|
|
Společnost na Hlučínsku mezi dvěma světovými válkami (Formování národní identity na příkladu školství)
Němcová, Veronika ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce Společnost na Hlučínsku mezi dvěma světovými válkami / Formování národní identity na příkladu školství zpracovává téma boje o národní identitu tohoto specifického kraje s výrazně odlišnou historií, než jaká potkala ostatní části nově vzniklé Československé republiky. Pokouší se nastínit vývoj česko-německých národnostních střetů v letech 1920-1938 a ukazuje, že tyto střety spíše než skutečný zájem místního obyvatelstva upřednosťňovaly národnostní a strategické zájmy vlastní. Z obecnějšího perspektivy specifické situace Hlučínska v ekonomické, politické a náboženské oblasti vyzdvihuje jako dominantní pole střetu školství a s ním spojené usilování o jazykovou hegemonii. Nastiňuje podmínky a souvislosti, které měly zásadní vliv na formování národní identity hlučínského regionu.
|
|
|
Stručná historie Východní Karélie a její význam pro formování finského vlastenectví
Himmelová, Tereza ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Vondrys, Alice (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá východní Karélií, která sehrála významnou roli pro formování finského vlastenectví a vedla, kromě jiných faktorů, k probuzení národního cítění obyvatel Finska. Nejdříve je tato oblast geograficky zařazena a následně jsou vysvětleny pojmy související s Karélií. Dále následuje krátké uvedení do problematiky vlastenectví a nacionalismu a do vývoje finského národního uvědomění. Stěžejní část práce je tvořena dvěma kapitolami - první je věnována historii východní Karélie a druhá pojednává vztah Finů k východní Karélii v první polovině 19. století. Klíčová slova: východní Karélie, vlastenectví, patriotismus, Finsko, Kalevala, Lönnrot, finština, lidové básnictví
|
|
|
Výchova k vlastenectví v českých školách
Kyzlinková, Marcela ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Klíčovým tématem této práce je přístup ve výchově k vlastenectví na našich školách, zejména pak na prvním stupni základních škol. Jejím smyslem je znovuotevření tématu vlastenectví a jeho významu pro naši společnost. Práce je koncipována tak, aby nejprve seznámila s pojmy, které umožňují rozvoj předpokladů nutných pro národní uvědomění a vznik vlasteneckého cítění. Teoretická část práce se zabývá morálkou, vlivy ve výchově, vzorem, materiálními i duševními hodnotami a estetikou. Popisuje jednotlivá historická období od počátků národního obrození v první polovině 19. století až po současnost a jejich vliv na vlastenecké cítění ve společnosti. Nabízí přístupy ve vedení žáků k vlastenectví na školách v historickém sledu jednotlivých období. Odkrývá nové pohledy na způsob výchovy k vlastenectví na školách. Poukazuje na nutnost správného pochopení jednotlivých pojmů a na panující zmatek a rizika jejich výkladů ve společnosti. Předkládá důležitá fakta, ke kterým se naše společnost musí postavit čelem, aby se výchova k vlastenectví úspěšně uskutečňovala. Empirická část práce je tvořena rozborem třídních diskusí a hloubkových rozhovorů s jednotlivými žáky, učiteli a vedoucími představiteli tří základní škol. Stěžejním úkolem bylo zjištění osobních přístupů jednotlivých pedagogů k pojmu vlastenectví,...
|
|
|
Marketingová komunikace FK Mladá Boleslav
Fanta, Jan ; Voráček, Josef (vedoucí práce) ; Štědroň, Bohumír (oponent)
Název: Marketingová komunikace FK Mladá Boleslav Cíle: Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza současného stavu marketingové komunikace s diváky FK Mladá Boleslav, zjištění nedostatků a podání návrhu na zlepšení strategie marketingové komunikace s diváky tohoto klubu. Metody: V této práci bylo využito metody analýzy příslušných dokumentů a textů. Další použitou metodou byl strukturovaný rozhovor s pracovníky marketingové oddělení, a to s marketing manažerem Bc. Janem Holickým a manažerem komunikace Jiřím Korosem. Výsledky: Při analýze marketingové komunikace FK Mladá Boleslav bylo zjištěno, že některé komunikační nástroje nejsou využívány zcela efektivně a některé nástroje tento klub dokonce nevyužívá. Návrh byl sestrojen sledováním současných trendů v marketingové komunikaci tak, aby odpovídal všem možnostem klubu a byl realizovatelný. Klíčová slova: sportovní marketing, fotbal, public relations, divák, patriotismus
|
|
|
Literární venkov v protektorátní kinematografii
Svěcená, Dobroslava ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
(česky): Tato práce sleduje počátky národně-emancipačních a vlasteneckých projevů, které se v průběhu devatenáctého století staly součástí české venkovské prózy a ve dvacátém století se prostřednictvím filmových adaptací těchto děl promítly jako národně-obranné tendence v české protektorátní kinematografii. Z práce by mělo vyplynout historické provázání obou sledovaných období. V klasické české venkovské próze i ve filmu se z politických a společenských důvodů ve zvýšené míře objevovaly obrozenecké ideály venkovského národního života, které vycházely z toposu "chaloupky" ("idylického místa"), z národních historických tradic a kultů přírody a venkova. V průběhu utváření českého novodobého národa od počátku devatenáctého století až do první světové války se tyto prvky staly součástí představ Čechů o sobě samých a se zvýšenou intenzitou vyvstaly v éře národního ohrožení za protektorátu. V poslední části práce jsou na příkladě spisovatelky Boženy Němcové a její Babičky ukázány konkrétní projevy těchto ideálů, které se v průběhu desetiletí staly součástí jejího kultu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Obraz středověku v díle Prokopa Chocholouška
Beneš, Otakar ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historickými prózami Prokopa Chocholouška, a mezi nimi především těmi z českého středověku. Cílem práce bylo nalézt a systematicky zpracovat typické znaky autorovy tvorby a zařadit jej do kontextu české romantické literatury. Výsledky jsou prezentovány v několika kapitolách. Práce obsahuje stručný životopis Prokopa Chocholouška, chronologicky zachycené proměny žánru historické prózy v době národního obrození a srovnání Prokopa Chocholouška s dalšími autory historických próz. Dále obsahuje shrnutí dějů vybraných povídek, rozbor postupů, které autor používá k tvorbě postav, způsob zobrazení časoprostoru v textech a projevy vlasteneckých a výchovných tendencí v díle.
|
|
|
Zobrazení prostého lidu ve vybraných dílech finského kánonu
Palát, Tomáš ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Velkoborsky, Jan Petr (oponent)
Jméno autora: Tomáš Palát Instituce: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav lingvistiky a ugrofinistiky Nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 Obor: Finština Název práce: Zobrazení prostého lidu ve vybraných dílech finského kánonu Vedoucí práce: Mgr. Jan Dlask, Ph.D. Počet stran: 79 + přílohy Počet příloh: 1 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: Runeberg, Kianto, prostý lid, venkovské obyvatelstvo, finský literární kánon, chalupník, Příběhy praporčíka Ståla, Červená čára, smrt, umírání, příroda, odvaha, hrdinství, vlastenectví, nacionalismus, církev, náboženství Cílem této práce je vypracovat analýzu, jakým způsobem je zobrazováno prosté venkovské obyvatelstvo ve dvou vybraných dílech finského literárního kánonu. Prvním z těchto děl je básnická sbírka Příběhy praporčíka Ståla od Johana Ludviga Runeberga, druhým dílem je román Červená čára od Ilmariho Kianta. Oba dva texty vznikly v různých historických a literárních periodách. Finská společnost se v 19. a na počátku 20. století skládala většinově z relativně chudého venkovského obyvatelstva, které obvykle pracovalo v zemědělství. Popisování života těchto venkovanů bylo ve stejném časovém období častým námětem ve finské literární tvorbě. V práci je obraz prostého lidu v literatuře zkoumán skrze pět základních tematických okruhů. Jak prostí...
|
|
|
Ferdinand Kafka (1841-1926) . Dobová osvětově-vzdělávací činnost v regionu
Štěpánová, Marie ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osobností Ferdinanda Kafky (1841-1925), představitele osvětové a vzdělávací činnosti v kontextu prostředí podhorské obce Malé Svatoňovice, na samém okraji české země, na linii střetu české a německé jazykové skupiny. Veřejné aktivity Ferdinanda Kafky spadají do druhé poloviny devatenáctého století a prvních dvou desetiletí století dvacátého. Případová studie na téma, které ještě nebylo nikdy zpracováno, pracuje s metodou historicko-srovnávací a vedle sekundární literatury čerpá z velkého množství pramenů z pozůstalosti rodu Kafků i rozsáhlého fondu divadelních ochotníků, aj. Tento medailon si všímá jeho životních událostí, rodinného a sociálního zázemí, ale především práce pro region. Ferdinanda Kafku nacházíme jako radního, zodpovědného rozhodování ve svém městě, a mluvčího lidu, vykonávajícího komunikaci mezi osadníky a vrchností. Je líčen také jako písmák a nadaný lidový vypravěč. Tento pokračovatel obrozeneckých tradic přispěl národní kultuře zakládáním velkého množství českých osvětových spolků, například čtenářské besedy. Největší prostor je věnován ochotnickému divadlu, které pomáhal vzkřísit, v němž hrál, zastával mnohé funkce. Projevil se zde také jako dramatik. Proto poslední část této práce bude věnována představení jeho her a interpretaci oněch dochovaných.
|
host ::
RSS.