Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Čínský ekonomický systém: tržní ekonomika či státní kapitalismus?
Bejkovský, Jan ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Stuchlíková, Zuzana (oponent) ; Fárek, Jiří (oponent) ; Kříž, Martin (oponent)
Práce se zabývá podstatou čínského ekonomického systému. V první kapitole se nejprve zaměřuje na světovou ekonomiku a snaží se o definování hlavních ekonomických systémů v ní převládajících, tj. anglosaského, kontinentálního a asijského rozvojového systému. Oproti těmto systémům jako tržním ekonomikám práce porovnává a definuje systém státního kapitalismu a jeho hlavní prvky. V další části je práce zaměřena na historické přístupy Číňanů k ekonomické governance země a pokouší se o definování historických přístupů, které jsou dodnes v čínské ekonomice relevantní. Třetí kapitola práce analyzuje čínský ekonomický systém a úlohu státu v něm; zkoumá rovněž přístup státu k vlastnictví státních podniků a celkový rozsah státního vlastnictví v čínské ekonomice mimo jiné na základě tzv. klíčových odvětví. Závěrečná kapitola pak zkoumá různé druhy státních podpor domácím, často státním, podnikům v Číně. Jako příklad kapitola využívá případovou studii na automobilový průmysl.
Determinanty industrializace v subsaharské Africe a možnosti jejich rozvoje
Sejkora, Jiří ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Šaroch, Stanislav (oponent) ; Fárek, Jiří (oponent) ; Adamcová, Lenka (oponent)
Subsaharské ekonomiky potřebují strukturální změny, které přinesou nárůst produktivity, ekonomický růst a rozvoj. V tomto ohledu hraje klíčovou úlohu industrializace. Cílem této disertační práce je s využitím regresní analýzy identifikovat hlavní faktory (determinanty) procesu industrializace v regionu subsaharské Afriky. Výsledky ukazují, že se jedná o úroveň infrastruktury a velikost ekonomiky (měřenou počtem obyvatel). Práce se též zabývá možnostmi rozvoje těchto determinant. Případová studie rozvoje infrastruktury na Mauriciu zdůrazňuje např. význam privatizace, spolupráce s externími subjekty aj. Negativní dopady malé velikosti ekonomiky lze za určitých okolností řešit mj. preferenčními obchodními dohodami, jak ukazuje analýza tří nejmenších ekonomik v subsaharské Africe.
Realitní IPO Teorie a empirie se zaměřením na polský trh
Makovec, Martin ; Marek, Petr (vedoucí práce) ; Musílek, Petr (oponent) ; Fárek, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá realitními IPO a má teoretickou a empirickou část se zaměřením na polský trh. Teoretická část práce poskytuje přehled myšlenkových proudů ve vztahu k IPO a třem známým jevům, které jsou s primárními emisemi akcií spojovány, tj. k podhodnocení emisního kurzu, dlouhodobě nižší výkonnosti a výskytu IPO ve vlnách. V případě krátkodobé a dlouhodobé výnosnosti IPO se jedná o teorie založené na informační asymetrii, institucionální teorie, přístupy založené na teorie zastoupení a behaviorální teorie. U výskytu IPO ve vlnách se jedná o hypotézu poptávky po kapitále, hypotézu informační asymetrie a hypotézu sentimentu investorů. Některé z obecných teorií pak aplikuje na konkrétní druh realitních IPO. Nejvýznamnější roli zde hraje teorie založená na informační asymetrii. Východiskem pro empirickou část byl předpoklad, že ocenění realitních IPO je méně komplexní než ocenění jiných společností, a tudíž by se u nich měla vyskytovat menší míra informační asymetrie mezi emitenty a investory. Do ocenění realitních IPO skrze čistou hodnotu jejich aktiv ( NAV - "Net Asset Value") vstupuje o poznání méně faktorů než do běžného ocenění podniku s modelováním generátorů hodnoty atd. Tato skutečnost by se měla promítnout v lepší schopnosti investorů ocenit přesně emisi akcií realitních společností a následně by tak mělo docházet k menšímu podhodnocení emisního kurzu a zároveň i k omezení horší dlouhodobé výkonnosti emitujících společností. Ve vztahu k výskytu realitních IPO se předpokládalo potvrzení existence tzv. IPO vln. Vzhledem k předpokladu delších ekonomických cyklů na realitních trzích než na většině ostatních trhů, se očekávala i delší období zvýšeného výskytu IPO a delší období s nižším či vůbec žádným výskytem realitních IPO. Předmětem empirické části jsou realitní IPO, což ve Spojených státech amerických znamená IPO tzv. REIT - "Real Estate Investment Trust". REIT je speciální forma společnosti, respektive speciální institut, který za splnění určitých podmínek garantuje společnostem investujícím do nemovitostí zejména daňové zvýhodnění. Dělí se na tzv. equity REIT, které investují do nemovitostí, mortgage REIT, které investují do hypotečních úvěrů a hybridní REIT, které investují do obojího. Vzhledem k tomu, že obdoba REIT v Polsku neexistuje, jsou předmětem analýzy společnosti podobné equity REIT, tedy společnosti investující přímo do nemovitostí. Analyzovanými trhy jsou polský kapitálový a realitní trh, které bylo možné až do nedávna označit za trhy "rozvíjející se" (z angl. "emerging market"). Předpokladem bylo, že tato skutečnost může mít zásadní vliv na výsledky analýzy. Sledovaným obdobím analýzy je období fungování moderní varšavské burzy, tedy léta 1992 -- 2012. Testovaný vzorek dosáhl omezené, leč přijatelné velikosti 22 titulů. Samotná analýza se postupně věnuje všem třem hlavním fenoménům spojeným s IPO - výskytu IPO vln, podhodnocení emisního kurzu a dlouhodobě nižší výkonnosti titulů po IPO. V případě IPO vln práce potvrdila výskyt vlny realitních IPO v roce 2007, zejména z důvodu citelnému "přehřátí" trhu v tom roce a přehnanému optimismu mezi investory. Práce dále podpořila předpoklady o závislost výskytu IPO jak na fázi ekonomického cyklu, tak na podmínkách v daném odvětví. V případě podhodnocení emisního kurzu test potvrdil výskyt tohoto jevu i u realitních IPO, ovšem v nižší míře než u ostatních korporátních IPO. Následné dílčí testy pak sledovaly závislost míry podhodnocení na různých faktorech jako je velikost emise, segment realitního trhu atd. V případě dlouhodobé výkonnosti realitních nebylo možné na základě statistického testování zamítnout nultou hypotézu o stejné či lepší výkonnosti realitních IPO nežli akciového indexu. Dlouhodobě horší výkonnost realitních IPO tedy nebyla potvrzena. Závěrečné dílčí testy opět zkoumaly vliv některých faktorů emise na jejich dlouhodobou výkonnost.
Transatlantic Economic Relations in a Changing Global Economy
Antal, Jarolím ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent) ; Fárek, Jiří (oponent) ; Dvořáček, Josef (oponent)
Tato disertační práce se věnuje analýze změny role státu v kontextu globalizačních procesů a následně objasňuje vystupování státu v rámci bilaterální spolupráce jako aktéra, který těmto výzvám čelí. Tento rámec je pak zkoumán na hospodářské spolupráci mezi EU a USA. Hlavním argumentem práce je, že v rámci mezinárodní spolupráce lze pozorovat posuny, které souvisejí s větším propojením odborných součástí exekutivy států. Tyto tzv. transgovernmentální sítě lze v návaznosti na nárůst významu netarifních překážek vnímat za nezbytné při další liberalizaci. V případě partnerství mezi EU a USA jde o spolupráci, která se soustředí na harmonizaci regulačních opatření co se jeví jako klíčové pro další integraci transatlantických hospodářských vztahů.
Aktuální trendy v systému státní podpory úvěrového pojištění v České republice
Nakládal, Jiří ; Daňhel, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fárek, Jiří (oponent) ; Procházka, Jan (oponent)
Disertační práce nabízí komplexní analýzu trhu státem podporovaných vývozních úvěrů v České republice. Autor věnuje většinu práce problematice úvěrového pojištění, jelikož pojistný trh představuje klíčovou část systému. Analyzuje specifika portfolia místní pojišťovací vývozní úvěrové agentury a hledá nejefektivnější techniky a procedury snižující rizikovost daného portfolia tak, aby bylo možné dodržovat podmínku neztrátového hospodaření v dlouhém období, přičemž plně respektuje poslání agentury v podobě státní podpory českého vývozu. Zvláštní pozornost je věnována obchodní politice agentury, která čelí rizikům informační asymetrie, morálního hazardu a nepříznivého výběru. Autor zdůrazňuje rozdíly mezi státem podporovanými a komerčními pojistiteli, analyzuje evropskou legislativu bránící státním agenturám konkurovat komerčním úvěrovým pojistitelům a navrhuje efektivnější endogenní a samo-regulující systém. Část práce je věnována méně významné financující vývozní úvěrové agentuře v České republice, jež je dominantní hráčem na místním trhu podpořeného vývozního financování. Autor dokázal identifikovat téměř dvě desítky příčin této výjimečné pozice státní banky na daném trhu, která nemá ve vyspělém světě obdoby, a navrhuje systém zabezpečující komplementární roli agentury ke komerčním bankám. V závěru autor analyzuje celý systém státem podporovaných vývozních úvěrů, ve vzájemných souvislostech upozorňuje na jeho hlavní rizika a vyjadřuje obavy z potenciální kombinace negativních okolností ovlivňujících důležité prvky systému, které by mohly ohrozit jeho dlouhodobou stabilitu.
Diskurzy a praktiky české rozvojové spolupráce
Horký, Ondřej ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Varadzin, František (oponent) ; Fárek, Jiří (oponent) ; Adamcová, Lenka (oponent)
Jako součást mezinárodních ekonomických vztahů tvoří rozvojová spolupráce relativně novou součást české zahraniční politiky. Přes intenzivní spolupráci Československa se zeměmi Třetího světa, které se přiklonily k socialismu během studené války, země brzy ukončila rozvojové aktivity, jež ztratily legitimitu, a obnovila je až v polovině 90. let. Tentokrát politika vycházela především z vnějších mezinárodních a evropských závazků poskytovat pomoc rozvojovým zemím. Na základě konceptu "protipolitckého stroje" Jamese Fergusona a bourdieuovského konceptu "illusio" dizertace předkládá dva argumenty: 1. Aparát české rozvojové spolupráce považuje rozvoj za technickou záležitost, což vede k depolitizaci českých vztahů se zeměmi Jihu. 2. Nízké povědomí veřejnosti o politice a závislost občanské společnosti na vládním financování omezuje jejich kritiku a usnadňuje užití politiky pro partikulární zájmy českých subjektů místo přispívání k omezení chudoby v globálním Jihu. Druhá kapitola ospravedlňuje interdisciplinární přístup zvolený v dizertaci. Tvrdí, že stejně jako nelze zúžit vícerozměrné pojetí chudoby na pouhý příjem, celistvá analýza rozvojové spolupráce musí překročit neoklasický ekonomický přístup a začlenit sociální, kulturní, politické a environmentální aspekty rozvoje. V souladu s tím třetí a čtvrtá kapitola rozebírají diskurzy (historická a právní východiska, politický a společenský kontext, vládní koncepce) a praktiky (obsah dvoustranné spolupráce, její efektivnost, aktéry a vztahy mezi nimi) české rozvojové spolupráce. Následující kapitoly se posouvají od úzkého zaměření na rozvojovou spolupráci k genderu jako jejímu průřezovému tématu a dále k problému koherence politik pro rozvoj. Zatímco gender získal na mezinárodní výzkumné a politické scéně uznání, v českých koncepčních a operativních materiálech je reflektován pouze formálně: dvoustranná pomoc je genderově slepá, a proto působí na úkor žen. Nakonec práce analyzuje české diskurzy a praktiky formálně institucionalizované oblasti koherence politik pro rozvoj v případových studiích migrace, obchodu a zemědělství. Kapitola tvrdí, že i mírné změny v dalších vládních politikách mohou mít větší dopad na rozvojové země než zásadní reformy rozvojové spolupráce. Celkově dizertace volá po repolitizaci rozvojové agendy a jejím návratu do politického prostoru. Prozatím to bylo většinou financování ze strany Evropské unie, které vybízelo občanskou společnost k otevírání nových politických témat a problematiky efektivnosti české rozvojové spolupráce ve snižování globální chudoby. Klíčové však zůstává zapojení politických stran, širší občanské společnosti, médií a akademické sféry do tohoto procesu. Příloha uvádí detailní politická doporučení pro rozvojovou spolupráci obecně, zvláště pak její genderový rozměr, a oblast koherence rozvojové spolupráce s obchodní a migrační politikou.
Japonská ekonomika: faktory vývoje a hosodářské cykly
Stuchlíková, Zuzana ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent) ; Fárek, Jiří (oponent) ; Zahradník, Petr (oponent)
Cílem disertační práce je nalézt, pojmenovat a vysvětlit hlavní faktory, které vedly k celkovému oslabení a nestabilitě japonské ekonomiky v 90. letech 20. století. Práce vysvětluje základní ekonomické vazby v japonské ekonomice a hledá odpověď na otázku, zda recese v 90. letech způsobily faktory převážně cyklické, nebo spíše faktory dlouhodobějšího charakteru, tedy strukturální a systémové. Práce rovněž vymezuje a hodnotí hlavní rysy, změny a trendy ve vývoji hospodářských cyklů a ve zdrojích růstu japonské ekonomiky z dlouhodobého hlediska. Dále práce hodnotí současný stav japonské ekonomiky a dosud provedené vládní reformy, nastiňuje nové trendy ve vývoji japonské ekonomiky s ohledem na její měnící se postavení v globalizovaném světovém hospodářství. The dissertation focuses on the cyclical development of the Japanese economy, particularly from the beginning of the 1990´s. The objective of the thesis is to find, identify and explain the main factors that have caused stagnation and instability of the economy in this period. The author aims to make clear some basic ties in the Japanese economy and identify specific features of Japanese business cycles and sources of the GDP growth in the 1990´s and today (compared to the previous development and to some other developed countries). She also seeks to assess economic policy measures made by the Japanese governments and the Bank of Japan countering the stagnation and recessions and to sum up briefly the current situation of the economy and possible dangers for its future.
Finanční krize a jejich projevy v některých zemích s tranzitivní ekonomikou
Kolman, Vladimír ; Marková, Jana (vedoucí práce) ; Janáček, Kamil (oponent) ; Fárek, Jiří (oponent)
Doktorská disertační práce je zaměřena na problematiku měnových krizí. Cílem práce je analýza příčin jejich vzniku a jejich projevy ve vybraných zemích s tranzitivní ekonomikou s důrazem na krize v poslední dekádě minulého století. V úvodní části práce je proveden historický přehled měnových krizí a také vymezení měnové krize jako výrazné znehodnocení kurzu měny příslušné země. V teoretické části jsou jednotlivé typy měnových krizí demonstrovány na třech generacích modelů , dále je posuzována možnost předvídání měnových krizí z pohledu jednotlivých ukazatelů, teritoriální riziko jako jejich praktický projev z hlediska obchodníků, věřitelů a investorů. V analytické části jsou rozebrány krize, které propukly od roku 1990 v 7 zemích s tranzitivní ekonomikou se zřetelem na hlavní příčiny a chyby místních autorit. Poslední část práce se zaměřuje na činnost Mezinárodního měnového fondu z hlediska jeho činnosti při řešení měnových krizí, s uvedením hlavních strategických materiálů a dále kritikou chyb, kterých se MMF dopustil.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.