|
|
Užívání jazyka v internetové komunikaci a jeho vliv na praktickou portugalštinu
Kohoutová, Kamila ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
Užívání jazyka v internetové komunikaci a jeho vliv na praktickou portugalštinu Bakalářská práce Portugalistika Univerzita Karlova v Praze Autor: Kamila Kohoutová Vedoucí práce: PhDr. Jan Hricsina, Ph.D. Abstrakt Tato práce se zabývá užitím specifického jazykového kódu, typického pro komunikaci zprostředkovanou počítačem. Takový kód je často spojován s mladšími generace, jměnovitě dětmi milénia a generací Z, a vzbuzuje obavy týkající se vlivu, který by mohl mít na vzdělanost mladistvých a jejich schopnost se správně vyjadřovat. Cílem této práce je ověřit, zda by užívání internetu těmito generacemi opravdu mohlo mít negativní dopad na portugalský jazyk. Nejprve v úvodu stručně prezentujeme toto téma a poté přistupujeme k popisu nejen sociálních změn, ale i technologických inovací, které formovaly jazyk a jeho prostředí v průběhu uplynulých staletí. V druhé kapitole dále zkoumáme přímý vliv, který internet jako médium má na jazykové útvary. Třetí kapitola je věnována kategorizaci charakteristických rysů jazyka užívaného na internetu a kapitola čtvrtá se soustředí na teorii střídání kódů. Práce je zakončena vlastní analýzou písemných prací studentů portugalských středních škol. Klíčová slova: portugalština, internet, komunikace zprostředkovaná počítačem, transformativní pravopis, generace Z
|
|
|
Generace Y a maďarský film
Rychterová, Karolína ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Předmětem této diplomové práce je propojení dvou celkem odlišných témat. Těmito tématy jsou generace a film, konkrétně potom generace Y a maďarský film. Takovým spojovacím bodem těchto dvou témat je maďarský režisér György Pálfi a jeho film Taxidermia. První část diplomové práce představuje především téma generace, rozebírá generace od Baby boomers až po Generaci Z. Vysvětluje, jak se tyto kohorty datují, čím se vyznačují, proč se tak nazývají a co je pro ně typické. Zároveň jsou zde uvedeny základní poznatky z historického kontextu, které nám ony generační kohorty určují. Druhá část diplomové práce je zaměřena na téma maďarské kinematografie. Popisuje zde historii maďarského filmu, představuje její typické tvůrce a jejich filmy. Máme zde také praktickou část, která nám ukazuje, co mladí lidé, zástupci generace Y, vědí či nevědí o maďarských filmech. Třetí část diplomové práce nese název György Pálfi. Tato část je vlastně tou stěžejní. Obsahuje rozhovor se samotným režisérem a rozbor filmu Taxidermia, který v této práci hraje důležitou roli, a to hlavně proto, že nám vlastně spojuje všechna daná témata.
|
|
|
Postoj generace Z k "indoorizaci outdoorových sportů"
Veselá, Jana ; Voráček, Josef (vedoucí práce) ; Opelík, Daniel (oponent)
Název: Postoj generace Z k "indoorizaci outdoorových sportů" Cíle: Hlavním cílem mé bakalářské práce je objasnit postoj generace Z k rostoucí nabídce outdoorových sportů v umělých, bezpečných a kontrolovaných podmínkách. Objasnění postojů by vedlo ke zlepšení porozumění spotřebitelských přání a preferencí různých účastníků patřících do generace Z. Metody: V práci je využívána metoda kvantitativního výzkumu, a to konkrétně elektronické dotazování, jehož cílem je zjistit postoje a motivaci minimálně 150 respondentů, patřících do generace Z. Soubor respondentů byl tedy určen částečně ovlivněným výběrem. Výsledky: Výsledek práce lze obecně formulovat tak, že generace Z má pozitivní postoj k indoorizaci outdoorových (lifestylových) sportů. Generace Z oceňuje vlastnosti jak indoorizovaného světa, tak přírodního prostředí. Můžeme ale pozorovat tendence upřednostnění indoorizovaných center především na základně praktických důvodů, jako časová a distanční dostupnost, větší efektivnost tréninku, nebo možnost sportovat celoročně i za špatného počasí. Výsledky ukázali, že respondenti reprezentující generaci Z jsou, co se týče vybraných lifestylových sportů, více aktivní v indoorizovaném prostředí. Klíčová slova: outdoorové sporty, indoorizace, lifestylové sporty, generace Z, komercializace, motivační faktory
|
|
|
Generace Z a sportovní značky
Šustrová, Tereza ; Voráček, Josef (vedoucí práce) ; Navrátilová, Miroslava (oponent)
Název: Generace Z a sportovní značky Cíle: Hlavním cílem diplomové práce je zjistit pomocí skupinových rozhovorů, jaký význam mají značky sportovního zboží v rámci kupního rozhodovacího procesu pro generaci Z žijící v hlavním městě Praha. Metody: V práci byla využita kvalitativní metoda skupinových rozhovorů. Scénář skupinových rozhovorů byl sestaven na základě rešerše literatury. Z rozhovorů byl pořízen audiozáznam, který byl využit spolu s poznámkami k analýze dat. K přepisu dat z audiozáznamu byla využita metoda shrnujícího protokolu. Dále byla na základě identifikovaných kategorií a témat vytvořena závěrečná zpráva. Výsledky: Pro generaci Z žijící v hlavním městě Praha hraje značka svou roli v rámci kupního rozhodovacího procesu ve všech jeho fázích při koupi sportovního zboží. Generace Z žijící v hlavním městě Praha má kladný vztah ke sportovním značkám. Jsou ochotní si připlatit za značkové zboží a jsou loajální ke značkám. Klíčová slova: generace Z, značka, sportovní značka, spotřebitel, spotřební chování, kupní rozhodovací proces
|
|
|
Postoj generace Z k české dokumentární audiovizuální tvorbě z let 2000 - 2020
Haiklová, Kristýna ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postojem generace Z k českým dokumentárním filmům a seriálům. Konkrétně je cílem práce popsat společné tendence celé generace Z či jejích podskupin v rámci jejich postoje k české dokumentární tvorbě. Výzkumnou metodou pro zjištění postoje této generační kohorty je dotazníkové šetření. Úplně na začátku je charakterizována generace Z, rozebrány jsou její formanty a základní charakteristiky. Jedna z podkapitol je věnována i speciálně české generaci Z. V teoretické části je pak také věnován prostor dokumentární tvorbě, konkrétně její charakteristice, typologii a historii dokumentů. Žánr dokumentu je v práci představen jak v celosvětovém, tak také v českém prostředí a kontextu. V praktické části je popsán výzkum, tedy dotazníkové šetření. Výsledky jsou prezentovány u každé vyhodnocené otázky zvlášť, přičemž na konci je umístěno hromadné shrnutí s nejdůležitějšími a nejzajímavějšími poznatky z výzkumu.
|
|
| |
|
|
Fenomén FOMO v kontextu sociální sítě Instagram
Thein, Filip ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Ježková, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na fenomén FOMO, tedy strach ze zmeškání nějaké události, na sociální síti Instagram. Teoretická část se věnuje vymezení pojmu FOMO z psychologického hlediska a jeho aplikaci v marketingu. Dále představuje vztah generací k sociálním sítím se zaměřením na mladistvé a mladé dospělé. Praktická část pomocí kvalitativního výzkumu zkoumá, jakým způsobem ovlivňuje fenomén FOMO aktivitu mladých dospělých na sociální síti Instagram. Zároveň zkoumá, jak uživatelé reagují na FOMO marketing ze strany influencerů.
|
|
|
Vnímání aktivismu na Instagramu příslušníky generace Z
Nguyen, Nhu Anh ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Ježková, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá způsoby, jakým způsoby zapojení do aktivistických činností na této sociální síti zjištěn ětší množství aktivistických činností na Instagramu u žen než u mužů. Mezi online a offline aktivistickými činy byla zjištěna pouze slabá korelace. Dle odpovědí espondentů lze však soudit, že příslušníci generace Z offline světě věří Hloubkové rozhovory následně zkoumaly motivaci uživatelů k tvorbě aktivistického obsahu na Instagramu. Respondenti uvedli, že nstagramu sledují šíření povědomí, možnost legislativní změny. Příslušníci generace Z, kteří aktivistický obsah na Instagramu prezentaci mainstreamových aktivistických témat na Instagramu spíše skeptičtí, oceňují však nové pohledy a nová témata. Uvádí, že aktivistický obsah na
|
|
| |
|
|
Fenomén sociální sítě TikTok a její vliv a vnímání v Česku
Kudyn, Viktorija ; Ortová, Nina (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Anotace: Bakalářská práce si klade za cíl definovat vnímání sociální sítě TikTok v Česku. Teoretická část definuje vývoj platformy v kontextu jiných sociálních sítí, důvody rostoucí popularity mezi uživateli a bezpečnostní výzvy, kterým globálně čelí, s důrazem na nejprominentnější kauzu zákazu TikToku prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Kvantitativní šetření mezi respondenty ve věku 13-35 let následně zjišťuje, jak si sociální síť mezi Čechy stojí v aspektech definovaných v teoretické části. Mezi respondenty byli zařazeni aktivní uživatelé této aplikace i ti, kteří ji mají v povědomí, ale síť ani aplikaci nevyužívají. Analýza odpovědí má za cíl srovnat odpovědi respondentů věkových skupin 13-18 a 19-35 let a vymezit jejich odlišnosti ve vnímání sítě. Tyto názory jsou poté závěrečně shrnuty s cílem zobecnit vnímání sociální sítě a aplikace napříč Českou republikou.
|
host ::
RSS.