|
|
Femvertising v Česku z pohledu žen generace Z a generace X
Rohlíčková, Františka ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
V posledních několika letech se femvertising začal ve veřejném prostoru objevovat čím dál více, což odpovídá celkovému trendu společnosti a rozšiřujícímu se zájmu o téma feminismu a inkluzivity. Otázkou ale stále zůstává, jak jsou feministické reklamy vnímány a jak se pohled na ně liší mezi generacemi. Také není zcela jasné, jak je femvertising vnímán v České republice, kde je téma feminismu v reklamě stále neprozkoumáno. Cílem práce bylo zjistit postoje generace Z a generace X vůči feministické reklamě - femvertisingu využitím kvalitativního výzkumu, konkrétně metodou hloubkových rozhovorů. Součástí práce je porovnání vnímání femvertisingu těmito dvěma generacemi. Hlavním zjištěním práce byl pozitivní pohled na tento typ reklamy u obou generací, rozdíly pak byly patrné v konkrétních tématech, například v tom, jak moc má být reklama explicitní nebo zda má zobrazovat stereotyp. Obecně by se ale dalo říci, že jak generace Z, tak generace X oceňuje snahy femvertisingu a tento styl reklamy jim připadá sympatický, což se projevuje i na jejich vztahu k dané značce.
|
|
|
Co pro generaci Z představuje pojem ekologické chování
Beranová, Eliška ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Téma ekologie a ekologického chování je v současné době velmi aktuální a diskutované, neboť jde o problém, který se týká nás všech a naší budoucnosti. Hlavním cílem práce je zjistit, co si generace Z představuje pod pojmem ekologického chování, a to jak v kontextu chování samotných respondentů, tak z pohledu jejich interpretace a vnímání chování firem. Práce zahrnuje teoretickou část zabývající se zeleným marketingem, ekologickým chováním a souvisejícími teoretickými koncepty a praktickou část, která zahrnuje samotný výzkum. Ten byl prováděn kvalitativní metodou v podobě semi-strukturovaných rozhovorů, které byly následně analyzovány pomocí tematické analýzy a otevřeného kódování. Z analýzy uskutečněných rozhovorů vyplývá, že generace Z pod pojmem ekologické chování vidí především omezení osobní stopy, a to v čele s tříděním odpadu. V kontextu firem pak podle generace Z ekologické chování zahrnuje ekologické produkty a jejich obaly. Zároveň je však důležité, aby nešlo jen o pózu a ekologie stála skutečně v základu podnikání firmy a její hlavní filozofie.
|
|
|
Výzkum pozice second handových obchodů s vlastní značkou na českém trhu
Rejchrtová, Karina ; Schneiderová, Soňa (vedoucí práce) ; Koudelková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá, jak zákazníci vnímají pozici second handových obchodů s vlastní značkou na českém trhu. Jelikož se jedná o relativně nový segment obchodů, práce se z velké části věnuje i tomu, jak second handový trh vznikl a proč tak rychle roste. Mimo jiné se věnuje i změně nákupního chování zákazníků, která je jednou z příčin. Cílem práce je zjistit, jak si second handové obchody s vlastní značkou stojí v porovnání s konkurenčními řetězcovými obchody a second handy bez vlastní značky. Součástí práce je i návrh pyramidy second handového trhu, která rozděluje second handové obchody s vlastní značkou do segmentů navržených podle pyramidy značek autorkou Harriet Posner. Výzkum byl proveden dotazníkovým šetřením. Při analyzování odpovědí respondentů v praktické části byly využity teoretické poznatky a na základě výsledků byly v závěru práce prezentovány zjištění a závěry, které z výzkumu plynou.
|
|
|
Proměny užívání nových médií a jejich role v partnerských vztazích
Zemanová, Eliška ; Turková, Kateřina (vedoucí práce) ; Hrbáčková, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá proměnami užívání nových médií v partnerských vztazích generace Z. Cílem práce je zjistit, jakou roli mají sociální média v partnerském vztahu, jaké plní funkce a jak do nich zasahují. V první části práce jsou definována nová média a sociální sítě a následně jsou představena specifika partnerské online komunikace a prezentace vztahu na sociálních sítích. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu. Respondenty tvoří zástupci generace Z, kteří jsou uživateli sociálních sítí, udržují dlouhodobý vztah a nesdílí s partnerem domácnost. Získaná data z provedených polostrukturovaných rozhovorů byla analyzována metodou zakotvené teorie. Jako klíčová se jevila témata týkající se zasahování sociálních sítí do společně tráveného času, důrazu na soukromí, vzájemné komunikace páru, komunikace s opačným pohlavím a motivace pro prezentování partnerského vztahu na sociálních sítích.
|
|
|
Postoj generace Z k influencer marketingu na Instagram
Čapková, Erika ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o fenoménu influencerů na sociálních sítích a jejich využití v rámci marketingové komunikace. Práce si klade za cíl zjistit postoj generace Z k influencer marketingu na sociální síti Instagram. V teoretické části práce jsou nejdříve vymezeny pojmy influencer a influencer marketing. Následují výhody, rizika, cena a možnosti spolupráce s influencery. Práce dále nastiňuje charakteristiku ideálního influencera a pro influencer marketing vymezuje legislativní a etický rámec. V praktické části práce jsou zpracovány hloubkové rozhovory se zástupci generace Z, které odkrývají, jak generace Z sponzorovaný obsah na Instagramu vnímá.
|
|
|
Postoj generace Z k šokující reklamě
Procházka, Ondřej ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na generaci Z a její postoj k šokující reklamě. Teoretická část se nejprve věnuje vymezení pojmu reklama a šokující reklama. Dále představuje generaci Z, její specifika a klíčové postoje. Praktická část práce popisuje výzkum postojů, který probíhal formou hloubkových rozhovorů s deseti respondenty. V závěru jsou představeny hlavní zjištění plynoucí z výzkumu ve formě osmi klíčových postojů, které generace Z vůči šokující reklamě zastává.
|
|
|
World: Anything bad happens. Internet: Let’s make a meme of it!
Balcaříková, Ivana ; Heřmanová,, Marie (oponent) ; Kubíková, Zuzana (vedoucí práce)
Za generaci Z označujeme generační skupinu, jenž se narodila mezi lety 1995 a 2012. Přišla na svět v době, kdy byl internet již v plném proudu. Je s ním neodmyslitelně spojována. Je to její přirozené prostředí. Pohybuje se v něm obratně, bez jakýchkoli potíží a zcela nepřetržitě. Na feedy gen Z kids se neustále hrnou haldy nových informací, témat, fenoménů, trendů, memů. To dává vzniknout jakési nihilistické a odevzdané povaze této generace, která je neustále zahlcována kumulací nového obsahu a musí se s ním nějakým způsobem vypořádat. Primární zbraní Gen Z se nepochybně stal humor, který přesahuje jakýkoli jiný obranný systém. Memy, reference, reakční videa se stala jejich neodmyslitelnou součástí. Internetový humor v podobě memů, krátkých tanečků či tweetů přesahuje do každodenní komunikace a může být jen čistou formou zábavy. Tento formát ale poskytuje jednotlivým uživatelům také možnost se svobodně vyjádřit i k palčivějším tématům, kterých si tato generace nepochybně všímá. Na rozdíl od těch minulých, se ale snaží vyrovnat se situací a celkovým zahlcením prostřednictvím právě onoho osobitého humoru, který čerpá z internetové kultury. Tato bakalářská práce se zaměřuje na mapování materiálu, který prostřednictvím memového formátu na platformě tiktok zprostředkovává či reaguje na současné globální problémy jako je uprchlická krize, potenciální třetí světová válka, globální oteplování nebo rasismus. Mají tyto reakce ve skutečnosti nějaký výpovědní, informační potažmo edukační potenciál, nebo jsou to jen prázdné a v některých případech nepatřičné způsoby, jak se poprat se současnou situací, o které však autoři nemají dostatek informací a proto mystifikují, či zlehčují dané téma a pokud ano, je to problematické?
|
|
| |
|
|
Užívání jazyka v internetové komunikaci a jeho vliv na praktickou portugalštinu
Kohoutová, Kamila ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
Užívání jazyka v internetové komunikaci a jeho vliv na praktickou portugalštinu Bakalářská práce Portugalistika Univerzita Karlova v Praze Autor: Kamila Kohoutová Vedoucí práce: PhDr. Jan Hricsina, Ph.D. Abstrakt Tato práce se zabývá užitím specifického jazykového kódu, typického pro komunikaci zprostředkovanou počítačem. Takový kód je často spojován s mladšími generace, jměnovitě dětmi milénia a generací Z, a vzbuzuje obavy týkající se vlivu, který by mohl mít na vzdělanost mladistvých a jejich schopnost se správně vyjadřovat. Cílem této práce je ověřit, zda by užívání internetu těmito generacemi opravdu mohlo mít negativní dopad na portugalský jazyk. Nejprve v úvodu stručně prezentujeme toto téma a poté přistupujeme k popisu nejen sociálních změn, ale i technologických inovací, které formovaly jazyk a jeho prostředí v průběhu uplynulých staletí. V druhé kapitole dále zkoumáme přímý vliv, který internet jako médium má na jazykové útvary. Třetí kapitola je věnována kategorizaci charakteristických rysů jazyka užívaného na internetu a kapitola čtvrtá se soustředí na teorii střídání kódů. Práce je zakončena vlastní analýzou písemných prací studentů portugalských středních škol. Klíčová slova: portugalština, internet, komunikace zprostředkovaná počítačem, transformativní pravopis, generace Z
|
|
|
Generace Y a maďarský film
Rychterová, Karolína ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Předmětem této diplomové práce je propojení dvou celkem odlišných témat. Těmito tématy jsou generace a film, konkrétně potom generace Y a maďarský film. Takovým spojovacím bodem těchto dvou témat je maďarský režisér György Pálfi a jeho film Taxidermia. První část diplomové práce představuje především téma generace, rozebírá generace od Baby boomers až po Generaci Z. Vysvětluje, jak se tyto kohorty datují, čím se vyznačují, proč se tak nazývají a co je pro ně typické. Zároveň jsou zde uvedeny základní poznatky z historického kontextu, které nám ony generační kohorty určují. Druhá část diplomové práce je zaměřena na téma maďarské kinematografie. Popisuje zde historii maďarského filmu, představuje její typické tvůrce a jejich filmy. Máme zde také praktickou část, která nám ukazuje, co mladí lidé, zástupci generace Y, vědí či nevědí o maďarských filmech. Třetí část diplomové práce nese název György Pálfi. Tato část je vlastně tou stěžejní. Obsahuje rozhovor se samotným režisérem a rozbor filmu Taxidermia, který v této práci hraje důležitou roli, a to hlavně proto, že nám vlastně spojuje všechna daná témata.
|
host ::
RSS.