|
|
Ideologization and fragmentation of Skinhead subculture
Novotný, Jaroslav ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Diplomová práca Ideologizácia a Fragmentácia Subkultúry Skinheads sa zaoberá historickým pozadím vzniku subkultúry a štiepnymi líniami, ktoré spôsobili jej ideologizáciu a fragmentáciu. Zároveň venuje značnú pozornosť analýze jednotlivých vetiev subkultúry Skinheads Prvá kapitola práce buduje teoretické základy výskumu. V rámci nej sú vysvetlené pojmy kultúra, subkultúra a kontrakultúra. Dôraz je pritom kladený na spoločné menovatele, ako aj odlišnosti pri definičnom vymedzení daných pojmov. Druhá kapitola diplomovej práce sa venuje historickému pozadiu vzniku subkultúry Skinheads, ako aj subkultúram, ktoré mali na formovanie Skinheads výrazný vplyv. V tejto kapitole je kladený dôraz na historické reálie politického vývoja Veľkej Británie po druhej svetovej vojne, na subkultúry ktoré boli v danom období populárne ako aj na zrod subkultúry Skinheads. Tretia kapitola práce analyzuje prenikanie politických ideológií do vnútra subkultúry a následnú fragmentáciu Skinheads. Táto časť je upriamená na prenikanie krajne pravicových elementov, zrod rasistickej vetvy Skinheads a v neposlednom rade na reakciu zvyšku subkultúry na jej nacifikáciu. Odpoveďou na tento fenomén bol vznik antirasistických a ľavicových fragmentov subkultúry, ktorými sú Skinheads proti rasovým predsudkom (SHARP) a Červení a...
|
|
|
O aktivistech a lidech: analýza diskurzu o vybraných případech politického aktivismu v českém kontextu
Kňapová, Kateřina ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediální reprezentací vybraných protestů v českých médiích. Jsou to protesty antikomunistické, studentské, "anti-austerity", protiromské a antifašistické či antirasistické. Autorka použila kritickou analýzu diskurzu a to na vzorku mediálních výstupů z období 1/2008 až 7/2014. Zaměřila se na analýzu označování protestujících, reprezentaci vztahu mezi protesty a demokracií a protestujícími a společností, "běžnými lidmi". Autorka dochází k závěru, že označování protestujících i reprezentace vztahu mezi protestem a demokracií ve sledovaném vzorku silně odráží celkové pojetí české polistopadové identity jako té, co klade důraz na umírněnost, ale také individualismus nebo poměrně minimalistickou definici politiky omezenou na tu stranickou nebo parlamentní. Jako kongruentní jsou obvykle prezentovány protesty protikomunistické a studentské, naopak jako protesty, které jsou problematické nebo podezřelé, jsou rámovány protesty odborů, případně "radikálů" a "extremistů".
|
|
|
Blízkovýchodní konflikt ve francouzském veřejném prostoru (2000-2010)
Nekvapil, Václav ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
disertační práce: Blízkovýchodní konflikt ve francouzském veřejném prostoru (2000-2010) Václav Nekvapil, 2013 Cílem této práce je analyzovat a typologizovat francouzský společenský diskurs o izraelsko- palestinském konfliktu odrážející vybrané názory, zájmy, postoje a hodnoty spojované se současným židovstvím a židovskou diasporní identitou a následně je porovnat s oficiálním politicko-diplomatickým diskursem prezidentů Jacquesa Chiraca a Nicolase Sarkozyho. Práce na základě metody typologizace a následně kritické diskursivní analýzy rozčleňuje společenský diskurs týkající se problematiky izraelsko-palestinského konfliktu v letech 2000- 2010 do tří základních pozic: republikánské, antiimperialistické a neokonzervativní. Práce dále pojednává vztah vrcholných představitelů V. francouzské republiky k Izraeli a postoje k nim ze strany židovské komunity. Práce se také zaměřuje na proměny samotné židovské komunity ve Francii, a to jak v souvislosti s religiozitou, demografií, imigrací severoafrických Židů, tak s ohledem na proměňující se vztah k sionismu a Státu Izrael. Podle čtyř hlavních tematických os je v práci následně hlouběji analyzována argumentace zastánců jednotlivých ideových pozic. Na tématu tzv. povinnosti paměti (devoir de mémoire) zkoumáme morální argumentaci dotýkající se památky...
|
|
|
Variabilita strategií občanských protikorupčních organizací
Kandusová, Veronika ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Novotný, Vilém (oponent)
Bakalářská práce "Variabilita strategií občanských protikorupčních organizací" se zabývá otázkou, zdali tvrdé lidské a materiální zdroje souvisí s tím, jaké strategie volí vybrané protikorupční organizace působící v České republice. Na pozadí teorie mobilizace zdrojů a strategického přístupu ke studiu sociálních hnutí se zjištěné informace o zdrojích a strategiích organizacích porovnávají mezi organizacemi a tato práce se takto snaží tuto souvislost mezi zdroji a strategiemi odhalit. Z informací zjištěných z dokumentů organizací, rozhovorů a dotazníkových šetření s jejich zástupci pak vyplývá, že objem materiálních a lidských zdrojů se strategiemi nesouvisí, na rozdíl od zdrojů financování a délkou působení organizace. Organizace působící dlouhodobě mají nejširší repertoár strategií a méně používají silně konfrontační strategie. Mezi další důležité zjištění patří to, že organizace využívající veřejné zdroje financování mají přístup do poradních orgánů vlády a tedy že mohou tuto strategii na rozdíl od ostatních organizací využívat.
|
|
|
Eufunkce a dysfunkce v teoriích kolektivního jednání
Kinská, Michaela ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
V práci se zabýváme teoriemi kolektivního jednání. Pro kategorizaci badatelů používáme poznatky z funkcionalistického přístupu. Cílem práce je podat přehled sociologů zabývajících se teoriemi kolektivního jednání, tj. různými formami kolektivního jednání. Hlavní pro tuto práci je pojetí funkce a její rozdělení na eufunkci a dysfunkci jako dva póly. Badatelé se k těmto pólům přibližují. V rámci zařazení badatelů v těchto pólech se ještě zabýváme dalšími charakteristikami, které je spojují nebo odlišují. V prvních kapitolách práce se zabýváme funkcionalistickým pojetím a teoriemi kolektivního jednání. V následující kapitole se již zabýváme funkcionalistickou kategorizací a dalšími charakteristikami badatelů. Kapitola se dělí na dvě části, které odpovídají dvěma funkcionalistickým pojmům, tj. eufunkce a dysfunkce. Klíčová slova funkcionalismus, kolektivní jednání, eufunkce, dysfunkce, dav, sociální hnutí, revoluce, R. K. Merton, T. Parsons
|
|
| |
|
|
Strážci veřejného zájmu: Rámcové vymezování konceptu watchdog v kontextu sociálněvědního diskurzu a v aktérské perspektivě jeho představitelů
Beránková, Petra Alexandra ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Kotlas, Petr (oponent)
Práce se zabývá fenoménem takzvaných watchdogových organizací, jejichž narůstající počet a vliv svědčí o vytváření samostatného sociálního hnutí. Watchdogové organizace autorka definuje jako typ veřejně prospěšných nevládních organizací zaměřených na kontrolu veřejné sféry či na hájení a prosazování "veřejného zájmu" ve vztahu k demokratizaci společnosti. Hlavní otázka práce zní: Jaké rámce užívají watchdogoví aktivisté při interpretaci svého jednání? Autorčiným cílem tak je porozumět tomuto typu jednání. Koncept watchdogu je v práci nejprve zasazen do širších úvah o soudobé společnosti, zejména do kontextu reflexivní modernity, monitorované a participační demokracie a informační společnosti. Dále je představena Goffmanova analýza rámců a z ní vycházející konceptualizace způsobů rámování sociálních hnutí od Benforda a Snowa. Akcentována je definice rámců jako principů selekce, zdůraznění a prezentování toho, co se děje a na čem záleží. V další části práce autorka představuje metodiku a výsledky svého vlastního kvalitativního výzkumu založeného na analýze polostrukturovaných rozhovorů s watchdogovými aktivisty. Výzkum autorka metodologicky usazuje v oblasti interpretativní sociologie a vychází ze zmíněného konceptu rámování, ale též z přístupů fenomenologie, symbolického interakcionismu a sociálního...
|
|
|
Aktivismus v době předsednictví ČR Radě EU: prosazování lidských práv na příkladu Amnesty International ČR
Dobrovolná, Eva ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Mička, Pavel (oponent)
Diplomová práce zkoumá unikátní strukturu politické příležitosti, která se organizacím občanské společnosti (OOS) otevřela v době předsednictví ČR Radě EU. Případová studie aktivit české pobočky Amnesty International (AI ČR) analyzuje možnosti prosazování témat lidských práv na veřejně-politickou agendu. Výchozím bodem je formulace problému nedostatečného ovlivňování tvorby veřejné politiky a nedostatečného využití struktur politických příležitostí ze strany českých OOS. Na podkladě teorie struktury politických příležitostí jsme se tázali, zda organizace dokázala zmobilizovat své vnitřní struktury a zdroje. Důraz jsme kladli rovněž na transnacionální rozměr zkoumané příležitosti. Ověření platnosti hypotéz bylo provedeno kvantitativním šetřením prostřednictvím indikátorů transakční a mobilizační kapacity. Závěry ukazují, že AI ČR nebyla schopna mobilizovat potřebný počet aktivistů, využila však předsednictví jako příležitost pro transnacionální mobilizaci a uzavírání transnacionálních koalic. Své cíle naplnila především tam, kde k prosazování lidských práv zvolila formy aktivismu nevyžadující konfrontaci. Organizační struktura organizace je navíc poznamenána značnou byrokracií, což její mobilizační i transakční kapacity značně oslabuje.
|
|
|
Sociální hnutí Pro-choice v Irsku a Švýcarsku
Mužíková, Markéta ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Dudová, Radka (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Sociální hnutí Pro-choice v Irsku a ve Švýcarsku" si dává za cíl blíže nahlédnout do Pro-choice organizací jakožto sociálního hnutí v Irské republice a ve Švýcarsku. Nejdříve jsem se pokusila definovat, co mám vlastně na mysli pod pojmem "Pro-choice". Dále jsem nastínila některé definice sociálních hnutí a také teorie, které se sociálními hnutími zabývají a přináší pohled na jejich výzkum. V další kapitole se již věnuji samotnému Irsku. Zde představuji stručné dějiny této republiky, politický systém, ekonomiku, jazyk, náboženství a hlavně historii zákona o interrupcích. V další podkapitole o Pro-choice organizacích se již věnuji vzniku a vývoji Pro- choice organizací v této zemi a nakonec zde představuji i výzkumnou část své práce a zaměřuji se na rámcovou analýzu letáků. V pořadí třetí kapitola se zaměřuje na Švýcarsko. V této části jsou opět stejně zaměřené kapitoly, tedy na historii, politiku, ekonomiku, jazyk, náboženství, historii zákonů ohledně umělého ukončení těhotenství, historii Pro-choice organizací a na rámcovou analýzu. V poslední kapitole jsem srovnala tyto dvě země z hlediska rámcové analýzy, jejich úspěšnosti a také jsem nesměla opomenout politický a kulturní systém. Klíčová slova: sociální hnutí, Pro-choice, Irsko, Švýcarsko, rámcová analýza
|
|
|
Sociologická interpretace hnutí hippies
Koropecká, Markéta ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hnutím hippies, které vzniklo přibližně v polovině 60. let ve Spojených státech amerických. Teoretický základ práce tvoří sociologické koncepce kultury, subkultury, mládeže a subkultury mládeže, komunity a komuny a sociálního hnutí. Hnutí hippies bylo především reakcí mladých lidí na konzumní život americké střední třídy, která vyzdvihovala hmotný blahobyt na úkor morálních a kulturních hodnot. Jako myšlenkové předchůdce je možné považovat americké transcendentalisty a hnutí beat generation. K hlavním znakům hippies patřilo odmítání hodnot střední třídy. Proto je někteří autoři označují jako kontrakulturu. Hippies se vzdali studia a hmotného majetku. Typická pro ně byla nedůvěra v budoucnost, zájem o orientální náboženství a filosofii, blízký vztah k přírodě, specifický způsob oblékání, život v komunách a užívání drog, především LSD. Hnutí zaniklo na konci v 60. let. Jeho vliv je dodnes patrný ve snaze bojovat za lidská práva, mír, svobodu sítě, ale i v hudbě a oblékání. Některé myšlenky hippies jsou významný ideovým zdrojem dnešních hnutí a subkultur mládeže. Klíčová slova: Sociální hnutí, mládí, komunita, hippies, LSD
|
host ::
RSS.