|
|
Muhammad Réza Pahlaví: Spojené státy americké a šáhův exil (1979 - 1980)
Matoušková, Lenka ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Práce se věnuje období let 1979 - 1980, kdy islámská revoluce nastolila složité vztahy mezi novou íránskou vládou, šáhem Mohammadem Rézou Pahlavím a vládou Spojených států amerických v čele s prezidentem Jimmym Carterem. Cílem je především prozkoumat souvislosti mezi šáhovým exilem a děním v americké administrativě. První část se zabývá nástupem dynastie Pahlaví a jejím působení v dějinách Íránu. Druhá část přibližuje exilová léta, kdy šáh musel často měnit místo svého pobytu, a složitý názorový vývoj mezi předními členy vlády Spojených států v otázce pobytu šáha ve Spojených státech. Třetí část je stručným nástinem dalších navazujících událostí ve Spojených státech a vývoje exilové vlády po šáhově smrti v roce 1980.
|
|
|
Češi a Slováci v zemi helvetského kříže: československé krajanské spolky ve Švýcarsku ve druhé polovině 20. století
Dörner, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem a činností krajanských organizací Čechů a Slováků ve Švýcarsku v průběhu 20. století sdružených ve Svazu československých spolků ve Švýcarsku. První spolky, které neměly dlouhého trvání, byly zakládány v 60. letech 19. století. Vznik stabilnějších organizací datujeme až s počátkem 20. století, kdy vznikly spolky Českoslovanská Beseda Slovan v Ženevě a Českoslovanská Beseda Svatopluk Čech v Curychu. Největší rozvoj těchto organizací nastal až po příchodu velké emigrační vlny vyvolané vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Právě toto období mezi roky 1968-1990 je hlavním předmětem zkoumání. Práce je členěna do čtyř kapitol. První z nich vytyčuje základní pojmy a zasazuje existenci krajanských organizací ve Švýcarsku do širšího kontextu. Zabývá se přitom nejpodstatnějšími emigračními vlnami z území našeho státu s důrazem na emigranty, kteří zamířili do Švýcarska. Druhá část práce se již zaobírá samotným vývojem krajanského hnutí ve Švýcarsku před přelomovým rokem 1968. Kapitola je přitom dále členěna na části podle zásadních mezníků vývoje krajanských organizací, tj. konstituování prvních spolků, vzniku Ústředního svazu českých spolků ve Švýcarsku, angažmá krajanů a jejich organizací v prvním a druhém zahraničním odboji, situace po únorovém převratu a...
|
|
|
Žert Milana Kundery pod dohledem: kritický ohlas díla v dobovém kontextu a v současnoti.
Batistová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Jonáková, Anna (oponent)
Rigorózní práce "Žert Milana Kundery pod dohledem. Kritický ohlas díla v dobovém kontextu a v současnosti" se zabývá kritickou recepcí Kunderova prvního románu od vydání díla až do současnosti. Autorka nejprve nastiňuje základní kulturní a politické souvislosti vzniku románu Žert. Kritická recepce románu, která je v práci rozdělena do tří období, pak tvoří hlavní náplň práce. V první části kritické historické analýzy a kvalitativní analýzy dobových i současných kritických textů o díle se autorka věnuje ohlasům románu v šedesátých letech, a to zejména v denících a kulturních periodikách doma i v exilu. Druhá část práce se zabývá recepcí Žertu v letech sedmdesátých a osmdesátých. Důraz je kladen nejen na dozvuky z šedesátých let a na oficiální normalizační kritiku, ale také na ohlas románu v exilu a samizdatu. V poslední části rigorózní práce se autorka zaměřuje na kritickou recepci románu v současnosti, kde analyzuje český ohlas Žertu v denících, kulturních časopisech a v nově vznikajících kunderovských monografiích a také francouzský ohlas vydání Kunderova souborného díla včetně Žertu v prestižní edici Plejáda nakladatelství Gallimard. Důležitým aspektem při hodnocení díla napříč všemi obdobími je přitom dobový kontext. Cílem práce je zjistit, zda se v průběhu čtyř desetiletí proměnil kritický...
|
|
|
Životopisná studie Jiřího Muchy a jeho žurnalistická tvorba v předválečných, válečných a poválečných letech
Bílá, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Předložená bakalářská diplomová práce se věnuje životu a práci spisovatele a novináře Jiřího Muchy ve vybraných letech 1937-1948. Toto období je dále rozděleno na tři etapy, předválečné (1937-1939), válečné (1939-1945) a poválečné (1947-1948) období. Z každé éry jsou vyčleněny tři nejdůležitější periodika, která tvořila nejsilnější pilíř Muchovy práce. Jsou to Lidové noviny, časopis Čechoslovák a Svobodné noviny. V souvislostech životopisné studie se práce zmiňuje také o publikační činnosti Jiřího Muchy od roku 1929 až do jeho smrti v roce 1991. Každá kapitola obsahuje informace o společensko-historické situaci, o postavení médií v dané době a dále rozebírá konkrétní Muchovy příspěvky do výše zmíněných tiskovin. Cílem práce je zmapovat Muchův přínos zejména v oblasti žurnalistiky, přiblížit jeho osobnost a metodou komparativní analýzy porovnat jeho jednotlivá tvůrčí období. Zjistit, jak se od sebe odlišují, případně jaký vliv měly na jeho psaní společensko-historické události.
|
|
|
Československá redakce Radio Free Europe: historie a vliv na československé dějiny
Tomek, Prokop ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent) ; Trapl, Miloš (oponent)
Resumé Tématem disertační práce je vývoj a významčeskoslovenské oddělení Rádia Svobodná Evropa (Radio Free Europe) v období 1950-1994. Vysílání mělo v dobách znemožnění svobodného přístupu občanůk informacím zcela mimořádný a dosud málo odborněprozkoumaný význam. Po převzetí moci vČeskoslovensku komunistickou stranou v únoru 1948 bylo jedním z prvníchčinůnové moci nastolení přísné cenzury medií a jejich ideologické ovládnutí. K narušení této informační blokády začaly postupemčasu ze zahraničí mimo jiné působit rozhlasové stanice. Byly to buďjižexistující státní, oficiální stanice nebo formálněnevládní Rádio Free Europe. Základní otázkou je postavení rozhlasového vysílání jako nástroje politického soupeření mezi dvěma bloky v doběstudené války a případného vývoje tohoto přístupu. Zrod vysílání včeském a slovenském jazyce byl komplikovaný. RFE vzniklo jako platforma exilu s programem osvobozeníČeskoslovenska od vlády KSČ.Programová orientace stanice ale podléhala politickým vlivůmz USA i měnící se politické situaci. Specifické postavení RFE spočívalo ve formální nezávislosti a odstupu od politické linie vládních stanic, jako byla například stanice Hlas Ameriky. Od počátku včs. redakci zaujímali výrazné místo exulanti,často významné osobnostičeské a slovenské kultury a politiky. V prvéřaděje nutno jmenovat...
|
|
|
Demokrat Petr Zenkl (od učitelství do exilu)
Nekola, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Konečný, Karel (oponent) ; Raška, Francis (oponent)
Studie "Demokrat Petr Zenkl (od učitelství do exilu)" je komplexní politickou monografií jednoho z nejvýznamnějších československých politiků, PhDr. Petra Zenkla. Popisuje jeho odboj proti Rakosko-Uhersku, osvětovou činnost a počátky v politice, komunální působení v Praze, účast ve vládách druhé a třetí republiky, kariéru v rámci Československé strany národně socialistické a vůdčí úlohu protikomunistického exilu v USA během studené války.
|
|
|
Muhammad Réza Pahlaví: perský šáh v exilu 1979 - 80
Matoušková, Lenka ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Práce se věnuje období života íránského šáha Mohammada Rezy Pahlavího v letech 1979 - 1980, kdy pobýval v exilu. Cílem je především zmapovat etapu panovníkova života a poukázat na souvislosti s mezinárodním děním především v Spojených státech amerických, neboť americká administrativa měla značný vliv na události v šáhově životě v těchto letech. První část se zabývá nástupem dynastie Pahlaví a jejím působení v dějinách Íránu. Druhá část přibližuje exilová léta, kdy šáh musel často měnit místo svého pobytu, a to především díky složité mezinárodně-politické situaci po islámské revoluci v Íránu. Třetí část je stručným nástinem vývoje exilové vlády po šáhově smrti v roce 1980.
|
|
|
Emigrace z komunistického Československa a Češi v Dánsku
Kleinová, Nikola ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Tato práce se věnuje tématu emigrace z Československa během komunistické nadvlády v letech 1948-1989. Jejím cílem je interpretovat fenomén emigrace a exilu v dobových souvislostech a na tomto pozadí prezentovat orálně-historický výzkum mezi československým emigranty v Dánsku, které nepatřilo mezi zrovna běžné cíle československé emigrace. K odchodu do emigrace mohou vést v různých dobách rozdílné příčiny, čímž se také emigrace podstatně odlišuje od exilu. Tato práce se soustředí na jedinečné motivy a souvislosti odchodu každého z narátorů, stejně tak jako na konkrétní průběh emigrace i její vliv na postoje narátorů k rodné zemi.
|
|
|
Kulturní publicista A. J. Liehm
Trojanová, Kamila ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce zachycuje průřez novinářské tvorby a životních osudů kulturního publicisty A. J. Liehma působícího od 40. let 20. století ve významných československých kulturních periodikách. Práce dále seznamuje s dobovým kontextem minulého století a přelomovými mezníky naší historie. Významným periodikům, ve kterých A. J. Liehm působil, jsou věnovány samostatné kapitoly. Jedná se o kulturní týdeníky Kulturní noviny a Literární noviny. Další periodika jsou zmíněna zejména v souvislosti s autorovou exilovou tvorbou. V neposlední řadě práce zkoumá francouzský časopis Lettre Internationale, který autor založil v 80. letech v Paříži. Autor se setkával s řadou kulturně a umělecky orientovaných osobností, a to zejména z filmové oblasti. Po emigraci z Československa v roce 1969 pokračoval v publikační činnosti v exilu a opakovaně se účastnil diskuzí a rozhovorů na téma Pražského jara a československé kultury. Práce se snaží sběrem informací, ať již z různých oficiálních zdrojů, či na základě osobní komunikace se samotným autorem, podat ucelený přehled o jeho osobnosti a životě.
|
|
|
Politické dimenze československého exilu v Kanadě 1948-1989
Hodboď, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filosofická fakulta Ústav politologie Diplomová práce Bc. Jakub Hodboď MSc. Politické dimenze československého exilu v Kanadě 1948 - 1989 Political Dimensions of the Czechoslovak Exile in Canada 1948 -1989 Praha 2011 vedoucí práce: Doc. PhDr. Jiří Kocian, CSc ABSTRAKT Předkládaná práce komplexně představila politické aktivity československého exilu v Kanadě a jejich dimenze ve sledovaném období 1948-1989. Studie je vyústěním téměř šesti let výzkumu, který autor realizoval částečně mezi krajanskou komunitou v Kanadě. Práce tak využívá nově objevené primární pramenné materiály získané v kanadských veřejných i privátních archivech v kombinaci s metodou orální historie (interview s krajany) a heuristickým využitím existujících publikovaných poznatků. Kromě politických aktivit československých exilových a krajanských organizací a jednotlivců práce zkoumala také politické dimenze kulturně-vzdělávacích a tělovýchovných aktivit exilu v Kanadě a nastiňuje aktivity komunistického režimu proti exilu v Kanadě. Československá komunita byla na prahu února 1948 poměrně dobře organizována, s pevnou členskou základnou klíčových krajanských organizací a zkušenostmi s organizováním pomoci během 2. světové války. Ve srovnání se separatisticky smýšlející slovenskou komunitou ovšem postrádala finanční...
|
host ::
RSS.