|
|
Kvalita života jedince s poruchou pozornosti
SOUKUPOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou kvality života jedince s poruchou pozornosti. Zaměřuje se na vliv poruchy pozornosti na důležité oblasti života, které významně ovlivňují jeho kvalitu. Dále se zaobírá životními hodnotami a cíli a v neposlední řadě také subjektivním vnímáním ADHD jedinci, kteří s těmito syndromy žijí. Odpovědi na výše zmíněné cíle byly zjišťovány prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pěti vybranými respondenty a dotazníkového šetření s využitím metody SEIQoL jako nástroje pro hodnocení kvality života. Z výzkumu vyplývá, že porucha pozornosti zasahuje do životního fungování a ovlivňuje kvalitu života. Mezi životními hodnotami a cíli dominovala oblast mezilidských vztahů, ve smyslu vzájemné opory a podpory. V syndromu ADHD byl spatřen i pozitivní rozměr, který může být v životě přínosem. Je důležité vnímat každého jedince jako jedinečnou osobnost, brát zřetel a ohled na symptomy způsobené poruchou pozornosti a neznevažovat je. Právě banalizace často narušuje nejen vztah mezi lidmi, ale může se negativně podepsat také na vztahu sama k sobě.
|
|
| |
|
|
Ztráta zaměstnání a její důsledky sociální a zdravotní povahy
Christovová, Denisa ; Rymeš, Milan (vedoucí práce) ; Kirovová, Iva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nezaměstnaností a jejími důsledky sociální a zdravotní povahy. Cílem teoretické části je postihnout reakce na ztrátu zaměstnání, které bývají běžným jevem. Práce obsahuje kapitoly určené problematice nezaměstnanosti, jejím subjektivním a objektivním příčinám a významu zaměstnání v životě člověka. Větší pozornost je pak věnována psychickým, somatickým a psychosociálním důsledkům spojených s nezaměstnaností. Závěr teoretické části je zaměřen na strategie vyrovnání se se ztrátou práce. Druhá část bakalářské práce představuje návrh výzkumného projektu se zaměřením na prožívání a spokojenost osob po ztrátě zaměstnání ve dvou časových periodách. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Význam zeleně ve městech
Svobodová, Lucie ; Blasinski, Petr (oponent) ; Rubinová, Olga (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na uvedení problematiky znečištění městského prostředí, zejména vlivem lidské činnosti, a pochopení důsledků z ní plynoucích. Jejím úkolem je objasnit, jakým způsobem zeleň ovlivňuje kvalitu městského života a hodnotit její pozitivní, ale i negativní působení. Práce blíže zkoumá samotné emisní látky, indikátory znečištění a množství znečištění v dané lokalitě. Pozoruje jejich hodnoty a na základě měření a analýz je vzájemně porovnává. Poté navrhuje vhodné řešení veřejného prostoru s využitím vyššího podílu zeleně.
|
|
|
Stáří a nevidomost
Kantorová, Alexandra ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Stáří a nevidomost" se zabývá postupnou ztrátou zraku v seniorském věku. Přibližuje celkový obraz změn, které v tomto období života seniora nastávají. Jejím zájmem je především oblast symptomů a podmínek ztráty zraku, mobility, sebeobsluhy, psychické a emoční složky jedince, které jsou následně podrobně zkoumány. V první části práce jsou vyjmenovány a popsány jednotlivé oblasti každodenního života, ve kterých jsou shledány největší obtíže související s postupnou ztrátou zraku u seniorů. Pomocí různých zahraničních studií jsou vymezovány jednotlivé činnosti a aktivity, které mohou ovlivnit kvalitu života jedince. Je hodnocen i dopad volnočasových aktivit na psychický a fyzický stav jedince. Ve druhé části práce je nejprve popsána teorie kvalitativního výzkumu a následně zpracován fenomenologický rozhovor s vybraným seniorem, který v současné době přichází o zrak. Rozhovor se soustřeďuje na prožitky a vnímání aktuální situace pohledem respondenta. Na základě předem připravených výzkumných otázek si práce klade za cíl ukázat, ve kterých oblastech a každodenních situacích by jedinec potřeboval speciálně pedagogickou podporu či pomoc jednotlivých odborníků a konkrétních lékařů. Dále nastiňuje činnosti, v rámci kterých se může respondent realizovat pouze s velkými obtížemi nebo...
|
|
|
Data Collection for Public Space Quality Evaluation
Kilnarová, Pavla ; Horáková, Eva
Veřejná prostranství hrají nezastupitelnou roli ve fungování měst, zastávají mnoho důležitých funkcí a je z dlouhodobého hlediska důležité monitorovat jejich kvalitu. Empirická pozorování jsou nezbytná pro vhodné stanovení podmínek strategického rozvoje veřejných prostranství, avšak náročná na čas a lidské zdroje. Nejčastějšími metodami empirického pozorování, které jsou dnes používány k analýze života na veřejném prostranství, jsou sledování pěšího pohybu osob (PPO) a pohybu dopravních prostředků (PDP), trasování osob prostorem (TOP) a zjišťování intenzity pohybu osob v návaznosti na přítomnost různých druhů městské vybavenosti (IPO). Příspěvek si klade za cíl představit vhodné metody sběru dat a kritéria hodnocení na případové studii náměstí Republiky ve městě Brně a zjistit, zda je možné informace o zkoumaných veřejných prostranstvích zjišťovat bez jejich návštěvy a jaká je relevance těchto dat v porovnání s výsledky přímého empirického pozorování na místě.
|
|
|
Kvalita života pacientů s arytmií
CHLOUBOVÁ, Ivana
Cílem předložené práce je zmapovat vliv srdeční arytmie na kvalitu života pacientů a možnosti využití koncepčního modelu Imogene Kingové do ošetřovatelské péče u pacienta s arytmií. Naplnění stanovených cílů bylo dosaženo na základě empirického šetření, které bylo zpracováno kombinací kvantitativních a kvalitativních výzkumných technik. První část výzkumu byla realizována kvantitativní metodou sběru dat pomocí dotazníkového šetření, které mělo za cíl mapovat kvalitu života pacientů se srdeční arytmií, druhá část výzkumu byla realizována kvalitativní metodou sběru dat formou rozhovoru. K vyhodnocení dotazníkového šetření bylo využito 127 validních dotazníků, pro kvalitativní šetření bylo vedeno 20 rozhovorů s pacienty se srdeční arytmií. Na základě kvalitativního šetření bylo zjištěno, že nejvýznamnějším průvodním znakem arytmie je rychlé nebo nepravidelné bušení srdce, které provází slabost a neklid a úzkost. Pacienti jsou po dobu trvání arytmie nejvíce limitováni ve fyzickém výkonu. Při sledování vztahu mezi délkou trvání arytmie a jejím dopadem na zdravotní stav a kvalitu života pacientem, nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly, tzn., že délka trvání arytmie v daném výběrovém souboru nemá dopad na celkový zdravotní stav a kvalitu života měřenou dotazníky řady ASTA. Dále byl sledován vztah neklidu (úzkosti) k vybraným ukazatelům (vykonávat pracovní nebo studijní povinnosti, schopnost soustředit se a schopnost vykonávat fyzickou aktivitu). Zde byly prokázány statisticky významné rozdíly. Kvalitativní šetření vhodným způsobem doplnilo kvantitativní data. Kvalita života dotazovaných byla sledována v souladu s koncepčním rámcem ošetřovatelského modelu Imogene Kingové a výpovědi informantů byly řazeny dle systémového členění modelu - osobnostní systém, interpersonální systém a sociální systém. Z výpovědí informantů vyplynulo, že nejvíce negativně vnímaným projevem srdeční arytmie je palpitace, která v nich vyvolává neklid, úzkost a strach a způsobuje problémy se spánkem, snižuje jejich fyzickou aktivitu. Naproti tomu omezení, která musí v souvislosti se srdeční arytmií přijmout, jsou pouze dočasná a nelimitují je v interpersonálních a sociálních vztazích. Práce přináší ucelený pohled na problematiku kvality života pacientů s arytmií, kdy arytmie není pouze onemocněním, které může ohrozit život pacienta, ale ovlivní i jeho psychickou a sociální stránku. Významný podíl na úspěšné spolupráci lékaře a pacienta v léčbě srdečních arytmií hraje sestra, která empatickým přístupem a vhodnou komunikací získá důvěru pacienta v naplnění společného cíle - uzdravení se a udržení kvality jeho života. Využitím koncepčního modelu v ošetřovatelství, konkrétně při ošetřování pacienta s arytmií, lze zajistit poskytování individualizované ošetřovatelské péče a tím přispět ke zvýšení kvality poskytované péče a spokojenosti pacienta.
|
|
|
Parkinsonova nemoc - nedobrovolná životní změna
OLTOVÁ, Eliška
Hlavním cílem práce bylo zmapovat životní změny u osob s Parkinsonovou chorobou. V souvislosti s tímto cílem byly stanoveny tři výzkumné otázky, které zněly: Jak Parkinsonova choroba ovlivňuje biologickou stránku jedince? Jak Parkinsonova choroba ovlivňuje psychickou stránku jedince? Jak Parkinsonova choroba ovlivňuje sociální stránku jedince? Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření, které bylo uskutečněno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl rozdělen do čtyř částí. První část byla zaměřena na základní údaje o informantech. Druhá část byla zaměřena na dopad nemoci na biologickou stránku jedince. Třetí část se věnovala dopadu nemoci na psychickou stránku jedince a čtvrtá část dopadu nemoci na sociální stránku jedince. Výzkumný soubor tvořily osoby s Parkinsonovou chorobou, které navštěvují Parkinson klub v Českých Budějovicích. Získané výsledky byly zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou "tužkapapír". Výsledky jsou prezentovány v podobě kategorií, které jsou dále členěny na určitý počet podkategorií. První kategorie se zabývá dopadem nemoci na biologické potřeby a zahrnuje podkategorie zaměřené na první příznaky nemoci, mobilitu, soběstačnost, spánek a stravování. Druhá kategorie se zabývá dopadem nemoci na psychické potřeby a zahrnuje podkategorie zaměřené na adaptaci na nemoc, náladu a životní hodnoty a priority. Třetí kategorie se zabývá dopadem nemoci na sociální potřeby a zahrnuje podkategorie zaměřené na volnočasové aktivity, profesní život, rodinné vztahy, vztahy s přáteli a na ekonomickou situaci. Obecně lze na základě zjištěných výsledků říci, že Parkinsonova choroba není jen fyzickou nemocí, neboť vedle potřeb tělesných výrazně ovlivňuje i psychosociální oblast nemocného. Práce přináší ucelený pohled na problematiku Parkinsonovy nemoci a její dopad na každodenní život nemocného. Práce může posloužit každému, kdo chce získat podrobnější představu o běžném životě nemocného s Parkinsonovou chorobou a jeho potřebách.
|
|
|
Open Data Potential in the Realm of Urban Planning
Horáková, Eva
Otevřená data jsou data sbíraná veřejnými institucemi, která jsou volně dostupná na internetu a distribuována v počítačově čitelném formátu. To umožňuje a zjednodušuje jejich další využití třetími stranami. Tato veřejná data je možné dále zpracovávat pro nejrůznější aplikace zjednodušující veřejnou participaci a orientaci ve městě. Jaká města se již k otevřeným datům připojila a která data nejčastěji otvírají? Tento příspěvek podá přehled o situaci stavu využívání otevřených dat u českých a slovenských měst.
|
host ::
RSS.