|
|
Komparace vybraných podacích deníků z let 1890-1950
Kantorová, Alexandra ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Sekyrková, Milada (oponent)
Diplomová práce s názvem Komparace vybraných podacích deníků z let 1850-1950 se věnuje podrobné a komplexní analýze vybraných podacích deníků. Cílem práce je porovnání podacích deníků v rámci jednotlivých institucí různého typu, dále zjistit, jak se v těchto institucích vybrané deníky měnily, kdo do nich zapisoval nebo jaké informace byly považovány pro danou dobu za důležité. Výzkum je založený na studiu archivních pramenů ze stanovených let: 1898, 1908, 1918, 1928, 1938 a 1948. K tomu, aby bylo možné naplnit cíl práce, bylo třeba navštívit Národní archiv v Praze na Chodovci, Státní oblastní archiv v Praze, Archiv hlavního města Prahy, Státní okresní archiv se sídlem v Berouně, Archiv Univerzity Karlovy a Archiv Národního muzea. Výzkum se zabývá podrobným vnitřním a vnějším rozborem jednotlivých knih. Zájem nespočívá jen ve sledování povrchových úprav, jako jsou zohýbané listy stran. Pro práci je důležité například i sledování používání úředních razítek v jednotlivých knihách. Klíčová slova Podací deník, podací protokol, kniha, instituce, archiv, základní evidenční pomůcka
|
|
|
Možnosti péče o osoby s kombinovaným postižením v domovech pro seniory
Kantorová, Alexandra ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Diplomová práce s názvem "Možnosti péče o osoby s kombinovaným postižením v domovech pro seniory" se věnuje eventualitě přijetí těchto osob do domovů pro seniory v České republice. Cílem práce je zjistit, zda a za jakých podmínek jsou přijímáni senioři s kombinovaným postižením do domovů pro seniory běžného typu. Empirická část se věnuje legislativnímu ukotvení domovů pro seniory v České republice. Dále také zraku, sluchu, pohybu a kognitivním funkcím ve stáří. V každé z těchto sledovaných oblastí jsou popsány největší funkční změny v každodenním životě osoby v seniorském věku. Výzkumná část je postavena na výpovědích jednotlivých domovů pro seniory. Šestnácti náhodně vybraným domovům byla rozeslána žádost s dotazem na přijetí babičky s diagnostikovanou hluchoslepotou. Z jednotlivých odpovědí můžeme pozorovat, jakým způsobem se jednotlivá zařízení k problému vyjadřují, a jaké podmínky pro přijetí uvádějí. KLÍČOVÁ SLOVA Domov pro seniory, kombinované postižení, senior, registr poskytovatelů sociálních služeb, stáří
|
|
|
Vývoj základních evidenčních pomůcek
Kantorová, Alexandra ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Sekyrková, Milada (oponent)
Bakalářská práce na téma Vývoj základních evidenčních pomůcek se zabývá vývojem archivního zákona od roku 1918 až do jeho aktuální verze. Na základě tohoto rozboru jsou vybrány podací deníky několika institucí, u nichž jsou sledovány v rámci jednoho původce a mezi původci vnitřní i vnější změny od roku 1918 do 50. let 20. století. V první části je na základě právních předpisů a odborné literatury popsána cesta archivního zákona od vzniku Československého státu v říjnu 1918 až po poslední novelu archivního zákona a jeho vyhlášek souvisejících s fungováním spisové služby. Druhá část se věnuje podacímu deníku z pohledu odborné literatury a právních předpisů, obsahujících podací deník. Poslední část je věnována analýze podacích deníků vybraných státních institucí Ministerstvu vnitra, Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu školství, Generálnímu veliteli vojsk v Praze, Ředitelství pošt a telegrafů a Filozofické fakultě UK. U těchto původců jsou ve sledovaném období zkoumány vnější i vnitřní změny v rámci jedné instituce i mezi nimi. Klíčová slova Podací deník, původce, archiv, archivní zákon, spisová služba, základní evidenční pomůcka
|
|
|
Stáří a nevidomost
Kantorová, Alexandra ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Stáří a nevidomost" se zabývá postupnou ztrátou zraku v seniorském věku. Přibližuje celkový obraz změn, které v tomto období života seniora nastávají. Jejím zájmem je především oblast symptomů a podmínek ztráty zraku, mobility, sebeobsluhy, psychické a emoční složky jedince, které jsou následně podrobně zkoumány. V první části práce jsou vyjmenovány a popsány jednotlivé oblasti každodenního života, ve kterých jsou shledány největší obtíže související s postupnou ztrátou zraku u seniorů. Pomocí různých zahraničních studií jsou vymezovány jednotlivé činnosti a aktivity, které mohou ovlivnit kvalitu života jedince. Je hodnocen i dopad volnočasových aktivit na psychický a fyzický stav jedince. Ve druhé části práce je nejprve popsána teorie kvalitativního výzkumu a následně zpracován fenomenologický rozhovor s vybraným seniorem, který v současné době přichází o zrak. Rozhovor se soustřeďuje na prožitky a vnímání aktuální situace pohledem respondenta. Na základě předem připravených výzkumných otázek si práce klade za cíl ukázat, ve kterých oblastech a každodenních situacích by jedinec potřeboval speciálně pedagogickou podporu či pomoc jednotlivých odborníků a konkrétních lékařů. Dále nastiňuje činnosti, v rámci kterých se může respondent realizovat pouze s velkými obtížemi nebo...
|
host ::
RSS.