|
|
Role propagandy v Německu v letech 1933-1939
Ludvíková, Šárka ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována propagandě a využití jednotlivých jejích nástrojů pro dosažení záměrů Národně socialistické německé dělnické strany v období mezi lety 1933- 1939. Kromě popisu konkrétních prostředků propagandy se věnuje také pojmu propaganda jako takovému, zasazení nacistické propagandy do konkrétních historických obrysů a spojení s osobou ministra propagandy Josepha Goebbelse. První část práce stanoví teoretický základ tématu, je věnována výkladu pojmu propaganda a představuje hlavní teoretická východiska, krátce popisuje také historický vývoj propagandy a jejího názvu. Další kapitola potom popisuje historické události, v jejichž kontextu byla propaganda v nacistickém Německu používána a které mohou pomoci pochopit směry, jimiž se ubírala. Jedna kapitola se věnuje výhradně Josephu Goebbelsovi a jeho Ministerstvu lidové osvěty a propagandy. Poslední, stěžejní část práce, strukturovaně popisuje jednotlivé komunikační kanály nacistické propagandy, jimi přenášená sdělení a způsoby jejich využití pro záměry NSDAP, přičemž se snaží na všechny tyto prostředky pohlížet i z hlediska politických a společenských podmínek, nutných pro úspěšné vedení propagandy a ovlivňování veřejného mínění.
|
|
| |
|
| |
|
|
Strategie přežití v denících dětí a mládeže vězněných v terezínském ghettu v letech 1942-45
Berčíková, Nikola ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Deníky lze považovat za důležitou součást lidského života. Zejména v dětství jsou oblíbeným prostředkem pro vyjádření pocitů a myšlenek. Pokud si dítě píše deník, je také zpravidla jeho jediným čtenářem, někdy se může po uplynutí dlouhé doby stát majetkem rodiny. Široká veřejnost se mohla setkat s vydanými deníky umělců či cestovatelů, avšak dětské deníky byly až donedávna věcí veskrze soukromou. V Evropě se začaly zveřejňovat materiály, které znali krátce po druhé světové válce pouze svědci a bývalí vězňové koncentračních táborů a také malá část historiků a badatelů. S těmito materiály se objevily deníky dětí a dospívající mládeže, jež obsahovaly svědectví o jejich útlaku, pronásledování a věznění. Že je tento pramen fascinující i pro veřejnost dosvědčuje rozruch, který nastal po vydání deníku dospívající dívky Anny Frankové.1 V Čechách, už v roce 1967, vydalo nakladatelství Naše vojsko knihu Deníky dětí,2 kde jsou publikovány deníky českých a polských dětí, vězněných v ghettech a táborech středo-východní Evropy. Po roce 2000 vychází deník Petra Ginze,3 Otty Wolfa4 či Věry Kohnové.5 Pro badatele byly publikovány úryvky deníků v některých sbornících.6 Lze se domnívat, že tento pramen, odkazující k jednomu z nejhrůznějších období lidských dějin, je laickou veřejností přitahován jak svou formou denních...
|
|
|
Srovnání jazyka komunistické a nacistické propagandy v úvodnících a vybraných komentářových textech deníku Rudé právo (leden-červenec 1950) a deníku Venkov (srpen-prosinec 1941)
Bruner, Tomáš ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Röhrich, Alex (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává jazyk užitý v persuasivních textech propagujících komunistickou a nacistickou ideologii. Po stručném teoretickém úvodu se autor práce věnuje pojmům v jazyce obou řečí, které lze na základě vlastních i cizích poznatků označit za klíčové pro jazyk dané propagandy - pojmu "lid" v komunistické řeči a pojmu "národ" v nacistické řeči. Tato práce porovnává způsob a cíl užití těchto pojmů. Zkoumá jejich legitimizační účinek, jehož je dosahováno prostřednictvím racionalizace, narativizace a univerzalizace, zároveň se zabývá mytizací těchto pojmů v řeči daných propagand. Práce rovněž zkoumá, s jakými dalšími pojmy a jakým způsobem jsou tyto klíčové pojmy spojovány. Autor vychází z poznatků komunistické řeči, kterou považuje za doposud podrobněji popsanou, s nimi poté konfrontuje získané poznatky o řeči nacistické.
|
|
|
Analýza životopisných rozhovorů s romskými pamětníky nacistické perzekuce na pozadí odškodňovacích procesů v České republice
Zdařilová, Eva ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Analýza životopisných rozhovorů s romskými pamětníky nacistické perzekuce se zaměřuje na faktory, které mohou ovlivňovat vyprávěný životní příběh. Od samotného zapamatovávání si vzpomínek, přes jejich nové kontextualizování během života, vypravěčskou tradici informátorova zázemí, až po finální naraci a okolnosti s ní spojené. Tematickým rámcem analýzy jsou proběhnuvší kompenzační programy v ČR. Text upozorňuje na různé nahlížení minulosti při podávání žádostí o "odškodnění" na jedné straně úřady a na straně druhé pamětníky. Text přináší několik poznámek k vzájemnému nepochopení odlišných úhlů pohledu na minulost - úředníka/ historika a očitého svědka.
|
|
|
Svobodný novinář Franta Kocourek
Jiřička, Jan ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Svobodný novinář Franta Kocourek" se věnuje osobnosti významného československého novináře 20. století Franty Kocourka. Zaměřuje se především na jeho působení v tištěných médiích - prestižních prvorepublikových titulech týdeníku Přítomnost a deníku Lidové noviny, dále na jím vedeném, nepříliš úspěšném, týdeníku Groš a deníku Slovenský hlas. Kocourek se soustředil především na reportáže, byl však žánrově i tematicky velmi univerzální. Vedle pronikavých reportáží o stoupajícím vlivu nacismu v Německu psal například i sondy o deklasovaných vrstvách společnosti či odborné filmové studie nebo eseje. Tato práce popisuje Kocourka jako všestrannou osobnost, která se kromě práce v médiích zabývala i literaturou, filmem či veřejným vystupováním. Prostor je věnován i Kocourkově působení v rozhlase, kde se na přelomu 30. a 40. let vypracoval mezi nejuznávanější československé reportéry a provázel občany Československa během posledního období první republiky, během krátké etapy druhé republiky i za německé okupace. Diplomová práce přibližuje Kocourka nejen jako špičkového a mimořádně vzdělaného a zcestovalého novináře, ale i jako statečného člověka, který československou veřejnost povzbuzoval prostřednictvím rozhlasu, článků a přednášek a který kvůli svým odvážným postojům zemřel v nacistickém...
|
|
|
Proměna obrazu Sovětského svazu v protektorátním denním tisku na příkladu srovnání dobových mediálních obsahů z přelomu srpna a září 1939 a přelomu června a července 1941
Veselá, Lenka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce "Proměna obrazu Sovětského svazu v protektorátním denním tisku na příkladu srovnání dobových mediálních obsahů z přelomu srpna a září 1939 a přelomu června a července 1941" pojednává o způsobu, jakým protektorátní periodika informovala o paktu Ribbentop-Molotov a později o německé invazi do Sovětského svazu. Na příkladě těchto událostí a jejich reflexe v protektorátním denním tisku lze demonstrovat, jak pružně protektorátní propaganda reagovala na aktuální politický kurz. Pro účely práce byly zvoleny tři deníky: Polední list, Večerní České slovo, Venkov, které byly zkoumány ve dvou časově ohraničených obdobích, a to od 23. 8. 1939 do 27. 9. 1939 a od 16. 6. 1941 do 14. 7. 1941. Metodou práce je historická srovnávací analýza, která postihuje proměnu postojů protektorátní propagandy v závislosti na historickém kontextu, a sémiotická analýza, která se zabývá dobovým mediálním diskurzem a odhaluje udržovanou ideologii na úrovni znakových systémů.
|
|
|
Vznik vyhlazovacích táborů nacistického Německa 1941 - 1942
Hájek, Jakub ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce "Vznik vyhlazovacích táborů nacistického Německa 1941 - 1942" se zabývá stupňováním nacistické perzekuce Židů v období vymezeném útokem na Sovětský svaz a konferencí ve Wannsee. Práce studuje rozhodující období pro osud Židů na území nacistického Německa a hledá momenty vedoucí k postupnému stupňování pronásledování Židů. Od počátečního hledání vhodného cíle deportací po vraždy vrcholící spuštěním masového vyvražďování, skrytého pod pojmem "konečné řešení", v systému specielně budovaných vyhlazovacích táborů. Důraz je kladen na distribuci rozkazů, řízení a koordinaci procesu z pohledu centrálních institucí bezpečnostního aparátu a nacistické administrativy. Vznik systému řízení a postupná centrální organizace procesu hrají klíčovou roli pro pochopení způsobu fungování hromadného zabíjení a jeho posunu od lokálních akcí k industrializovanému procesu, který postihl židovské obyvatelstvo celé Evropy.
|
|
|
Rasistické zákonodárství nacistického Německa
Vernerová, Denisa ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Shrnutí Diplomová práce je členěna do devíti samostatných kapitol. V první kapitole jsem se zaměřila na důsledky první světové války. Krátce po utichnutí bojů se ve Francii sešli zástupci zúčastněných mocností s cílem stanovit odpovědnost za rozpoutání celosvětového konfliktu. Versailleskou mírovou smlouvou byly Německu uloženy vysoké finanční reparace, redukce armády a v neposlední řadě odejmutí části území. Ve druhé a třetí kapitole se věnuji poválečnému vývoji na území Německa. Po skončení války se z Německa stala republika, a to republika demokratická. Výmarská republika měla dokonce jednu z nejdemokratičtějších ústav v Evropě. Republika se od svého vzniku potýkala s těžko překonatelnými obtížemi vnitropolitickými, hospodářskými a později i finančními. A tak není divu, že demokracií zklamaní občané slyšeli na libozvučná hesla nacionálních socialistů o vymýcení nezaměstnanosti a zlepšení životní úrovně pro všechny. Pro lepší orientaci v textu jsem z hlediska přijímání antisemitských opatření rozdělila éru Hitlerova Německa do tří období. V prvním z nich se nacisté zaměřili především na vylučování Židů (s jistými výjimkami) z určitých povolání a jejich odsun na okraj společnosti. Po roce 1935 se situace zdánlivě uklidnila, když tempo přijímání diskriminačních předpisů na krátkou dobu zvolnilo. Rok 1938 a...
|
host ::
RSS.