|
|
Role knižních influencerů ve vztahu k nakladatelům, knihkupcům a čtenářům
Fejfarová, Adéla ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Zavřelová, Monika (oponent)
Diplomová práce pojednává o knižním influencerství a jeho využití nakladateli a knihkupci jako marketingového nástroje. Práce představuje tento novodobý fenomén, jeho charakteristiku, principy, nejvýznamnější knižní influencery v České republice a online prostředí, kde knižní influenceři působí. Cílem diplomové práce bylo zjistit principy a podmínky spolupráce mezi knižními influencery, nakladateli a knihkupci, vzájemné vztahy a působení online obsahu knižních influencerů na čtenáře. Vyhodnocení probíhalo na základě dotazníkového šetření se šesti knižními influencery, osmi nakladateli, dvěma knihkupci a 662 čtenáři. Výzkumná část nám ukazuje, jak tyto spolupráce fungují v praxi, zda je to klíčový nástroj marketingu pro nakladatele a knihkupce, jak se bude do budoucna vyvíjet a jaké postoje ke knižnímu influencerství mají všechny tři zkoumané skupiny. Výzkum se zároveň dotýká i otázky stírání rozdílů mezi knižními influencery a literárními kritiky, kde můžeme zaznamenat značné neporozumění knižním influencerům ze strany literárních kritiků a rivalitu vůči nim. V závěru jsou formulovány konkrétní předpoklady vývoje do budoucna a aktuální trendy i nedostatky, které by měly být zlepšeny či odstraněny jak ze strany knižních influencerů, tak ze strany nakladatelů a knihkupců.
|
|
|
Recepce a prosazování moderní architektury mimo centrum na příkladu Benešova a okolí
Chýlová, Lenka ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Diplomová práce je pojata jako monografie věnující se architektuře Benešova v první polovině dvacátého století. Důraz je kladen na recepci modernity a otázky spojené se vztahem centra a periferie. Po shrnutí vývoje architektury v Benešově jsou nastíněny dějiny české moderní architektury na příkladech z Benešova. Práce se dále soustředí na prosazování jednotlivých stylových vrstev moderní architektury v místním prostředí a pojednává monograficky přínos dvou vybraných osobností, Otakara Novotného a Aloise Mezery. Diplomantka se tímto pokouší rekonstruovat, jak jejich realizace ovlivnily místní stavební kulturu. V závěrečném shrnutí pak stanovuje specifika benešovské moderní architektury, které vyúsťují v obecnější odpovědi na otázky exponované v úvodu. Klíčová slova architektura 20. století, Benešov, regionální architektura, Otakar Novotný, Alois Mezera, Marcel Dusil, František Scharf
|
|
|
Proměny obrazu československých parašutistů ve vzpomínkové a populární kultuře 1945-1989
Špitálník, Zdeněk ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Čížek, Martin (oponent)
Práce se věnuje problematice obrazu československých parašutistů ze Západu v poválečném Československu. Časový rámec zkoumaného období je ohraničen roky 1945 až 1989. Úvodní část je tvořena přehledem vydané literatury a pokusem o základní periodizaci vymezeného období. Následuje přehled hraných filmů, které se parašutistů týkají a jejich rozdělení do kategorií, dle prostoru, který je jim věnován. Další část se zabývá muzejním expozicím, které se parašutistům věnovaly. Své místo mělo připomínání parašutistů ze Západu i v československé armádě. Poslední část se věnuje vizuálním připomínkám parašutistů ve veřejném prostoru. Již v prvních poválečných měsících se začaly odhalovat na řadě míst republiky pamětní desky, připomínající narození, či smrt některých padlých parašutistů. Nejvýznamnějším místem pro setkávání parašutistů v den smrti jejich kamarádů byl kostel sv. Cyrila a Metoděje, vždy s účastí veřejnosti a často i vládnoucího aparátu. Cílem práce je vysledovat na výše zmíněných oblastech proměny obrazu parašutistů ze Západu a jejich zasazení či vytěsnění z kolektivní paměti.
|
|
|
Otcovství v románech Milana Kundery
Labudová, Zuzana ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Kalnická, Zdeňka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pojetím otcovství v románech Milana Kundery. V první části analýzy je pozornost zaměřena na iniciační rituály jako podmínku vybudování mužské identity a budoucího kvalitního otcovství; dále se práce věnuje nechtěnému otcovství, fenoménu nepřítomného otce a etickým aspektům (ne)otcovství a motivu otcovství jako souhlasu se světem. Pozornost je soustředěna na základní modely otcovství, které Kundera používá a jež se zčásti kryjí s otcovskými archetypy. Analýza otcovství v Kunderových románech však není klasickou archetypální analýzou, spíše se jedná o její kombinaci s interpretační analýzou a vzdorným čtením. Práce proto srovnává tradiční koncepty s koncepty moderní (feministické) vědy, jež uplatňuje na Kunderovy postavy.
|
|
| |
|
|
Básník šéfredaktorem: proměny časopisu Host do domu pod vedením Jana Skácela (1963-1969)
Stinglová, Helena ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Jonáková, Anna (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou redakční, tematické a obsahové proměny literárního měsíčníku Host do domu v době, kdy ho vedl Jan Skácel, tedy v letech 1963 až 1969. Práce nese název Básník šéfredaktorem: proměny časopisu Host do domu pod vedením Jana Skácela (1963-1969). Časopis po tom, co Skácel musel z jeho čela z politických důvodů odejít, vedl jeho dosavadní redaktor Jan Trefulka. Protože se snažil navazovat na svého předchůdce a časopis řídit ve stejném duchu, zabývala jsem se i tímto obdobím, tedy léty 1969 až 1970, kdy byl časopis úředně zastaven. Práce vychází z kvalitativní analýzy textů, které ve vybraném období v časopise vyšly, a z analýzy archivních materiálů vtahujících se k tématice. Šedesátá léta v Československu jsou obdobím, kdy se začal pomalu uvolňovat rigidně nastavený režim dirigovaný jednou politickou stranou - KSČ. Tento proces podporovala právě i kulturní periodika včetně Hosta do domu. Literární časopis Host do domu patřil k těm časopisům, které se snažily čtenářům přinášet články, ukázky prózy i poezie, jež se vymykaly z režimem nastavených kolejí. Čtenářům předkládaly skutečně umělecky cenná díla nebo eseje a publicistické články, které je nutily zamýšlet se nad stavem společnosti a politické situace v zemi. Host do domu se proto také často dostával do střetu s...
|
|
|
Bernard Malamud's Selected Fiction in the Context of Black-Jewish Literary Relations
Simonová, Anna ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Ačkoliv je tvorba Bernarda Malamuda často interpretována v alegorické a symbolické rovině, Malamud se ve svých dílech nevyhýbal společenským problémům doby, jako například rasové otázce a vztahu mezi Židy a černochy v Americe. Cílem této práce je rozebrat Malamudovy prózy, ve kterých se zabývá černošsko-židovskými vztahy - jmenovitě povídky Anděl Levine ("Angel Levine,"1955), Černá je moje oblíbená barva ("Black Is My Favorite Color,"1963) a román Nájemníci (The Tenants, 1971) - a umístit je do kontextu černošsko-židovských vztahů ve Spojených státech a do kontextu literárních dialogů mezi afroamerickými a židovskými kritiky a spisovateli. Záměrem této studie je tedy zhodnotit Malamudovu roli v diskursu černošsko-židovských vztahů v Americe. Teoretický rámec, popsaný v druhé kapitole, vychází z filozofických a sociologických poznatků, jak je formulovali Judith Butler, John Searle a sociologové Michael Omi a Howard Winant. Práce zkoumá roli jazyka a literatury v konstruování sebe sama (the Self) a toho druhého, jiného (the Other), přičemž těmito kategoriemi se rozumí jak individuální, tak i kolektivní identita, a tedy i identita rasová a etnická. Literární díla, včetně vybraných Malamudových próz, jsou tudíž součástí diskursu, v rámci něhož a proti němuž američtí Židé a černoši konstruují své...
|
|
|
Bohumil Modrý a jeho osud v mediálním a literárním ztvárnění
Jakubec, Dominik ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce se zaměřuje na obraz československého hokejového brankáře Bohumila Modrého v současné literatuře a dobovém periodickém tisku. Po přiblížení osudu Bohumila Modrého se zabývá v druhé kapitole analýzou dobového tisku, kdy na příkladu deníků Rudého práva, Mladé fronty a Československého sportu analyzuji kvantitativně informace o sledované osobnosti a změnu mediálního obrazu Bohumila Modrého. Zkoumaná období jsem si vytyčil na dobu průběhu hokejových mistrovství světa v letech 1947 a 1949, olympijských her 1948, zatčení reprezentačního týmu a Bohumila Modrého v březnu roku 1950, soudního přelíčení v říjnu 1950, propuštění odsouzených v roce 1955, smrti Bohumila Modrého v červenci roku 1963 a rehabilitaci všech nespravedlivě uvězněných v červenci roku 1968. Třetí část následně sleduje literární obraz tohoto sportovce na příkladu knihy Jáchymov rakouského autora Josefa Haslingera. Jedná se o román, který autor připravoval spolu s dcerou Bohumila Modrého, Blankou Modrou, a přestože sleduje také jiné dějové linky, významně líčí osud Bohumila Modrého. Zde se zaměříme na to, zda informace uvedené v románu odpovídají těm získaným z odborných zdrojů, případně jakým způsobem jsou pozměněny či doplněny. Závěr vyhodnocuje dobové kvalitativní mediální obrazy významného československého...
|
|
| |
|
|
Mezipředmětové vztahy mezi českým jazykem a výtvarnou výchovou
Hamáčková, Martina ; Pišlová, Simona (vedoucí práce) ; Cikánová, Karla (oponent)
Resumé Mezipředmětové vztahy jsou v současné době stále více zdůrazňovány a domnívám se, že vazby mezi předměty jsou v hodinách uplatňovány stále častěji, čemuž napomáhá Rámcový vzdělávací program, potažmo školní vzdělávací programy. Cílem předkládané práce je souhrn společných rysů českého jazyka a výtvarné výchovy a jejich uplatnění v praxi. Tyto dva znakové systémy se prolínaly a propojovaly již od starověku, z toho důvodu bylo mým cílem konkrétně ukázat, jak vazbu naplnit v hodinách těchto dvou předmětů v současnosti. Hledala jsem proto souvislosti mezi jednotlivými oblastmi učiva a jejich tématy. V teoretické části jsem vymezila pojem mezipředmětové vztahy, popsala jsem postavení předmětů v minulosti a v přítomnosti, věnovala jsem se popisu oblastí, kde se žáci mohou se syntézou setkat v běžném životě. V praktické části jsem hledala možnosti, jak předměty vhodně propojit ve prospěch dětí. Připravila jsem struktury vyučovacích hodin tak, aby byla výuka prospěšná pro oba předměty. Žáci pracovali s literaturou, komunikačními technologiemi, ve skupině, samostatně, s rodiči… Ve výtvarné výchově jsem hledala taková témata, která by podporovala výuku českého jazyka. Věnovala jsem se přípravě edukačního programu, který je využitelný v rámci návštěvy Národní galerie. Za pomoci knižní publikace Jazykové hry jsem...
|
host ::
RSS.