|
|
Paměť jako politický fenomén: reflexe veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu
Rybář, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je vytyčit základní rámce paměti komunismu, které se v polistopadovém režimu objevují paralelně s pokusy o politickou konstrukci minulosti. Na příkladu veřejné diskuse nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu se řešitel pokusí ukázat hlavní zdroje antikomunistické rétoriky a symboliky a přiblížit, jakou úlohu sehrály v první polovině 90. let při vytváření politických identit. Zatímco první část práce prozkoumá pojmy, které umožňují využít koncept paměti v analýze politična, druhá část se zaměří na varianty interpretace minulosti v kontextu diskuse nad legislativou spadající do kategorie tzv. "vyrovnávání se s minulostí" (lustrační zákon, zákon o protiprávnosti komunistického režimu). Vychází český antikomunismus z dekomunizačních opatření přijatých v letech 1991-1993, nebo je naopak přijetí těchto opatření snahou o zjednodušení plurality politik paměti? Jsou pokusy o označení minulého režimu jako zločinného jedinou formou antikomunismu, nebo je antikomunismus prolnutím morální, právní a politická argumentace proti minulému režimu a jeho společenskému a právnímu řádu? Prostřednictvím analýzy různých typů výpovědí se řešitel pokusí navrhnout jednu z možností analýzy antikomunistického diskursu.
|
|
|
Historický narativ a budování identity: Muzea v Bosně a Hercegovině
Knappová, Barbora ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce analyzuje historické narativy prezentované v Historickém muzeu Bosny a Hercegoviny v Sarajevu a v Muzeu Republiky srbské v Banje Luce. Zároveň osvětluje, kdo prosazuje danou reprezentaci historie a které faktory mají vliv na muzejní produkci. Práce vychází z teoretické literatury týkající se role muzeí v procesu institucionalizace paměti a budování národní identity i jejich možností přispět k usmíření v postkonfliktní společnosti. Předmětem zkoumání jsou hlavní muzejní instituce zabývající se moderní historií v obou autonomních entitách Bosny a Hercegoviny, přičemž Muzeum Republiky srbské působí v dominantně srbském a Historické muzeum v dominantně bosňáckém prostředí. Práce se zabývá vývojem muzeí, jejich správou, financováním, sebeprezentací a zejména narativy trvalých i krátkodobých expozic. Při jejich analýze je kladen důraz na způsob definování "my" vůči "oni". Časově je práce vymezena sledováním aktivit muzeí od roku 1995 do současnosti. Práce v detailu ukazuje, že Historické muzeum prezentuje charakteristicky bosňácký historický narativ, i přes snahu být celostátním muzeem bez etnicky vyhraněné interpretace historie, a že v Muzeu RS je používán narativ s výrazně nacionalistickým akcentem, neboť instituce je nástrojem centralizované politiky dějin Republiky srbské.
|
|
|
Údolí padlých: Sporné místo ve španělských politkách paměti
Kolínová, Kristýna ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
Monument známý pod názvem Údolí padlých se nachází necelých padesát kilometrů od Madridu. Komplex nechal jako památník obětem občanské války vybudovat generál Franko, který byl ve zdejší bazilice vytesané do skály po své smrti také pohřben. Ostatky diktátora umístěné na tak monumentálním místě vedle tisíců obětí občanské války představují podle mnohých pro demokratické Španělsko nevyřešený problém. Debata o dalším osudu Údolí padlých se, vzhledem k mnohočetnosti významů, které toto místo nese, dotýká i mnoha dalších témat. Tato práce představuje a analyzuje politiky paměti a debatu o sporném místě paměti Údolí padlých od počátku Zapaterovy vlády v roce 2004 do konce Rajoyovi vlády v květnu 2018. Na základě typologie paměťových aktérů M. Bernharda a J. Kubika identifikuje a klasifikuje národní institucionální aktéry, které se na této debatě podílí. Kromě toho práce zmiňuje i nadnárodní aktéry a postoje španělské občanské společnosti. Práce tak spojuje tři oblasti studia kolektivní paměti: místa paměti, politiky paměti a paměťové aktéry.
|
|
|
GDR-Nostalgia in the Former East Germany and Politics of Memory of the PDS
Novosadová, Alena ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Při sjednocení Německa v roce 1990 panovalo ve společnosti nadšení a optimismus. Ten se však vytratil v prvních letech transformace, a to jak na východě, tak na západě Německa. Především na východě přibývalo nespokojených, kteří se stavěli ke sjednocení kriticky jednak kvůli ekonomickým dopadům, jednak kvůli tomu, že jejich předchozí životní zkušenost se stala bezcennou. Tento jev, kdy si lidé stále více idealisticky připomínali život za NDR, byl nazván DDR-nostalgií. Tato práce se zabývá politickým rozměrem DDR-nostalgie se zaměřením na PDS, nástupnickou stranu po státostraně SED. Navzdory tomu, že byl straně předpovídán zánik, její voličská podpora na východě Německa stabilně narůstala a její východoněmečtí voliči se stranou cítili zastoupení ve svých zájmech. Strana se nicméně nevypořádala se svou rozporuplnou minulostí. Cílem práce je prozkoumat, jak PDS prezentovala minulost NDR a svou vlastní. Bude ověřena teze, že PDS pomocí Geschichtspolitik prezentovala idealizovaný obraz minulosti NDR, aby posílila nostalgii po minulém režimu a dopomohla si tak k vyšším preferencím.
|
|
|
Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948
Doležalová, Ivana ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Šustrová, Radka (oponent)
Bakalářská práce Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948 ukazuje na základě studia dobového tisku, jakým způsobem bylo partyzánské odbojové hnutí v československém veřejném prostoru prezentováno. Práce přibližuje, jak se vyvíjel mediální obraz partyzána v tisku v průběhu prvních poválečných let. Sleduje, kdy se typ partyzánského bojovníka jako reprezentanta protifašistické rezistence objevuje, kdo tuto prezentaci československého odboje prosazoval nejvíce, a zda se tak dělo na úkor jiných forem odbojové činnosti. Těžištěm práce je analýza stěžejního pramene k problematice formování poválečného mediálního obrazu partyzánského hnutí - tiskového orgánu Sdružení českých partyzánů - týdeníku Partyzán, a to v letech 1946, 1947 a na začátku roku 1948. Kvalitativní analýza časopisu Partyzán umožnila zachytit mediální obraz partyzána na stranách tohoto týdeníku, jeho proměnu v průběhu času, a zároveň konfrontaci s některými dalšími poválečnými československými periodiky. Přínos práce spočívá v tom, že doplňuje předchozí práce s tematikou partyzánského odboje o pohled poválečného dobového tisku.
|
|
| |
|
| |
|
|
"Zákon o holocaustu" a obrana polských dějin za vlády PiS
Marková, Lucie ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Záměrem této diplomové práce je popsání dvou ústředních narativů holocaustu v současné kolektivní paměti Polska na příkladu střetu těchto narativů v jedné z největších debat polské historie, která byla vyvolána vydáním knihy Sousedé od Jana Tomasze Grosse v roce 2000. Již během prvního období vlády národně konzervativní politické strany PiS vznikl v roce 2006 návrh zákona "Lex Gross" jako snaha o legislativní zaměření na ty, kteří nenásledují "oficiální narativ minulosti holocaustu". V roce 2018 byl tento návrh rozpracován do novelizace zákona o IPN, která byla později nazývána také jako "zákon o holocaustu". Cílem práce je v rámci jednopřípadové studie zaměřené na novelizaci zákona o IPN představit motivy k vydání zákona a na základě kontextu strategie politiky paměti PiS vysvětlit, proč zákon vyvolal takovou kontroverzi v Polsku i v zahraničí. Novelizace je interpretována v souvislosti s rozdílnými narativy holocaustu, tzv. válkách paměti, a to v kolektivních pamětech národních států na jedné straně, ale také transnacionálních aktérů na straně druhé. V důsledku toho se paměť může stát nástrojem populismu, který předznamenává rozpad neoliberálního konsensu.
|
|
|
Srovnání polského a ukrajinského ústavů paměti národa a jejich interpretace Volyňského masakru
Lavrentev, Aleksei ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Tato práce srovnává polský a ukrajinský ústav paměti národa a analyzuje modely kolektivní paměti, jež dominují v Polsku a na Ukrajině a historické narativy Volyňského masakru 1943. Zároveň práce osvětluje a porovnává interpretace tohoto fenoménu polského a ukrajinského ústavem. Předmětem zkoumání jsou samotné ústavy paměti národa jako hlavní nástroje prosazování státní politiky paměti ve svých státech. Časově je práce vymezena od roku 2014, kdy došlo k revolučním změnám na Ukrajině a následným změnám ukrajinských historických narativů a státní politiky, až do současnosti. V práci je popsána také politická situace na Ukrajině (2014) a v Polsku (2015), jež tyto změny v obou státech ovlivnila a vedla k obnovení konfliktu paměti. První náznaky konfliktu paměti (Juščenkovo období a první vláda PiS) jsou v této práci rozebrány jen krátce, neboť je zaměřena hlavně na současnost. Vycházíme z předpokladu, že Volyňský masakr, jenž je nejtragičtějším prvkem současných polsko-ukrajinských vztahů, je hlavním kamenem úrazu mezi Polskem a Ukrajinou. Práce v detailu ukazuje, že polský a ukrajinský ústav jsou instituce s odlišnými úkoly, cíli a pravomocemi a jejich interpretace Volyňského masakru jsou odlišné ve všech bodech. Snaha o hledání kompromisu existuje pouze na papíře, jelikož ve skutečnosti polská a...
|
|
|
Údolí padlých: Sporné místo ve španělských politkách paměti
Kolínová, Kristýna ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
Monument známý pod názvem Údolí padlých se nachází necelých padesát kilometrů od Madridu. Komplex nechal jako památník obětem občanské války vybudovat generál Franko, který byl ve zdejší bazilice vytesané do skály po své smrti také pohřben. Ostatky diktátora umístěné na tak monumentálním místě vedle tisíců obětí občanské války představují podle mnohých pro demokratické Španělsko nevyřešený problém. Debata o dalším osudu Údolí padlých se, vzhledem k mnohočetnosti významů, které toto místo nese, dotýká i mnoha dalších témat. Tato práce představuje a analyzuje politiky paměti a debatu o sporném místě paměti Údolí padlých od počátku Zapaterovy vlády v roce 2004 do konce Rajoyovi vlády v květnu 2018. Na základě typologie paměťových aktérů M. Bernharda a J. Kubika identifikuje a klasifikuje národní institucionální aktéry, které se na této debatě podílí. Kromě toho práce zmiňuje i nadnárodní aktéry a postoje španělské občanské společnosti. Práce tak spojuje tři oblasti studia kolektivní paměti: místa paměti, politiky paměti a paměťové aktéry.
|
host ::
RSS.