|
|
Vybrané jazykové problémy při procesu tlumočení mezi češtinou a portugalštinou
Hrušovská, Petra ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent)
Práce Vybrané jazykové problémy při procesu tlumočení mezi češtinou a portugalštinou roze- bírá z tlumočnického hlediska tyto dva jazyky, které patří do různých jazykových rodin. Úvod obsahuje motivaci pro výběr tématu a stanovuje základní strukturu práce. První kapitola (Jazyky a tlumočení) nastiňuje teoretická východiska podle Skaličkovy jazykové typologie a podává obecný úvod do tlumočení, jako základní téma jsou stanoveny vybran jazykové prob- lem, s nimiž se sektává tlumočník při převodu mezi češtinou a portugalštinou. Druhá kapitola (Překladatelské postupy) je zaměřena na překladatelské metody a postupy zejména s odkazem na Vinaye a Darbelneta. Třetí kapitola (Tvarosloví a skladba) kontrastivně analyzuje a na překladech ilustruje použití podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen a členů v obou jazy- cích. Poslední kapitola (Slovní zásoba) se zabývá některými jevy z oblasti slovníku (interfer- ence, synonymie a frazeologie). V závěru práce se zdůrazňuje úloha kontextu pro tlumočení a jistá metodologická omezení s ní spojená. Klíčová slova: Čeština, Portugalština, Typologie jazyků, Kontrastivní lingvistika, Tlumočení
|
|
|
Užívání jazyka v internetové komunikaci a jeho vliv na praktickou portugalštinu
Kohoutová, Kamila ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
Užívání jazyka v internetové komunikaci a jeho vliv na praktickou portugalštinu Bakalářská práce Portugalistika Univerzita Karlova v Praze Autor: Kamila Kohoutová Vedoucí práce: PhDr. Jan Hricsina, Ph.D. Abstrakt Tato práce se zabývá užitím specifického jazykového kódu, typického pro komunikaci zprostředkovanou počítačem. Takový kód je často spojován s mladšími generace, jměnovitě dětmi milénia a generací Z, a vzbuzuje obavy týkající se vlivu, který by mohl mít na vzdělanost mladistvých a jejich schopnost se správně vyjadřovat. Cílem této práce je ověřit, zda by užívání internetu těmito generacemi opravdu mohlo mít negativní dopad na portugalský jazyk. Nejprve v úvodu stručně prezentujeme toto téma a poté přistupujeme k popisu nejen sociálních změn, ale i technologických inovací, které formovaly jazyk a jeho prostředí v průběhu uplynulých staletí. V druhé kapitole dále zkoumáme přímý vliv, který internet jako médium má na jazykové útvary. Třetí kapitola je věnována kategorizaci charakteristických rysů jazyka užívaného na internetu a kapitola čtvrtá se soustředí na teorii střídání kódů. Práce je zakončena vlastní analýzou písemných prací studentů portugalských středních škol. Klíčová slova: portugalština, internet, komunikace zprostředkovaná počítačem, transformativní pravopis, generace Z
|
|
|
Jazyk portugalské reklamy
Melounová, Irena ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce nazvaná Jazyk portugalské reklamy se zabývá moderním a dynamickým reklamním diskursem. V práci uváděné výsledky se zakládají na analýze vlastního korpusu reklamních textů sebraných v letech 2006 - 2008 převážně v portugalském tisku. Práce je rozdělena do osmi kapitol, odrážejících jednotlivé lingvistické disciplíny a jazykové roviny. Reklama je především komunikací, nejčastěji jednosměrnou, směřující od firmy k anonymní, blíže neurčené skupině potenciálních zákazníků. Reklamní sdělení musí nejprve zaujmout adresáta a pak co nejlépe informovat o výhodách plynoucích z koupě výrobku. Z jazykových funkcí zaujímá čelní místo funkce apelová. Tištěné reklamy mají verboikonickou povahu; minimální jazykovou výpověď v reklamě představuje jméno značky. Nejčastěji se kombinuje titulek, slogan, argumentační text s obrazovým doprovodem, přičemž mohou vstupovat do nejrůznějších vzájemných vztahů. V rámci pragmatiky jsme se věnovali v první řadě porušování konverzačních maxim. Reklamní výpovědi jsou nejčastěji nepřímými řečovými akty. Na poli časové a místní deixe převládají výrazy aqui a agora, které usouvztažňují výpověď k okamžiku a místu promluvy. Portugalské reklamní texty využívají pro oslovení adresáta nejčastěji nevyjádřenou třetí osobu jednotného čísla, což jim umožňuje zasáhnout velký okruh...
|
|
|
CPLP a pozice portugalského jazyka v mezinárodních organizacích
Bedrníček, Jiří ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent)
CPLP A POZICE PORTUGALSKÉHO JAZYKA V MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍCH Bakalářská práce, Portugalistika Univerzita Karlova v Praze ANOTACE Práce se zabývá postavením portugalského jazyka v mezinárodních organizacích a rolí Společenství portugalsky mluvících zemí (portugalsky Comunidade dos Países de Língua Portuguesa-CPLP), které má jako jeden ze svých hlavních cílů šířit a posilovat pozici portugalského jazyka v mezinárodním měřítku. Úvod obsahuje základní informace v číslech o portugalském jazyce se zmínkou o důležité historické události v dějinách tohoto jazyka. Uvede rovněž strukturu práce. První kapitola (Mezinárodní organizace a jazyk) je věnována charakteristice mezinárodních organizací a užívání jazyka uvnitř systému organizací. Dále následuje rozdělení do kategorií podle statusu jazyka. Druhá kapitola (CPLP a portugalština) se detailně zaměří na lusofonní společenství a jeho činnosti v procesu internacionalizace portugalštiny, na její historii a strukturu. Součástí jsou i informace o institutu IILP (Instituto de Língua Portuguesa) v rámci CPLP. Třetí kapitola (Mezinárodní organizace a portugalština) analyzuje postavení portugalštiny v mezinárodních organizacích s důrazem na dostupnost webových stránek v portugalštině u jednotlivých organizací. Organizace jsou řazeny podle kontinentů. Čtvrtá kapitola...
|
|
|
Oslovování v současné evropské portugalštině
Knollová, Eva ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématem ekvivalentu české opozice tykání - vykání v evropské portugalštině a s ní souvisejícím oslovováním. Začíná revizí existující terminologie a ve snaze podchytit jev v celé jeho komplexnosti je autorkou zaveden pojem allokuční forma, který zahrnuje zájmena označující adresáta promluvy, příslušný tvar slovesa, ale také zájmenné výrazy označující adresáta v předmětu věty, výrazy adresátovi přivlastňující a v neposlední řadě formalizované oslovení tituly. Východiskem vlastního výzkumu je teoretická studie srovnávající zahraniční (české a francouzské) a domácí (portugalské) zpracování dané problematiky. Samotný výzkum je inspirován autorčinou vlastní jazykovou zkušeností a dostupnými referencemi o jazykové nejistotě rodilých mluvčí. Výzkum je realizován pomocí dvou dotazníků. První z nich (D1) vyplnilo 21 respondentů z prostředí Portské univerzity. Druhý dotazník (D2) má značně širší sociodemografický a geografický záběr, který se promítá i do mnohonásobně vyššího počtu respondentů (202 z celého Portugalska). Základní zadání zůstává v obou dotaznících zachováno: respondenti se mají vyjádřit k tomu, jakými výrazovými prostředky se obracejí na známé i neznámé osoby (rozdělené podle blízkosti a druhu vztahů, který je s respondenty spojuje), a také zaznamenat, jakým...
|
|
| |
|
|
K problematice minulých časů v portugalštině a ve španělštině: kontrastivní studie na příkladu vybraného díla
Weisová, Alžběta ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje prostřednictvím kontrastivní metody o srovnání temporálního podsystému minulých časů indikativu v současné portugalštině a španělštině. Konfrontace jazyků natolik blízkých, mající společný původ a podobné okolnosti vývoje, je značně obtížná a často se jedná o velmi nepatrné významové nuance. V naší práci jsme se pokusili zvážit všechny odlišnosti, jak z hlediska plánu výrazu, tak z hlediska plánu obsahu. Oba jazyky disponují slovesnými tvary, které se často téměř kryjí; naše analýza však ukázala, že mohou vykazovat i rozdílné hodnoty, a to především v oblasti modu. Tyto rozdíly se na první pohled mohou zdát bezvýznamné, avšak k správnému užívání jazyka jsou zásadní. Románské jazyky obecně disponují celou škálou prostředků, jak popsat (nejen) uplynulou událost. Přestože každý systém má mít svůj řád, nelze na jazyk nahlížet striktně či dogmaticky a snažit se každý jev jednoznačně definovat, nýbrž být objektivním pozorovatelem a respektovat přirozený jazykový vývoj. I během našeho zkoumání jsme se nejednou setkali s případem, že teoretik označil příklad z praxe za sporný.
|
|
|
Názvy zvířat v české a portugalské frazeologii a idiomatice
Veverková, Anna ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou portugalské a české idiomy, které obsahují názvy zvířat a částí jejich těl. V úvodní části se práce věnuje teoretickým aspektům frazeologie a idiomatiky s ohledem na odlišnosti v přístupu českých a portugalských lingvistů. Z těchto teoretických základů pak vychází praktická část, která je věnována rozboru idiomatických výrazů. Základem pro praktickou část práce je rozsáhlý seznam portugalských a českých idiomů, které jsou zkoumány z různých hledisek, vždy ale s cílem nalézt jak odlišnosti mezi češtinou a portugalštinou, tak společné rysy obou jazyků. Praktická část je tak věnována mimo jiné výzkumu míry ekvivalence mezi portugalskými a českými idiomy, rozboru vybraných skupin výrazů a v závěru také etymologii některých idiomů. Klíčová slova zvířata, frazeologie, idiomatika, čeština, portugalština
|
|
|
Portugalská vlastní jména v češtině
Robovská, Lenka ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent)
Tématem této teoreticko-empirické diplomové práce jsou portugalská vlastní jména, konkrétně jména osob, v češtině. Práce si klade za cíl zmapovat zacházení s touto okrajovou částí slovní zásoby v češtině, stanovit, jaké obtíže tato jména působí, a konečně doporučit ucelený přístup, jak s nimi zacházet. Zároveň zasazuje portugalská jména do širšího rámce tvořeného cizími antroponymy obecně. Práce pojednává o třech dílčích tématech: zaprvé se jedná o počeštěnou výslovnost, zadruhé o zařazování jednotlivých jmen do skloňovacích paradigmat a skloňování celých jmen, zatřetí o pravopisné změny, ke kterým v češtině dochází. Východiskem práce je literatura zabývající se cizími vlastními jmény v češtině. Tato literatura obsahuje kodifikační příručky a další seriózní práce o českém jazyce, několik publikací zabývajících se jmény z jednotlivých jazyků a dále různé slovníky, encyklopedie, učebnice dějepisu a další publikace, které se tématu dotýkají pouze okrajově. Takto získaná východiska jsou konfrontována s rozsáhlým výzkumem. První část výzkumu tvoří excerpce z odborných textů napsaných a přeložených třinácti odborníky na historii lusofonních zemí a portugalské a brazilské literatury. Druhá část výzkumu analyzuje skloňování portugalských jmen u pěti známých portugalských a brazilských osobností z historie a...
|
|
|
Srovnání vývoje a užívání konjunktivu v portugalštině a španělštině
Nováková, Zuzana ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent)
V této práci jsme se pokusili poukázat na nejdůležitější rozdíly používání konjunktivu v portugalštině a ve španělštině. Nešlo zde o statistický přehled výskytu jednotlivých výrazů, jelikož tomu nedovoluje rozsah práce. Z tohoto důvodu jsme bohužel museli vynechat i určité okruhy, jakým je například souslednost časová či temporální problematika. Ta je v této práci zmíněna jen velmi okrajově. K markantním rozdílům mezi oběma jazyky zde nicméně nedochází. Ačkoliv může být v některých případech poměrně obtížné oddělit temporální a modální hledisko, soustředili jsme se pouze na alternaci modální. V obou jazycích lze uvažovat o třech možných významech konjunktivu. V prvním má svou vlastní modální hodnotu a stojí v opozici s indikativem. Děje se tak zejména ve vedlejších větách adjektivních, po některých výrazech ve větách substantivních a po některých spojkových výrazech ve větách okolnostních. Ve druhém případě je konjunktiv vázán na jiný modální výraz a pouze redundantně opakuje modální hodnotu řídícího členu. Děje se tak zejména ve větě hlavní, ve vedlejších větách substantivních a ve větách okolnostních. V posledním případě konjunktiv nabývá asertorickou hodnotu a ztrácí svou funkční platnost. Jedná se tu pouze o formální stránku tohoto slovesného modu. Při bližším rozboru je možné konstatovat, že...
|
host ::
RSS.