|
|
Černošice, pražské letovisko v závěru 19. a v prvých desetiletích 20. století. Příspěvek k poznání vzniku a vývoje rekreačních aktivit obyvatel měst v období industrializace
Šímová, Karolína ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem příměstských letovisek a rekreačních aktivit obyvatel Prahy ve druhé polovině 19. a v prvních desetiletích 20. století. Práce nejprve představuje následující témata: obecná charakteristika období industrializace, vznik a počáteční vývoj střední třídy, vila se zahradou na periferii industriálního velkoměsta jako specifický projev kultury střední třídy, fenomén zahradních měst, rekreační aktivity charakteristické pro industriální společnost a příměstská letoviska jako specifický způsob rekreace střední třídy. Poté je představeno konkrétní letovisko. Tímto letoviskem jsou Černošice, jedno z nejznámějších letovisek této doby, v jehož sousedství se nalézala další oblíbená letoviska obyvatel Prahy, např. Všenory nebo Dobřichovice. Tato práce hledá odpovědi na následující otázky: Jaké faktory či události vedly ke vzniku tohoto letoviska (např.: Kdy letovisko vzniklo? Proč bylo pro obyvatele Prahy atraktivní?)? Jak vypadal život v letovisku (např.: Jaké rekreační aktivity návštěvníci letoviska provozovali? Jaký druh lidí si zde stavěl vily?)? Jakou roli hráli obecní představitelé ve fungování letoviska (Jakými konkrétními způsoby letovisko podporovali? Jakými problémy se v této souvislosti zabývali?)? Odpovědi na tyto otázky se snaží přispět k pochopení obecného...
|
|
|
Rudá armáda v letech 1936-1941: technický a historický vývoj
Prior, Tomáš ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Ulvr, Michal (oponent)
(česky): Cílem práce je analýza modernizačních procesů v RKKA v letech 1936-1945. Důraz bude kladen na rozbor vývoje armády ve dvou směrech - na postupnou modernizaci a na důsledky čistek a ozbrojených konfliktů, jichž se Rudá armáda na konci třicátých let zúčastnila. Součástí studie bude pojednání o ideologii, armádní a civilní propagandě, reformách, výstroji, výzbroji a zavádění nových poznatků do praxe.
|
|
| |
|
|
Úzkokolejná trať Jindřichův Hradec - Nová Bystřice v krajině Jindřichohradecka
Ryšavá, Vladislava ; Kupka, Jiří (vedoucí práce) ; František, František (oponent)
Předmětem této diplomové práce je stavba úzkorozchodné železnice v okresu Jindřichův Hradec, konkrétně trasa J.Hradec - N.Bystřice, a její vliv na krajinu, v níž byla vybudována. V první teoretické části specifikuji za využití literárních zdrojů dobu, během které byly železnice stavěny, význam těchto staveb a historii úzkokolejných tratí. Dalším bodem je analýza konkrétní železniční dráhy
J.Hradec - N.Bystřice, její historie a vliv na okolní původně agrární krajinu. Tyto teoretické poznatky spolu s podrobným terénním průzkumem a fotodokumentací jsou následně využity v praktické části, ve které je trať rozdělena a mapována po jednotlivých úsecích.
|
|
|
Proměny agrární krajiny mikroregionu Sedlčanska v letech 1850-1943
Mašková Janotová, Šárka ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj hospodářské situace oblasti Sedlčanska od první poloviny 19. století až po 2. polovinu století 20. Tímto obdobím je vyměřen prostor pro sledování proměn z počátku ryze agrární (zemědělské) krajiny v krajinu, jež by na konci 2. republiky mohla být označena krajinou agrárně průmyslovou. Území Sedlčanska bývá tradičně pojímáno jako území průmyslově "retardované". Předkládaná práce se proto snaží zjistit na kolik jde o představu pravdivou, zdali zde v daném období neexistovala ohniska dynamického hospodářského rozvoje a existovala-li, nakolik byla srovnatelná s hospodářským rozvojem zbylých Čech. Přičemž se snaží poukázat na důvody, které ke vzniku dané situace vedly. Zasazuje tedy regionální stav do širších souvislostí industrializace Českých zemí ve vymezeném časovém období. Fenomén industrializace samozřejmě přímo souvisí s faktory jakými jsou demografický vývoj, doprava, obchod, peněžnictví, zemědělství a správní činnost. Tyto aspekty proměny hospodářské situace Sedlčanska jsou proto v práci zohledněny a zmapovány. Sledována je také spolková činnost v dané oblasti. Přičemž jde o spolky, které si kladou za cíl právě hospodářský rozvoj této krajiny a které zdůrazňují především vzestup rolnického stavu. Klíčová slova Sedlčansko, hospodářské dějiny, industrializace, zemědělství
|
|
| |
|
| |
|
|
Teorie ekologické modernizace - fakta a souvislosti. Historická perspektiva, podmínky a limity neoliberálního konceptu udržitelnosti
Oharková, Alena ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Teorie ekologické modernizace - fakta a souvislosti. Historická perspektiva, podmínky a limity neoliberálního konceptu udržitelnosti Anotace: Práce se zabývá syntézou myšlenek teorie ekologické modernizace, která se rozvíjí od 80. let 20. století zejména v zemích západní Evropy a jejíž ambicí je vysvětlit, interpretovat a navrhovat environmentální reformy v prostředí kapitalismu, industrializace a globalizace. Teorie ekologické modernizace vyjadřuje názor, že neustálý industriální rozvoj nevede nevyhnutelně k degradaci životního prostředí, ale naopak přináší nejlepší možnou cestu z environmentální krize. Přestože je teorie ekologické modernizace poměrně mladým konceptem, během prvních třiceti let své existence se značně rozšířila a diverzifikovala, získala nespočet zastánců i odpůrců, vyprovokovala množství debat a podnítila vznik mnoha empirických výzkumů. Tento rozvoj měl však kromě nových poznatků za následek také určité rozmělnění teorie ekologické modernizace, která se tímto stala nepřehlednou, nejasnou a rozporuplnou. Tato diplomová práce se pokouší dát teorii ekologické modernizace určitý rámec, upřesnit nejen její hlavní myšlenky a cíle, ale také kontext a podmínky nutné k její životaschopnosti. Zároveň je zde poukázáno na limity teorie ekologické modernizace z hlediska kritiky některých z podmínek,...
|
|
| |
|
|
Determinanty industrializace v subsaharské Africe a možnosti jejich rozvoje
Sejkora, Jiří ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Šaroch, Stanislav (oponent) ; Fárek, Jiří (oponent) ; Adamcová, Lenka (oponent)
Subsaharské ekonomiky potřebují strukturální změny, které přinesou nárůst produktivity, ekonomický růst a rozvoj. V tomto ohledu hraje klíčovou úlohu industrializace. Cílem této disertační práce je s využitím regresní analýzy identifikovat hlavní faktory (determinanty) procesu industrializace v regionu subsaharské Afriky. Výsledky ukazují, že se jedná o úroveň infrastruktury a velikost ekonomiky (měřenou počtem obyvatel). Práce se též zabývá možnostmi rozvoje těchto determinant. Případová studie rozvoje infrastruktury na Mauriciu zdůrazňuje např. význam privatizace, spolupráce s externími subjekty aj. Negativní dopady malé velikosti ekonomiky lze za určitých okolností řešit mj. preferenčními obchodními dohodami, jak ukazuje analýza tří nejmenších ekonomik v subsaharské Africe.
|
host ::
RSS.