Název: "Zákon o holocaustu" a obrana polských dějin za vlády PiS
Překlad názvu: 'The Holocaust Law' and the defence of Polish history under the PiS government
Autoři: Marková, Lucie ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok: 2020
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Záměrem této diplomové práce je popsání dvou ústředních narativů holocaustu v současné kolektivní paměti Polska na příkladu střetu těchto narativů v jedné z největších debat polské historie, která byla vyvolána vydáním knihy Sousedé od Jana Tomasze Grosse v roce 2000. Již během prvního období vlády národně konzervativní politické strany PiS vznikl v roce 2006 návrh zákona "Lex Gross" jako snaha o legislativní zaměření na ty, kteří nenásledují "oficiální narativ minulosti holocaustu". V roce 2018 byl tento návrh rozpracován do novelizace zákona o IPN, která byla později nazývána také jako "zákon o holocaustu". Cílem práce je v rámci jednopřípadové studie zaměřené na novelizaci zákona o IPN představit motivy k vydání zákona a na základě kontextu strategie politiky paměti PiS vysvětlit, proč zákon vyvolal takovou kontroverzi v Polsku i v zahraničí. Novelizace je interpretována v souvislosti s rozdílnými narativy holocaustu, tzv. válkách paměti, a to v kolektivních pamětech národních států na jedné straně, ale také transnacionálních aktérů na straně druhé. V důsledku toho se paměť může stát nástrojem populismu, který předznamenává rozpad neoliberálního konsensu. The aim of this thesis is to describe two central narratives of the Holocaust in the collective memory of Poland on the example of the clash of these narratives in one of the biggest debates in Polish history, triggered by the publication of Jan Tomasz Gross's book Neighbours in 2000. The first attempt to focus legislatively on those who do not follow the official narrative of the past of the Holocaust, was the creation of "Lex Gross" in 2006 during the first period of the reign of the right-wing conservative political party PiS. In 2018, the proposed legislation was elaborated into an Amendment to the Act on the IPN, known as "Holocaust Law" which had provoked a great controversy. The aim of this one-case study of the amendment is to present the motives for the amendment and explain the controversy it provoked within the framework of politics of memory of PiS. The amendment is interpreted in the context of different narratives of Holocaust, so-called memory wars - that means in the collective memories of the national states on the one hand, and of transnational acteurs on the other. Thus, memory may become the subject of populism, which heralds the disintegration of the neoliberal consensus.
Klíčová slova: Gross; holocaust; identita; kolektivní paměť; narativ; Novelizace zákona o IPN; PiS; politika paměti; Amendment to the Act on IPN; collective memory; Gross; Holocaust; identity; narrative; PiS; politics of memory

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/122322

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-436185


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Diplomové práce