|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Reflexe žen tělesnosti během těhotenství, porodu a raného mateřství
Pecháčková, Veronika ; Wolfová, Alžběta (vedoucí práce) ; Országhová, Kristína (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá způsoby, jak prvorodičky reflektují svou tělesnost během těhotenství, porodu a raného mateřství do jednoho roku po porodu. Teoretický rámec výzkumu je zakotven v antropologii těla, ze které si práce bere klíčové pojmy: gender, body image, subjektivita a tělesný kapitál. Práce stojí na výzkumu, který využívá kvalitativní výzkumnou strategii, data byla vytvářena metodou polostrukturovaného rozhovoru s 10 aktérkami. Analytický postup zahrnoval přepis dat, segmentaci, analýzu a interpretaci dat ve vztahu k definovaným teoretickým konceptům. Z analýzy rozhovorů vyvstala čtyři témata, která hrají klíčovou roli v tělesnosti ženy v definovaném období. Jsou to mateřství, feminita, fyzická zdatnost a partnerství. Každé z těchto témat má různou důležitost v různé fázi mateřské zkušenosti a jejich zvýznamňování se v tělesnosti se zpravidla překrývá. Ženy v rámci každého tématu, na které je nahlíženo jako na rovinu subjektivity, reflektují společenskou normu skrze body image, prožívání těla skrz embodiment a praxi fungování těla skrz tělesný kapitál. Dominantní roli v tělesnosti má zejména rovina mateřství. Jednotlivé roviny subjektivity se do velké části překrývají v ovlivňování tělesnosti a vzájemně interagují - buď si vzájemně protiřečí a vytlačují se, nebo se navzájem umocňují a...
|
|
|
Mobilizované emoce: Tělesnost a emocionalita v radikálních environmentálních hnutích
Rousek, Martin ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Wolfová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce analyzuje dynamiku a význam emocí a těla v radikálních environmentálních hnutích a skrze kvalitativní empirický výzkum tyto faktory analyzuje i v konkrétním hnutí. Cílem práce je nejen analýza samotná, ale i otevření debaty na téma emocí a těla v sociálních hnutích, potažmo emocí a těla v širším politickém dění jako takovém, neboť toto téma je v českém kontextu nepříliš prozkoumané. Po teoretické rešerši této problematiky jsou za pomoci různých konceptů z relevantní literatury analyzována a interpretována data získaná z polostrukturovaných rozhovorů se členy a členkami radikálně ekologického hnutí Limity jsme my. Klíčová slova emoce, environmentální hnutí, přímá akce, tělo, emocionalita, tělesnost, radikální hnutí
|
|
|
Becoming Bodies: An Ethnographic study of Ayurvedic Practice
Wolfová, Alžběta ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Horák, Miroslav (oponent)
Tato práce je kritickou analýzou praxe, která je prezentována jako alternativa k modernitě. Na případu ájurvédy - tzv. nekonvenční medicíny jsem v letech 2013-2017 zkoumala, jak tento fenomén funguje v rámci specifického prostředí České republiky. Vzhledem k tomu, že se jedná o přístup ke zdraví a k tělu, který je vyhledáván a využíván v každodenním životě stále většího počtu lidí v tomto postsocialistickém prostoru, podobné tendence sledují sociální vědci v globalizovaném, zejména západním, světě již několik desetiletí. Na základě (auto)etnografického výzkumu, který začal ve škole pro budoucí tzv. ájurvédaře a pokračoval v rámci neformálních setkáních, i v domácím prostoru praktikujících, představuji ájurvédu jako specifický způsob stávání se tělem. Vycházím z toho, jak se tělo a tzv. wellbeing diskurzivně ustavují v prostoru škol, ale zejména se zaměřuji na individuální praxe. Sleduji, jak se v jejich rámci ukotvuje ájurvédská epistemologie, a jak umožňuje rozpoznat vlastní tělo a subjektivitu jako propojenou s okolním prostředím. Zabývám se tím, jak toto poznávání podmiňuje určité sebepojetí a zdůrazňuji, že poskytuje výhody pro praktikující, kteří zůstávají věrni ájurvédě, i když se například nutně nedostaví zlepšení jejich tělesného či jiného diskomfortu, který je původně do školy přivedl....
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
"Léčba není výzva, výzvou je pochopení." Etnografická studie Ájurvédy
Wolfová, Alžběta ; Novotná, Hedvika (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Cílem diplomové práce je sledovat, uchopit a popsat Ájurvédu tak, jak se vyjevuje ve specifických situacích a kontextech. Na základě teorie sítí aktérů a symetrické antropologie Ájurvédu nahlížím jako entitu, jež je konstruována v procesu vzájemného vztahování množství aktérů různých povah (sociální, materiální, diskursivní). Prostřednictvím identifikace významných prvků, které se na tomto procesu podílí, sleduji, zda a jakým způsobem jsou ustanovovány a redefinovány hranice Ájurvédy. Jako klíčové aktéry v procesu uskutečňování Ájurvédy jsem definovala Učitele, Nauku, Ájurvédskou Instituci, způsoby zacházení s tělem prostřednictvím stravy, jógy a dechových cvičení a Ájurvédská léčiva. V jednotlivých kapitolách diskutuji prvky a praktiky, které se podílí na tvorbě podoby těchto klíčových aktérů, stejně jako se zde zabývám různými způsoby, prostřednictvím kterých jsou praktikovány. Do konkrétní podoby jednotlivých rovin uskutečňování Ájurvédy zde zasahují jak členové komunity, kanonické Ájurvédské texty, biomedicína, státní legislativa a legislativa Evropské unie, klima, politika Instituce, ale také individuální každodennosti a kolektivně sdílené interpretační rámce. 1
|
host ::
RSS.