mechanismu udržujícího čestnost v signalizaci zdravotního stavu jedince prostřednictvím karotenoidních ornamentů. U hýla rudého (Carpodacus erythrinus) jsme potvrdili vliv karotenoidního ornamentálního zbarvení na pohlavní výběr a prozkoumali některé dílčí aspekty vztahu mezi imunogenetikou, aktivitou imunitního systému, zdravotním stavem, tvorbou ornamentace a výběrem partnera. Na příkladu zebřičky pestré (Taeniopygia guttata) jsme ukázali, že současná interpretace výsledků některých testů používaných v...
|
|
|
Spatial variability and diversity of phytobenthos and metaphyton
Černá, Kateřina ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Schagerl, Michael (oponent) ; Poulíčková, Aloisie (oponent)
Prostorová variabilita a ekologie společenstev fytobentosu v rašeliništích Abstrakt Předkládaná práce je zaměřena na dvě hlavní témata: prostorové rozšíření společenstev řas v prostředí rašelinišť mírného pásu a determinace morfologické plasticity vybraných druhů krásivek (Euastrum binale, Staurastrum hirsutum) v různých podmínkách prostředí za využití metod geometrické morfometriky. Hlavní cíle lze shrnout následovně: (1) zhodnotit sezónní a prostorové rozšíření společenstev řas v temperátním rašeliništi; (2) popsat prostorové rozšíření společenstev řas na malém měřítku ve dvou různých prostředích na vrchovištním rašeliništi; (3) zjistit rozsah morfologické plasticity u dvou vybraných druhů krásivek za různých podmínek prostředí; (4) zhodnotit druhové bohatství a disparitu krásivek z rašelinišť ve střední Evropě a jejich vztah k podmínkám prostředí. Prostorové rozšíření společenstev sinic a řas bylo studováno v podél lineárního transektu vytyčeného v homogenním prostředí rašeliniště během jednoho roku. Vzorky byly sbírány v květnu, srpnu a říjnu v různých vzdálenostech od sebe (10cm, 1m, 10m). Během sezóny jsme pozorovali nárůst druhové bohatosti a také pokles dominance druhů, spolu s významnými rozdíly v druhovém složení mezi jednotlivými odběry. Na zachování podobnosti druhového složení měly největší...
|
|
|
Agonistic encounters of fallow deer (Dama dama) males during the rut
Fričová, Barbora ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Kamler, Jiří (oponent) ; Červený, Jaroslav (oponent)
population density, but sex ratio might be the fundamental faotor determining effeotiveness of different mating taotios. l. ÚvoD, CÍLE PRÁCE. HL.\\.Ni \'{.SLEDKY Tři nEe uvedenépublikre se zrblr.ají ruznými speld1.řijného ohovánídaňků.v kátkosti shrnnto' cilem táo prix brlo- l' objxnit pro€s akalace střetnuti dvou samoůdaňka shrniého. podoL'čj* b1l čn c .;m1miautor1.popsán u jelena ertopského.Snažilijsme se sp€cifrko\at.|atrrotlirc falito4 ..rlir'ňu.iici pral.děpodobnost$ziokého soubojemezi dvěma soupeň. 2. zkoumat m|i samic (daněl)u setkánídvou samcůa okolnosti ovlivňujioítendenoe samio zůstatu jednoho čiode.iítk jinému daňkovi' 3- ZabýaI se speciálnístrategiíleku a poro!Írat reprodukěni upěoh danlrů hájíoioh taitorium na leku a hájících (doěasná) samostatnáteritoria neprímoumetodou. Podle dostupné literatury je střetnutí dvou samcůdaňka ov|ivněno z h|ediska samic třemi hlavními proximátními faktory: přítomností samic, ůekvenoí páření a pravděpodobnosti zaWeznuti. Abyohom otestovali týo predikoe, zkoumali jsme jak moc rozhodujíoí je přítomnost samio pro průběh saměích střetnuti' Předpoklridali jsme, že v přfromnosti samio budou samci ve|ni motivovaní hájit svojí pozici Stanovili jsme hypotézu,že přftomnost samio poblíŽ samoůry]ýšíěetnost střetnutí mezi dvěma daňky' ěetnost výskýu soubojů i vokalizace v...
|
|
|
Sebeprezentace umělce v italské malbě 16. století
Vítová, Kateřina ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Studie k sebeprezentaci umělce v italském malířství 16. století - abstrakt Italské umění 16. století neboli Cinquecenta je bezpochyby poutavou kapitolou dějin umění. Neméně zajímavý je vývoj života umělců ve stejné době, pochopení vlastní hodnoty a její prezentace, vytváření identity umělce neboli "uměleckého já". Během jediného století tak můžeme pozorovat přerod řemeslníka v umělce a následně umělce v umělce-dvořana. Čelními představiteli "hnutí" za povznesení postavení umění a umělce ve společnosti jsou Giorgio Vasari a Federico Zuccari. Každý z nich je představitelem jedné umělecké generace. Postavy obou malířů se zvláštním způsobem doplňují, jejich životy se v určitých chvílích setkávají a jistým způsobem na sebe navazují. Také proto je spojení Vasari-Zuccari vhodné k porozumění sociální situace nebo sebeprezentace umělců ve střední Itálii 16. století. Jako by toto duo zastupovalo fiktivní postavu umělce Cinquecenta, jehož život začíná v roce 1511 (narození Giorgia Vasariho) a končí rokem 1609 (smrt Federika Zuccariho), na níž je možné sledovat vývoj uměleckého sebepojetí nebo průběh boje za lepší postavení umělce ve společnosti. V předložené práci se pokoušíme představit malby těchto dvou umělců, jejichž prostřednictvím chtěli prezentovat vlastní osobu. Snažíme se ukázat, že výběr námětů zvolených pro...
|
|
|
Surface ozone influence on native vegetation: results based on ozone visible symptoms and stomatal flux
Matoušková, Leona ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Albrechtová, Jana (oponent) ; Hovorka, Jan (oponent)
Oblastí nejvíce postiženou v důsledku působení přízemního ozonu (O3) jsou, z hlediska zdravotního stavu vegetace, horské oblasti. Naše studie byla realizována v Jizerských horách. Vysoké úrovně O3 společně s vyhovujícími podmínkami životního prostředí pro stomatální vodivost mohou představovat hrozbu pro zdraví zdejších obnovujících se ekosystémů. Cíli této studie bylo vyhodnotit vliv O3 na vegetaci v českém pohoří a uvést doporučení a výhledy pro budoucí použití relativně nových metod hodnocení vlivu O3 na přirozenou vegetaci (viditelné symptomy a modelování stomatálního toku O3 do rostliny); tedy metod, které jsou relevantní pro fyziologii rostliny. Viditelné symptomy pravděpodobně způsobeny O3 byly hodnoceny na sedmi rostlinných druzích na čtyřech stanovištích, a to během vegetačních sezón 2006 a 2007. Pouze na dvou druzích (Fagus sylvatica L. and Rubus idaeus L.) byly symptomy určeny jako O3 skutečně vyvolané. Podle našich znalostí se jedná o první studii v České republice, kdy viditelné symptomy O3 byly ověřeny Centrem pro validaci symptomů O3 pro střední Evropu (Ozone Validation Centre for Central Europe). Naše výsledky založené na poškození rostlinných listů poukázaly na menší vliv O3, pokud přihlédneme ke koncentracím O3 (změřeny pasivními dosimetry) a k příznivým podmínkám životního...
|
host ::
RSS.