|
|
Recepce a vliv severských literatur období fin de siécle v Českých zemích
Thál, Jonáš ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Práce se zabývá recepcí skandinávské dekadentně laděné literatury v českém kulturním prostředí, přičemž je brán v úvahu celkový evropský kulturní a myšlenkový kontext konce 19. století; akcentována je zároveň kulturní homogenita evropské literatury období fin de siècle. Skandinávská literatura je v práci vnímána jako důležitý element jak v českých periodicích (nejzásadnější je z hlediska tohoto pojednání činnost skupiny kolem Moderní revue), tak v běžné vydavatelské činnosti. Práce se detailněji věnuje osobnostem skandinávské literatury jako Ola Hansson, August Strindberg, Georg Brandes, Herman Bang, Arne Garborg a jejich vlivu na českou resp. evropskou literární scénu. Autor též zdůrazňuje význam osobního kontaktu mezi jednotlivými osobnostmi literárního a uměleckého světa fin de siècle.
|
|
|
Z pramenů ke vztahu českých spisovatelů k Rusku v druhé polovině 19. století: Příklad Julia Zeyera a Josefa Holečka
Hrebiková, Anežka ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl popsat vztah dvou předních českých spisovatelů k ruské carské říši v druhé polovině devatenáctého století na základě jejich návštěv v Rusku. Diplomantka se zaměří na práci s primárními prameny, uloženými v Památníku národního písemnictví (korespondence ve fondu Julius Zeyer, Josef Holeček a ve fondech příjemců korespondence) a sekundárními prameny, především literární povahy (Zeyerův Ondřej Černyšev, Holečkův Zájezd na Rus a Ruskočeské kapitoly). Na základě analýzy pramenů - s důrazem na prameny osobní povahy (korespondence) - se tak soustředí na osobní zkušenosti obou spisovatelských osobností, jejich angažovanost v Rusku a názor na tamější politické události. Přihlédnuto bude též k tomu, jak se postoj spisovatelů k carské říši odrazil v jejich vlastní tvorbě.
|
|
|
Německé dopisy Karla Havlíčka v českých překladech
Kukrechtová, Barbora ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
V této bakalářská práci jsou analyzovány české překlady německých dopisů Karla Havlíčka pořízené Ladislavem Quisem (1903) a Miloslavem Novotným (1941) a úpravy provedené v Novotného překladech Jaroslavou Janáčkovou (1995). V úvodu je načrtnuta současná situace týkající se vydávání Havlíčkovy korespondence. Po úvodu je zařazen stručný popis stavu českého jazyka v době vzniku Havlíčkových českých dopisů. Vlastní analýza se zaměřuje především na možné ovlivnění překladů jazykem originálu a snahu se tomuto ovlivňování vyhýbat, v teoretických částech jednotlivých kapitol jsou proto osvětlovány některé pojmy z německé gramatiky. Jazykové prostředky použité jednotlivými překladateli jsou dále srovnávány s prostředky běžnými v době vzniku překladů a v Havlíčkových českých dopisech s cílem určit, do jaké míry se v příslušných překladech projevuje tendence jazyk archaizovat nebo naopak modernizovat. Získaná data slouží jako podklad pro určení dojmu identičnosti pisatele v českých dopisech a překladech z němčiny.
|
|
|
Deníky Bedřicha Smetany. Jejich pramenná hodnota a ediční problematika
Mojžíšová, Olga ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent) ; Jakubcová, Alena (oponent)
Deníky Bedřicha Smetany představují rozsahem i výpovědní hodnotou unikátní pramenný soubor. Skladatel si je psal po většinu svého života a jsou tak nejen zdrojem cenných biografických údajů, ale i informací z rodinného prostředí a ze společenského a hudebního života. Ve smetanovské literatuře byly deníky dosud využívány především jako zdroj faktografických informací, publikovány z nich byly pouze vybrané partie, v celé šíři jejich problematiky, ani v oblasti ediční jim však zatím adekvátní pozornost věnována nebyla. Předkládaná práce podává podrobnou charakteristiku a analýzu všech deníkových záznamů Bedřicha Smetany v kontextu příslušných životních etap: 1. v době studií (1843-1847), 2. za pobytu ve Švédsku a na koncertních cestách (1857-1862), 3. během působení v českém hudebním životě (1862-1883). V bezprostředním propojení s jeho životními a uměleckými osudy sleduje jejich obsahové spektrum, rozsah a hierarchii jednotlivých tematických okruhů a jejich případné proměny v jednotlivých obdobích či během nich, i okolnosti, kterými byly podmíněny, jazyk, způsob záznamů, míru jejich objektivity. Součástí je též podrobný popis všech pramenů spadajících do kategorie deníkových záznamů. Pozornost je věnována i významu a roli deníků v rámci smetanovské pramenné základny a jejich poměru k dalším typům...
|
|
|
Listy Jakuba Demla Josefu Florianovi
Pejchal, Igor ; Iwashita, Daniela (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Název: Listy Jakuba Demla Josefu Florianovi Autor: Igor Pejchal <igor.pejchal@seznam.cz> Katedra: Ústav české literatury a literární vědy Vedoucí práce: Mgr. Daniela Iwashita, Ph.D. <daniela.iwashita@gmail.com> Klíčová slova: korespondence, Jakub Deml, Josef Florian, Josef Ševčík, Otokar Březina, František Bílek, Pavla Kytlicová, brněnská konzistoř, edice Studium Anotace: Diplomová práce s názvem Listy Jakuba Demla Josefu Florianovi obsahuje edici všech známých dopisů spisovatele Jakuba Demla (1878-1961), které byly odeslány Josefu Florianovi. Korespondence z let 1903-1935 obsahuje 346 jednotek a pracuje s šesti prameny: s opisy dopisů pořízenými Jaroslavem Staňkem; s rukopisy uloženými v MZM v Brně a LA PNP; s dopisy Josefu Florianovi, jež vydal Jiří Olič; s rukopisy ve vlastnictví dvou osob. Edice korespondence je doplněna o soupis dopisů, ediční poznámku a překlady cizojazyčných pasáží. Doprovodná studie pojednává o ediční historii tohoto korespondenčního souboru, vztahu Jakuba Demla s Josefem Florianem v období jejich spolupráce a nastiňuje další badatelské úkoly související s touto edicí do budoucna. V tomto uspořádání vycházejí dopisy Jakuba Demla Josefu Florianovi tiskem poprvé.
|
|
|
English counterparts of Czech adverbs (expressing respect and measure)
Tomašovičová, Katarína ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Popelíková, Jiřina (oponent)
Cílem této práce je analýza divergentních protějšků českých adverbií, tj. případů, kdy jsou česká příslovce v angličtině vyjádřená jinými prostředky, než odpovídajícím slovním druhem. Tato práce se zaměřuje na divergentní protějšky českých adverbií zřetele a míry. Teoretická část popisuje morfologii adverbií, jejich sémantické členění a využití v syntaxi v obou jazycích. Empirickou část práce tvoří analýza dvě stě jedenáct příkladů, které byly získané z česko-anglického paralelního korpusu Intercorp. Divergentní protějšky šesti adverbií zřetele a pěti adverbií míry jsou rozděleny do kategorií s ohledem na slovní druh, frekvenci a sémantiku.
|
|
| |
|
|
Deníky Jakuba Demla z let 1912-1914
Paskudová, Monika ; Binar, Vladimír (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce se zabývá představením a charakterizováním Demlových deníků Rosnička, Domů a Pro budoucí poutníky a poutnice z let 1912-1914. Dále se pokouší stanovit místo Demlova deníku jako rovnomocné součásti jeho ústředních děl, která v té době vznikla (Hrad smrti, Tanec smrti, Moji přátelé a Miriam), a osvětlit genezi deníků za pomoci prvního deníku K Březinovi a souboru korespondence Do lepších dob.
|
|
|
Josef Knap - spisovatel a redaktor
Mashehová, Lajla ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Práce si vzala za cíl v prvé řadě představit dosud nezveřejněnou korespondenci dvou literátů - Jose- fa Knapa a Jana Čarka - v období od roku 1925 do 1949. Samotné korespondenci předchází medai- lonky obou autorů, které nás seznamují s hlavními biografickými daty. V této souvislosti je nazna- čen přínos Josefa Knapa, zejména prostřednictvím revue Sever a východ, pro celou generaci vyrůs- tající paralelně vedle hlavního proudu.
|
|
|
Edice vybraných dopisů Bohuslava Balbína a Aloise Hackenschmidta s komentářem a úvodní studií
Podavka, Ondřej ; Svatoš, Martin (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Diplomová práce pojednává o části rozsáhlé korespondence z let 16641667 mezi jezuitou Bohuslavem Balbínem (16211688) a premonstrátem Janem Aloisem Hackenschmidtem (16261683), tepelským kanovníkem a ve sledovaném období sekretářem opata Rajmunda Wilferta (†1670). Dochovanou korespondenci tohoto období tvoří 41 Balbínových a 39 Hackenschmidtových dopisů. Ve svých dopisech zasílal Hackenschmidt Balbínovi informace o dějinách kanonií Teplá a Chotěšov a posílal mu opisy listin nalezených v archivech těchto řeholních domů a výtahy z nich, Balbín Hackenschmidtovi sděloval informace o minulosti rodu pánů z Gutštejna. Práce přináší informace o životě obou mužů, shrnuje obsah jejich dopisů a vyjadřuje se ke vzájemnému vztahu obou korespondentů. Závěrečnou část práce tvoří edice osmi Balbínových a šesti Hackenschmidtových dopisů, opatřených komentářem.
|
host ::
RSS.