|
|
Podpůrné skupiny LGBTQ+ studentů
Hrudková, Anna ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Předkládaná práce je empirická etnografická studie forem podpory LGBTQ+ studentů ve všech typech škol od základní školy až po univerzitu. Sledovaným tématem je Institucionální zabezpečení podpůrné sítě LGBTQ+ a zakládání mimoškolních podpůrných skupin pro LGBTQ+ žáky. Cílem práce je ověření poskytování podpory LGBTQ+ a specifikace fungování mimoškolních podpůrných skupin. Práce se bude dál zaměřovat na potenciální problémy, které studenti identifikují při hledání podpory ve škole a na problémy artikulace identity v kritických momentech školního vzdělávání. Užitím kvalitativní metody Zakotvené teorie se odhalila dostupná specifika poskytování podpory jak ve školách, tak v LGBTQ+ podpůrných skupinách. Vzhledem k nastalé pandemické situaci COVID19 se sběr dat přesunul do virtuálního prostoru. Pomocí online polostrukturovaných rozhovorů LGBTQ+ studenti popisovali problémy dostupnosti podpory ve škole a problémy provázející artikulaci identity v kritických momentech školního vzdělávání. Stejně tak byly artikulovány potenciální problémy i ze strany aktérů působících v podpůrných skupinách. Výsledky zakotvené teorie odhalily přímý vliv heteronormativního řádu vzdělávací politiky na poskytování podpory LGBTQ+ studujícím, která se zatím na základních a středních školách ukázala jako stále nedostačující....
|
|
|
Řeka klidná, řeka divoká: Etnografický výzkum kolem řeky Otavy
Mottlová, Tereza ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Sosna, Daniel (oponent)
Řeka klidná, nebo řeka divoká? Jak to s Otavou tedy je? Trápí obyvatele města Sušice více sucho, nebo povodně? Ve své diplomové práci jsem chtěla zjistit, jak se lidé, kteří žijí v úzkém vztahu s řekou, vypořádávají s extrémy, které pravidelně řeka v podobě záplav přináší. Zajímalo mě, jestli místní usedlíci a správa města vůbec hrozbu povodní identifikují a může-li být jejich vztah k řece v tomto směru užitečný i jiným. Kromě toho jsem se zabývala projevy klimatické změny u nás, a to konkrétně právě extrémními výkyvy počasí jako jsou záplavy a sucho. Snažila jsem se zjistit, jestli a jak místní reflektují klimatickou změnu skrze své žité zkušenosti s povodněmi a suchem. Metodou mého výzkumu byla etnografie. Během šestiměsíčního výzkumu jsem trávila čas se zahrádkáři, kterých se v posledních letech kriticky dotýká sucho, ačkoli mají zahrádky kousek od řeky, s usedlíky, kteří pravidelně v menší či větší míře zakouší záplavy, a se zástupci městské správy, u kterých mě zajímalo především to, jak se jejich expertní pohled snoubí s letitými zkušenostmi. Díky zvolené metodě jsem měla možnost proniknout do světů aktérů a pochopit kontext vztahů, které jsem studovala. Zjistila jsem, že žít v kontaktu s povodněmi není tak dramatické, jak se neznalému pozorovateli může zdát. Dokonce z výzkumu vyplývá, že...
|
|
|
Jak se rodí gender v diagnostickém ústavu
Benešová, Jana ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Disertační práce završuje výzkum, který započal na konci roku 2007. Představuje výzkumná zjištění, která se týkají způsobů a metod (re)konstrukce genderových identit dětí umístěných v českém zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Na základě etnografického výzkumu v dětském diagnostickém ústavu (DDÚ) Archa jsou zkoumány praktiky a techniky utváření genderových obsahů a rolí, jež vyrůstají z diskurzů tzv. pomáhajících profesí. Psychologie, etopedie, sociální práce, vychovatelství, vzdělávání či zdravověda jsou odbornostmi, které se pod střechou ústavů sbíhají a utvářejí diskurzivní pole pro výkon mocensky zabarvených procedur ukázňování umisťovaných dětí (srov. Laan, 1998), jež mají přímou vazbu k představám o společensky žádoucím pohlavně-genderovém řádu. Cílem výzkumu bylo zachytit procesy, jež jsou často v české odborné komunitě přehlíženy a jež se v praxi mohou stávat nereflektovanými disciplinačními nástroji v rukou pracovníků a pracovnic širokého spektra disciplín na pomezí sociální práce a speciální pedagogiky.
|
|
|
Vliv on-line identity ze světa Damokles na každodennost
Beseda, Jan ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent) ; Bužeková, Tatiana (oponent)
Vliv on-line identity ze světa Damokles na každodennost Abstrakt Ve své dizertační práci se zabývám uživateli on-line světa Damokles. Zkoumám jakým způsobem jejich on-line identita ovlivňuje jejich každodenní off-line život, jak díky on-line světu Damokles vznikají sociální vazby a sítě mezi jeho uživateli, jak se konstruuje on-line komunita. Zajímá mě vzájemné ovlivňování on-line a off-line aktivit uživatelů Damokles. Opírám se při tom o kvalitativní metodologii, konkrétně o zúčastněné pozorování členů komunity světa Damokles, jak v on-line prostoru, tak i při jejich off-line aktivitách, dále pak o polostrukturované, neformální rozhovory s členy dané komunity a analýzu a interpretaci textů ze světa Damokles a o světě Damokles. Svou práci řadím pod novou antropologickou subdisciplínu, pod kyberantropologii, která studuje člověka a proměny lidské existence v kontextu moderních počítačových informačních a komunikačních technologií (Soukup 2009, 138). Věnuji se také specifikům této antropologické subdisciplíny a problémům spjatým s výzkumem v on-line prostoru. Klíčová slova: kyberantropologie, on-line svět, každodennost, on-line komunita, etnografie, čas, identita
|
|
|
Panelstories: etnografie (re)produkce prostoru panelového sídliště Černý Most
Lehečka, Michal ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Panelstories: etnografie (re)produkce prostoru panelového sídliště Černý Most Mgr. Michal Lehečka Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá prostory sídlišť. Na základně etnografických dat vytvořených během deseti let terénního výzkumu panelových sídlišť analyzuji, jak může být (re)produkován prostor několika okrsků konkrétního panelového komplexu - sídliště Černý Most v Praze. Toto sídliště, díky svému stáří a vlastnické i etnické skladbě, představuje vhodný terén pro popis mnoha dlouhodobých i aktuálních fenoménů spojených s vývojem prostorů socialistického modernismu po roce 1989. Původně socialistická modernistická města prošla během politické, ekonomické i společenské transformace zemí střední a východní Evropy značnými proměnami. V těchto změnách je odkrývána neustálá interakce mezi kolektivistickou a egalitářskou ambicí původních koncepcí sídlišť a jejich současnou nejednoznačnou a majetkově roztříštěnou povahou. Prostor sídlišť je tak neustále přetvářen různě ustavovanými projevy teritoriality aktérů, kteří v něm koexistují. Tato teritoriální proměnlivost fyzických i symbolických prostorů sídlišť je proto v textu nahlížena Lefebvrovou perspektivou socio-materiální (re)produkce prostoru opřenou o tzv. prostorovou tríádu (Lefebvre 1991). Vycházím tak z předpokladu, že (re)produkce prostoru...
|
|
|
Tofu a činky: Percepce vlastní tělesnosti veganskými sportovci
Rutová, Simona ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Orcígr, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá tělesností veganských sportovců. Dává si za cíl objasnit, jak je tělesnost členy zkoumaného konkrétního společenství veganských sportovců vnímána a jak je formována působením tohoto společenství a v něm sdílenými specifickými tělesnými praktikami, kterými je především veganské stravování a sportovní aktivity. Výchozími koncepty v nahlížení na tuto problematiku jsou habitus, embodiment a vědomé tělo. Pro tuto práci jsou tedy klíčové myšlenky Merleau-Pontyho a jeho vnímání tělesnosti, Csordase a jeho chápání embodimentu, a Scheper-Hughes a Lock, jejichž koncept vědomého těla poskytl analytický rámec pro tento výzkum. Výzkum poukázal na důležitost silného společenství, které veganští sportovci budují a jehož prostřednictvím pak mohou působit na těla členů společenství, a budovat tak těla prezentující veganství jako dostatečné. Právě sport hraje v tomto klíčovou roli, neboť jeho prostřednictvím budují zdravá a silná těla. Sport tak plní funkci obhajoby jejich praktik, které jsou v očích zkoumaného společenství správnou cestou a jsou jejich reakcí na současnou ekologickou krizi a amorální zneužívání zvířat za účely masové spotřeby. Právě snaha obhajoby a prezentace veganství jako dostatečného ovlivňuje praktiky sdílené ve zkoumaném společenství. Tyto praktiky pak působí na formování...
|
|
| |
|
|
Současný český neo-šamanismus a jeho vliv na život praktikujících
Ekinovičová, Hana ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Tesárek, Jan (oponent)
Tato práce je věnována neo-šamanismu, lidem, kteří se jím zabývají a jeho vlivu na jejich každodenní život. Zaměřila jsem se na "neprofesionální šamany", tedy takové lidi, kteří šamanismus využívají pro své potřeby nebo pro potřeby své rodiny a přátel, ale nenabízejí své služby veřejnosti, nevedou šamanské semináře apod. V rámci svého výzkumu jsem se zúčastnila několika takových šamanských seminářů a ke sběru dat jsem využila hloubkových rozhovorů s lidmi, které tyto semináře také navštěvují nebo v minulosti navštěvovali. Z těchto rozhovorů vzniklo pět kategorií, které shrnují mé poznatky a které mají za úkol přiblížit čtenáři vnímání světa těchto lidí. Zaměřila jsem se na okolnosti, které lidi k šamanismu přivedly, na to, co je na něm zaujalo, největší podíl analytické části je věnován některým aspektům běžného života mých respondentů a roli, jakou v nich šamanismus hraje. Jeden z výstupů je věnován přirozenosti, s jakou respondenti přijímali informace, kterých se jim na úvodním šamanském semináři dostávalo a na závěr jsem přidala několik řádek o pochybnostech, které lidé někdy cítí vůči tomu, co v rámci šamanských cest prožívají. Klíčová slova: Šamanismus, neo-šamanismus, každodennost, sekularizace
|
|
|
Sport for Development in Brazil: Gendered Perspective
Soares Moura, Eva ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Hacker, Hanna (oponent) ; Knoppers, Annelies (oponent)
Sport pro rozvoj a mír (SDP) se stal dynamicky rostoucí oblastí, která v posledních letech přitáhla akademickou i veřejnou pozornost. Vzhledem k pokračujícímu závazku v oblasti Cílů udržitelného rozvoje OSN (SDGs) v oblasti genderové rovnováhy se sport stal nástrojem 'zplnomocnění' žen a posílení jejich postavení ve společnosti. Práce si skrze feministické teorie rozvoje a také skrze využití konceptu 'zplnomocnění', který je úzce spjat s konceptem moci, klade za cíl prozkoumat, a) jakým způsobem se mladí lidé zapojují v rozvojových projektech, a b) potenciál těchto programů napomáhat transformaci genderových vztahů a nabourávat genderové stereo- typy uvnitř sportu i mimo něj. Práce čerpá z jedenácti měsíců etnografického výzkumu realizovaného mezi lety 2017 a 2018 ve dvou neziskových organizacích v Sao Paulu v Brazílii, které využívaly sport - zejména fotbal - k dosažení širších společenských cílů ve znevýhodněných komunitách. V těchto komunitách bylo provedeno zúčastněné pozorování a realizováno padesát polostrukturovaných rozhovorů se zúčastněnými stranami, manažery, lektory, účastníky projektů i jejich rodiči. Výsledky práce naznačují nejednoznačnost role programů sport pro rozvoj (SFD) v kontextu realizace společenské změny. Tato nejednoznačnost spočívá v rozporu mezi rolí SFD programů coby...
|
|
| |
host ::
RSS.